Ozvěny dne 25. srpna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ministři se dnes s hejtmany neshodli na plánovaných úsporách. Domluvili se ale na ochraně proti dalším povodním.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Senát dnes vybral dva kandidáty na nového ombudsmana.

osoba:
Kandidáti byli voleni napříč politickým spektrem.

Jan BUMBA, moderátor:
Brusel se brání ostrému útoku slovenské premiérky Radičové. Evropská komise totiž kritizovala Slovensko, že odmítlo pomoci Řecku.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno až polojasno, teploty do 26, na horách kolem 17 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

O podobě úsporných opatření budou hejtmani s vládou jednat dál

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
O podobě úsporných opatření budou hejtmani s vládou jednat dál. Jejich první společná schůzka dohodu nepřinesla. Sledovala ji reportérka Václava Vařeková. Dobrý večer.

Václava VAŘEKOVÁ:
Ano, pěkný podvečer. Ona přece jenom jedna shoda tam padla, a to otázka kolem povodní, jak vláda, tak hejtmani chtějí urychlit výstavbu protipovodňových opatření a zlepšit tak připravenost na zvládnutí případných následků povodní. V čem se ale neshodli, tak to jsou právě otázky rozpočtu a úspor. Hejtmani se bojí, aby vládní škrty, hlavně v sociální oblasti a ve zdravotnictví, nakonec nedopadly právě na krajské rozpočty. Jinak dohoda nepadla ani u spolufinancování projektů Evropské unie ze státních peněz, i o tomto bude vláda s hejtmany jednat dál. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Policisté a hasiči vyjdou 21. září v Praze do ulic

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Policisté a hasiči vyjdou 21. září v Praze do ulic. Budou demonstrovat proti plánovaným škrtům ministerstva vnitra. Můžou podle nich bezprostředně ohrozit bezpečnost lidí v Česku. Policejní odbory nesouhlasí ani se snižováním platů, protože se prý citelně propadly už letos. Šetření je podle odborářů nekoncepční a jsou také proti rušení obvodních oddělení. Škrty čekají i hasiče, ti nebudou investovat do staveb a nového zařízení. Celkově má ministerstvo vnitra příští rok ušetřit skoro 8,5 miliardy korun. Na termínu demonstrace se dnes dohodl Výbor nezávislého odborového svazu Policie České republiky.

Senát dnes vybral dva kandidáty na nového ombudsmana

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Podle Senátu by se ochráncem veřejných práv měl stát bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský nebo předseda pražské Židovské obce František Bányai. Své dva favority na post ombudsmana včera zveřejnil i prezident Václav Klaus, veřejného ochránce práv teď vyberou poslanci.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Pavla Varvařovského senátoři zvolili už v prvním kole, bývalý ústavní soudce jim v krátkém projevu řekl, že by jako ombudsman chtěl nejen pomáhat lidem, ale ovlivňovat i podobu zákonů.

Pavel VARVAŘOVSKÝ, bývalý ústavní soudce:
V případě nezbytnosti by ten veřejný ochránce práv měl právo Ústavního soudu napadnout nejenom vyhlášky a nařízení vlády, ale i zákon.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
František Bányai by zase chtěl zlepšit fungování úřadu. Oba kandidáty navrhla ODS.

Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/:
Myslím si, že se nám tady vygenerovali dva kandidáti, z nichž jeden by měl být vynikajícím ombudsmanem, nebo alespoň dobrým.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Říká šéf horní komory Přemysl Sobotka. Místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková z výsledku hlasování nadšená není. K Varvařovskému podle ní měli senátoři zvolit Annu Šabatovou, kterou prosazovali sociální demokraté.

Alena GAJDŮŠKOVÁ, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR:
Ten výsledek mě velmi zklamal, protože jsem předpokládala, že Senát bude rozhodovat trošku s větším nadhledem.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Na středních školách je větší počet míst, než kolik je uchazečů o studium

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Na středních školách je větší počet míst, než kolik je uchazečů o studium. Některé školy tak budoucím středoškolákům nabízejí volná místa ještě teď.

Klára BÍLÁ:
V Libereckém kraji usedne 1. září do lavic o 500 středoškoláků méně než v loňském roce. V Ústeckém dokonce o tisíc. Volná místa jsou hlavně a průmyslových a strojních školách, potvrzuje to i ředitel Střední odborné školy v Horšovském Týně Václav Švarc. Ten také Radiožurnálu řekl, jak se k nedostatku žáků postavil Plzeňský kraj.

Václav ŠVARC, ředitel Střední odborné školy v Horšovském Týně:
Krajský úřad to řešil snížením počtu žáků v oborech, kde je málo. Ředitelé už dostali včera na poradě přesný počet žáků, kteří můžou v příštím roce přijímat.

Klára BÍLÁ:
Ani v Praze ještě není kapacita na všech školách naplněná, jako například na Střední odborné škole Ohradní, kterou vede Karel Dvořák.

Karel DVOŘÁK, ředitel Střední odborné školy Ohradní:
Existenční problémy, nám určitě rozdíl 15 nebo 20 žáků činit nebude, ale každý rok se vždycky otevíraly dvě třídy maturitního oboru.

Klára BÍLÁ:
Některé kraje tak hodlají školy slučovat. Klára Bílá, Radiožurnál.

Slovenská premiérka Iveta Radičová velmi ostře zaútočila na Brusel

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Slovenská premiérka Iveta Radičová velmi ostře zaútočila na Brusel. Požaduje oficiální omluvu za to, že Evropská komise kritizovala slovenské odmítnutí pomoci zadluženému Řecku. Půjčky pro Řecko neschválil slovenský parlament. Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn to následně označil za porušení solidarity.

Ondřej HOUSKA:
Premiérka Radičová se na Rehna ostře obořila. V rozhovoru pro německá média ho označila za pouhého nevoleného úředníka, který nemá co mluvit do rozhodnutí slovenského parlamentu. Podle ní k tomu nemá žádnou demokratickou legitimitu. Rehnův mluvčí Amadeu Altafaj svého šéfa brání.

Amadeu ALTAFAJ, mluvčí Olliho Rehna:
Pan Rehn je členem komise, která je strážcem evropských smluv a hájí obecný evropský zájem. To je podle mě hodně silná legitimita.

Ondřej HOUSKA:
Slováci odmítli pomoc Řecku jako jediní z eurozóny, už letos měli do Atén poslat půjčky za 300 milionů eur, tedy asi 7,5 miliardy korun. Na slovenský podíl se teď bude muset složit ostatních 15 zemí platících eurem. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Francie zvyšuje tlak na Rumunsko kvůli jeho Romům pobývajícím v západoevropské zemi

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Francie zvyšuje tlak na Rumunsko kvůli jeho Romům pobývajícím v západoevropské zemi. V Paříži se dnes vedou francouzskorumunská jednání a premiér Fillon napsal dopis předsedovi Evropské komise.

Jan POKORNÝ:
Francie svou zpřísněnou politiku vůči ilegálním přistěhovalcům nezmění. Bylo to zřejmé i z prvního jednání vlády po dovolené. Prezident Sarkozy pochválil ministra vnitra za rušení nelegálních romských táborů. Stovky Romů pak musely odletět do Rumunska. Mnozí se ale budou chtít vracet, a tak premiér Fillon napsal dopis předsedovi Evropské komise Barrosovi. Francie žádá, aby komise víc tlačila na Rumunsko a Romové neměli důvod ze své země odcházet. Francois Fillon radí komisi, aby přinutila Rumuny dát 4 miliardy eur, které jdou ročně do Rumunska z evropských fondů, na řešení situace tamních Romů. Francouzský ministr pro přistěhovalectví dodává, že se neděje nic neobvyklého, protože od začátku roku opustilo Francii už 8 tisíc rumunských a bulharských Romů. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Do Hongkongu byla převezena těla obětí masakru z Filipín

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Filipíny uctily památku hongkongských rukojmích zastřelených bývalým policistům. Únosce zadržel autobus s celkem 25 lidmi, většinou obyvateli bývalé britské kolonie v pondělí dopoledne. Po jedenáctihodinovém marném vyjednávání 8 z nich zabil. Filipínská policie už v souvislosti se zásahem odvolala 4 důstojníky. Do Hongkongu mezitím byla dopravena těla obětí masakru.

Robert MIKOLÁŠ:
Nářek příbuzných i tiché vyjádření soustrasti ze strany politiků, včetně šéfa Hongkongu Donalda Tsanga, tak vypadal přílet leteckého speciálu z Manily s 8 rakvemi i turisty, kteří únos autobusu přežili. Záběry na matku se dvěma dětmi, které jejich otec před střelbou chránil vlastním tělem, sledovali v televizním přenosu i obyvatelé bývalé britské kolonie, kteří neskrývají hněv kvůli zásahu filipínské policie. Ke zklidnění vášní proto obyvatele obou zemí vyzval populární akční herec pocházející z Hongkongu Jackie Chan. V bývalé britské kolonii totiž pracuje téměř 150 tisíc Filipínek, které nyní neskrývají obavy z toho, že se hněv obrátí proti nim. Robert Mikoláš, Český rozhlas, východní Asie.

V boji proti počítačové kriminalitě začal fungovat nový portál

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V boji proti počítačové kriminalitě začal fungovat nový portál. Na stránce bezpečný Internet najdou běžní uživatelé nejen praktické rady, jak chránit své soukromí, ale i varování před riziky, která hrozí především dětem.

Jan HERGET:
79 procent teenagerů v Evropské unii má nějaký internetový profil a často na něm zveřejňují i citlivé údaje. Ředitel kriminální policie Jan Noga upozorňuje, že děti si tím nevědomky velmi ubližují.

Jan NOGA, ředitel kriminální policie:
Mladí lidé by měli zvažovat, co zveřejní o své osobě, a že to, co jednou zveřejní, zpátky nevezmou. A v budoucnu by je to mohlo velice mrzet. Rádi by určité informace stáhli, ale bohužel již tato možnost není.

Jan HERGET:
Jen 21 procent rodičů ví, co jejich děti na Internetu dělají. Podíl počítačové kriminality přitom stále stoupá, což dokládají i případy, které policie v posledních měsících řešila, dominuje v nich vydírání, sexuální obtěžování a dětská prostituce. Jan Herget, Radiožurnál.

Rekonstrukce vily Tugendhat

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zhruba ve třetině je rozsáhlá rekonstrukce brněnské funkcionalistické vily Tugendhat, jediné tuzemské moderní stavby na seznamu UNESCO. O stavu prací se dnes přesvědčilo vedení města i novináři na kontrolním dni. Unikátní stavba je teď obnažena doslova na dřeň. V interiéru jsou holé zdi a podlahy.

Ivan HOLAS:
Zrenovována už je kanalizace, část elektroinstalace a právě začíná postupná oprava střechy, upřesňuje stavbyvedoucí Michal Malásek.

Michal MALÁSEK, stavbyvedoucí:
Víme už u 80 procent věcí, jak budeme dělat, tohle to vypadá, že ten rozjezd byl takový pomalejší, ale ta památka si zaslouží se tomu více věnovat tak, abychom neudělali nějakou škodu.

Ivan HOLAS:
K velkým oříškům bude patřit zachování původních omítek z 30, let. Jen odstraňování vrstev, které je kryjí, bude trvat půl roku. Další proces je pak prakticky shodný se záchranou historických fresek. Dodává správkyně vily Iveta Černá.

Iveta ČERNÁ, správkyně vily Tugendhat:
Omítka se musí zpevnit, pak opatřit fólií, aby ty jednotlivé kusy zůstaly pohromadě, opatrně odejmout a deponovat v prostorech, které jsou suché.

Ivan HOLAS:
Termín znovuotevření, začátek roku 2012 i cenu 160 milionů korun, se prý zatím daří dodržet. Pro Radiožurnál Ivan Holas, Brno.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? S jakou podporou ve sněmovně mohou počítat dva kandidáti na ombudsmana, které vybral Senát. A Česká republika zruší kvůli nedostatku peněz několik ambasád, je to šetření na správném místě?

S jakou podporou ve sněmovně mohou počítat dva kandidáti na ombudsmana

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo bude příštím ombudsmanem? Výběr nástupce Otakara Motejla se dnes výrazně zúžil, když senátoři vybrali z 5 nominovaných kandidátů 2, kteří se budou ucházet v září o hlasy poslanců. Bývalého ústavního soudce Pavla Varvařovského a předsedu pražské Židovské obce Františka Bányaie. Dosti překvapivě nepostoupila dál favoritka první neúspěšné volby ombudsmana, jeho bývalá zástupkyně Anna Šabatová. Tu opět prosazovali především zákonodárci sociální demokracie, ale nakonec uspěli kandidáti, na nichž se shodl senátorský klub ODS. Místopředsedou Senátu za občanské demokraty je Jiří Liška. Dobrý den.

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se podíváme na výsledek dnešní tajné volby, nejlépe uspěl pan Varvařovský. Co ho podle vás předurčuje pro křeslo ombudsmana. Proč se těší vaší podpoře?

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
Pan doktor Varvařovský zapůsobil, musím říct, skvělým dojmem, vy jste to uváděl tím, že o tom rozhodl klub ODS, není to pravda, pan doktor získal 49 hlasů, což jako je výrazná, výrazná většina, takže to byla taková ta volba, jak se oblibou říká, přes politické strany.

Jan BUMBA, moderátor:
Nechtěl jsem, aby to tak vyznělo, že ho zvolili jen senátoři ODS, ale navrhovali ho?

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
Částečně, částečně, byl to společný kandidát ODS, nebo respektive navrhovala ho kolegyně z ODS, kolegyně z TOP 09, plus starostové.

Jan BUMBA, moderátor:
Předpokládám, pane senátore, že schvalujete i tu jeho vizi, že ombudsman by měl dávat podnět i k legislativním změnám, že by mohl třeba navrhovat rušení zákonů a podobně?

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
Určitě, určitě, to si myslím, že je nesmírně důležité, protože právě ombudsman se v tom svém praktickém životě setkává s problémy lidí a má možnost posoudit víc než kdokoliv jiný, na jakou, nebo v jaké míře stávající legislativa komplikuje lidem život.

Jan BUMBA, moderátor:
I vzhledem k podpoře, jakou pan Varvařovský získal v horní komoře, myslíte, že teď je favoritem i té sněmovní volby?

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
Mám pocit, že pokud udělá takový dobrý dojem, teď to říkám s jistou nadsázkou, jakou udělal Senátu, takže by měl být jasným favoritem, i když vím, že pan Zahradník i pan Bok, dva kandidáti, které navrhuje pan prezident, jsou také velmi kvalitní, ale opravdu pan Varvařovský udělal velký dojem.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se očekávat nějaká "koaliční shoda" v této věci, tedy ODS, TOP 09, Věci veřejné?

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
Nevím, to si, to si netroufám tvrdit, ale myslím si, že i naši kolegové v Poslanecké sněmovny si uvědomí, že je potřeba, aby místo šéfa úřadu bylo už konečně obsazeno a jsem přesvědčen, že právě panem doktorem Varvařovským, opět říkám bez tím prostupem přes politické strany se shodnou na člověkovi na něm, jako na člověkovi, který by byl opravdu kvalitním nástupcem pana doktora Motejla.

Jan BUMBA, moderátor:
Druhý z kandidátů, které vybral Senát, tedy pan Bányai, podle vás nemá tak silnou pozici, jako pan Varvařovský?

Jiří LIŠKA, místopředseda Senátu /ODS/:
No, tak už jen ty, už jen ty počty hlasů, které dostal v prvém kole pan doktor Varvařovský, ten dostal 49 hlasů, a pan Bányai, který dostal 32, už jasně ukazují, že tam byl, tam byl silný, silný rozdíl, i když v tom druhém kole nad paní Šabatovou zvítězil, sice těsně o 5 hlasů, ale zvítězil, ale myslím si, že ta pozice jeho v Poslanecké sněmovně bude, bude výrazně horší a slabší, než pana doktora Varvařovského.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji vám za rozhovor. Místopředseda Senátu za ODS Jiří Liška. Na druhé lince je poslanec, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Dobrý den.

Zdeněk ŠKROMACH, poslanec, místopředseda ČSSD:
Hezké odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
Anna Šabatovou, kterou prosazovali nebo navrhovali senátoři vaší strany, dnes tedy neprošla, myslíte, že vaši poslanci z těch dvou uchazečů o post ombudsmana vyberou?

Zdeněk ŠKROMACH, poslanec, místopředseda ČSSD:
Já myslím, že to je celkově snaha dneska protlačit za každou cenu kandidáta ODS, ať už oba dva kandidáti ze Senátu, tak i oba dva kandidáti, které nominoval pan prezident Klaus, opět dokonce funkcionáře a výkonného člověka, který pracoval dlouho ve vysokých funkcích v ODS, ukazuje se, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte někdejšího jihočeského hejtmana, pana Zahradníka.

Zdeněk ŠKROMACH, poslanec, místopředseda ČSSD:
Samozřejmě. A ukazuje se, že dneska ODS ovládá všechny 4 nejvyšší ústavní funkce a zřejmě usiluje o to, aby i ombudsman patřil do jejich řad, ať už členstvím nebo tím, že jim bude velmi blízký, myslím, že to nehledání nějakého kompromisu ukazuje celkem takový ten jasný postoj současné vládní koalice, která má většinu, řekl bych prezidentskou většinu v obou komorách, jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně a zřejmě už nepotřebuje o ničem jednat a zřejmě si své kandidáty prohlasovává sama.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte ale, že pan Varvařovský je nějaký straník, bývalý ústavní soudce?

Zdeněk ŠKROMACH, poslanec, místopředseda ČSSD:
Není otázka, jestli je straník, já myslím, že vždycky politická strana, pokud někoho navrhuje, tak k ní má velmi blízko a myslím, že ten způsob, tak jak to bylo prohlasováno, myslím si, že není úplně v pořádku, myslím, že naši senátoři předpokládali, že je jakási širší dohoda, že projde i paní Anna Šabatová a že to bude vlastně jen určitým způsobem vyrovnané, tímhle způsobem, kdy víceméně /nesrozumitelné/ senátoři za ODS, za podpory TOP 09 prohlasovali vlastně vládní, vládní kandidáty, tak myslím, že velmi těžko budeme ve sněmovně hledat nějakou podporu pro kteréhokoliv z těch kandidátů.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to tedy, že poslanci, znamená to tedy, že poslanci ČSSD nepodpoří pravděpodobně žádného z těch 4 kandidátů?

Zdeněk ŠKROMACH, poslanec, místopředseda ČSSD:
Budeme o tom ještě samozřejmě na klubu jednat, bude záležet i na tom, jak se kandidáti nějakým způsobem budou prezentovat, předpokládám, že budouli mít zájem o podporu klubu sociální demokracie, že zavítají na náš klub a že nám předloží svojí představu, jakým způsobem by chtěli ten úřad spravovat, ale myslím, že už samotný počátek té nominace prostě byl velmi nešťastný a důkazem jakési současné vládní schopnosti koalice a Nečase a spol.

Jan BUMBA, moderátor:
Místopředseda ČSSD, poslanec Zdeněk Škromach. Děkuji i vám. Na shledanou.

Zdeněk ŠKROMACH, poslanec, místopředseda ČSSD:
Mějte se hezky a hezký den.

Česká republika zruší kvůli nedostatku peněz několik ambasád

Jan BUMBA, moderátor:
Česká republika bude mít o 5 zastupitelských úřadů méně. Vláda dnes rozhodla, že se v rámci rozpočtových škrtů zavřou 2 velvyslanectví v Africe, Kongu a Keni, 2 v Latinské Americe, Venezuele a Kostarice a 1 na Blízkém východě v Jemenu. Je to vlastně méně, než uváděly informace, které pronikaly do médií z ministerstva zahraničí a podle nichž se uvažovalo o zrušení až 10 úřadů. Naším dalším hostem je 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí Jiří Schneider. Dobrý den.

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Tenhle bod se na dnešní vládu dostal údajně nečekaně, nebyl uváděn ani na pořadu schůze. Pan ministr Schwarzenberg je na dovolené. Proč ten spěch?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Tak tenhle bod já bych argumentoval, se neocitl nečekaně, o potřebě v rámci úsporných opatření bohužel zrušit i některé zastupitelské úřady se mluví už několik týdnů a bylo nutné udělat rychlé rozhodnutí. Za prvé proto, abychom věděli, jaké jsou vstupní parametry pro další úsporná opatření, tohle to nebylo to hlavní, ta hlavní teprve nastanou, a pro ministerstvo zahraničních věcí je to poměrně složitá logistická operace vzhledem k tomu, že ty úřady jsou někde na druhé straně světa.

Jan BUMBA, moderátor:
Když říkáte, že to hlavní teprve nastane, to znamená, že přijde další rušení dalších zastupitelských úřadů?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Nikoliv, nikoliv, ale tím rušením těchto zastupitelských úřadů bychom zdaleka se nedostali do těch rozpočtových limitů, teprve teď budeme vědět, jak dál postupovat v redukci systémizace, to znamená pracovních míst, protože ty rozpočtové limity jsou skutečně výrazně nižší, než v předchozích letech a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku, podle čeho jste vybírali místa, kde se mají ambasády zrušit?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Ta, jak jste zmiňoval, že se objevovaly spekulace o různých zastupitelských úřadech, ono je to vždycky velmi těžké rozhodování, všechny úřady, které máme, tak mají své odůvodnění, jsou tam z dobrých důvodů a ...

Jan BUMBA, moderátor:
A proč tedy padla volba právě na tyhle?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
A vždycky se uvažuje samozřejmě o určité skupině úřadů, kde je na jedné straně zájmy, obchodní zájmy, zájmy konzulární, ochrany občanů a tak dále. A na druhé straně efektivita, to znamená, co, jaké investice musíme do toho úřadu vložit, to se netýká jenom těch běžných provozních nákladů ...

Jan BUMBA, moderátor:
A takže jste to podrobili analýze a vyšlo vám, že těchto 5 zastupitelských úřadů je nejméně efektivních a nejméně potřeba?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Tam bylo i mnoho měkčích argumentů, jsou argumenty a kritéria tvrdá, vycházeli jsme z analýz a auditů, které byly provedeny v posledních letech. A pak jsou samozřejmě kritéria měkká, to znamená, kde se otevírají nějaké příležitosti, něco se tam chystá, to jsou všechno věci, které bylo nutno zvážit a navíc zahraniční služba není službou ministerstva zahraničních věcí, ale službou tohoto státu, takže jsme vedli, vedli konzultace i s dalšími resorty.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí pro tuto chvíli 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. Zatím vám děkuji, ale, prosím, ještě zůstaňte na lince. Do vysílání zvu i ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka. Dobrý den.

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se vám jeví tento zásah do mapy českých ambasád?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů:
Já tam vidím dvě věci. Ono za prvé, vzhledem k tomu, že vláda se zavázala k poměrně, k poměrně radikálnímu rozpočtovému škrtání, a vzhledem k tomu, že Česká republika není velmoc, která by měla své zájmy všude na světě, tak považuji za racionální určitou redukci zastupitelských úřadů. Takže redukce samotná, myslím, je na místě, ovšem kladu si otázky, zda ten způsob, který byl zvolen, je právě nejšťastnější, protože vláda tím nepřišla s žádnou novou koncepcí české zahraniční politiky a tím, že vlastně škrtá, ruší zastupitelské úřady, tak to spíš připomíná nějaký výstřel od boku, zejména v případě Jemenu, který byl donedávna prioritou naší rozvojové spolupráce a je jasné, že rozvojová spolupráce nese svoje /nesrozumitelné/ až po několika desetiletích, ne v řádu let. A také si kladu otázkou s tou Kostarikou, což byl vlastně jediný zastupitelský úřad, který jsme měli ve střední Americe, tím ten region vlastně opouštíme.

Jan BUMBA, moderátor:
A, pane řediteli, vy sám byste měl nějaké vhodnější typy, kde zavřít zastupitelský úřad?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů:
Jak řekl pan náměstek, to rozhodování je samozřejmě velmi těžké, to, co já vlastně, to co mně chybí, je koncepčnější debata o cílech zahraničních politiky, z nichž by potom měly vycházet ty případné rozpočtové škrty.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem by ta debata měla spočívat, o co by se měla opírat, z čeho vycházet?

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů:
Měla by si definovat naše, naše prioritní teritoria, to znamená, v kterých teritoriích skutečně chceme být přítomni, v kterých ne, ty, v nichž chceme být přítomni, potom posilovat ty, tam, kde být nechceme, patrně je rušit. A co já vím, tak zatím tato debata se příliš nevede.

Jan BUMBA, moderátor:
Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. Děkuji vám, na shledanou.

Petr DRULÁK, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů:
Děkuju, na slyšenou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na lince stále 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. Pane náměstku, nebyl skutečně výběr těch rušených velvyslanectví v žádném ohledu nahodilý nebo nekoncepční?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Ten výběr byl velmi dobře promyšlený, ale každý výběr, když děláte, když banka ruší pobočky, když kterýkoliv podnik ruší některá svá zastoupení, tak ten výběr lze vždycky nazvat, že není nejšťastnější, to prostě není nejšťastnější krok z definice. A ty debaty o tom, která teritoria a které relace jsou prioritní a perspektivní a kam se soustředit, ty vede ministerstvo, neustále je vede také s Ústavem mezinárodních vztahů a s panem ředitelem Drulákem. Čili není pravda, že to, že koncepce zahraniční politiky je přislíbená v programovém prohlášení vlády a samozřejmě potrvá nějaké týdny, než bude ten návrh předložen, neznamená, že myšlenky a principy, za prvé jistá kontinuita. A za druhé to, jakým způsobem se koncentrovat na určité oblasti, nejsou, neexistují a nedebatuje se o nich.

Jan BUMBA, moderátor:
Do jaké míry jsou stanovena ta prioritní teritoria, jak o nich mluvil pan Drulák, do jaké míry má Česká republika jasno v tom, ve kterých regionech, oblastech, chce působit, které oblasti jsou prioritní?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Podívejte, pan Drulák zmiňoval například to, že Jemen byl jednou z prioritních zemí naší rozvojové pomoci, byl a už není, ta věc se vyvíjí, svět se vyvíjí a my zhodnocujeme taky efektivitu své dosavadní činnosti, takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že ta, i ta rozvojová pomoc, která směřovala do Jemenu, nebyla efektivní?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Tak pokud já vím, tak se Jemen v současné době neobjevuje mezi prioritami. A to já myslím, že je prostě přirozený vývoj, vyhodnocuje se, jestli ta očekávání byla splněna. Ale já bych chtěl říct jednu důležitou věc, země, která se potýká teďka s nedostatkem veřejných financí, a to je náš případ, abychom snížili dluh, tak si musí stanovit svojí úroveň ambicí. Samozřejmě, že bychom měli nejraději ambice velmi vysoké, ale musíme z ničeho ubrat, to naše, ten náš přístup je takový, že se snažíme naší zemi udržet na mapě mezinárodní politiky, ale musíme slevit z těch velkých globálních ambicí.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. Děkujeme, na shledanou.

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministerstva zahraničních věcí:
Na slyšenou.

Komentář Milana Slezáka

Jan BUMBA, moderátor:
A ještě jeden pohled na dnešní rozhodnutí vlády o rušení diplomatických misí v poznámce našeho komentátora Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Zrušení 5 českých velvyslanectví schválené vládou nepochybně vyvolá i kritiku, ale je to krok obhajitelný a v situaci, kdy si opasky utahuje kdekdo, včetně prezidenta republiky a jeho kanceláře, krok naprosto přirozený. A je to také kompromis. Ještě nedávno se přece spekulovalo, že skončí 10, neřkuli více než 20 českých ambasád. Desetimilionový stát musí mnohonásobně pečlivěji než stát lidnatější zvažovat, kde se mu udržování zastupitelského úřadu vyplatí. Vždyť tu nejde pouze o prestiž. Jde také o nemalé peníze, které provoz velvyslanectví stojí. A je tuze pochybné, zda by právě v zemích, kde česká velvyslanectví nově zaniknou, to jest v Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu a Kostarice, mohly kdy případné výnosy převýšit náklady. S čím asi vyrukují odpůrci rušení ambasád, nejspíš řeknou, že exportně zaměřený stát se musí aktivně snažit vyhledávat nové exportní příležitosti a protože právě to je důležitý úkol pro naše velvyslanectví, je jejich zavírání kdekoliv na světě chybou. Jenže ono se nezdá, že by se v jakékoliv ze jmenovaných zemí rýsovaly pro republiku nějaké úžasné obchodní šance. Ale pokud ano, bude tu nejlépe vidět soukromý sektor a jistě si pak poradí i bez státní berličky. Do tří se zmíněných zemí do Keni, Jemenu a Kostariky nárazově jezdívají čeští turisté a těm by mohli chybět konzulární služby, které velvyslanectví poskytují. Nesrovnatelně více českých turistů však vyhledává úplně jiné státy. A navíc chystá se přece společná diplomatická služba Evropské unie. Právě na tomto poli si může dobít ostruhy, může v zemích, kde mají jednotlivé členské země minimální zájmy, poskytovat sdružené konzulární služby všem občanům Unie. Na závěr připomínka banálního faktu. Česká velvyslanectví platí český stát, ale peníze jsou i v tomto případě naše daňových poplatníků. Dáte je raději na povodně nebo na Venezuelu?

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

České zdravotnictví může na konci tohoto roku přijít o stovky možná i tisíce lékařů

Eva ODSTRČILOVÁ:
České zdravotnictví může na konci tohoto roku přijít o stovky možná i tisíce lékařů. Důvodem jsou nízké platy. K podávání hromadných výpovědí vyzval lékaře jich odborový klub. Například z královéhradecké fakultní nemocnice chce odejít do zahraničí přes 120 lékařů. Další začali o výpovědi uvažovat poté, co se dozvěděli o plánovaných úsporných opatřeních vlády. Říká šéf tamních odborů David Doležal.

David DOLEŽAL, šéf tamních odborů:
To, co je v moci vedení nemocnice, je velmi omezené a jediné zásadní rozhodnutí musí být učiněno na úrovni vlády, musí to být rozhodnutí politické a prostě musí být konečně po těch 20 letech ta lékařská profese zasazena do kontextu ostatních /nesrozumitelné/ v tomhle státě na té úrovni, v jaké se pohybuje v Evropské unii a vztahů k průměrné mzdě v těch daných státech.

Eva ODSTRČILOVÁ:
Ministr zdravotnictví Leoš Heger s odboráři už jednal na začátku minulého týdne, ale zatím bez konkrétního výsledku. Sejít se mají znovu do dvou měsíců.

V Mexiku našli mrtvá těla více než 70 lidí

Eva ODSTRČILOVÁ:
Mrtvá těla víc než 70 lidí, patrně obětí drogových konfliktů, našli vojáci na severu Mexika. Hromadný hrob objevili na ranči u města San Fernando po přestřelce s pravděpodobnými členy drogového kartelu, při které přišli o život tři ozbrojenci a jeden voják. Původ desítek nalezených těl není znám, zřejmě ale šlo o zabité rivaly z drogových gangů nebo o unesené a později zavražděné lidi. Bylo mezi nimi také 14 žen. Násilí spojené s drogami si v Mexiku vyžádalo od eskalace konfliktu vyvolané před 4 roky započatou vládní ofenzívou proti kartelům nejméně kolem 30 tisíc obětí.

Zadlužená pila ve Ptení dokázala proplatit mzdy a odstupné svým bývalým zaměstnancům

Eva ODSTRČILOVÁ:
Zadlužená pila ve Ptení dokázala proplatit mzdy a odstupné svým bývalým zaměstnancům. Celkové dluhy firmy dělají víc než 900 milionů korun. Peníze pila získala z prodeje majetku v Bystřici pod Hostýnem. Společnost prochází reorganizací, vedení pily běží stodvacetidenní lhůta, během které musí plán na ozdravení podniku předložit akcionářům. Šéfové pily by rádi výrobu obnovili, říká ředitel Jan Vařeka.

Jan VAŘEKA, ředitel pily:
Z utržených peněz se nám podařilo vyrovnat naše závazky vůči zástavním věřitelům, tam byly dva, a vůči zaměstnancům, zhruba skoro 40 milionů korun. V první fázi bychom chtěli dokončit prodeje nemovitostí a movitého majetku v Bystřici pod Hostýnem, paralelně s tím se řeší hlavní náš úkol hledáme partnera, ať už na pronájem nebo na nějaký strategický vstup, který by byl schopen pilu ve Ptení znovu rozjet.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Proč se nedá nic dělat s tím, že od příštího roku vzroste cena elektřiny kvůli podpoře solárních elektráren. A může takzvanou kyberšikanu, která zneužívá mobilní telefony a Internet, omezit nová informační kampaň.

Vzroste cena elektřiny kvůli podpoře solárních elektráren

Jan BUMBA, moderátor:
Podpora solárních elektráren by měla klesnout, potvrdilo to i dnešní jednání vlády, která sice i nadále počítá s pokrytím více než 13 procent spotřeby z obnovitelných zdrojů do konce roku 2020, ale stanovuje roční hodnoty instalovaných výkonů, to znamená, nastavení limitů, a to má omezit například solární elektrárny. Problém je ale v tom, že dosud byla pravidla nastavená tak, že výrobci fotovoltaické elektřiny, kteří spustí provoz do konce letošního roku, mohou počítat s tím, že budou mít na léta dopředu garantovanou vysokou výkupní cenu. A dnešní Hospodářské noviny uvedly, že už v příštím roce kvůli tomu možná domácnosti zaplatí za elektřinu o 15 procent víc. Analytika poradenské firmy ENA Jiřího Gavora jsem se zeptal, jaký je jeho odhad růstu cen v příštím roce.

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
Zcela přesně se to opravdu nedá vyjádřit, ale ty hrubé odhady už, myslím, lze přibližně kvantifikovat, a opravdu hrozí výrazný nárůst.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak výrazný, co to znamená?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
No, tak znamená to, že tento rok všichni odběratelé elektřiny, všichni platíme 166 korun na megawatthodinu, jako příspěvek obnovitelným zdrojům energie a podpory kogenerace, a v příštím roce nám hrozí, že to naroste až na 700 korun, to znamená nárůst až o 500 korun na megawatthodinu, teda jako padesátník na každou kilowatthodinu, to je velice výrazný šok.

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, i domácnost, která spotřebuje průměrně elektřiny, by zaplatila o tisíce korun víc?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
Ano, to si každý může lehce spočítat podle své spotřeby elektřiny, průměrná domácnost, která spotřebovává elektřinu pouze na běžné spotřebiče, na svícení, ta jejich spotřeba se dá kvantifikovat u ceny zhruba 4 megawatthodiny za rok, to znamená navíc zhruba 2 tisíce korun ročně, pro ty, co používají elektřinu i na ohřev teplé vody, spotřebu můžeme ocenit tak zhruba na 9 megawatthodin, 9 krát 500 = 4,5 tisíce. No, a pro ty nešťastníky, kteří používají elektřinu pro vytápění, tam ta spotřeba může přesáhnout 20 megawatthodin, dejme tomu, budeme počítat s 18, takže to je 9 tisíc, 10 tisíc korun navíc.

Jan BUMBA, moderátor:
Všechno závisí na tom, kolik solárních elektráren se dostaví a rozběhne do konce roku?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
Ano, protože každá elektrárna, která bude zprovozněna do konce tohoto roku, má nárok na pevnou výkupní cenu ještě podle té staré legislativy, která je mimořádně výhodná právě pro fotovoltaiku.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme mluvili zatím o domácnostech, ale pravděpodobně pro průmyslové podniky by ten skok byl ještě bolestnější, nebo ne?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
No, tak z hlediska absolutní částky budeme platit všichni stejně, to je těch, dejme tomu, 400, 500, možná i 600 v tom nejhorším případě korun za megawatthodin více, nicméně pro ty průmyslovém podniky je to citelnější v tom směru, že jejich elektřina je v průměru právě pro velkoodběratele levnější, to znamená, ten procentuální nárůst znamená větší úder, hovoří se až o 30 procentech navíc.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Gavore, neselhává tady trochu regulační role státu, protože když ani teď tedy nevíme, nedá se říct, o kolik vlastně cena elektřiny stoupne, to pro občany ani pro podniky, mírně řečeno, není moc komfortní?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
Tak já bych vládě nevyčítal nebo regulátorovi, že neví, o kolik ta cena elektřiny stoupne, to opravdu teď nikdo nemůže přesně odhadnout, bohužel došlo k selhání v minulosti, kdy se včas nezareagovalo na ten masivní rozvoj fotovoltaiky, který překonal původní projekce, původní očekávání, k té úpravě legislativy bezesporu mělo dojít dříve.

Jan BUMBA, moderátor:
Když mluvíte o tom, že došlo k selhání v minulosti, k jakému selhání přesně, kdo je viníkem tohoto stavu?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
Já myslím, pane redaktore, že těžko byste hledal někoho, kdo se k tomu dnes se zpožděním přihlásí. Určitě to konečné slovo měla mít Poslanecká sněmovna, která až v letošním roce schválila tu novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, k tomu mělo nepochybně dojít dříve, nicméně lépe a radostněji se asi porcuje medvěd, než vážně zabývá energetikou.

Jan BUMBA, moderátor:
V tuto chvíli nic se s tím nedá dělat, skutečně jenom se mohou všichni modlit, aby solárních elektráren nebylo příliš mnoho do konce roku rozběhnutých?

Jiří GAVOR, analytik poradenské firmy ENA:
Ano, to můžeme si přát, aby totálně všechny projekty, které teoreticky mají tu šanci, aby se nedokončily, to by bylo opravdu nepříjemné, nicméně já jsem přesvědčen, že tak velká zátěž na odběratele elektřiny si vynutí další vážnou diskusi, jak s ní naloží, já si myslím, že speciálně průmysloví odběratelé, kteří jsou na spotřebě energie velice citliví, budou žádat a podle mého názoru oprávněně, aby se ta zátěž, kterou oni nezpůsobili, rozložila poněkud jiným způsobem, jednou z možností je rozložit to třeba na všechny odběratele energie.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

5 let od hurikánu Katrina

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou jich stovky, možná tisíce, žily v New Orleans nebo v blízkém okolí a při hurikánu Katrina přesně před 5 lety ztratily střechu nad hlavou, podobně jako sta tisíce jiných rodin. Zatímco drtivá většina už našla nové bydlení, stovky rodin zůstávají v provizoriu. S některými z nich mluvil zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

Mark PRICE:
Je to velmi stísněné a nepohodlné.

Vít POHANKA:
Říká mi Mark Price, který už léta bydlí v městečku /nesrozumitelné/ u New Orleans s dcerou a dvěma vnuky v přívěsu, který dostal od federální vlády. Právě tyhle provizorní příbytky se staly pro mnoho Američanů jedním ze symbolů neschopnosti vlády a chyb, kterých se dopustila při reakci na hurikán Katrina.

George BUSH, bývalý prezident Spojených států amerických:
Až bouře pomine, má federální vláda zdroje, které využije, aby vám pomohla.

Vít POHANKA:
Sliboval tehdejší prezident Bush před 5 lety těsně před tím, než hurikán Katrina zasáhl plnou silou New Orleans a jeho okolí. Jenže pohroma byla horší než nejen federální vláda, ale také místní úřady čekaly. Přes 1800 lidí zemřelo, další stovky tisíc ztratily domov. Prezident Bush o něco později při návštěvě postiženého regionu mluvil o zdevastované zemi. A v médiích otevřeně připouštěl, že Katrina odhalila mnoho problémů, které úřady na všech úrovních naprosto nezvládly. Jedním z těch nejpalčivějších byla právě situace lidí bez střechy nad hlavou. Federální vláda jim prostřednictvím agentury FEMA postupem času poskytla obytné přívěsy. Dostalo se ale jen asi na pětinu ze sedmi set tisíc žadatelů. Přinejmenším některé z přívěsů byly z nekvalitních materiálů a jejich obyvatelé si stěžovali na zdravotní problémy způsobené toxickými výpary, ti, kterým Katrina domy nezničila, byly přitom z velké části proti tomu, aby přívěsy v jejich čtvrtích vůbec zůstávaly.

Mark PRICE:
Lidé, kteří nemají problémy s bydlením, se za přívěsy stydí.

Vít POHANKA:
Vysvětluje Mark Price. On sám o tom sice nechtěl mluvit, ale mimo mikrofon jsem se od jiných lidí ve /nesrozumitelné/ dozvěděl, že důvodem je údajně i skutečnost, že pojízdné domovy nevypadají dobře a snižují hodnotu nemovitostí v okolí. S cenami nájemného je to úplně opačně. Říká Blair, další obyvatel přívěsu.

Blair, obyvatel přívěsu:
Zatímco před bouří se daly ve /nesrozumitelné/ pronajmout domy nebo slušné byty za 400 až 600 dolarů, teď se platí 1200, 1400 i 1600 dolarů.

Vít POHANKA:
Vysvětluje Blair s tím, že ceny nájmů pochopitelně rostly se zvýšeným zájmem lidí bez přístřeší. Co jeho osobně se týče, je to také hlavní důvod, proč pořád trčí v přívěsu. I jiní dokázali opravit své původní domy, někteří se odstěhovali někam daleko, ale konkrétně Blair a Mark nebyli ani za několik let schopni svou bytovou situaci nějak vyřešit. Přesto nejsou zahořklí a nestěžují si.

Mark PRICE:
Jsem s pomocí státu spokojený, už jen proto, že vůbec nějaká existuje.

Vít POHANKA:
Konstatuje lakonicky Mark. Ale na adresu sousedů, kterým jeho přívěs vadí, dodává:

Mark PRICE:
Měli by se posadit a ocenit to, co všechno mají, co jim zůstalo, my jsme na tom zatím pořádně špatně, ale to přece neznamená, že jsme horší lidi.

Vít POHANKA:
Řekl mi Mark Price, obyvatel přívěsu v městečku /nesrozumitelné/ nedaleko New Orleans. Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Kyberšikana na školách

Jan BUMBA, moderátor:
Ublížit nebo zesměšnit někoho pomocí textových zpráv, videa nebo na Facebooku. Takovou tvář má takzvaná kyberšikana. Školy často mají pocit, že se jich nová forma šikany vlastně netýká, když se odehrává mimo jejich zdi, na základní školy proto v těchto dnech míří 1,5 milionu informačních letáků o kyberšikaně. Kampaň reaguje na zatím jediný výzkum projektu minimalizace šikany, ten například ukázal, že každé desáté dítě se stalo obětí. Více zjišťovala naše reportérka Klára Bílá.

Klára BÍLÁ:
Spolužáci Ondřeje jednou dostali nápad, chtěli natočit video, kde by byl Ondřej jeho hlavním hrdinou. Před natáčením krátkého spotu Ondřeje nalíčili temperami a pak do něj začali kopat. Ukázka se dostal do koloběhu třídy a Ondřej byl tak vystaven dalšímu posměchu.

Ondřej:
Natáčeli si to na mobil a říkali, jako že dobrý, že se jim to líbilo, že jsem dobrej herec. Oni si to totiž začali rozesílat mezi s sebou na mobily a povídali si o tom a doneslo se to nějaké paní, která to potom řekla ředitelce a začalo se to řešit.

Klára BÍLÁ:
Škola naštěstí postupovala správně a snažila se problému postavit čelem. Jenže na některých školách to zas tak úplně nechodí. Výzkum ukázal, že kyberšikana často souvisí s klimatem ve třídě a 78 procent agresorů navštěvuje stejnou školu jako jejich oběť. Zeptala jsem se proto ředitelů školy, jak kyberšikanu řešili oni.

ředitel školy:
Jednoznačně se tím zabýváme, a to jak třídní učitelé ve svých třídách, tak v rámci výuky informatiky, kdy vlastně od 4., 5. třídy těm dětem vysvětlujeme, že mail napsaný je to samé, jako když něco řeknu z očí do očí.

ředitelka školy:
Znala jsem dva případy a jeden se týkal poškození na internetových stránkách dívky. A druhý se týkal chlapce.

Klára BÍLÁ:
A jak jste to řešila?

ředitelka školy:
Tak ten první případ s tou dívkou, tam jsem volila formu právě všechny účastníky, postiženou, i ta, co to napsala, a rodiče.

Klára BÍLÁ:
Důsledky takového teroru mohou být katastrofické, linka bezpečí přijímá každý den dva hovory dětí, které přemýšlí nad sebevraždou.

dítě:
Tajně jsem mámě vzala nějaký prášky na spaní. Počkám, až pojedou k babičce a pak ...

Klára BÍLÁ:
Učitelé často nejsou proškoleni a oběti kyberšikany mohou i ublížit. Na druhé straně se ale i sami pedagogové mohou stát obětí nové formy šikany.

Jan BUMBA, moderátor:
Upozorňuje Klára Bíla. Ve studiu vítám Renátu Zajíčkovou, ředitelku Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Dobrý den.

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A také Ivanu Šatrovou z Nadace O2, která spolupracuje na projektu Minimalizace šikany. Dobrý den přeji.

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak rozšířený vlastně je ten fenomén kyberšikany, paní Šatrová.

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Tak jak už zaznělo v příspěvku, náš průzkum ukázal, že každé desáté dítě se s kyberšikanou setkalo, ale musíme vzít také v potaz, že velmi velké procento, až 50 procent dětí vlastně vůbec neví, co to kyberšikana je, takže to číslo se ještě může zvyšovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Vzhledem k tomu, co jsme slyšeli i v té reportáži úvodní, dá se říci, že ta šikana s použitím mobilních telefonů, dalších moderních technologií má nebo může mít stejně devastující účinek na psychiku jako ta "klasická šikana?"

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Řekla bych, že může mít mnohem větší důsledky, právě proto, že to ponížení oběti se mnohonásobí. Ve chvíli, kdy ponižující video nebo zesměšňující webovou stránku vyvěsíte na Internet, kde to může vidět tisíce lidí, tak už to vědomí té oběti, že je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takové zesměšnění před celým světem.

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Přesně tak. Je samozřejmě mnohonásobně horší.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní ředitelko, měli jste už případ kyberšikany na vaší škole?

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Měli, měli jsme v podstatě dva případy kyberšikany, dva modely kyberšikany, a to je vlastně kyberšikana žáků navzájem a kyberšikana vůči učiteli, nebyla, ani v jednom případě se to nerozjelo do nějakých velkých rozměrů a vlastně hned v počátku po zjištění teda toho stavu té situace jsme situaci řešili a nerozjelo se to teda tak, aby to končilo nějakým ublížením na zdraví. Nicméně jsme se tím museli zabývat. V prvním případě to byl vytvořený účet, který hanobil nebo hanil jednoho profesora. A v druhém případě to bylo natočení dívky při hodině tělesné výchovy na mobilní telefon.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte si, paní ředitelko, že si pachatelé kyberšikany vůbec uvědomují ten dopad, uvědomují, jak někomu mohou ublížit, nemyslí si, že to je legrace?

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Já si skoro myslím, vzhledem k tomu, že jsem ředitelka osmiletého gymnázia, že většina těch agresorů si uvědomuje to, co páchají, protože myslím si, že. aspoň na naší škole to tak je, o tom hodně s žáky hovoříme, a samozřejmě připouštíme možnost, že to může začít jako, jako legrace, pojď, natočíme ho, bude sranda, i tuto možnost připouštím, ale myslím si, že děti jsou dneska velmi bystré, vynalézavé a že si leckdy uvědomují ...

Jan BUMBA, moderátor:
Mají také hodně informací.

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Ano, mají hodně informací, a že si tak uvědomují, že dělají něco, co by dělat asi neměli.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Šatrová, k té kampani, co si od ní slibujete?

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
No, tak my věříme, že vzroste povědomí žáků, učitelů a rodičů o tom, co to vlastně kyberšikana je, protože na druhou stranu k tomu, co říkala paní ředitelka gymnázia, náš průzkum potvrdil, že děti vůbec ani ze školy se nedozvěděly o tom, co to kyberšikana je.

Jan BUMBA, moderátor:
Záleží určitě na škole.

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Přesně tak, určitě záleží na škole, takže my bychom rádi, aby opravdu na všechny základní školy se tahle informace dostala, rádi bychom, aby učitelé letáky předali rodičům na první třídnické hodině a hovořili s nimi o tomto problému a informovali je, jak jejich škola je připravená řešit kyberšikanu nebo šikanu, zda má svůj krizový scénář.

Jan BUMBA, moderátor:
A když na těch letácích budou třeba kontakty na Linku bezpečí nebo internetovou poradnu, co těm dětem poradí na těchto místech?

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Tak určitě jim poradí ten první krok, na koho se mají obrátit, zeptají se jich, zda má kamaráda, kterému důvěřuje, nebo zda má vůbec v okolí osobu, které důvěřuje, které se může svěřit, a pokud to dítě takovou osobu nemá, nasměrují ho na nejbližší poradnu v jeho bydlišti, kam se může například obrátit.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Zajíčková, v jakém případě nebo v jakém stádiu byste řekla, že už by bylo vhodné zapojit do řešení kyberšikany policii?

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Tak určitě v okamžiku, kdy to toho dotyčného, toho postiženého natolik zraňuje, že přestává chodit do školy, přestává komunikovat se svými rodiči, se svými blízkými, samozřejmě pak se bude prozkoumávat, zda nešlo o přestupek nebo o teda nějaký trestný čin. Samozřejmě tuto možnost škola má a měla by jí využít, je dobré, aby i toto ředitelé škol věděli, je to v podstatě jediná možnost, kterou ředitel může v daném okamžiku udělat. Pokud už teda jeho pravomoci nestačí na to, aby situaci řešil.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak vyškolení jsou vaši pedagogové u vás na škole, ohledně kyberšikany, vědí, jak postupovat, co mají dělat?

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Velmi často na poradách, provozních poradách, různých setkání s učiteli o tomto hovoříme, myslím si, že provádíme na naší škole osvětu nejenom mezi učiteli, ale i mezi žáky i mezi rodiči, protože organizujeme setkávání s rodiči, mluvíme na toto téma, ptáme se těch rodičů, o čem by ještě třeba jiném chtěli mluvit, ale vím a uvědomuji si, že není toto asi úplně běžné na všech školách, že tady ta osvěta trošku schází, a proto si myslím, že takový každý počin, který třeba dělá Nadace O2 vítám a myslím si, že je dobré, že takové věci se organizují.

Jan BUMBA, moderátor:
My už jsme několikrát zmínili, že obětí kyberšikany se mohou stát a dost lehce se mohou stát i učitelé. Paní Šatrová, tato kampaň tento problém nějakým způsobem řeší nebo osvětluje?

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Víte, i tahle vlastně forma šikany souvisí se vztahy ve škole, se vztahy ve třídě, tak jak jsou nastaveny vztahy mezi žákem učitelem a důvěra, proto součástí i celkového projektu Minimalizace šikany je vzdělávat učitele v tom, jak budovat bezpečné klima a budovat si tu důvěru mezi žákem a učitelem. Učitel, který si správně nastaví pravidla ve své třídě, tak si troufám říci, že je potenciální obětí kyberšikany daleko méně, než učitel, který tohle nezvládne.

Jan BUMBA, moderátor:
Ivana Šatrová z Nadace O2, která spolupracuje na projektu Minimalizace šikany. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Ivana ŠATROVÁ, manažerka Nadace O2, spolupracovnice projektu Minimalizace šikany:
Také děkuji.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byla také Renáta Zajíčková, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. I vám děkuji, děkuji, že jste přišla. Na shledanou.

Renáta ZAJÍČKOVÁ, ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů v Praze:
Děkujeme, na shledanou.

Fakír Fiedor pokořil Sněžku v botách plných střepů

Jan BUMBA, moderátor:
Výšlapy na Sněžku, Říp nebo na Blaník jsou tradiční součástí rodinných výletů. Zdolat všechny tři tyto kopce v jeden den už vyžaduje trochu sportovního úsilí a také sportovního ducha, ale dokážete si představit zdolání těchto tří vrcholů v botách, které jsou nejen nepohodlné, ale přímo připomínají středověkou torturu. Fakír Petr Fiedor se rozhodl vyrazit na výlet v botách naplněných střepy. Ehm, ehm. Sněžku a Říp už má za sebou. Zeptal jsem ho, jak se cítil před Blaníkem, na nějž se vydal před pár desítkami minut?

Petr FIEDOR, fakír:
No, cítím se tak asi jako maratonský běžec před finišem a podle toho, jak dopadl Říp a koneckonců ráno Sněžka, tak si myslím, že se blížíme ke zdárnému konci, ale nebudeme předbíhat.

Jan BUMBA, moderátor:
Co bylo zatím nejnáročnější, počítám, že ta ranní Sněžka tedy?

Petr FIEDOR, fakír:
Ani ne tak celá ranní Sněžka jako poslední kilometr před vrcholem, musím se teda, i když nerad přiznat, tam padlo i pár sprostých slov.

Jan BUMBA, moderátor:
Co to vlastně máte v těch botách?

Petr FIEDOR, fakír:
V botách mám dvakrát čtyři sta gramů skleněných střepů z pivních lahví a aby nás někdo neobviňoval z toho, že ty střepy jsou obroušené, tupé a tak dále, dohlíží na to rozhodčí z agentury Dobrý den a před každým vrcholem vlastně vyrábíme úplně nové střepy před očima novinářů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Fiedore, vám to opravdu nic nedělá?

Petr FIEDOR, fakír:
Já teď právě koukám na svoje chodidla, v nohách mám dnes, v těch střepech přibližně sedm kilometrů a když vám řeknu, že jediná známka, podle které je to poznat, je puchýř o velikosti haléřové mince, takže mi to možná ani nebudete věřit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jste se připravoval, jak jste trénoval na takovýto kousek?

Petr FIEDOR, fakír:
Ono je to tak, já na vystupuju přibližně 13 let, mám něco přes 10 rekordů českých i světových, které se týkají střepů, a navíc pravidelně vystupuji na skleněných střepech, to znamená, že ten trénink není až tak potřeba, je pravda, že jsme připravovali svalovou sestavu na chůzi do vrchu, chodili jsme po schodech a tak podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Troufnul byste si i na ještě těžší túru, třeba někam do velehor?

Petr FIEDOR, fakír:
Určitě troufnul, ale musím říct, že pravděpodobně po tomto rekordu zase obrátíme pozornost jinam, protože moji doménou jsou mimo ostrých předmětů také ohně a pravděpodobně se podíváme po nějakém tom ohnivém rekordu.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a jaká bude teď večer rekonvalescence?

Petr FIEDOR, fakír:
Rekonvalescence proběhne pravděpodobně tak, že se starostkou /nesrozumitelné/ pod Blaníkem vyjdeme společně na večeři, pravděpodobně tam budou i rozhodčí a pak půjdu rád domů, já tom mám celkem kousek a pravděpodobně přes sprchu to vezmu rovnou čárou do postele.

Jan BUMBA, moderátor:
A takhle na hory v normálních botách, to už by vás si nebavilo?

Petr FIEDOR, fakír:
Já se musím přiznat, jednu věc, těm, kterým hory mají rádi, dokonce jsem už na sebe prozradil, já ve skutečnosti nesnáším chůzi do kopce, nemám jí rád.

Jan BUMBA, moderátor:
Přiznává fakír Petr Fiedor během dnešní horské túry v botech plných střepů. 18 hodin 57 minut, takové byly Ozvěny dne. Pokud chcete, tak celý pořad najdete kdykoliv ve zvukové podobě ve formátu MP3 na Internetu na našich stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání. A nezapomeňte i na naší další internetovou adresu zpravy.rozhlas.cz. Tam najdete nejen zprávy, ale také analýzy, reportáže nebo rozhovory.