Početí dítěte neodkládejte! Pozdější věk přináší riziko, radí vedoucí pracoviště asistované reprodukce
Lidé by si měli uvědomit, že v mládí vypadají sice krásně, ale přitom stárnou. Početí dítěte by proto měli plánovat do nižšího věku – nejlepší plodný věk pro ženu je mezi 20 a 26 rokem, u muže největší šance na zdravé dítě je do 35 let. Alespoň to říká vedoucí pracoviště Asistované reprodukce v pražském Ústavu pro matku a dítě v Podolí Jitka Řezáčová.
„Když lidé přestanou o dítě usilovat, tak se to nakonec může podařit,“ vysvětluje důvody, proč je při snaze o početí dítěte důležitý psycholog. Stává se také, že po asistované reprodukci se odblokuje hlava a lidé mají další dítě po běžném početí.
Připomíná také, že je dobré, když k nim chodí celý pár. „Partneři se podpoří. Muž daleko lépe respektuje, co řekneme, žena je často nervózní a chce, aby vše bylo rychle,“ dodává.
A co vlastně způsobuje neplodnost? Reprodukční žlázy nefungují tak, jak by měly – souvisí to se zvyšujícím se věkem, chronických onemocnění je čím dál více. Svou roli také hraje způsob života – sedavá zaměstnání, málo se pohybujeme, více jíme. „Mnoho párů by bez lékařské pomoci dětí mít nemohlo,“ podotýká.
Ženy by měli mít možnost asistované reprodukce hrazené pojišťovnou
Mužská neplodnost je podle ní ve své podstatě podivná – dalo by se říci, že muž by měl mít do smrti velký potenciál, aby mohl plodit děti. Ale s přibývajícím věkem se zhoršuje kvalita spermií, zvyšuje se riziko chromozomálních nepravidelností.
Celosvětový boom je dnes takzvaný social freezing, neboli zamrazování vajíček a spermií. „Jsme schopní z 80 procent rozmrazit kvalitní vajíčka po jejich zamražení,“ říká. Ženy se snaží, když nemají partnera nebo nechtějí mít ještě děti, si uchovat vajíčka. „Toto je jedna z možností,“ nastiňuje.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
