Pavouci, malpy, pirani a kormoráni. Takhle vypadá Amazonie z vody i z pralesa

13. březen 2016
Loď přijíždějící k břehu v západu slunce

Věděli jste, že rčení zvědavý jako opice, nemusí vždycky platit? Aspoň třeba v Amazonii to tak je. Zvířata tam není při procházce pralesem jen tak jednoduché zpozorovat, protože člověka slyší a vidí daleko lépe, než on je. Přesto se spatřit dají.

Z Manausu se do místa našeho pobytu vydáváme za deště. Tady vzniká soutokem dvou řek – Rio Negro a Rio Solimões velká Amazonka.

V obou druzích vod, černých, ze záplavových oblastí i světlých, unášejících sedimenty, jsou i jiné druhy ryb. Celkem je jich v Amazonii 3000. Včetně piraní, které jsme později vyrazili lovit – a pár jich měli k večeři.

Když se vydáváme z loďky na souš, musíme opatrně. Přece jen se člověk trochu bojí – třeba hadů nebo pavouků. No a náš průvodce Robinson pod jedním stromem odhrnul listí. Objevila se temná malá nora. Dlouhým stéblem lehce pošimral vchod a najednou vylezl pavouk. Chlupatý a velký jako dlaň – sklípkan, tedy strašidlo tarantule.

Tahle samička není jedovatá, i když kousnout by uměla. Robinson se bojí spíš vlákna, které dokáže vypustit – nesmí se prý vdechnout. A čím se živí? Kobylkami a cvrčky.


Rozlohou je Amazonie větší než Evropská unie a nachází se v ní 10 procent všech známých rostlinných a živočišných druhů na světě.

Původní obyvatelé umějí hmyz i využívat. Třeba mravence zvané tavba. V tomhle lese samozřejmě žijí i savci – třeba pásovci – vidíme aspoň jejich nory, hlodavec paka, aguti i kapybary. A jaguáři prý taky. Ovšem člověka se bojí a utíkají. V celém amazonském pralese je ještě spousta druhů k poznání, a to chce trochu trpělivější návštěvníky.

Přírodu je lepší pozorovat z vody

Najednou průvodce ztichl, podíval se vysoko do větví a začal vydávat zvuky. V korunách zahlédneme několik opic – dva druhy. Jak jsem později zjistil, jsou to malpy a kotulové.

Čtěte také

Možnost, jak zažít přírodu, aniž by ji člověk plašil, je z vody, ještě před východem slunce. Všude kolem nejrůznější ptáci – jsou spíš slyšet, než vidět. Občas vyskočí z úkrytu ve vodních rostlinách malý barevný ptáček, proletí papoušci.

Jedna z větších piraní. Hodně zubatou čelist zavírají silné svaly

Průvodce, který nás vyvezl loďkou na jezero Juma, pro nás po chvíli objevuje strom, ze kterého si udělali noclehárnu kormoráni. Jeden má asi lehké spaní a už by vstával.

To hluboké řvaní za tím vším jsou opice vřešťani. Těžko je zahlédneme, jejich hlasy sem doléhají možná i přes pět kilometrů. Bývají až nahoře ve vysokých stromech. Podobně jako lenochodi, jednoho jsme na dálku zase odpoledne viděli úplně v korunách. A když po období dešťů začne opadávat voda a listí ze stromů… To už je ale zase téma pro příští reportáž.

  • Cestování
  • Reportáž