Ozvěny dne - zprávy 10. února 2010

Přehled

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kriminalisté navrhují obžalovat zaměstnance ČEZu, kteří měli vydírat zákazníky.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Spis, který má třináct tisíc stran, už je v Olomouci na pobočce krajského státního zastupitelství.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Zelení dál nesouhlasí s protikrizovou politikou vlády. Své ministry kvůli tomu z Fischerova kabinetu ale nestáhnou.

osoba:
My si myslíme, že není možné jezy na Labi či modernizaci prunéřovské elektrárny jen tak vydávat za protikrizové opatření.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Státní zaměstnanci v Řecku dnes protestovali proti úsporným opatřením vlády.

osoba:
Není možné snižovat platy. Ty už jsou beztak velmi nízké.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Řecko akutně shání peníze na splácení státního dluhu, vyššího než jeden bilion korun.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A počasí, sněžení a vítr, tak bude v noci a zítra. Denní teploty do minus 1 stupně.

Policie navrhla obžalovat 26 kontrolorů ČEZu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
U večerních Ozvěn dne vás vítají Veronika Sedláčková a Jana Lejpová.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Policie navrhla obžalovat šestadvacet kontrolorů ČEZu. Spis teď studuje státní zástupce. Jestli všechny obviněné pošle před soud, rozhodne zhruba za měsíc. Kontroloři měli podle elitních detektivů v desítkách případů vydírat zákazníky, když prověřovali černé odběry elektřiny.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Na tvářích kukly, v ruce kameru, připomínali zásahové komando policie. Tak popisují vyděšení zákazníci energetické společnosti své zážitky s pracovníky oddělení netechnických ztrát. Elitní detektivové dnes oznámili, jde o vydírání. U 26 obviněných proto navrhli obžalobu. Spis, který má třináct tisíc stran, už je v Olomouci na pobočce krajského státního zastupitelství. Potvrdil žalobce Vít Kasík.

Vít KASÍK, žalobce:
Po nastudování spisového materiálu rozhodne, kdo z obviněných půjde před soud a kdo z obviněných eventuálně před soud nepůjde.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
ČEZ je přesvědčen, že se jeho kontroloři ničeho nezákonného nedopustili a soud je osvobodí. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Hned tři další trestní oznámení na ČEZ podává právník údajných nelegálních odběratelů elektřiny. Mimo jiné proto, že vedení firmy ČEZ Distribuce prý požaduje po klientech zaplatit dluh i poté, co nechalo promlčet soudní rozhodnutí. Se šéfem firmy ČEZ Distribuce Jiřím Kudrnáčem budeme mluvit v publicistické části těchto Ozvěn dne.

Ministři za Stranu zelených ve vládě zůstávají

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ministři, které do vlády nominovala Strana zelených, v kabinetu zůstanou. Jejich výhrady vůči některým z bodů protikrizových opatření, na kterých se dohodla tripartita a vzala je na vědomí i vláda, ale trvají. Premiér Jan Fischer zelené ujistil, že všechny projekty, tedy i případná dostavba Temelína anebo rekonstrukce elektrárny v Prunéřově, projdou standardní legislativní cestou a bude tak posouzený i jejich vliv na životní prostředí.

Jan FISCHER, premiér:
Požádal jsem při této příležitosti předsedu Strany zelených, aby nepokračoval v prohlášeních, že ministři za zelené se nebudou řídit usnesením vlády a nebudou plnit zadané úkoly. Není skutečně možné, aby postoj vlády pro některé ministry platil a pro některé nikoliv.

Vládní protikorupční balíček poslala sněmovna do dalšího projednávání

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vládní protikorupční balíček poslala sněmovna do dalšího projednávání, a to přesto, že většina parlamentních stran má k dokumentu dílčí výhrady. Balíček počítá například s institutem korunního svědka a protikorupčního agenta. Schůzi sněmovny sleduje zpravodajka Věra Masopustová. Věro, prosím, připomeň, co se poslancům na vládním protikorupčním balíčku nelíbí?

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Tak je toho víc, ale vyzvedla bych institut korunního svědka. Ten, pokud podá potřebné informace, by mohl po dohodě se státním zástupcem odejít bez trestu. To kritizuje například ODS. Podle té by o tom měl rozhodnout soud. ODS má výhrady i k tomu, že je v balíčku více represivních než preventivních opatření, řekl poslanec Marek Benda.

Marek BENDA, poslanec /ODS/:
To není protikorupční balíček, dokonce bych řekl, že je legislativní zločin, že si vůbec vláda dovolila nazvat to protikorupčním balíčkem.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Samozřejmě, že to je balíček, který zvyšuje pravomoci policie, protože si myslím, že je to nutné v tom stavu, v jakém jsme, to je pravda.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Reagoval ministr vnitra Martin Pecina. I ČSSD by chtěla na protikorupčním balíčku leccos změnit, respektive zpřesnit. Ale podle poslance Františka Bublana je jeho filozofie správná.

František BUBLAN, poslanec /ČSSD/:
Je to aktivita ministra vnitra, kterou vítáme, ale samozřejmě se k tomu musí přidat řada dalších jiných instrumentů.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Kamenem úrazu je i protikorupční agent. Například komunisté by kvůli němu nemuseli balíček vůbec podpořit. No, a právě teď projednávají poslanci zprávu o vyšetřování údajné korupce v kauze gripen. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Státy platící eurem zřejmě pomůžou rekordně zadluženému Řecku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Státy platící eurem zřejmě pomůžou rekordně zadluženému Řecku. Alespoň tomu nasvědčuje dnešní porada zástupců eurozóny, kteří o situaci Řecka diskutovali prostřednictvím videokonference. Situace je vážná, Řecko se totiž kvůli rostoucímu zadlužení octlo na pokraji státního bankrotu.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Řekové by mohli dostat půjčky od Německa nebo Francie. Museli by se ale zavázat, že své veřejné finance skutečně uvedou do pořádku. Takové zprávy v posledních hodinách plní titulní stránky médií. Zatím je ale žádný vysoce postavený politik nepotvrdil. Situace v Řecku bude hlavním tématem zítřejší mimořádné schůzky lídrů Evropské unie v Bruselu. Řečtí státní zaměstnanci dnes stávkují. Nelíbí se jim zvyšování věku pro odchod do důchodu nebo omezování platů. Premiér Georgios Papandreu ale zdůraznil, že na úsporných opatřeních trvá. Podle něj je to pro zemi jediná možnost, jak se vyhnout kolapsu. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Operace NATO přijdou Českou republiku na další desítky milionů korun

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Operace NATO přijdou Českou republiku na další desítky milionů korun. Země Severoatlantické aliance se minulý týden dohodly rychle přispět do rozpočtu organizace navíc zhruba 640 miliony dolarů. Ministr obrany Martin Barták potvrdil, že o přesné sumě ale jednají.

Martin BARTÁK, ministr obrany:
Zatím se bavíme v NATO o nemovité infrastruktuře a o podpoře operací, takže dohoda je, že to bude, ten podíl se proporcionálně stanoví, percentuálně pro každou členskou zemi, v této fázi, abych byl aspoň více konkrétní pro vás, by se nás to týkalo v řádech několika málo desítek milionů. Myslím si, že to je suma, kterou uneseme, musíme unést, udělají to všichni.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Peníze mají přispět k tomu, aby afghánské bezpečnostní síly byly schopné převzít plnění úkolů od vojáků mezinárodních sil ISAF. Česká vláda už v pondělí schválila zvýšení počtu českých vojáků v misi ISAF až o 55 osob. Nové jednotky ale armáda nasadí až po projednání v Poslanecké sněmovně. Naopak v Kosovu bude působit vojáků méně. Nejde o mimořádné snižování stavů, ale o plánovaný postup ve spolupráci s NATO.

Čeští návštěvníci olympiády ve Vancouveru se mohou obrátit na zvláštní konzulát

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Čeští návštěvníci olympiády ve Vancouveru se mohou obrátit na zvláštní konzulát. Ministerstvo zahraničí ho otevřelo dnes a fungovat bude až do 1. března.

Vojtěch BERGER, redaktor:
Pokud se vám ztratí pas nebo budete potřebovat pomoct v kontaktu s policií, zdravotníky či jinými úřady, konzulát vám poskytne asistenci. Ministerstvo zahraničí doporučuje konzulovi nejdříve zavolat a domluvit si schůzku, a to na čísle 0016132936667. Linka bude fungovat 24 hodin denně. Vojtěch Berger, Radiožurnál, Vancouver.

Předávání prestižních cen Mosty 2009

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V Plzni se už po sedmé předávaly prestižní ceny Mosty 2009. Ocenění získaly projekty a osobnosti, které pomáhají lidem se zdravotním postižením. Ceny uděluje Národní rada osob se zdravotním postižením a předávání se zúčastnila i kolegyně Martina Klímová. Takže, Martino, kdo si toto ocenění odnáší?

Martina KLÍMOVÁ, redaktorka:
První cenu pro instituci veřejné správy získalo město Český Krumlov za zavedení euroklíčů a eurozámků do praxe. Vítězství v kategorii nestátních subjektů dostala ČSOB a Poštovní spořitelna za vytvoření 120 pracovních míst pro postižené lidi. Osobností hnutí osob se zdravotním postižením se stal Engelbert Mildner za celoživotní péči o mentálně postižené. A zvláštní cenu in memoriam obdržela paní Naděžda Rubnerová, která při letošních povodních neváhala skočit do rozbouřené řeky Ploučnice a zachránit paní na vozíku život. Pro Radiožurnál, Martina Klímová, Plzeň.

Obyvatele Moravskoslezského kraje už více než týden trápí silně znečištěné ovzduší

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Obyvatele Moravskoslezského kraje už více než týden trápí silně znečištěné ovzduší. Koncentrace polétavého prachu místy až pětinásobně překračují limity. Zdravotní problémy mají hlavně malé děti. Radiožurnálu to řekla lékařka z Ostravy Eva Schallerová.

Eva SCHALLEROVÁ, lékařka, Ostrava:
Astma tady máme velmi časté právě v těch nejmenších věkových skupinách, máme tu v podstatě čtyřnásobek toho, co je ve zbytku republiky. Obecná čísla pro astma u dětí se pohybuje tak, ten průměr, mezi 8 až 10 % v republice a my máme těch astmatiků 30 % a začíná u nás astma u dětí už někdy před prvním rokem věku.

Projekt Červené tlačítko se musel změnit

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Projekt Červené tlačítko se musel změnit. Díky speciálnímu programu by pro uživatele internetu mělo být jednodušší ohlásit policii dětskou pornografii nebo jiný nelegální obsah internetu. Jenže sotva projekt provozovatel spolu s policií a ministrem pro lidská práva představili, odhalili v něm novináři chybu.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Červené tlačítko by mělo zaznamenat pouze informace o závadné stránce na internetu. Místo toho včera odesílalo navíc i další tři dříve navštívené adresy. Zjistili to redaktoři Technet.cz, říká Jan Kožník.

Jan KOŽNÍK:
Odešle informaci o čtyřech stránkách, včetně tedy té, kterou ten uživatel označí za nevhodnou.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Provozovatel, organizace Saferinternet, slovy Pavla Vichtery přiznala chybu.

Pavel VICHTERA, organizace Saferinternet:
Už od ranních hodin je k dispozici na našem serveru nová podoba toho tlačítka, které v sobě nemá tu funkci.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Kromě adresy závadné stránky program odesílá pouze údaje o aktuálním datu a čase. Viditelná je i IP adresa počítače uživatele, to ale podle odborníků neohrožuje jeho soukromí, protože velké části uživatelů provideři IP adresy mění. Blanka Číhalová, Radiožurnál.

Sníh, vítr a mráz ochromily život na východním pobřeží Spojených států

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Sníh, vítr a mráz ochromily život na východním pobřeží Spojených států. Další desítky centimetrů nového sněhu už napadly ve Washingtonu. Podle meteorologů se na podobnou nadílku musejí připravit i další velká města, od Baltimore přes Philadelphii až po New York. Přímo v ulicích hlavního města Spojených států je teď zpravodaj Vít Pohanka. Vítku, slyšíme se, máš slovo.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezké odpoledne. Já teď stojím na ulici v Bethesdě, na jednom ze severozápadních předměstí Washingtonu, jen za poslední hodinu tady napadlo odhadem 5 centimetrů sněhu, od rána už hodně přes 20 centimetrů. Ta vánice přitom pořád nepřestává, takže už půlmetrová vrstva sněhu, která nám tady zůstala po víkendu, hodně povyrostla. Navíc prudce klesá teplota, ještě po půlnoci bylo kolem nuly, ráno minus 3, teď je poledne a jsme na minus 8 stupních Celsia. Do toho vane prudký vítr, takže se tvoří závěje. Viditelnost je minimální, od rána posloucháme varování úřadů, abychom nejezdili auty, což, popravdě řečeno, by mě v takovém počasí ani nenapadlo. Nejezdí samozřejmě autobusy městské dopravy, nelétá se na žádném z washingtonských letišť. Největší obavy ale panují z výpadků elektrického proudu. My jen doufáme, že se to nedotkne nás, ale úřady otevřely dodatečné nouzové útulky, kam se mohou v případě dlouhého výpadku elektřiny uchýlit rodiny s dětmi, tak snad by bylo aspoň kam jít. Z ulic zasněženého Washingtonu zatím na slyšenou Vít Pohanka, Český rozhlas.

Česká pošta slavnostně pokřtila oficiální známku pro olympijské hry ve Vancouveru

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Česká pošta slavnostně pokřtila oficiální známku pro olympijské hry ve Vancouveru. Má hodnotu 18 korun a jejím hlavním motivem je rychlobruslení. Tvůrci tak jasně vyjádřili, že největší medailová očekávání směřují k Martině Sáblíkové. Známku slavnostně pokřtila legenda českého sportu Věra Čáslavská, která si myslí, že motiv olympijské známky tlak na Martinu Sáblíkovou nezvýší.

Věra ČÁSLAVSKÁ, legenda českého sportu:
Je na ní kladena velká zodpovědnost a všichni hovoří už o tom s takovou jistotou, a já vím, rozhodně vím, že ona i přesto, že si věří, přesto v koutku dušičky taky pochybuje o tom. Já jsem přesvědčena, že ona je totiž tak silná osobnost, že dokáže i tu trému tak nějak překonat a že, že nám udělá všem radost.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Česká pošta má připravenu ještě jednu známku s olympijským motivem, kam budou po skončení her dopsána až 3 jména českých medailistů.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co pro vás dnes redakce publicistiky připravila? Policie posílá důkazy, že 26 kontrolorů firmy ČEZ překročilo zákon při vymáhání dlužných částek státnímu zástupci a navrhuje zaměstnance zvláštního týmu obžalovat. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu upozorňuje, že malá změna v ústavě, kterou dnes podpořili poslanci, vypouští zmínku o nezávislosti NKÚ. A komentátor Milan Slezák zachytil ve své poznámce dnešní celodenní stávku státních zaměstnanců v Řecku.

Detektivové navrhují žalovat 26 pracovníků ČEZ

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu navrhli obžalovat 26 kontrolorů ze společnosti ČEZ Měření. Ve skoro 50 případech údajně vydírali zákazníky energetické společnosti. Odběratelům měli od dubna 2005 odpojovat dodávky elektřiny a pak je nutit, často v noci, podepisovat smlouvy, ve kterých lidé uznávali svůj dluh. V minulých dnech se zjistilo, že kontroloři se cvičili ve střelbě a bojových sportech a jejich šéf je dočasně odvolaný z terénu proto, že u sebe nosil během zásahu pistoli. Na to, jestli připouští, že někteří z pracovníků odboru netechnických ztrát porušili zákon, jsem se zeptala jejich nadřízeného, ředitele divize Distribuce společnosti ČEZ Jiřího Kudrnáče.

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, já bych řekl, že zatím nebyl prokázán žádný trestný čin, ctěme presumpci neviny a nechme na našich nezávislých soudech, aby posoudily, zda byl, nebo nebyl spáchán trestný čin.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mně jde o to, že ten odbor netechnických ztrát patří přímo do vaší působnosti, vy určitě víte, co se tam děje, jste osobně přesvědčen podle vašich informací, že je vše v pořádku a bylo vše v pořádku?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, já musím říct, že my jsme provedli více auditů opakovaně ve společnosti ČEZ Měření, kam oddělení netechnických ztrát patří, dokonce šetřila tyto postupy i Státní energetická inspekce a musím říct, že náš audit nenalezl nic zásadního, žádné zásadní pochybení v nastavení postupu NTZ. Můžu ještě doplnit, že v těchto dnech Státní energetická inspekce uvolnila informace k šetření 94 případů, které podal pan Rytíř, a shledala jako výsledek, že v žádných z těchto případů nebyl porušen zákon a postupy, které předpisuje třeba sekundární legislativa.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To, co tedy říkají dotčení lidé, že jim pracovníci NTZ vyhrožovali trvalým odpojením od elektřiny, nutili je vstávat v noci, do jejich příbytků se dostávali bez povolení, vyhrožovali jim vysokými pokutami, dokonce byli i ozbrojeni, to všechno podle vás není pravda, nebo to patří k tomu, jak se mají vymáhat dluhy?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Já bych se třeba dotkl té zbraně. Pan, víte, že pan Karel Vaniš, který byl vedoucím netechnických ztrát, byl z této funkce odsunut mimo činnost NTZ, my v současné době vyšetřujeme, a to vyšetřování stále probíhá, proč tomu tak, jak bylo, dle jeho sdělení tu zbraň použil mimo pracovní dobu, když šetřil a cítil se být ohrožen a šetřil krádež, která se mu stala v jeho osobním autě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ovšem na některých videozáznamech, pokud jsme tedy u konkrétního případu Karla Vaniše, tu zbraň má. Ty podle vás nejsou pravé?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, já musím říct, že těch videí je celkem 15 tisíc a já jsem viděl sestřih několikavteřinový, který se objevil na internetu. A já myslím, že je na policii a na soudech, tak jak jsem říkal, aby posoudila, jestli ta zbrań byla použitá při jeho pracovní činnosti nebo mimo ní v tom případě, kdy šetřil krádež tak, jak on uvádí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy ale zastupujete společnost ČEZ, které se to dotýká, dokonce jste nadřízený Karla Vaniše, tedy on byl vaším podřízeným, minimálně vás to neznepokojuje? Nechcete vědět, proč by mohl mít zbraň při těch úkonech, které jsme popisovali, tedy vymáhání dluhů?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, já už jsem to říkal, já si myslím, že tu zbraň nepoužil při vymáhání dluhů, zatím se nic takového neprokázalo. Jinak já bych uvedl, že nejsem přímým nadřízeným pana Karla Vaniše, jeho přímým nadřízeným jsou vedoucí ve společnosti ČEZ Měření a znova bych zopakoval to, co jsem říkal, nechme pracovat policii a nechme pracovat soudy, aby posoudily veškerý ten důkazový materiál, který je v tomto ohromném spise.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě mi řekněte, trošku jsme to zamluvili, co se týká toho dalšího porušování zákonů údajného prozatím, k čemuž tedy navádí některé výpovědi lidí, kteří měli co do činění s kontrolory z NTZ, to znamená, že je nutili podepisovat smlouvy pod nátlakem, vnikali do jejich příbytků bez dovolení, v noci je odváželi do pracoviště NTZ, to prošetřujete?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, veškeré ty informace, které se týkají celé pětileté činnosti NTZ, má dneska policie, měla celou dobu tyto důkazy a důkazový materiál šetřila. Do spisu poté měli možnost nahlédnout právní zástupci našich zaměstnanců, zaměstnanců ČEZ Měření, a dle jejich informací, které máme ze spisu, tak podle našich právníků nic nenasvědčuje, že by došlo k vydírání zákazníků a že by byl spáchán trestný čin.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si stále, že ČEZ potřebuje svojí údernou jednotku, ten tým NTZ?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, já myslím, že určitě nemáme údernou jednotku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No učili se střílet, že, minimálně mají za sebou výcvik, který podstupují vojáci, proto úderná jednotka.

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
My jsme přesvědčeni, že tuto práci musí někdo vykonávat, aby nedocházelo k nárůstu krádeží elektřiny. K tomu kurzu už zaznělo už poměrně hodně informací, já mohu pouze zopakovat, že ČEZ si u firmy zadal trénink těchto pracovníků při vzniku tohoto útvaru a obsah toho kurzu, jeho zaměření a detaily specifikovali psychologové, poté jej provedli pro nás, ten kurz byla zaplacená služba pro průpravu těch lidí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si myslíte, že ČEZ se nemůže spolehnout na běžné standardní orgány činné v trestním řízení, jako je policie, posléze státní zastupitelství, soudy?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
No určitě. My nesuplujeme činnost policie ani nikoho jiného, naopak my jsme ty postupy několikrát zjemnili tak, aby byly vůči zákazníkům korektní, aby se pohybovaly vždy v tom pásmu, které nařizuje zákon. A vždycky voláme policii, jestliže máme podezření, že na daném odběrném místě je neoprávněný odběr.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak teď pracuje tým NTZ?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, tým NTZ teď pracuje podle principů, které jsem teď zmínil, používají jasně definované postupy. Ty postupy, jak jsem říkal, byly ještě více zjemněny tak, aby byly naprosto korektní, aby tam nebyl, aby tam nebyla sebemenší pochybnost na to, že se pohybují v rámci zákona. Jakmile je pochybnost, naši pracovníci volají policii, postupují s policií a šetří to, že daný elektroměr neměřil elektrickou energii nebo tam byl třeba bypass, to spojení typu T. Takže pracovníci mají jasně definované postupy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Užívají třeba ještě uniformy, které se hodně podobají těm policejním?

Jiří KUDRNÁČ, ředitel společnosti ČEZ Distribuce:
Tak, my jsme na konci roku 2008 změnili ty postupy, následně jsme také zrušili ty tolik diskutované černé uniformy a v současné době ty pracovníci buď chodí v civilním oděvu, anebo používají standardní montérky, v tuto chvíli šedého provedení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odpovídá šéf divize Distribuce, pod kterou spadá právě společnost ČEZ Měření, Jiří Kudrnáč.

Pravomoci a postavení NKÚ

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zákonů, na kterých by se poslanci v těchto dnech shodli bez dlouhých jednání a napříč politickým spektrem, není moc. Ovšem když jde o Nejvyšší kontrolní úřad, spory zůstávají stranou. Poslanecká sněmovna dnes poslala do dalšího čtení návrh na změnu té části ústavy, která se týká právě pravomocí a postavení NKÚ. Jestli norma navržená poslanci ODS a ČSSD projde definitivně, znamenalo by to, krátce řečeno, rozšíření pole působnosti úřadu, ale zároveň oslabení jeho šéfa. Nemohl by už navrhovat členy vedení, tedy patnáctičlenného kolegia, a úřad jako takový by mimo jiné začal kontrolovat příjmy a výdaje podle státního rozpočtu a dohlížet i na hospodaření obcí a krajů. A na telefonní lince je výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech, dobrý večer.

Jaromír JECH, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane místopředsedo, souhlasíte s tím, aby na vaše hospodaření dohlížel Nejvyšší kontrolní úřad?

Jaromír JECH, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR:
Tak, já k tomu návrhu, který je teď předkládán, tak my jsme ho ještě neviděli. Ten názor budeme mít oficiální během jednoho, dvou dnů, ovšem z hlediska historie, jaké byly názory, tak zdá se, že nikdo by nebyl proti tomu, kdyby se, a to už v současné době je možné, vlastně kontrolovala, kontrolovaly třeba státní dotace a tak dále. S tím problém není, ale pakliže by mělo docházet k nějakému omezování té samostatnosti obcí v tom rozhodování, co udělat, to znamená vhodnost, účelnost, tak tam by patrně ten odpor nějaký byl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale kontrola nad tím, jak byly ty výdaje vynaloženy, zda účelně, tam není spor podle vás.

Jaromír JECH, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR:
Ne, ne, tak jako to je o to, účelně, jestliže jsou to peníze, dejme tomu, řekněme, státní nebo peníze z evropských fondů, tak to je něco jiného než ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak ano, ale obecní peníze ne.

Jaromír JECH, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR:
Tam je otázka, kdo by mohl posoudit tu vhodnost, účelnost. Jestliže na té obci se rozhodnou na základě výsledků voleb, protože politická strana nebo nezávislí tam mají určitý program, tak co je účelnější a vhodnější? Udělat metr silnice támhle nebo na druhé straně? To je velký spor a tady myslím si, že by to bylo zasahování do té samostatnosti obcí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ovšem předseda ODS Mirek Topolánek řekl, že rozšíření pravomocí NKÚ i na hospodaření územních samosprávných celků je důležitým, teď cituji "protikorupčním signálem," myslíte si, že by to mohlo napomoci tomu, že by se omezily úplatky v Česku?

Jaromír JECH, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR:
Víte, já bych, jako bych ty úrovně, ať každá úroveň pochopitelně si hlídá tu korupci, když bych tady dal ta čísla, které jsou za obce, tak celkový dluh obcí v téhle republice, od Prahy po tu nejposlednější, je zhruba 80 miliard maximálně, ale z roku třeba 2008 na rok 2009 ty samé finanční prostředky měly obce na svých účtech, čili to hospodaření těch obcí, já bych řekl, mnohem, mnohem lepší a takové zemitější, všichni se drží jako při zemi, nejsou tady žádné fantastické plány, /nesrozumitelné/ půjčky a tak dále, čili já si myslím, že ty obce hospodaří velice dobře a otázka té korupce je něco trošičku jiného.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Domnívá se výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech, děkuji za vaše odpovědi, na shledanou.

Jaromír JECH, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR:
Nemáte za co, na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do vysílání zvu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala, dobrý večer.

František DOHNAL, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane prezidente, nejprve k tomu plánovanému rozšíření pravomocí NKÚ, tedy k tomu, že by měl kontrolovat i obce a kraje, je to podle vás dobré, zvládl by to úřad s počtem zaměstnanců, které má k dispozici?

František DOHNAL, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu:
Vy jste položila několik otázek, na které není úplně jednoduchá odpověď, ale já to zkusím nějakým způsobem zjednodušit. To, že se nejvyšší kontrolní instituce ve světě, i v Evropě, v Evropské unii, zabývají hospodařením s veřejnými prostředky, nikoliv jenom se státními prostředky, je naprosto obvyklé. V tomhle tom pojetí je Česká republika spíše výjimkou, takže tady bych řekl, že tu iniciativu je potřeba jenom přivítat. Druhá záležitost, která nakonec byla zmíněná i v tom před několika chvílemi proběhlém rozhovoru, je to, jakým způsobem se mají kontrolovat samosprávy či jejich hospodaření s prostředky. To je, to je záležitost, která je mnohem komplikovanější, ale já zůstanu jenom u toho, že nejvyšší kontrolní instituce by měla mít možnost, nikoliv povinnost, ale mít možnost zkontrolovat i hospodaření se všemi veřejnými prostředky, a to nejsou jenom finanční prostředky nebo majetky samospráv, ale jsou to i záležitosti, které se týkají dalších veřejnoprávních institucí, například vysokých škol, anebo v pojetí Evropské unie naprosto běžné kontroly v hospodaření obchodních společností, kde má určitou míru majetkové účasti stát.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Návrh na změnu ústavu ale mění i jiné věci, tady jste se dostal alespoň do slovního sporu s poslanci, mimo jiné podle toho, co dnes pustili do druhého čtení, by zmizela věta, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, měla by jí nahradit formulace, že nezávislost výkonu působností úřadu nesmí nikdo ohrožovat. Vy jste dal už dřív najevo, že se vám to nelíbí, proč vlastně?

František DOHNAL, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu:
To je zase principiální záležitost. Jestliže chceme, aby kontrolní instituce fungovala jakoby svým způsobem externí audit ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane prezidente?

František DOHNAL, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu:
... na té kontrolované instituci, tak tuhle tu nezávislost bychom měli zajistit ústavou. To nakonec říká i takzvaná Limská deklarace, která definuje povinnosti a práva kontrolních institucí v celém světě. To je takový zásadní mezinárodní dokument, který právě upravuje postavení nejvyšších kontrolních institucí. A jestliže v České ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A formulace, kterou ..., ano, navrhují poslanci, je podle vás nebezpečná v tom, že by omezila svobodu Nejvyššího kontrolního úřadu?

František DOHNAL, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu:
Ale tak jistě, jestliže řekneme, že kontrolní instituce tedy není nezávislá, ale bude postupovat tak, jak chce vlastně jeden z kontrolovaných subjektů, tak se můžeme velmi rychle dostat do situace, kdy ty zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, které budou vypadat jakoby velmi, velmi nezávislé, tak jsou ve skutečnosti ovlivněné tím, že politici budou říkat, co máme kontrolovat a co kontrolovat nemáme. A to si myslím, že je velmi nebezpečná cesta a byl bych velmi nerad, kdyby k něčemu takovému došlo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal. Díky i vám, na shledanou.

František DOHNAL, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu:
Na shledanou.

Stávka v Řecku

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zrušené lety, zavřené školy, nemocnice přijímající jen akutní případy. Tak to dnes vypadalo v Řecku, kde stávkovali státní zaměstnanci společně s důchodci. A podobné akce budou zřejmě následovat. Úsporná opatření vlády, která se snaží zabránit státnímu bankrotu, jsou totiž vysoce nepopulární. Tématu se věnuje náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor:
Nejprve dobrá zpráva, Řecko opravdu není Česko. Má mnohem vyšší státní dluh, 125% hrubého domácího produktu, zatímco u nás to dělá necelých 41%. Řecko má v porovnání s Českem také dvojnásobný schodek rozpočtu, tam 13% hrubého domácího produktu, u nás 7%. Řecko už nemá svou národní měnu, zatímco Česká republika ano, což, jak se ukazuje, může být tu a tam i výhodou. Řekové také falšovali ekonomické údaje, což dlouho zakrývalo skutečný rozměr jejich hospodářských potíží, zatímco na české cifry se lze víceméně spolehnout, tedy pokud se s nimi nekouzlí v zápalu politického boje. Ačkoliv to může být k nevíře, vybírali Řekové daně ještě mnohem neúspěšněji než český stát. A jestliže v státním rozpočtu schází 70% prostředků, které měly přitéci z daně z přidané hodnoty, je to kakraholcky znát. Zato v žití nad poměry byli Řekové mistry. Kterého ze zaměstnanců české státní správy by například napadlo, že může dostat příplatek za přenášení šanonů mezi patry? Nebo za to, že opravdu dodržuje svou pracovní dobu? V Řecku to možné bylo. A kdo to všechno platil? Stát. A koho tím zadlužoval? Inu, samozřejmě ty, kteří se dnes odmítají podílet na hrazení vysokého účtu a raději se věnují oblíbené řecké zábavě stávkování. I když Řecko nebo Česko, vyplatí se ho pozorovat. Řečtí pracující protestují proti vládě, jejíž členové před volbami slibovali co nejvíce sociálních výhod. Ve vládě otočili, poněvadž nebylo ekonomického zbytí, a provozují politiku, která jejich voličům logicky připadá jako asociální. Jako zrada. V Řecku jsou u moci socialisté.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uzavírá komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Šéf zelených Liška obviňuje cizineckou policii z korupce

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Šéf zelených Ondřej Liška chápe důvody, proč senátor Jaromír Štětina pomáhá ukrývat neúspěšného žadatele o azyl z Gruzie. Liška ve Dvaceti minutách Radiožurnálu prohlásil, že česká cizinecká policie patří k nejzkorumpovanějším složkám státní správy. Šéf policie Vladislav Husák se ale proti tomuto tvrzení ohradil. Cizinecká policie podle něj azyl neuděluje.

Vladislav HUSÁK, ředitel Cizinecké policie ČR:
Toto rozhodnutí přináleží a vždy přináleželo výhradně Ministerstvu vnitra České republiky. Cizinecká policie vykonává v této oblasti některé dílčí činnosti. Já do jisté míry chápu, že tato problematika je poměrně složitá, na druhou stranu si myslím, že jestliže někdo tvrdí o tom, že cizinecká policie je tou nejzkorumpovanější v souvislosti s udělováním azylů, tak by si měl v první řadě celou matérii načíst.

ČEPS vyzval distribuční společnosti k pozastavení připojování nových slunečních a větrných elektráren do sítě

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, vyzval distribuční společnosti, aby pozastavily připojování nových slunečních a větrných elektráren do sítě. Vysoký počet naplánovaných projektů výstavby těchto zdrojů může podle firmy ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz sítě.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Na konci roku dodávaly větrné a fotovoltaické elektrárny do české elektrické soustavy víc než 600 megawattů výkonu. Už teď jsou přitom schválené projekty, které mají do sítě dodávat dalších 3500 megawattů. Společnost ČEPS teď pohrozila, že pokud nedojde ke změně pravidel, bude nucena tyto zdroje odstavovat z provozu. To by mohlo pro investory větrných a fotovoltaických elektráren znamenat ohrožení jejich investic a riziko by to podle právníků znamenalo také pro stát, po kterém by provozovatelé mohli požadovat kompenzaci. Elektrárenská společnost ČEZ souhlasí s tím, že současný rozmach slunečních elektráren představuje hrozbu pro stabilitu elektrické soustavy. Jestli firma dočasně zastaví připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě, má být jasné během několika dní. Tomáš Medek, Radiožurnál.

Volební štáb poražené Tymošenkové vyzval k přepočítání hlasů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Volební štáb poražené uchazečky o prezidentský úřad na Ukrajině vyzval k přepočítání hlasů v devíti stovkách volebních okrsků kvůli údajným manipulacím ve prospěch vítězného Viktora Janukovyče. O nich má prý tábor Julije Tymošenkové důkazy. K podvodům mělo docházet na Krymu, v Doněcké a Luhanské oblasti, tedy v regionech, kde Janukovyč zvítězil s velkým náskokem. Vladimir Janukovyč porazil podle oficiálních výsledků Juliji Tymošenkovou o zhruba 3,5%. Dosavadní premiérku už vyzval, aby rezignovala na funkci. Tymošenková ale zatím po neúspěšných volbách mlčí.

Na východní pobřeží Spojených států míří další sněhová bouře

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Na východní pobřeží Spojených států míří další sněhová bouře. Na rozdíl od víkendu teď zasáhne i New York. Město proto už uzavřelo školy a doma mohou zůstat zaměstnanci některých společností. V New Yorku by podle různých odhadů mohlo napadnout 15 až 38 centimetrů sněhu. S obavami předpověď počasí sledují ve Washingtonu, který se ještě nevzpamatoval ze sobotní sněhové bouře. Ta na východní pobřeží přinesla nejvíc sněhu za posledních 90 let.

Přehled následujících témat

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vám ještě nabídneme? Tchajwanská letadla se v padesátých letech podílela po boku amerických tajných služeb na špionáži v Číně. Podrobnosti zjišťoval náš zpravodaj Robert Mikoláš. Měli by lékaři předepisovat víc léků na bolest? Trpí pacienti zbytečně? Ptát se budu v pravidelné diskusi. O tom, že taháky se nemusejí vyplatit, ví své i bývalá kandidátka na viceprezidentku Spojených států Sarah Palinová. Před sedmou se dozvíte víc.

Tchajwan a CIA prováděly tajné výzvědné lety do Číny

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Po dlouhá léta šlo o jedno z nejpřísněji střežených tajemství Tchajwanu. O tom, že jeho letci se od padesátých let spolu s příslušníky americké CIA vydávali do Číny na výzvědné lety, věděla dlouho jen hrstka armádních důstojníků. Desítky členů speciální jednotky, která si říkala Black Bats, tedy Černí netopýři, v těchto akcích zahynuly. Dnes je připomíná muzeum v tchajwanském městě Hsinču, kde natáčel i východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

Lu TEHČCH´, generál:
Tohle jsem já, podívejte, tady ten mladík. Jeden z příslušníků zvláštní 34. letky Černých netopýrů. Bylo mi tehdy 23 let.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Ukazuje mi na černobílou fotografii dnes osmdesátiletý generál Lu Tehčch´. Historie jednotky, jejíž operace patřily po dlouhá desetiletí k nejtajnějším misím jak vlády v Tajpeji, tak i americké CIA, spadá do začátku 50. let minulého století. Po vypuknutí Korejské války a zejména pak poté, co Čínská lidová republika poprvé provedla jadernou zkoušku, totiž potřebovaly Spojené státy získávat co nejvíce informací i z této části světa. Výcvik absolvovali nejprve na Tchajwanu, později i ve Spojených státech na Floridě, na základně, odkud mířili američtí vojáci i do války ve Vietnamu. A také v tomto konfliktu jim tchajwanští Black Bats pomáhali. A také umírali. V letech 1952 až 72 uskutečnili Black Bats přes 800 misí, 148 vojáků se nikdy nevrátilo zpět.

Lu TEHČCH´, generál:
Pokaždé na nás stříleli, zpočátku ale neměla komunistická armáda kvalitní zbraně, takže jsme se vraceli všichni. Postupně to ale bylo horší a horší, od Sovětů získali letadla i rakety. My ovšem nebyli ozbrojeni vůbec, takže jsme se museli spolehnout jenom na naše manévrovací schopnosti a na to, že nás nespatří nebo se prostě netrefí.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Říká generál Lu Tehčch´. K výzvědným misím používali nejčastěji stroje typu P2V, B17 nebo C123.

Lu TEHČCH´, generál:
Nejčastěji jsme do čínského vzdušného prostoru pronikali ústím řek. Létali jsme samozřejmě hodně nízko při zemi, aby nás nezpozorovali. Rok od roku to však bylo složitější, nasazovali proti nám jak dělostřelectvo, tak i stíhačky vybavené radarem. Přesto se nám několikrát podařilo nepřítele zneškodnit. Sice jsme neměli žádné zbraně, kulomety ani rakety, ale ve snaze uniknout jsme maximálně kopírovali terén a pak uhýbali těsně před vrcholkem hory. My jsme to dokázali vybrat, oni ne. A tak se roztříštili o skálu. Jindy nás zase pronásledovali daleko nad moře, až jim došlo palivo a zřítili se.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Líčí nejnebezpečnější okamžiky generál Lu Tehčch´. Jejich příbuzní mezitím vůbec nic netušili, o výzvědných misích vědělo jen několik málo armádních důstojníků a nejvyšších politiků. A jak vůbec vznikl název Black Bats?

Connie HSU, Muzeum 34. letky Black Bats:
Většinou létali v noci, kvůli utajení. I proto si začali říkat Černí netopýři a toto zvíře si dali i do znaku. Jak vidíte, kolem samotného netopýra je pak červený kruh symbolizující rudou Čínu, tedy že do ní naši letci dokázali proniknout.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Vysvětluje mi Connie Hsu z Muzea 34. letky Black Bats, které bylo otevřeno v prosinci loňského roku v městě Hsinchu, kde bývala jejich základna. Vůbec poprvé se informace o supertajných misích objevily v roce 1992, kdy Peking vrátil ostatky 14 členů posádky letounu sestřeleného o třicet let dříve. Generál Lu Tehčch´ prožil většinu života na Tchajwanu, kam s Čankajškovou armádou uprchl po porážce v občanské válce v roce 1949. Jeho domovem ale prý navždy zůstane Čína. A podobně to vnímají i ostatní členové 34. letky Černých netopýrů.

Lu TEHČCH´, generál:
Komunisté zabili hodně lidí a jejich zločiny jsou mi odporné, dnes už se ale tak hrozně nechovají. Já jsem pořád Číňan, a i když zůstaneme rozdělení, tedy budou existovat dvě země, nedá se nic dělat. V žádném případě už však nechci žádnou válku.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Dodává Lu TehČch´.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V tchajwanském muzeu věnovanému speciální letecké jednotce, která tajně létala nad čínským územím, natáčel východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

Využívají lékaři dostatečně tišící prostředky?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Využívají lékaři dostatečně všech prostředků, které dokážou zmírňovat bolest pacientů? Tuto otázku zase oživil případ bývalé ředitelky hospicové péče na Vysočině, která sama podala umírající ženě utišující lék, ačkoliv ji k tomu zákon neopravňuje. Jihlavský soud jí proto udělil devítiměsíční podmínku a na 2 roky zakázal pracovat s léky. Podané tišící prostředky přitom pacientce neublížily, naopak ji zbavily trýznivých bolestí. Zajímá vás, na co máte vy nebo vaši bližní nárok, jestli vás trápí bolesti? Nebo máte zkušenost, o kterou se chcete podělit? Můžete buď emailem na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo esemeskou ve tvaru OD a váš text na čísle 9077704. Mými hosty jsou ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany Tereza Dvořáková, dobrý večer.

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Bohumil Skála ze Sdružení praktických lékařů, dobrý večer.

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Dvořáková, ještě se vraťme k případu bývalé ředitelky hospicu na Vysočině, co si myslíte o tom, co udělala a jak se díváte na ten rozsudek, je podle vás odpovídající?

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Já myslím, že je naprosto absurdní, že to, co ona dělala v krajní nouzi pro toho pacienta, když její praktická lékařka nezafungovala tak, jak by měla, to jako zdá se mi nespravedlivý a myslím si, byť bych neměla házet na kolegu, tak myslím, že by měla bejt potrestaná paní doktorka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy máte také zkušenost s tím, jak naznačujete, že lékaři ne vždy předepisují léky na bolest tak, jak by měli, a pak třeba ji zkusí někdo nahradit a dopadne tak, jak jsme to slyšeli?

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Já si myslím, že ano, my jsme si dělali takový malý průzkum tady v regionu, protože silné tišící prostředky, typu jako opioidů, mohou předepisovat lékaři pouze na takzvaný recept s modrým pruhem nebo opiátový recept, a my jsme si udělali průzkum tady v regionu, protože se fasujou tyto recepty na městských úřadech, a vyšlo číslo naprosto šílené, že vlastně 70 až 80% praktiků a odborných specialistů v tomto regionu nemá vyzvednuté opiátové recepty, takže oni končí s léčbou svých pacientů na tramalu. Dál nemohou preskribovat, takže mám pocit, že léčba, odpovídající léčba bolesti, konkrétně nádorové bolesti v naší zemi, opravdu máte pocit, že jste se propadnul někdy do středověku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Skálo, proč se praktičtí lékaři tak moc bojí těch uvedených receptů s modrým pruhem, které jim umožňují dávat lidem i opiáty, tedy léky na bolest, silné léky na bolest?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Já se domnívám, a nerad bych byl tak kategorický jako paní kolegyně, abych volil kategorie špatný, nešpatný, že praktičtí lékaři jsou lékaři jako jakýkoliv jiní a vědí, že opiáty existují. Sami z vlastních zkušeností a z letitých vlastně snah o to, abychom udělali poměrně důkladnou osvětu o možnosti používání silných opioidů v praxích, mám jiný zkušenosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy vy si myslíte, že je používají, že je používají lékaři víc, než říkala paní ředitelka Dvořáková tedy? Nebo spíš nevědí, jak je používat podle vás?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Nemyslím si, existujou, existuje celá řada, celá řada aktivit, odborné společnosti všeobecných lékařů, která jaksi /nesrozumitelné/ nedává doporučené postupy pro léčbu bolesti, zpětně jsme si dělali určitou vazbu a tam nám odpovídalo asi 1400 lékařů, z nichž minimálně 15 až 20% standardně předepisovalo, předepisovalo opiáty a prokazovalo i poměrně dobrou znalost a kvalitní znalost problematiky. Je otázkou, jestli ten pacient s tou nastavenou léčbou se vůbec k tomu praktikovi dostane. Jestli nezůstává třeba v léčbě odborných ambulancí třeba onkologických, ale to samozřejmě už je otázka i toho, kde ten pacient žije, jestli ve velkým městě, kde nabídka třeba té odborné ambulantní služby je větší, nebo v otázce, nebo v otázce samozřejmě praktiků, praktiků, praktiků pro dospělé na menších městech nebo vesnicích.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Dvořáková, můžete uvést nějaký příklad z vaší praxe, kdy se k vám dostal pacient, který zbytečně trpěl, protože mu lékař, praktický lékař nepředepsal utišující léky, které by mu pomohly?

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Já navážu na pana kolegu Skálu, já si myslím, že opravdu to odpovídá, to co on řekl, že je to těch 20, 30% kolegů praktických lékařů, který opravdu se o své pacienty starají velmi dobře, zvlášť když je potom dostanou po ukončení léčby, třeba z těch onkologickejch specializovanejch středisek nebo center. Já mám zkušenosti, že třeba se k nám dostal, dostala pacientka poměrně s velmi rozsáhlým generalizovaným sarkomem a přišla a měla na tu bolest paralen. Ta paní potom spala asi 3 dny a dospávala, protože pro tu bolest prostě nespala měsíc, takže to si říkám, za to už by se mělo opravdu trestat jako, jo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Musí, pane doktore Skálo, lékař odhadnout, jestli ten člověk potřebuje tišící prostředky, jestli třeba tu bolest nesimuluje?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Samozřejmě, že otázka toho, jak pacient, jak každý z nás vnímá bolest, je naším subjektivním pocitem a záleží na komunikaci mezi lékařem a pacientem. A předpokládáme tady nebo měli bychom tady obzvláště pacientovi věřit, to znamená, my si dohodneme určitou komunikační škálu, na základě třeba očíslování té bolesti, a nemá cenu a nemá ani smysl zpochybňovat, jestli pacient uvádí tu bolest na škále 1, 5 nebo 10. Přesto bych si dovolil poznámku ohledně toho paralenu, paracetamolu, paní kolegyně jistě ví, že v oxfordské /nesrozumitelné/ je paracetamol třeba v kombinaci s kodeinem ...

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Ale tam právě nebyl.

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
... i účinnější než morfin.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale vy byste, pane doktore, v takovém případu, v tomto stadiu rakoviny, o kterém mluvila paní ředitelka Dvořáková, sám předepsal paralen?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Omlouvám se, ale nebudu, nechci spekulovat o tom, protože ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jste lékař, proto se ptám.

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Je to konkrétní, je to konkrétní pacient a podle konkrétního pacienta, to znamená, že tady říct, jestli u té pacienta, toho pacienta, jak paní ředitelka řekla, jestli zrovna u něj bych postupoval tak nebo tak, je to, bylo by to nezodpovědný, kdybych řekl, předepsal bych to nebo to. Zhodnotil bych celkovej stav pacienta, probral bych s ním jeho bolest a podle toho bych nasadil léky, které by tomu odpovídaly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní ředitelko Dvořáková, vy víte, o jaký případ se jednalo, je možné tady s odkazem na mezinárodní zkušenosti a studie říct, že by paralen stačil?

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Já se plně přikláním k vysvětlení pana kolegy, ale jako koanalgetikum ke střednímu nebo silnému opioidu je to naprosto namístě, ale v monoterapii zůstat na paralenu, to u rozsáhlého, pokročilého tumoru, to si myslím, že je prostě, jak jsem řekla, barbarství.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak může ta chronická, dlouhodobá bolest ničit život člověkovi, vy se setkáváte s těmi případy poměrně často.

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Setkáváme, setkáváme, ale musím říct, protože vlastně my od roku 2003 děláme terénní hospicovou péči a vidíme, že se to každým rokem lepší, to chci říct, jako to je naděje, že to, co bylo před pár lety nemožné, tak se, tak se jako proměňuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste, pane doktore, taky zmínil, že se teď ta společnost lékařů dozvídá a vzdělává v tom, jak by se opiáty měly používat, myslíte si, že se to zlepší třeba v dohledné době, to používání receptů s modrým pruhem, na které se právě dají předepisovat?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Já se domnívám, že ne že se to zlepší, že je to lepší, protože poslední, poslední zprávy z roku 2001 byly, že jsme předepisovali ekvivalenty morfinu, však je asi přepočtené číslo někdy na jednadvacátém místě na světě, rozhodně my vlastně od roku 2000 vlastně přinášíme ty informace v doporučených postupech pro praktiky a nejde jenom o to ztratit tu, ten strach z těch opiátů ze strany lékařů, ale samozřejmě i ze strany pacientů, protože ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nechtějí, nechtějí lidé, odmítají, když je chcete třeba vy osobně předepsat?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Ano, existuje spousta mýtů a tabu kolem opiátů. Například když už budu mít morfin, tak už je to se mnou špatný, tyhle ty věci doznívají, to znamená, že vlastně takovou společnou cestou musí být jedině ta dohoda s tím pacientem. Znova bych se vrátil k tomu, co paní ředitelka říkala, my tu bolest, může mít rozsáhlý nádorový onemocnění a ten pacient tu bolest vnímá nějak, a jde o tu komunikaci, jak on jí vnímá. My nemůžeme zpochybňovat jeho vjem té bolesti, ať už je silná, nebo slabá. Známe to z vlastní zkušenosti, jak vnímáme bolest v různých životních situacích, to znamená, můžeme být někdy překvapení, že závažné onemocnění a pacient tu bolest udává někde na třetím, čtvrtém místě. Problematiku vidím někde úplně jinde.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní ředitelko Dvořáková, je to tak, že lidé, kteří trpí nesnesitelnými bolestmi, jsou spíš náchylní k tomu říct, že jsou pro eutanázii a když se jim uleví, už třeba takový problém necítí?

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
To už jste naprosto, naprosto vystihla. Ta bezmoc toho, že vlastně si nemůže od té bolesti pomoct, opravdu často tu, to přání vyřknou a ve chvíli, kdy jim od té bolesti pomůžete a oni se pořádně vyspí, pořádně se najedí, můžou začít podle ještě tu kvalitu toho života, která je jim dána, užívat, tak už potom dost často vůbec na to téma eutanázie nepřijde, nepřijde řeč, takže to naprosto koreluje s tím, co jste říkala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy ta diskuse by se podle vás spíš než o ohledně té asistované smrti měla točit ohledně toho, jak zbavit lidi a účinně bolestí.

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Určitě, ale není to jenom bolest, je to vlastně i ta ztráta, to prožívání, a to si myslím, že je ten jeden z takových největších bolestí, kterou já vnímám v tom zdravotnictví, ztráta té důstojnosti, že ten člověk vlastně je závislý na pomoci druhých a ne vždy se jim dostává té pomoci způsobem, která ho neponižuje, že jo, takže bolest je jeden z těch samozřejmě důležitých věcí, ale není to jenom ta bolest, je to o tom, že ten člověk je sám, že se s ním zachází nedůstojně a že má samozřejmě často jiné příznaky, které mu komplikují život, já nevím, nechutenství, zvracení, dušnost a tak dále.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Skálo, na závěr, bavíme se o opiátech, ale jaké jiné možnosti mají lékaři, jak můžou pomoci lidem od bolesti?

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
No, samozřejmě záleží na tom, jestli se jedná o /nesrozumitelné/ nebo chronickou bolest. V rámci té chronické bolesti hlavně v terénu čím dál od center, které jsou, které jsou schopny, center léčby bolesti, které jsou schopny implantovat infúzní pumpy nebo jsou schopny implantovat elektrostimulační přístroje, které slouží k dlouhodobějšímu léčení chronické bolesti, tak tam zůstává pořád tou hlavní doménou ta farmakoterapie. Kombinace různých typů léků, včetně těch silných opiátů, antidepresiv, vlastně ušitých na míru tomu pacientovi, ta farmakoterapie dneska skýtá veliký možnosti, právě lékovýma formama, který jsou neinvazivní, jsou dobře vstřebatelný, jsou to náplasťový formy, tablety s dlouhodobým stupněm užívání, možností užívání, to znamená s dlouhodobým uvolňováním, to všechno jsou věci, který vlastně jsme neznali a je pravdou, že jsou třeba doménou posledních deseti let. Dnes vznikaj nový lékový formy, který jsou přijatelnější pro pacienta, to znamená, nejsme odkázáni na injekční léčbu třeba každý dvě hodiny, takže já si myslím, že jde jenom o to, a je dobře, že se tato diskuse stále vede a dokola a dokola, že navzájem se informovat, jak v rámci lékařské odbornosti, tak i laické veřejnosti, abychom věděli, že tato skupina léků je, a aby taky pacient přišel včas, aby vlastně i on sám jakoby upozornil na to, že se něco děje, protože znova říkám, bolest je jeho subjektivní dojem a paní ředitelka správně řekla, že je to vrstva různých problémů, které s tím závažným onemocněním se pojí. A on tu bolest bude daleko víc vnímat právě v otázce, když bude sám, když ta nemoc začala, když vidí jakousi bezperspektivnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím, je to souhrn mnoha okolností. Já vám děkuji. Děkuji Bohumilu Skálovi ze Sdružení praktických lékařů a také ředitelce a vedoucí lékařce Hospice Dobrého pastýře Čerčany Tereze Dvořákové, děkuji, že jste zúčastnili naší diskuse, na shledanou.

Tereza DVOŘÁKOVÁ, ředitelka a vedoucí lékařka Hospice Dobrého pastýře Čerčany:
Na shledanou.

Bohumil SKÁLA, Sdružení praktických lékařů:
Na shledanou.

Můžou, nebo nemůžou američtí politici používat taháky?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžou, nebo nemůžou američtí politici používat taháky? Debata na tohle téma se rozproudila za Atlantikem po vystoupení bývalé republikánské kandidátky na viceprezidentku Sarah Palinové. Kamery jí totiž přistihly, jak si na republikánské konferenci pomáhá kradmými pohledy do dlaně, na které měla napsaná hlavní témata projevu. Do zasněženého Washingtonu zdravím zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanku, dobrý večer.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezký podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Z Palinové si dělal legraci i mluvčí Bílého domu, když před novináři okatě četl z dlaně, právem?

Vít POHANKA, redaktor:
No, ono se to asi přímo nabízelo, protože Sarah Palinová poskytla tím tahákem na dlani svým politickým soupeřům, jak se obrazně říká, takový velký, pomalu se pohybující cíl, který je velmi lákavý a je těžké ho nezasáhnout. Působí to samozřejmě úsměvně, mimochodem jak ukázal zvětšený záběr, tak Palinová měla na ruce napsaná hesla energie, pozvednout morálku Američanům, snížení výdajů, přičemž ty výdaje měla z nějakého důvodu přeškrtnuté. Leckdo se samozřejmě teď může ptát, jestli je to tak, že není vlastně schopná si zapamatovat tři hlavní myšlenky, o kterých se chce zmínit. Ona navíc už při té prezidentské kampani v roce 2008 několikrát pronesla nešťastné výroky, takže to tak trošku teď posílilo obraz její jako političky, která sice navenek působí velmi sebejistě, na druhou stranu si není moc jistá v podpatcích, když dojde na obsah toho, co skutečně má říct, a pomůže si takovým legračním, docela legračním způsobem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale čtecí zařízení, abychom byli spravedliví, používají američtí prezidenti přinejmenším od prezidenta Reagana, není tak trochu pokrytecké smát se Sarah Palinové za to, že si něco napsala do dlaně?

Vít POHANKA, redaktor:
Je v každém případě pravda, že mnoho politiků se bez čtecího zařízení neobejde. I Barack Obama mluví například se čtecím zařízením naprosto skvěle a přesvědčivě a když ho nemá a odpovídá přímo na otázky novinářů, tak působí mnohem váhavěji, často hledá vhodná slova, nemluví zdaleka tak suverénně jako se čtecím zařízením. Ale ono jde asi hodně o formu. Když si představíme, že by si třeba Obama jako Sarah Palinová pomohl nějakými hesly napsanými na dlani, tak by se nejspíš na jeho hlavu snesla pořádná sprcha kritiky, že skoro znevažuje úřad prezidenta, že je to prostě nedůstojné. Sarah Palinová samozřejmě prezidentkou není, v poslední době je ale považovaná za něco jako, řekněme, mluvčí představitelku takového zklamaného radikálnějšího, konzervativního křídla Republikánské strany a mimo jiné prezidenta Obamu právě na té konferenci, mimo jiné si vzala tedy na mušku i proto, že využívá čtecího zařízení. V tomhle kontextu ten její tahák na ruce působí, řekněme, dvojnásob úsměvně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje náš zpravodaj ve Spojených státech Vít Pohanka. Díky a přeji hezký večer.

Vít POHANKA, redaktor:
Nápodobně, na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí, co pro vás Radiožurnál chystá dál? Za chvíli po zprávách Sportžurnál, po dvacáté hodině pravidelný Týden ve vědě a technice. Dnes navštívíme nejmodernější centrum nukleární medicíny. Projdeme si vývoj robotů. Hned se dvěma partami českých egyptologů se vydáme do Súdánů nebo objasníme, proč marihuana nedokáže vyléčit Alzheimera. Po jednadvacáté hodině začíná komentovaný souhrn Stalo se dnes. Mimo jiné se v něm budeme věnovat kontroverznímu postupu kontrolorů ČEZu, setrvání zelených ve vládě, povolebním tahanicím na Ukrajině nebo mimořádně velké české zakázce v ruském letovisku Soči. A hostem pořadu Nad věcí bude velvyslankyně Čínské lidové republiky. To všechno hodinu před půlnocí. Pěkný večer přeje Veronika Sedláčková.