Petr Nový

„Přestože existují decentnější způsoby zdobení, turisté si oblíbili právě toto výrazné zdobení a nadobro si ho spojili s Českou republikou,“ přiznává posluchačům a Hance Shánělové, se kterou se spojil po rozhlasové lince z Liberce.

Zároveň však dodal, že české sklo zůstává v mnoha ohledech nejlepší. Za jeho největší klad považuje variabilitu, výjimečnost i dlouhodobou tradici. První sklo začali na českém území tavit už Keltové, kteří dokázali dodat sklu krásnou modrou nebo žlutou barvu. O historii českého skla by se podle Petra Nového mohli lidé zajímat víc. „Chápu však, že když mě od narození obklopuje sklo, nepotřebuji se na něj dívat v muzeu,“ uznává. Mezi nejčastější návštěvníky Muzea skla a bižuterie patří zejména Němci a Poláci.

Často se mluví o krizi českého skla. „Většina odborníků se domnívá, že začala v roce 2001,“ vysvětluje Petr Nový. Nedomnívá se však, že byla způsobena vysokou konkurencí na trhu. Původ krize spíše vidí v radikálním šoku amerického trhu, zdražování energií, ale také v nejednoznačnosti vývoje arabských trhů. Za jediné řešení krize považuje vývoj nového typu výrobku. „Zní to sice složitě, ale v minulosti se to českým sklářům dařilo,“ popisuje.

Přesto si nemyslí, že řešení krize sklářství bude jednoduché. „V oboru dekorativního skla nemám optimistickou prognózu,“ nepotěšil posluchače Petr Nový. „Textil byl významnějším odvětvím a přesto se v 90. letech vytratil téměř bez povšimnutí,“ domnívá se s tím, že sklářství má tu výhodu, že se o něm mluví.

Za důležité považuje výchovu kvalitních umělců a řemeslníků. Jak se takový člověk pozná? A v čem se liší české sklo od čínských napodobenin? Odpovědi i na tyto otázky se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru Hanky Shánělové s Petrem Novým.

Záznam celého rozhovoru s Petrem Novým a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.