Ozvěny dne 9. října 2008

Maximální ceny léků se od listopadu sníží

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Maximální ceny léků se od listopadu sníží. Státní ústav pro kontrolu léčiv srovnal ceny u části přípravků z cenami v jiných evropských zemích. Výsledkem jsou stovky levnějších léčiv.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Ušetří pacienti i pojišťovny, tak ministerstvo zdravotnictví komentuje snížení maximálních cen léků. Zatím porovnalo zhruba polovinu z těch, které hradí pojišťovny, tedy asi čtyři tisícovky. Pokles by se měl týkat tří tisíc z nich. Prvních už v listopadu.

Tomáš JULÍNEK, ministr zdravotnictví /ODS/:
Dokonce pacienti budou šetřit jedna celá šest miliardy, že se jim sníží doplatky, nebo zmizí doplatky u některých zvlášť životně důležitých léčiv.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Vysvětluje šéf zdravotnického resortu Tomáš Julínek. Jeho oponent poslanec ČSSD David Rath Julíknovým slibům o úsporách nevěří. Podle něj za maximální cenu léky stejně nikdo nenabízí.

David RATH, poslanec /ČSSD/:
Za maximální ceny se léky na recept prakticky v České republice neobchodují, ty ceny jsou výrazně nižší. Tudíž spotřebitel to nepozná vůbec.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Stoupnout by měl i počet léků bez doplatku, ze současné zhruba tisícovky asi o polovinu. Podle šéfa Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromíra Gajdáčka díky novému ocenění léků ušetří.

Jan GAJDÁČEK, šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
Asi řádově ve statisících. Počítám, že dvě stě až tři sta tisíc korun.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Česká národní banka úrokové sazby zatím nesnížila

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Česká národní banka úrokové sazby nesnížila a nebude tak následovat centrální banky Spojených států, eurozóny, Británie a dalších zemí, které ohrožuje finanční krize. Zmíněné země v obavách ze zpomalení ekonomik a ve snaze obnovit důvěru na trzích, úroky o půl procenta snížily. Zlevnily tak peníze pro banky, které se potýkají s nedostatkem hotovosti. Řada ekonomů očekávala, že i Česká centrální banka k tomuto kroku přistoupí. Podle bankéřů ale aktuální situace na českém finančním trhu žádný zákrok nevyžaduje. I hlavní ekonom společnosti Atlantik Petr Sklenář souhlasí s tím, že sazby není třeba snižovat okamžitě.

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom společnosti Atlantik:
Protože ta současná situace na tom českým bankovním trhu, případně v české ekonomice není výrazně vyhrocená. Podle mého názoru nevyžaduje mimořádné zásahy tohoto typu. Jedním z dlouhodobých znaků toho českého bankovního systému je, že na tom trhu je stále přebytek volných peněžních prostředků a tady tyto volné peněžní prostředky Česká národní banka dlouhodobě stahuje, to znamená vybírá od bank. Například za poslední týden Česká národní banka přijala vklady bank v objemu asi sto padesáti dvou miliard korun.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ekonomové očekávají, že centrální banka sníží úroky o čtvrt procenta na svém zasedání začátkem listopadu, a to hlavně kvůli zpomalující české ekonomice. Zatím hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na úrovni tři a půl procenta

Jak stíhat dopravní přestupky řidičů, které spáchali mimo svou vlastní zemi?

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Jak stíhat dopravní přestupky řidičů, které spáchali mimo svou vlastní zemi? O tom dnes jednali ministři dopravy Evropské unie v Lucemburku. Společnou řeč ale nenašli.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Evropská komise navrhla stíhat v rámci celé Unie čtyři přestupky, které jsou příčinou tří čtvrtin smrtelných dopravních nehod na území sedmadvacítky. Tedy projetí křižovatky na červenou, překročení rychlostí, řízení pod vlivem alkoholu a jízdu bez zapnutých pásů. Všechny členské státy jsou pro tyto nešvary přísněji postihovat. Každý rok totiž na evropských silnicích zahyne čtyřicet tisíc lidí. Na tom ale shoda států skončila. Část jich podporuje komisní návrh, ale druhá skupina, včetně České republiky, je pro to, aby se o této otázce jednalo ne jako o opatření v dopravě, ale jako o justiční a policejní spolupráci. V takovém případě by státy musely směrnici přijmout jednomyslně, k takovému kompromisu je ale cesta značně dlouhá. Pavel Novák, Český rozhlas, Lucemburk.

O zrušení víz do Spojených států pro občany Slovenska jednal slovenský prezident

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
O zrušení víz do Spojených států pro občany Slovenska jednal slovenský prezident Ivan Gašparovič s prezidentem Georgem Bushem. Jestli už Američané oznámili termín zrušení vízové povinnosti, to sleduje bratislavský zpravodaj České rozhlasu Lubomír Smatana. Lubomíre, vítej ve vysílání.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Tak občané Slovenska si musejí na konečný verdikt počkat ještě měsíc, podle prezidenta George Bushe padne rozhodnutí v polovině 17. listopadu. Komentátoři předpokládají, že by to mohlo být symbolicky 17. listopadu a ten den budou zřejmě moudřejší i občané České republiky. Americká strana ale zatím neoznámil, zdali Slovensko splnilo hlavní požadavek, to znamená, že počet odmítnutých žadatelů o víza klesl pod deset procent. Česká republika s touto podmínkou už dávno problém nemá. Naopak Česko ještě nepodepsalo smlouvu o výměně důvěrných osobních údajů, tu Slovensko podepsalo včera. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Kauza se ztracenými vlaky, která začala tragickou nehodou v Moravanech na Pardubicku, pokračuje

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kauza se ztracenými vlaky, která začala tragickou nehodou v Moravanech na Pardubicku, pokračuje. Dnes vyšlo najevo, že v úterý se z monitoru zabezpečovacího zařízení ve stanici Hodonín ztratil další po Moravanech a Hulíně už třetí vlak. Pokud zabezpečovací zařízení vlak takzvaně ztratí, automaticky uvolní cestu do stanice další soupravě. To v Moravanech stálo život strojvedoucího lokomotivy, který do soupravy, stojící ve stanici, narazil. V Hulíně se problém obešel bez následků, stejně jako v úterý v Hodoníně. Proti sobě teď stojí mimo jiné názory strojvedoucích, kteří kladou vinu v první řadě zabezpečovacímu zařízení a pak teprve poruchám pískovačů. A taky Správy železniční dopravní cesty, která vidí příčiny událostí především v pískovačích a pak i v nedodržování pokynů o jejich využití při rozjezdu a brždění vlaku.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Federace strojvůdců České republiky volá po neodkladném řešení situace, tedy, aby se nejdřív upravilo zabezpečovací zařízení. V tom vidí hlavní příčinu všech tří mimořádných událostí. Proto se nepodepíše pod zprávu vyšetřovací komise ministerstva dopravy, která po moravanské nehodě jako první doporučila řešit poruchy na pískovačích. Změny na zabezpečovacím zařízení chce dělat ve střednědobém horizontu. Tento jejich krok má podle mluvčího federace Libora Poláčka mezi strojvedoucími širokou podporu.

Libor POLÁČEK, Federace strojvůdců České republiky:
Strojvedoucí to vidí jako určitý stupeň ohrožení. Vždyť při té první nehodě zemřel jeden z jejich kolegů a určitě souhlasí s tím, že tlačíme na rychlou nápravu.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Správa železniční dopravní cesty má ale jiný názor. I za poslední ztrátu vlaku v Hodoníně, tu dle mluvčího správy Pavla Hally zabezpečovací zařízení nemůže.

Pavel HALLA, mluvčí Správy železniční dopravní cesty:
V Hodoníně v žádném případě nedošlo k selhání zabezpečovacího zařízení. Podle záznamů fungovalo tak, jak mělo. V Hodoníně došlo opět k neúměrnému podpískování vlaku.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Věra Masopustová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Problému se budeme podrobněji věnovat v pořadu Pod kůži. Poslouchejte Radiožurnál zítra po jedenácté hodině dopoledne.

Zaměstnanci poděbradské sklárny zářijové výplaty nedostanou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zaměstnanci poděbradské sklárny zářijové výplaty nedostanou. Vyplynulo to z dnešního jednání insolvenčního správce s vedením společnosti a odbory. Zbytek peněz, které sklárny měly si odúčtovaly banky ještě před začátkem konkurzního řízení. V poděbradské sklárně přijde o práci minimálně sto padesát lidí z celkových pěti set zaměstnanců. V Poděbradech je taky kolega Pavel Pavlas. Právě teď jsme s ním živě ve spojení. Pavle, dobrý večer.

Pavel PAVLAS, redaktor:
Dobrý večer. Minimálně sto padesát sklářů přijde o práci, tak jak mi to dnes řekl předák zdejších odborů Jaromír Žatečka a pouze za předpokladu, že se vedení společnosti a insolvenční správci podaří dohodnout svěřiteli a rozjet výrobu skla na jedné tavící vaně. A to v tom lepším případě. V tom horším přijde o práci téměř všech více než pět set zaměstnanců. Kdy bude o jejich osudu rozhodnuto, ale zástupci skláren mi říct nechtěli. Mluvčí Bohemia Crystalex Tradingu jen novinářům před malou chvílí poslal mail, kde uvedl, že počty ještě vedení společnosti neujasnilo.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pavle, a mají skláři v Poděbradech naději, že výplaty dostanou aspoň se zpožděním?

Pavel PAVLAS, redaktor:
To je otázka, na kterou mi nedokázal odpovědět ani předák zdejších odborů Jaromír Žatečka. Podle něj bude záležet na tom, jak rychle dostane sklárna zaplaceno za už uskutečněné zakázky. V tom horším případě to může trvat i několik týdnů. Ať už to všechno dopadne jakkoliv, jisté je jedno, že skláři z Poděbrad podpoří své kolegy ze Světlé nad Sázavou a přijedou s nimi 23. Října protestovat do Prahy před Úřad vlády. To je pro tuto chvíli vše. Pro Radiožurnál Pavel Pavlas, Poděbrady.

Bez souhlasu obcí se žádné pošty rušit nebudou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Bez souhlasu obcí se žádné pošty rušit nebudou. Ministra vnitra Ivan Langer prohlásil, že neschválí žádnou změnu bez toho, aby se na ní Česká pošta s příslušnou obcí dohodla. Langer to řekl při návštěvě její hlavy. Podnik chtěl zrušit pobočky ve sto sedmdesáti osmi vesnicích nebo menších městech, které s tím ale většinou nesouhlasily. Ministr Langer trvá na tom, že pošta musí nejenom fungovat efektivněji, ale taky zajišťovat kvalitnější služby pro občany.

Nobelovu cenu za literaturu dnes ve Stockholmu získal francouzský spisovatel JeanMarie Le Clézio

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nobelovu cenu za literaturu dnes ve Stockholmu získal francouzský spisovatel JeanMarie Le Clézio. Za svůj život napsal třicet knih. Často experimentuje s literární formou.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Osmašedesátiletý Francouz strávil značnou část svého života na cestách. V současnosti žije v Alberghi v Novém Mexiku, ale často se vrací do rodné Nise, či do Bretaně. Záběr jeho tvorby je značný. Le Clézio psal romány, povídky i eseje a jeho tvorba mu sloužila hlavně k tomu, aby poznal sám sebe. "Když člověk píše nebo čte knihu, přemýšlí o sobě," tvrdí. Čerstvý nositel Nobelovy ceny je známý i u náš. V češtině vyšly například jeho knihy Zlatá rybka a Bludná hvězda. Z Paříže Jan Šmíd, Český rozhlas.