Pavel Maurer: Jak mám psát o kulinářských lahůdkách, když je v Evropě hlad?
Jak reaguje Pavel Maurer na statistiky o hladovění Evropanů? Rozhodl se přiložit ruku k dílu – psaním o jídle i podporou těch, kteří produkují kvalitní potraviny. Přečtěte si následující řádky a pochopíte.
Je mi skoro trapně vám vyprávět o ušlechtilém jídle a pití, když slyším strašlivé statistiky, že v Evropě strádá hladem 43 miliónů lidí! Přiznejme si, že jsme zvyklí číst podobné údaje o hladomorech spíše ze zpráv z chudých afrických zemí.
Jenže to je pro nás opticky daleko a dokonce nám připadá, že to tak vlastně vždycky bylo. Jsme na podobné informace relativně zvyklí. Ale hlad v Evropě? Ten se nás bezprostředně týká. Pozor! To je blízko!
Slyšel jsem, že některé děti u nás v Praze 7 nedostávají od rodičů svačiny ani peníze na školní obědy. Nemají na to peníze. Také jsem četl, že v kulinářské velmoci, totiž ve Francii, kde je nejvíce michelinskými hvězdami opentlených restaurantů, jsou stovky tisíc lidí, kteří se musí denně rozhodovat, zda si raději koupí jídlo, nebo zaplatí nájemné.
Také vím, že v mém milovaném Španělsku, domovině sušené šunky jamón, sherry a proslulých tapas, musí asi tři milióny obyvatel vyjít měsíčně s částku kolem 300 eur, tedy našich 7500 korun.
Podle údajů Červeného kříže jsou milióny lidí odkázány na veřejné vývařovny a milodary. Jak mám psát o kulinářských lahůdkách, když čtu, že v naší hypertechnologické Evropě se bude poprvé od skončení druhé světové války shromažďovat a rozdávat jídlo i v bohaté Velké Británii?
Nezbývá mi než přestat hořekovat a přiložit ruku k dílu. Veřejně slibuji, že budu nadále psát o dobrém i špatném jídle a pití, protože to je má práce. Ale také jsem se spolu se svými kolegy rozhodl, že budeme všemožně podporovat organizace i jedince, kteří produkují dobré potraviny, zabraňovat plýtvání jídlem a jinak pomáhat lidem potřebným.
Není to tak, že sytý hladovém nevěří, jak by řekla teta Kateřina ze Saturnina! My, kteří jsme sytí, musíme věnovat péči a dobrou vůli těm, kteří mají nedostatek. Nevím, jak vám, ale mně osobně by totiž jinak vůbec nechutnalo.
