Pavel Kohout

Pohled do historie naznačuje, že svět se vždy z výrazné hospodářské krize poučí. "V následujících desetiletích však lidem obvykle zase otrne a začnou opět hazardovat," doplňuje realisticky Pavel Kohout.

Bankovní sektor a finanční trhy si ze stávající krize - podle odhadu Pavla Kohouta - dokážou vzít poučení na dobu v řádu několika desetiletí. "Abych ale očekával, že další krize bude třeba v roce 1948, na to je ještě brzy," usmívá se host Hanky Shánělové.

S jakou přesností vlastně dokáže odhadovat ekonom budoucí vývoj? Pavel Kohout přirovnává ekonomické předpovědi k těm meteorologickým - ovšem s jedním zásadním rozdílem: "Meteorologové dokážou docela dobře předpovídat, co bude zítra a pozítří. Pokud by však měli předpovídat, co bude za půl roku, tak tam už možnosti jejich modelů nesahají. V ekonomii je to jinak. Ekonom nemá ani tušení, zda akcie půjdou nahoru, nebo dolů - přesnost jeho odhadu není v praxi příliš použitelná."

Lépe se ekonomům daří paradoxně v dlouhodobějším horizontu. "Když ekonomika směřuje k finanční krizi způsobené například špatným stavem veřejných financí, ekonom to dokáže předpovědět dlouho dopředu."

Téma dlouhodobých prognóz přivedlo Hanku Shánělovou a jejího hosta k palčivému tématu. Státní bankrot - jedná se podle Pavla Kohouta o reálnou hrozbu? "Situaci bych přirovnal k tomu, když k lékaři přijde pacient, který má nadváhu 30 kilo, kouří šedesát cigaret denně a jeho oblíbeným jídlem je bůček," přibližuje i laikovi vážnost situace ekonom Pavel Kohout.

Schodek státního rozpočtu 195 miliard korun - nechává toto číslo Pavla Kohouta v klidu? Proč očekává, že se některé státy Evropské unie v blízké budoucnosti dostanou do platební neschopnosti? A jak by taková situace ovlivnila českou ekonomiku? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Pavlem Kohoutem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.