Pavel Pressburg: Správný výčepní má být také dobrý herec a exhibicionista
Co je u výčepního největší noční můrou? Třeba když v létě během kšeftu odejde chlazení. I s tím má své zkušenosti někdejší mistr republiky v čepování piva Pavel Pressburg. Mají výčepní svou stavovskou čest a čepují ještě někdy do džbánku? Kam až sahá historie piva?
„Pivo je nejstarší kulturní nápoj, až osm tisíc let zpátky v Mezopotámii zemědělci pravděpodobně vynalezli nápoj, který by se dal nazvat pivem kaš,“ vysvětluje.
Ve středověku pak piva nebyla chlazená, maximálně ve sklepích, a vyráběla se jen svrchně kvašená. Ta totiž nepotřebují k výrobě nízké teploty, takže šlo o jiná piva než dnes.
Až v polovině 19. století vzniklo pivo plzeňského typu – rozvoji ležáku u nás pomohl i bývalý totalitní režim, který odstranil pivovary, které mu nevyhovovaly. S revolucí a pádem totality se objevila velká vlna malých pivovarů.
„Člověk má mít na výběr, každý má rád něco jiného,“ připomíná.
Čepovat s láskou
Správný výčepní by ale neměl umět jen historii zlatého moku, ale především techniku. Třeba jak načepovat, poradit si, když se objeví nějaká závada – měl by pivu rozumět více než od kohoutu k poháru.
Kdyby nebylo piva, tak by se nic nestalo… Co říká anketa o pivě?
Myslíte si, že pěna k pivu neodmyslitelně patří? A vnímáte tento zlatavý nápoj jako národní bohatství? Mimo jiné se na to ptala anketa, jejíž výsledky vám v dnešní gastroglose přiblíží Pavel Maurer. Výzkum veřejného mínění také ukázal, že se většině Čechů nelíbí, když ženy a dívky pijí pivo.
Každý správný výčepní má být také dobrý herec, exhibicionista a umět pivo prodat – jsou totiž první, na koho se host podívá, když vstoupí do hospody.
Pivovary dnes většinou uvaří své pivo pokaždé stejně, a výčepní ho na svých pomyslných deseti centimetrech mohou zkazit. Třeba tím, že nedbá správné teploty, nemá nastavené chlazení, nemá čisté pivní sklo… „Nečepuje správně a s láskou,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.