Podmínky pro získání zbrojního průkazu, hledání nových zdrojů energie, Itálie a zimní olympiádu

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Je na čase zavést přísnější podmínky pro získání zbrojního průkazu? Potřebujeme povinné psychotesty nebo by byly jen komplikací pro slušné lidi, zatímco zločinci se ozbrojují načerno? V Duelu týdne uslyšíte názory ministra vnitra Františka Bublana a opozičního poslance ODS z branně bezpečnostního výboru Jana Klase.

Čeští vědci patří mezi špičky v oboru hledání nových zdrojů energie. Tento týden získali pro svou práci vzácný a velice drahý přístroj Tokamak Kompas D. Co umožní naší vědě, vysvětlí ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, profesor Pavel Chráska.

Zimní olympijské hry jsou téměř za dveřmi, ale místo jejich konání připomíná spíš staveniště, a to není jediná komplikace, která může sportovce v Itálii čekat. Vše probereme s místopředsedou České olympijského výboru Františkem Dvořákem.

Těmto událostem týdne jsme rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 50 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: O přísnění podmínek pro získání zbrojního průkazu a povinných psychotestech znovu uvažuje ministr vnitra František Bublan. Vláda s podobnými plány už jednou u zákonodárců neuspěla v roce 2001, kdy to schvaloval současný zákon o zbraních a střelivu. Pozornost veřejnosti k otázce, jestli se ke zbraním snadno nedostávají i psychicky narušení lidé, ale znovu obrátily případy pravděpodobně vyšinutých vrahů Lubiny a Kalivody, kteří oba své oběti zastřelili. Každý, kdo teď chce v České republice legálně vlastnit zbraň, musí mít zkoušky odborné způsobilosti a lékařské vyšetření, ale psychotest není jeho povinnou součástí. Veřejnost se v názoru dělí v podstatě na dva tábory. Jedni by byli pro maximální přísnost a prověřování žadatelů, druzí tvrdí, že tím jen narostou překážky pro slušné lidi, kdežto lump si zbraň kdykoli obstará na černém trhu. Jak by mohla vypadat diskuse v Parlamentu tentokrát, to může nastínit i následující duel. Pozvání do studia přijali ministr vnitra František Bublan, dobré odpoledne.

Host (František Bublan): Dobré odpoledne.

Štěpánka Čechová: A poslanec za ODS, člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Klas. Dobré odpoledne.

Host (Jan Klas): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane ministře, obecně se očekává, že i zákonodárci tentokrát budou více nakloněni tomu nastavení přísnějších podmínek. Vy jste si nechal vypracovat zcela novou analýzu problematiky kolem držení zbraní, je to dokument, který sám máte v rukou několik málo dnů. Kdo ji zpracovával, jaké bylo zadání?

Host (František Bublan): Personálním bylo o tom, zhodnotit dosavadní zkušenosti s tím zákonem, který byl přijat v roce 2001 a jaksi nastínit nové možnosti, které by trošku zpřísnily vydávání zbrojních průkazů. A z té analýzy vyplývají docela zajímavé věci, že každoročně je u nás spácháno asi 800 trestných činů pomoci střelné zbraně a z toho necelá čtvrtina jsou střelné zbraně, které jsou drženy nelegálně, to znamená ty tři čtvrtiny jsou spáchány lidmi, kteří teda na to mají zbrojní průkaz a tu zbraň vlastní legálně, takže je to docela signifikantní a asi budeme uvažovat o tom, že bychom něco zpřísnili. Neříkám, že to musí být zrovna psychotesty, ale určitě nějaké zpřísnění by mělo nastat.

Štěpánka Čechová: Jaké konkrétně?

Host (František Bublan): Ty myslím v tom původním názoru, který jsme předkládali ještě kolem toho roku 2000, tak chtěli, aby tam byla jasná důvodnost, proč ten, ta osoba, proč chce tu zbraň vlastnit, jestli k tomu má důvody, jestli se obává o svůj život, o svůj majetek, z důvodu svého povolání. Třeba někdo přenáší velké množství peněz a podobně a tady ta důvodnost tehdy jaksi nebyla Poslaneckou sněmovnou akceptovaná, prosadila se myšlenka, že vlastně na to má každý právní nárok, na držení té zbraně, pouze teda musí splnit nějaké ty podmínky, které jste zmínila. To je třeba to lékařské vyšetření a podobně.

Štěpánka Čechová: Čili důvodnost teď by se nově posuzovala formou nějakého dokazování, že člověk má opravdu důvod nosit zbraň?

Host (František Bublan): Jednak bych byl pro to, aby ten člověk zdůvodnil, proč tu zbraň potřebuje, protože já si umím představit, že jsou osoby, které jaksi mají tu potřebu, tu nutnost, ale současně se asi pod tím mohou skrývat osoby, které to mají pouze z nějaké záliby nosit zbraň, případně ji použít v místě, kde to není vhodné, takže já bych byl pro to zdůvodnění.

Štěpánka Čechová: Ještě než se dostaneme dál, vy jste mi neodpověděl, kdo tu analýzu zpracovával a od koho jsou ty rady.

Host (František Bublan): To dělal můj bezpečnostní odbor na ministerstvu vnitra. Samozřejmě ty psychotesty, já bych se k tomu taky přikláněl, i když vím, že to je, je to někdy takové trošku na vážkách, ale já mám zkušenosti ještě ze svého dřívějšího povolání, že třeba mnoho uchazečů, kteří se hlásili do služeb, nakonec vypadali jaksi naprosto normálně na první pohled a ani lékař nic nezjistil, ale potom ty psychotesty, které jsme měli zaměřeny na takzvanou skrytou agresivitu, tak u některých lidí ukázaly tento jaksi skrytý jev a to si myslím, že by se mělo také hodnotit.

Štěpánka Čechová: Pojďme si to tedy rozdělit na dvě zásadní takové oblasti. Jednou jsou ty psychotesty a druhou je to dokazování důvodnosti. Zůstaňme teď u té důvodnosti, jak by se to mělo dokazovat, podle vás? Kdo by to určoval, zda máte nebo nemáte důvod nosit zbraň?

Host (František Bublan): No, ten žadatel by to musel zdůvodnit. Musel by prokázat, že skutečně jeho zaměstnání, povolání nebo třeba jeho bydliště, může být jako víc těch aspektů, je jaksi natolik ohroženo, že potřebuje nosit tu zbraň nebo potřebuje ji, aby ochránil svůj majetek a svůj život a další věci.

Štěpánka Čechová: To ano, to je celkem pochopitelné, že žadatel musí mít dobrý důvod, ale kdo posoudí, jestli ten jeho důvod je opravdu dost dobrý, aby získal tu zbraň. To nám vznikne nějaká nová komise, nějaký posuzovací odbor?

Host (František Bublan): Ne, no tak, tady v tom správním řízení primární roli má policie, takže by to zůstalo na policii to posuzování.

Štěpánka Čechová: Jak vy se na to díváte, pane poslanče, není to prostor pro v podstatě další třeba korupci, pro to, jak si zařídit, aby si policie myslela, že skutečně mám důvod nosit zbraň, zkrátka, nedá se ta otázka důvodnosti natolik zobecnit a natolik obejít, že to bude jenom další administrativní proces a nic z toho?

Host (Jan Klas): Já se přiznám, paní redaktorko, že pan ministr mě překvapil. Já jsem byl připraven na diskusi o psychotestech a ...

Štěpánka Čechová: K těm se samozřejmě dostaneme taky.

Host (Jan Klas): A překvapím i já jeho, protože my většinou se dohadujeme na výboru programu bezpečnosti, já bych podpořil myšlenku psychotestů, neřeší zdaleka vše, je tak spousta otázek s otazníky, ale to, co řekl dneska pan ministr jako novum, že by bylo teda posuzováno proč teda někdo chce zbraň, tak to považuji za bych řekl horší myšlenku, než psychotest, protože policie, jestli pan ministr myslel místní policii, okresní ředitelství policie, tak pak samozřejmě je tam ohromný prostor, protože ten okres není nějak veliký, bývalý okres není nijak velký rozlohou a samozřejmě ti lidé se tam hodně znají a ten proces, kdybych měl zdůvodnit, proč tu zbraň chci nebo nechci, mě připadá, bych řekl, vede nesprávným směrem. Pan ministr řekl, že tři čtvrtiny případů jsou vedeny legálně drženou zbraní, ale už nemá statistiku nebo jestli má, ať nám ji řekne, jestli víc dojde k excesům v případě podnikatele, v případě člověka, který dělá u železnice, protože pak bysme šli teda do extrémů a museli udělat statistiku tak podrobnou, že bysme museli říct, jestli, pardon, zaměstnanec Českého rozhlasu je teda riziková oblast, jestli tam je to nejhorší nebo poslanci Parlamentu a takže já bych to viděl jako velice problematické a spíš bych se klonil k tomu, co navrhoval pan ministr původně, aspoň podle tisku, že psychotesty něco řeší, malinko, ale jakási komise nebo člověk s razítkem, to je velký prostor pro korupci a Česká republika je prolezlá korupcí.

Štěpánka Čechová: Zůstaňme tedy ještě u té důvodnosti, než se dostaneme k psychotestům, odpovězte, pane ministře, pan poslanec se ptal, ukázala ta analýza nějaké poznatky, které by vás vedly k tomu odůvodňování u těch jednotlivých případů, zda potřebujete nebo nepotřebujete zbraň. Máte nějaké statistiky za podnikatele nebo jiné činnosti, živnosti, jsou rizikovější než ty druhé?

Host (František Bublan): No, my určitě nevedeme statistiku u těch osob, které jaksi tu zbraň použily neoprávněně, zda jsou podnikatelé nebo něco jiného, tak to nám ani nepřísluší, ale já bych se trošku zastavil u toho, že se hnedka přenáší na to, že bude prostor pro korupci. To bychom tady mohli jaksi zakázat nebo omezit veškeré správní řízení, nemohli bychom povolovat snad ani to, aby měl někdo doma psa, jo, protože už můžeme počítat s korupcí. Já vycházím z toho, že korupce v policii nebude a my ji přísně potíráme, to znamená, že by v této oblasti být neměla, ale ono tady ta důvodnost, to není jako nějaká naše myšlenka. My jsme byli Evropskou unií kritizováni už v minulých letech za to, že ten náš zákon jaksi není příliš kompatibilní s tím evropským právem a že nám tady toto chybí, jo. Sice není to nějaká jaksi zásadní podmínka, abychom to museli měnit, ale tady ta kritika jako zazněla z Bruselu a já ji zase nechci tak úplně zavrhnout jako něco, co je špatného. Je to samozřejmě, je to dilema, jo, jestli se přikloníme spíš k takovému tomu americkému pojetí, že každý občan má právo nosit zbraň a nemusí říkat proč, anebo teda půjdeme tou cestou, že ten občan bude muset říct, na co tu zbraň by případně jako potřeboval nebo proč ji chce nosit, jo. Je to otázka. Já neříkám, že bych na tom trval nějak na sto procent, že ta důvodnost tam musí být, ale asi by stálo za to, se toho občana zeptat, a na co tu zbraň potřebuješ.

Štěpánka Čechová: Já se ale obávám, že pokud nevyřešíte nějakým třeba jasným dáním pravidel, třeba změnou zákona, která by vymezila nějaké pravomoci té policie, pokud je možné posuzovat důvodnost, tak v jakých bodech, podle jakých parametrů, jakých měřítek, tak se minimálně tomu podezření z korupce nevyhneme, protože tam prostě pokud nebude jasně daný mantinel, co ta policie smí a nesmí posuzovat, tak tam bude ten prostor pro obrovské úvahy.

Host (František Bublan): Ne, to máte jistě pravdu, to byly stanoveny přesné podmínky a přesná pravidla, podle kterých by se postupovalo.

Štěpánka Čechová: A to by šlo změnou zákona.

Host (František Bublan): To by muselo jít změnou zákona, protože už jsme to chtěli jednou a Poslanecká sněmovna nám to zamítla, to si pan poslanec vzpomene, že tomu tak bylo.

Štěpánka Čechová: Pane poslanče, bylo by podle vás možné zamezit tímhle tím spekulacím o korupci právě přesným dáním mantinelů, co smí a nesmí člověk považovat za důvodnost nebo člověk policista, který bude posuzovat žádost o zbrojní průkaz?

Host (Jan Klas): Já si myslím, že to téma, které nastolil pan ministr a vlastně nás oba dva překvapil, že nebudeme povídat o psychotestech, ...

Štěpánka Čechová: Ale budeme, nebojte se...

Host (Jan Klas): Je tak nové, že já skutečně jaksi teď nedokážu představit, že bych ho podporoval, to by chtělo velkou diskusi, protože jak pan ministr, když to teda budeme personifikovat a kladná žádost o ochranu života nebo majetku a kdo mě bude lustrovat, protože já nějaký majetek mám, o život se může bát každý, kor když dělá povolání jako pan ministr Bublan nebo já, a kdo bude posuzovat na okrese, jestli ten Klas teda, dáme mu tu zbraň, nedáme? A když mi ji nedají, tak mě naštvou a já udělám jedinou věc, pane ministře, já půjdu do obchodu a za pár korun si koupím perkusní revolver a budu ho nosit při sobě, jenom na občanku.

Štěpánka Čechová: To je, ano, to je další obor stížností, který se váže i k těm psychotestům. Často lidé, kteří už zbraň vlastní a bojí se toho ztížení podmínek, že budou stále jen oni popoháněni na úřady, k doktorům na psychotesty, na prokazování své způsobilosti, takže sice budou oni legálně držet zbraň, ale ti druzí si prostě tu zbraň opatří jinde, jinak, černý trh, perkusní revolvery, chladné zbraně, kuše, armádní luky, to všecko jsou velice nebezpečné zbraně a ty zbrojní pasy postihují pouze jednu část těch nebezpečných zbraní. Jestli tohle to zpřísnění, ať už jakýmkoliv směrem, nepovede spíš k tomu, že se bude množit nelegální vlastnění zbraní mezi lidmi, než aby se lidé podvolili té proceduře a pořizovali si zbrojní pasy.

Host (František Bublan): Pokud ti lidé budou mít poctivé úmysly a ty důvody k tomu budou mít, tak jaksi není problém, aby tu zbraň vlastnili a nikdo jim v tom bránit nebude, ale kde u nás je, aspoň k dnešnímu dni je evidováno asi 310 tisíc lidí, kteří jsou oprávněni držet a nosit zbraň, což je docela jako velké množství, takže já se neobávám toho, že by jaksi nějak ten počet, to omezení radikálně snížilo, spíš by to trošku zpřehlednilo tady tu množinu těch držitelů a otázka toho nelegálního držení zbraní nebo jaksi možnost použít zbraň jiného typu, to je zase na nějakou další diskusi. Možná i trošku odbornou, jo, ale jako tomu nikdy nezabráníme, aby si někdo někde nesehnal, jak se říká načerno nějakou zbraň, spíš toliko v tom směru zlepšit práci policie, aby obchod se zbraněmi, ten černý obchod, aby byl eliminován a nedocházelo k tomu, co známe z některých příběhů, že si člověk může koupit třeba i samopal a podobně.

Štěpánka Čechová: Pane ministře, teď tedy k té druhé části, protože otázku důvodnosti tedy evidentně teď rychle nedořešíme, to bude určitě práce dost a dost i pro vás, a to jsou ty psychotesty uvažované. Nedopadne to opět jako další složitost, jak už jsem hovořila o důvodnosti, tak i psychotesty. Kdo lidem zaručí, že ty psychotesty provede opravdový odborník, že budou skutečně vypovídat o osobě člověka, žádající o držení zbraně a opět, že si dotyčný razítko třeba nezaplatí. Víte, ptám se, protože třeba takzvaný lesní vrah Kalivoda, to je ostatně jeden z případů, proč se o tom znovu uvažuje a znovu diskutuje. Měl zastřelit manžele na Brněnsku a podnikatele u Kladna, jenom připomínám, tak ten střílel nejen legálně drženou zbraní, ale prošel dokonce policejními psychotesty, protože skládal přijímací zkoušky na policejní školu v roce 96. Jeho duševní stav tedy neodhalily ani testy pro strážce zákona. Tak budou nám ty psychotesty opravdu k něčemu?

Host (František Bublan): No, to máte pravdu, já tady o té skutečnosti vím, že pan Kalivoda jaksi působil v policejních složkách a byl docela dobrým střelcem a podobně, ale já bych, pokud bychom přistoupili na ty psychotesty, jako skutečně podmínka, tak bych zastával ten názor, aby byly po pěti letech opakovány, že v každé osobnosti dochází k nějakému vývoji a tak, jak mám dosavadní poznatky z toho vyšetřování, tak pan Kalivoda asi prošel nějakou velkou osobnostní změnou, která tenkrát nebyla jaksi zjevná nebo nebyla, nedala se podchytit, ale dneska už se podchytit dá, takže i to by bylo spojeno s tím, jaksi s tím opakováním, že by to nikdo neměl jak se říká na věčnost, ale musel by tak, jak dělal znovu ty zkoušky způsobilosti, ty odborné zkoušky, tak by musel dělat i ty psychotesty.

Štěpánka Čechová: Pane poslanče, teď tady máte ty psychotesty, o kterých jste chtěl diskutovat, tak na to řekněte svůj názor.

Host (Jan Klas): Ano, myslím si, že platí věta, kterou nelze zpochybnit a na které se s panem ministrem určitě shodnu a budu ji podporovat v Parlamentu. To je věta, že kdyby se povinnými psychotesty zachránil jenom jediný lidský život za rok, tak to stojí za to. Ale já si myslím, že to je nekoncepční, že pak ale musíme se zamyslet nad tím, pane ministře, jestli jenom ty psychotesty, anebo revize celého zákona o střelných zbraních. Já dám příklad, paní redaktorko. Uložení zbraně. Já jsem fyzická osoba, mě zákon neukládá, jak ji mám uložit, jestli ji mám mít v šuplíku, v trezoru, takže já poctivě budu absolvovat jako slušný občan celou tu plejádu náročných věcí, abych získal zbrojní průkaz, já samozřejmě konkrétně mám zbraň v trezoru, protože se věnuji bezpečnosti, abych věděl, že si ji musím chránit, ale řada lidí k tomu tak nepřistupuje. A potom prostě přijde den, kdy budu vykraden, někdo, nějaký občan bude mít v šuplíku zbraň, v nějaké příruční tašce a tak podobně a ten člověk, který právě se záměrem, že ví, že ten jeho soused třeba tu zbraň má, tak ji ukradne ze šuplíku a už vlastně má zbraň vaši a může s ní dělat cokoliv jiného. A tak už můžu pokračovat dál a dál . .

Štěpánka Čechová: Vy poukazujete na další nedostatky zákona o zbraních a střelivu.

Host (Jan Klas): A když to dovedu ad absurdum, tak já se pak zeptám, pane ministře, myslíte, že auto je zbraň? Co budeme dělat s řidiči, těch jsou miliony, těch nejsou 310 tisíc nebo kolik jste říkal. A jak to uděláme, aby se neopakovaly případy, kdy prostě psychopat najede dvanáctsettrojkou na refýž v Praze a zabije 6 lidí?

Štěpánka Čechová: Pane ministře, možná bych se odvrátila od komentování přímo problematiky, která zřejmě patří pod ministerstvo dopravy, ale držme se těch psychotestů plus vědomí toho, že pan poslanec říká, že zákon o zbraních a střelivu má mnoho dalších nedokonalostí, které by pravděpodobně stály za to, aby celý ten zákon byl přepracován. Souhlasíte s tím?

Host (František Bublan): No, zcela určitě s tím souhlasím, výjimečně s panem poslancem souhlasím, ale tam je jedna základní věc, že policie v tom správním řízení jaksi uděluje toto oprávnění nebo dává souhlas k tomu, ale už nemá možnost jaksi kontrolovat to, zda ten občan tu zbraň má kde uschovat, zda ji skutečně uschovává a tak dále. To se týká i třeba přepravy zbraní, jo, policie udělí jaksi souhlas k tomu, aby já nevím, jedna firma přepravila, dám příklad třeba 50 pistolí někam jinam, protože s tím obchoduje, ale policie už nemá možnost kontrolovat, zda ta přeprava probíhá za těch stanovených podmínek, jak by probíhat měla, takže to by mohlo být také em tady tohoto zákona a to, co říkáte i o tom ukládání zbraní, tak to si myslím, že je velmi důležité, protože mnoho těch i neštěstí vzniká tím, že ta zbraň není správně uložená.

Štěpánka Čechová: Nebo-li, pokusíte se přepracovat celý zákon o zbraních a střelivu a nikoli do něj jenom vkládat nějaké vsuvky o povinnosti psychotestů?

Host (František Bublan): No tak, když už by se do toho zákona sáhlo, tak by to stálo za to, to tam dát.

Štěpánka Čechová: Uděláte to?

Host (František Bublan): Tak to uděláme, no. Teď už to letos nestihneme nebo toto volební období, tak to třeba nějak společně uděláme.

Host (Jan Klas): Já jenom připomínám, důležitá otázka, uskladnění zbraní, otázka myslivců. Zbraně visí na stěnách, byl jste někdy na honu, pane ministře?

Host (František Bublan): Ne, já tomu neholduju.

Host (Jan Klas): Radši tam nechoďte.

Štěpánka Čechová: Je to velice složité, určitě debata o celém zákonu o zbraních a střelivu by byla ještě daleko obšírnější, než ty naše psychotesty, já bych se k nim ale ráda vrátila, protože by mě zajímalo, kdo mi tedy zaručí, že ty psychotesty bude provádět skutečně odborník, jestli máme dostatečně odborníků na to, aby byla zaručena nějaká odborná výše těch psychotestů a do třetice, jestli by nestálo za to předělat ty psychotesty an gro, a to i pro policii, protože další případ byl ten v Plzni, kdy policista střílel po chodci jen proto, že se snažil přejít na červenou, to byl další případ, kdy policista propadl sítem psychotestů. Čili nestojí za to předělat psychotesty, pokud už je budeme zpřísňovat a dávat jako povinnost pro občany, nebylo by dobré, aby se celé psychotesty předělaly, přetestovaly a přetestovali se i policisté?

Host (František Bublan): Tak, policisté jsou testováni především se týče z inteligence, to je test IQ, potom je tam test osobnostní a v tom testu osobnostním, tam jsou jaksi široké možnosti, to záleží na tom psychologovi, na co se zaměří. On někdy může udělat takový ten základní, osobnostní test a teď mu z toho jak se říká vyleze nějaký výsledek, kde má určité pochybnosti, třeba to může být ta skrytá agresivita a on může dát jaksi další test, který je zaměřen vyloženě jenom tady na tuto oblast. Tak já si umím představit to, že tady u vydávání těch zbrojních průkazů by byly specielní psychotesty, které by skutečně byly zaměřeny na to, zda ten člověk je dostatečně osobnostně silný, jak zvládá stresové situace, zda nemá tu skrytou agresivitu a další takovéto aspekty a to asi není problém, aby nějaké psychologické pracoviště vytvořilo takový speciální test jenom tady na toto a ty testy by byly v podstatě, musely by být po celé republice stejné, jo. Není možné to nějak měnit a za určitých přísných podmínek by musely být jaksi utajovány a tak dále.

Štěpánka Čechová: Čili něco je na úrovni státních zkoušek.

Host (František Bublan): Možná.

Štěpánka Čechová: Možná. Pane poslanče, takhle by to podle vás bylo dostatečně zajištěno, ta kvalita psychotestů?

Host (Jan Klas): Tak, samozřejmě teď jenom pouze diskutujeme o záměru, jak řekl pan ministr, mě zaujalo to slovíčko utajovány, protože je zákon o utajovaných skutečnostech a stejně se dostane spousta utajovaných skutečností na veřejnost, to pan ministr dobře ví a pak jsou taky utajovány testy v autoškolách. Sama víte z praxe, jak to vypadá, dá se koupit cokoliv.

Host (František Bublan): No já, s dovolením k tomu poznámku. Tady, když někdo dostane do ruky jaksi otázky toho psychotestu, tak mu zase tak moc nepomůže, protože on by musel mít ten klíč na to vyhodnocení, aby věděl, jak má na to správně odpovědět. A ono většinou, jestli jste to někdy podobné psychotesty dělali, tak to je tři sta otázek, jo, různě stavěných, tak těžko se to dá nějak naučit.

Host (Jan Klas): Spousta hodin.

Štěpánka Čechová: A dejme tomu, že by tedy byly psychotesty nějak zaručeny, aby byly stejné pro všechny, aby byly nějak hlídány nějakým odborným garantem, nestálo by podle vás, pane poslanče, za to, aby si ty psychotesty udělali znova i policisté?

Host (Jan Klas): Já si myslím, že to je otázka na diskusi a já osobně bych zastával tuto myšlenku, protože ty příklady, které jste jmenovala, paní redaktorko, asi jasně ukazují na to, že by to stálo za to.

Štěpánka Čechová: Pane ministře, jste ochoten uvažovat o tom, že by veškeré policejní složky absolvovaly psychotesty, jejichž pověst, těch současných, je poněkud pošramocená?

Host (František Bublan): Máte zavádějící otázku. Já si nemyslím, že je pošramocená, ale samozřejmě bych se tomu nebránil, když by to byly specielní psychotesty na nošení zbraně, tak bych to jenom podpořil.

Štěpánka Čechová: Čili podporujete myšlenku, že by ochránci zákona, ať už z řad policistů státních, tak z řad policie městské, měli projít znovu nějakými odbornějšími, prokazatelnějšími psychotesty, aby nedocházelo k tomu, že policejními psychotesty projdou vyšinutí lidé, kteří pak střílejí po ulicích?

Host (František Bublan): Já se nedomnívám, že by policejními psychotesty prošli tito lidé.

Štěpánka Čechová: Vždyť jsem vám jmenovala ty příklady.

Host (František Bublan): No, samozřejmě, když někdo projde a je třeba v ten okamžik naprosto v pořádku, může se mu něco v životě stát, jo, já nevím, nějaká krize rodinná nebo podobně a tomu nezabráníte, žádný psychotest vám to neodhalí, to bych tak neviděl, ale já bych ještě zmínil jednu věc. V tom současném zákoně vlastně ten lékař, který vydává ten lékařský posudek, může ten psychotest nařídit, ale ono se toho málo využívá a tady možná by stálo za to jaksi více tu osobu sledovat, každý ten lékař s ním přichází častěji do styku, tak vidí, jestli ten člověk nemá nějaké vnitřní problémy. On by mohl už dnes jako nařídit, jaksi říct pozor, tento člověk vlastní zbraň a teďka třeba se mi jeví jako nějaký podivný, jo, tak dalo by se to využít už dneska.

Štěpánka Čechová: Vy jste zmínil ale, že i u těch policistů není zaručeno psychotestem, že nějaká momentální rodinná situace je neovlivní, k čemu potom to opakování psychotestů u běžných držitelů zbraní?

Host (František Bublan): No tak to by se opakovalo už všechno, ale to, jako to můžeme stáhnout na myslivce, na kohokoliv, kdo teda má nějakou střelnou zbraň. Tady z toho těžko najdeme nějaký únik.

Štěpánka Čechová: Pane poslanče.

Host (Jan Klas): Jestli můžu zareagovat, paní redaktorko, to je právě ten problém, který jste jasně pojmenovala. Proč teda pětiletá lhůta zrovna. Proč ne jednou provždy, anebo nikdy, protože i pan ministr vyhmátl přesně to, co přináší každodenní život. Já v úterý úspěšně obhájím psychotest a o týden později zažiju rodinnou krizi a máme problém. Žádný psychotest to nevyloučí, takže proč zrovna pět let, proč to opakovat, vy jste vystihla ten problém, který jsem zrovna já chtěl také pojmenovat.

Štěpánka Čechová: Pane ministře, pod náhledem tímto, jsou psychotesty pro běžné občany, sportovní střelce, myslivce, skutečně co platné?

Host (František Bublan): No, já si myslím, že určitě ano. Tak já neříkám, že těch pět let je optimální, možná se to někomu zdá příliš krátká doba, někomu zase příliš dlouhá, to je, to byl pouze jenom takový nástřel, taková myšlenka, že to pětileté období by jaksi mohlo být trošku signifikantní, ale samozřejmě nezabráníme ničemu, protože jsme lidé křehcí a může se nám stát cokoliv a by nám nepomohla třeba ani roční lhůta.

Štěpánka Čechová: Tak abychom se nepohybovali pouze v té oblasti dohadů a úvah, k jakým konkrétním závěrům vás vede ta vaše analýza. Vy jste zmínil tady důvodnost, odůvodňování, proč chci nosit zbraň, zmínit jste možnost psychotestů, přiznal jste, že bylo možná dobré, kdyby si policie prošla novými, lepšími nebo zkontrolovanými psychotesty. To z toho skutečně hodláte teď uvést v praxi a dokdy?

Host (František Bublan): No, já teďka mohu těžko něco slibovat, protože legislativní proces je téměř u konce tohoto volebního období, takže určitě připravíme taky nějaký věcný záměr tohoto zákona nebo novely tohoto zákona a to, co se tady jmenovalo, to by tam určitě nějakým způsobem bylo popsáno a ještě bych tam k tomu přidal to, co už jsem zmínil, jaksi větší právo policie na kontrolu toho, zda jsou všechny ty podmínky, držení zbraně, převozu zbraně a tak dále, jestli jsou dodržovány.

Štěpánka Čechová: Pane poslanče, co z toho byste podpořil?

Host (Jan Klas): Tak, já si myslím, že vzácně se shodujeme v těch základních myšlenkách a návrzích, takže pokud by pan ministr setrval ve funkci a já ve výboru po volbách, tak určitě budu rád na tom spolupracovat a budu podporovat tu myšlenku, která by zkvalitnila tento zákon, který je velice problematický.

Štěpánka Čechová: Tak obecně to je asi diskuse, které se nevyhnou pravděpodobně vaši nástupci, ať už váš ve funkci, pane ministře, anebo opozice, která v té době bude v Parlamentu. Pozvání do studia přijali ministr vnitra František Bublan, díky a na slyšenou.

Host (František Bublan): Taky děkuji.

Štěpánka Čechová: A poslanec za ODS, člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Klas. Díky, na slyšenou.

Host (Jan Klas): Děkuji za pozvání, na shledanou.

Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, Týden v tahu. Problémy se zimní olympiádou v Turíně, hledání nových zdrojů energie v podání českých vědců a fejeton Jana Pokorného. Taková bude náplň druhé poloviny pořadu. Teď už ale Eva Ziliziová a krátké zprávy.

Výzkum nových zdrojů energie

Štěpánka Čechová: Čeští vědci se derou mezi světovou elitu v dalším oboru. Jde o výzkum nových zdrojů energie na základě jaderné fúze. Tento týden vláda schválila bezplatné převzetí britského obřího transformátoru, jehož hodnota je zhruba půl miliard korun a naši vědci tak dostali do ruky technologii, která znamená obrovský pokrok pro jejich práci. Obří transformátor s názvem Tokamak Kompas D bude umístěn v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. O přístroji i výzkumu samotném si už více povíme s profesorem Pavlem Chráskou, ředitelem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky. Dobrý den.

Host (Pavel Chráska): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane řediteli, než se dostaneme k vědě samotné, vezměme ten pro někoho přízemnější pohled, a to jsou peníze. Zmínila jsem, že přístroj je velice drahý, Česká republika ho sice dostane zadarmo od Velké Británie v rámci partnerství vědců, ale jeho instalace a uvedení do provozu v Ústavu fyziky přijde na zhruba 150 milionů korun. Kde na to seženete peníze?

Host (Pavel Chráska): Tak, jestli dovolíte, já to vezmu trošičku šířeji. Ta celá akce a přenos tohoto Tokamaku je výsledkem práce českých vědců v rámci Euratomu. Euratom vznikl v padesátých letech a jeho cílem bylo koordinovat práci v tehdejších zemích západní Evropy v oblasti využití energie. Šlo především o jaderné elektrárny, jak je známe dnes, jako třeba Temelín. O něco později se zahájily i společné výzkumné a vývojové práce v oblasti jaderné fúze a každá země vytvořila takzvanou asociaci, která je zodpovědná za veškerý výzkum a vývojové práce v té dané zemi. A Česká republika má také takovouto asociaci a Ústav fyziky plazmatu je vedoucím této asociace. A za šest led, kdy jsme tuto asociaci vytvořili a máme, jsme si vydobyli velice dobrou pozici a výsledkem bylo, že zhruba před rokem nám ta britská asociace nabídla Tokamak Kompas k převzetí. A nakonec jsme se rozhodli, že ano a obrátili jsme se na Radu pro výzkum a vývoj české vlády a Rada pro výzkum a vývoj, které předsedá místopředseda vlády Jahn doporučila české vládě, abychom dostali zvláštní podporu pro rok 2006 pro toto přestěhování a v roce 2007 potom už to mělo jít z normálního rozpočtu pro výzkum a vývoj České republiky. A současně doufám, že dostaneme i nějakou podporu z Evropské komise, specielně tedy od té části Euratomu, a právě odesíláme žádost o tuto podporu.

Štěpánka Čechová: Nebo-li instalaci přístroje to vypadá, že se podaří zaplatit, takže teď popište tak, aby to pochopil běžný nevědecky založený člověk, co vlastně to Kamak Kompas D je.

Host (Pavel Chráska): Tak, když řekneme velice zjednodušeně, energii z jádra můžeme získat dvěma způsoby. Jedno je rozbít jádro, a to jsou ty dnešní jaderné elektrárny, anebo naopak sloučením dvou atomů. A v obou případech se uvolní velké množství energie a jako teplo, a to je poté použito k výrobě elektrické energie. Ono se řekne docela jednoduše sloučit, ale ono mezi jádry existují velké odpudivé síly a ty se musí nějak překonat a jsou dvě základní cesty, buď je k sobě dotlačit nějakými vysokými tlaky, anebo je k sobě přiblížit za vysokých teplot. Ta první cesta, ty vysoké tlaky, se také sledují a je to spíše v plenkách, s výjimkou jaderné bomby, a to asi není nejlepší způsob generace energie. Ten druhý způsob vysoké teploty se dosahují právě v tokamacích. A vy už jste použila to slovo, že Tokamak je velký transformátor s jistou nepřesností licencí se to tak dá říct a je tady jeden velký rozdíl. Ta sekundární cívka není z drátů, ale je tvořena plazmatem a zde je další termín, který asi potřebuje drobné vysvětlení. V plazmatu je čtvrté skupenství hmoty a všichni známe pevné látky, kapalné, plynné a plazma je něco jako plyn, ale neskládá se z atomů, či mulekulázium, elektronů a tak dále a plazma, všimněte si prosím, že říkám to plazma, je vodivé. A takže právě plazma je uvnitř Tokamaku a tam ho ještě dodatečně zahřejeme až nakonec dojde ke slučovací reakci a uvolní se energie ve formě tepla.

Štěpánka Čechová: Jestli tomu správně rozumím, tak Tokamak vlastně umožňuje zkoumat energii trochu také na bázi sluneční, je to tak?

Host (Pavel Chráska): Je to tak velice přesně jste to pověděla. Energie uvolněná při jaderném slučování, někdy se říká termojaderné syntéze či jaderné fúzi, to je přesně proces, který probíhá na Slunci a který vlastně zajišťuje potřebné podmínky k životu i za Zemi.

Štěpánka Čechová: Hovořila jsem o tom, že Tokamak má být umístěn v prostorách Ústavu fyziku plazmatu. Kdyby tedy měl přístroj dorazit a být ve stavu provozuschopném tak, aby s ním vědci opravdu mohli začít pracovat?

Host (Pavel Chráska): Tak zařízení nebo Tokamak Kompas není nic malého, jenom ten základ vlastní váží řadu tun a pak jsou celé řídící systémy, vakuové systémy, napájení, vědecká diagnostika a tak dále. Před lety jsme absolvovali něco podobného, dostali jsme velký laser z Německa a základem bylo 26 kamionů plných věcí, které přišly a pak řada dalších menších zásilek. Takže i tento Tokamak bude představovat i takový velký lobistický problém, jak to sem všechno přivézt a dál musíme vybudovat i novou laboratoř, protože naše stávající laboratoř s malým Tokamakem Castor je skutečně malá, takže shrnuto a podtrženo, fyzické přestěhování se bude odehrávat během příštího roku a první takzvaný výstřel plánujeme zhruba za dva a půl roku od zahájení celé akce.

Štěpánka Čechová: A teď, pane profesore, kdybychom se měli ponořit do takových vědeckých snů. Jakou formu energie, jakou formu třeba pohonů a vůbec v té budoucnosti si od Tokamaku slibujete?

Host (Pavel Chráska): Tak, problém energie je problém vážný a možná, že si ne vždycky to plně uvědomujeme. Řešeními obzvlášť v našich zeměpisných šířkách nejsou větrné elektrárny nebo nemůžeme používat přílivové elektrárny a podobné jiné, samozřejmě mohou dodávat jistý podíl potřebné energie, ale musíme vidět do budoucna a tady pravděpodobně jedna z těch základních cest bude právě jaderná fúze. Předpokládáme optimisticky, že kolem roku 2050 by se již měly a mohly začít stavět elektrárny, které budou právě využívat této jaderné fúze. Pak je tady celá oblast takzvané vodíkové energetiky, která možná spíše půjde směrem třeba k dopravním prostředkům a tak dále a řada vědců a na řadě pracovišť se tedy intenzivně hledá, co dále a skutečně hledat musíme. Je to velice aktuální.

Štěpánka Čechová: Odpovídal profesor Pavel Chráska, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Pavel Chráska): Na slyšenou.

Příprava Itálie na zimní olympijské hry

Štěpánka Čechová: Zimní olympiáda v Turíně se kvapem blíží, ale zdá se, že její příprava poněkud vázne. Oslavu sta dní do začátku her, která měla původně proběhnout tento týden v turínské hale Falavela museli pořadatelé zrušit kvůli finančním problémům. V pokladně jim totiž prý chybí 35 milionů eur a mají potíže s dokončením haly pro rychlobruslení. Ostatně před nedávnem se z takzvané inspekční cesty se zástupci Českého olympijského výboru vrátila i kolegyně Hana Hikelová. Poslechněme si tedy, v jakém stavu viděla místa budoucích sportovišť a olympijských vesnic.

Hana Hikelová: Tak na první pohled jsou olympijské vesnice v Turíně a Sesrier v podstatě jedním velkým staveništěm, organizační výbor ale ujišťuje, že 10. února při zahájení her bude všechno hotové. Na všech stavbách se teď pracuje v třísměnném provozu a tak Italové možná trochu s nadsázkou říkají, že vlastně nemají sto dnů na práci ale v podstatě 300. Je ale jasné, že problémy jsou nejen s výstavbou haly pro rychlobruslení, jen hrubé stavby můžete vidět v olympijských vesnicích v Turíně, kde budou bydlet hokejisté, rychlobruslaři a krasobruslaři, ještě více budou mít Italové práce s dostavbou vesnice v Sesrier, kde jim to může zkomplikovat právě počasí. Zatímco v Turíně budou v podstatě do února teploty stále kolem nuly, v horách už napadl sníh a v takovém počasí se může právě dostavba trošku zkomplikovat. U řady budov jsou totiž doopravdy hotové teprve hrubé stavby. Na druhou stranu bylo v tomto srovnání velkým překvapením, v jakém stavu je ta třetí vesnice v Barnoneky, ta je totiž hotová, zbývá už jen v podstatě uklidit a dovybavit místnosti. Jinak v Bardoneky budou bydlet třeba biatlonisté a v Sesrie například sjezdoví lyžaři. Podle těch posledních statistik organizačního výboru by mělo přijet 85 národních olympijských výborů a očekává se účast zhruba dvou a půl tisíce sportovců a česká výprava by podle odhadů měla čítat přibližně 150 lidí a nejpočetnější skupinou budou samozřejmě hokejisté.

Štěpánka Čechová: Tolik tedy ke stavebním přípravám. Průběh her může ale znepříjemnit i další nedořešená věc, a tou je dopingový program. Stále totiž není jasné, zda i v době olympiády bude platný nový italský zákon, podle kterého je nedovolený doping trestným činem a hrozí za něj přímo vězení. O tomto problému už více s místopředsedou Českého olympijského výboru Františkem Dvořákem. Dobré odpoledne.

Host (František Dvořák): Dobré odpoledne.

Štěpánka Čechová: Pane místopředsedo, Mezinárodní olympijský výbor chce ještě vyjednávat i s premiérem Berlusconim o tomto zákonu, protože se obává například policejních razií v olympijských vesnicích. Pokud by se nepodařilo najít řešení a platnost toho zákona například pozastavit, může podle vás opravdu dojít až k takto vážným komplikacím?

Host (František Dvořák): No, já věřím, že k tomu nedojde a že Mezinárodní olympijský výbor se domluví s italskou stranou, protože to by svým způsobem bylo i porušení charty, protože sportovci by měli mít před soutěžemi a po soutěžím v rámci regenerace absolutní klid, soustředění a myslím si, že tato záležitost by právě to porušila.

Štěpánka Čechová: A nenarazí to podle vás u Italů na nějaký takový politický odpor, jakože my tady přece kvůli olympiádě nebudeme rušit naše zákony?

Host (František Dvořák): Italové chtěli olympiádu, dostali olympiádu, tak se domnívám, že by měli se podle toho teda chovat, jaké jsou zvyklosti v jiných zemích. Já samozřejmě odsuzuje doping a děláme všechno pro to, abychom dopingové případy stíhali a potrestali, ale podle zavedených regulí a podle metodiky, která je mezinárodně uznávána.

Štěpánka Čechová: Existují třeba určité skupiny sportovců, u kterých lze tak nějak problém předpokládat, obecně se hovoří hodně o hokejistech, kteří prý užívají mnohé právě ty podpůrné nebo regenerační prostředky, s kterými by se mohli dostávat do problémů, je to tak?

Host (František Dvořák): My děláme hrozně dlouho osvětu, s našima hokejistama jsme se v rámci letního kempu setkali, my jsme je upozorňovali na věci, znají dokonale seznam zakázaných látek, hlídá to jejich lékař, nemělo by dojít k pochybení, že by si vzali třeba nějaký medikament, který je na seznamu zakázaných látek.

Štěpánka Čechová: Ohledně toho dopingového programu obecně. Vedoucí lékař našich olympioniků doktor Větvička si nedávno postěžoval, že stále nejsou jasně dané podmínky ohledně povolených a nepovolených metod právě té regenerace. Může to podle vás vést až tak ponižující situaci, do jaké se dostali třeba naši atleti v Helsinkách?

Host (František Dvořák): Určitě, a proto my tomu chceme předejít, svoláváme 8. prosince mezinárodní vlastně seminář, přijedou lektoři jednak z té antidopingové agentury Vada, přijede zástupce lékařské komise z Luasane z Mezinárodního olympijského výboru a chceme právě, aby přesně interpretovali, co je dovolená metoda a co je zakázaná metoda. Abychom právě se nedostali do situace, která potkala naše atlety.

Štěpánka Čechová: Pojďme zpět k těm stavebním problémům. Už olympijské hry v Řecku provázely nějaké nedodělky, co se týče stavebních prací, do poslední chvíle. Itálie alespoň podle toho, co jste viděli na inspekční cestě, je také zatím spíš staveništěm. Mohou to vůbec Italové stihnout?

Host (František Dvořák): Já jsem teda v oblasti stavebnictví laik, ale myslím si, že budou mít velké problémy. Myslím, že to Řecko nelze srovnávat, protože to byly letní hry, bylo léto, mohli 24 hodin denně fakt to stavět a tady, když jsme byli v Sesriere v tom horském středisku 2 tisíce metrů nad mořem, tak se mi zdá, že ty podmínky už jsou tam velmi, velmi špatný pro výstavbu, když jsme viděli rozestavěný silnice, vesnici prakticky ve fázi hrubé stavby, tak si myslím, že to bude hodně natěsno.

Štěpánka Čechová: Kde podle vás mohou nastat ty největší potíže, bude to třeba doprava po těch úzkých silnicích, které se nepodařilo dodělat nebo nehotové zázemí. Na co mohou návštěvníci i sportovci narazit, co by je mohlo nejvíce potrápit?

Host (František Dvořák): Doprava bude problém, on je apriori řešen, dopravním systémem, který nám byl prezentován, takže gró dopravy pro sportovce, ale i diváky, bude kyvadlovou dopravou. Tam se běžná automobilová doprava vůbec nedostane, protože jsou tam striktní filtry před jednotlivými středisky. Jsme v takovém očekávání, jak to bude fungovat, proto jsme nenechali nic náhodě a udělali jsme si v některých centrech i svoje vlastní ubytování.

Štěpánka Čechová: Máte tedy pocit, že naše výprava se díky těmto vašem opatřením těm problémům vyhne, anebo by je to alespoň nemělo stresovat?

Host (František Dvořák): No tak právě proto to děláme, chceme, aby závodníci, především v těch disciplínách, kde očekáváme dobré výsledky, minimálně před soutěží, byli ubytováni v těsné blízkosti sportovišť.

Štěpánka Čechová: Tolik místopředseda Českého olympijského výboru František Dvořák. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (František Dvořák): Na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: A závěrem ještě oblíbený fejeton Jana Pokorného, který tentokrát bude mluvit o řečech.

Jan Pokorný: "David Rath se v pátek dopoledne dočkal. Prezident republiky ho jmenoval ministrem zdravotnictví, ale nepopřál mu, nepřipil, ani krátký projev nepronesl. To nebyl vrtoch staříka nebo umanutost dítěte, jak by si mohl vysvětlovat David Rath. To bylo gesto člověka, jemuž něco prostě už nestojí za řeč. A že řečí kolem jmenování nového ministra bylo až až. To František Dohnal se stal prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu celkem v tichosti. Ale zato až po roce a půl.

David Rath byl v uplynulých týdnech vyhledávaným mužem. Účinkoval v televizních i rozhlasových debatách, poskytoval rozhovory a vyjádření novinám, ochotně reagoval na to, co o něm řekli jiní, kteří reagovali na to, co o nich řekl on. A když už se v den kýženého jmenování ministrem zdálo, že David Rath řekl vše o prezidentovi, ředitelce VZP a financování zdravotnictví, začaly noviny psát o tom, že nový ministr má dvě ženy. Směle to přiznal. S vysvětlením, že život je složitý. Jistě. Lepší je být mužem dvou žen, než mužem dvou tváří. I když ty k těm dvěma ženám patří.

I když pravda bude asi jednodušší, jestli David Rath mluví doma taky tak často, jako v uplynulých dnech v médiích, není to prostě jednou ženou uposlouchatelné. Když už jedna umdlévá pod tíhou ministrovy výmluvnosti, přejde David Rath pár set metrů k té druhé, která je ještě svěží. Hostivičtí občané diskrétně sdělují, že i při těchto přesunech se mu mluvidla nezastaví, čímž si získává pověst podivína. Tak to už bývá u lidí, kteří mají co říct. A že to tak je, dokazuje nový ministr dnes a denně pořádáním tiskových konferencí. V politice prostě už dávno neplatí ono lékařské, ticho léčí."

Štěpánka Čechová: Čas pro pořad Týden v tahu vypršel. Nad událostmi následujících sedmi dnů se s hosty Radiožurnálu zamyslíme opět příští sobotu po 17.hodině.Příjemný večer vám přeje Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.