Plýtváním znechucený Pavel Maurer: V kraji drsných chlapů se pečou nadýchané croissanty
Odkud přicestovalo jídlo, které máte na talíři? Myslíte si, že sladkovodní ryba musí být nutně z Třeboně? A věděli jste, že francouzské croissanty, které podávají v Dubaji, se pečou na Kladensku?
Budu vám vyprávět neuvěřitelný příběh o tom, kolik kilometrů a námořních mil musí urazit kus jídla, aby se dostal až na náš stůl. Transport surovin po naší planetě mi připomíná mého zhýralého kamaráda, který si nejdřív koupí kravatu a pak teprve začne shánět vhodný oblek, aby mu to pasovalo dohromady!
Ponořte se na chvíli spolu se mnou do pohádky Tisíc a jedna noc, kdy rohlík z Čech putuje až do Spojených arabských emirátů a všichni na tom nějak záhadně profitují! Takovému ekonomickému modelu totiž asi nikdy nedokážu porozumět.
V kladenské pekárně upečou francouzské croissanty, ve speciálním přepravním kontejneru je zamrazí na −20 stupňů, pak naloží na těžkotonážní automobil a odvezou do přístavu v Hamburku. Nákladní loď s těmi super rohlíky pluje do egyptského Port Saidu. Poté se přeloží kontejner do další obří lodě a zvolna se pluje do Dubaje.
Tam už čeká další nákladní vůz a odveze pečlivě zmrazené pečivo do oblíbeného logistického centra, odkud se rozvážejí croissanty do pětihvězdičkových hotelů v centru nejbohatších arabských šejků. V cíli je šikovně rozmrazí, ohřejí a prodávají jeden croissantek klidně za tři dolary. Co na tom sejde, že? Někdo tu cestu z Čech až na konec světa přece zaplatit musí!
Fakt, že v kladenské oblasti, která je všeobecně známa spíše rudou září tajících ingotů, slévárnami a drsnými chlapy, co se každý den perou se surovým železem, se pečou luxusní nadýchané francouzské croissanty, plní se belgickou čokoládou a pak se hluboce zmrazené posílají do centra nejdražších hotelů na světě, je pro mě, gastronauta, dost silná káva.
Loučím se s vámi po této depresivní informaci a odcházím znechucen do vyhlášené pražské restaurace. Objednávám si na počest plýtvání ropou a lidskými silami jednoho pošírovaného candáta. Ryba však nepochází, jak byste mylně předpokládali, z Třeboně, ale je na náš stůl importována přímou zkratkou z Kazachstánu.
