Ozvěny dne 20. srpna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ministerstva budou šetřit na platech, ale i na provozu. Do dneška měli své návrhy škrtů odevzdat resortu financí.

osoba:
My tím sice nezahajujeme nové žádné bytné stavby a pokud se týká mezd, tak známe povinnost /nesrozumitelné/ na mzdové objemy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Průhonický park je na seznamu UNESCO. Výbor světové organizace rozhodl, že je součástí pražské památkové rezervace.

osoba:
My pevně věříme, že budou s touhle tou dobrou zprávou umět nakládat tak, aby to bylo ku prospěchu průhonického parku.

Jan BUMBA, moderátor:
Americká ministryně zahraničí oznámila datum mírových rozhovorů Izraele a palestinské samosprávy. Budou 2. září ve Washingtonu.

Hillary CLINTONOVÁ, americká ministryně zahraničí:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zítra má být slunečno nebo polojasno a teploty až 29 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Přípravy státního rozpočtu na příští rok finišují

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Přípravy státního rozpočtu na příští rok finišují. Ministerstvo financí mělo dnes od jednotlivých resortů dostat jejich představit o tom, kde by se dalo příští rok ušetřit. Finance pak z návrhů sestaví definitivní předlohu státního rozpočtu na příští rok, a to tak, aby ji v září mohla projednat vláda.

Veronika MALÁ:
Platy, investice nebo provozní náklady, to jsou nejčastější návrhy škrtů, na které se chystají jednotlivá ministerstva.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Hovoříme o výrazném zeštíhlení ministerstva dopravy v řádu více než 10 procent zaměstnanců.

Veronika MALÁ:
Upřesnil některé úspory ministr dopravy Vít Bárta. Odlišná není situace ani jinde. Na ministerstvu práce hodlají platit jen nezbytně nutné opravy. Pozastavit se může i modernizace informačních technologií a nebudou se otvírat nové investice. Seškrtat se pak budou muset i některé sociální dávky. Část bitvy o rozpočet se ale teprve rozběhne. Už teď totiž někteří avizují, že se ještě pokusí vyjednat si peněz víc.

Vladimír PAVELKA, 1. náměstek ministra zdravotnictví:
Máme na příští rok připraveny 5,66 miliardy. A to jsou peníze, se kterými budeme vystačit, budeme se snažit samozřejmě ještě jednat o navýšení této částky.

Veronika MALÁ:
Řekl 1. náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Pavelka. Takováto jednání by se měla odehrát v příštím týdnu. Veronika Malá, Radiožurnál.

Protihluková stěna v Popůvkách se bude stavět

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr dopravy Vít Bárta dnes do Jihomoravského kraje nepřivezl prakticky žádné nepříznivé zprávy ohledně silničních staveb. Potvrdil, že bude pokračovat stavba velkého městského okruhu v Brně i menší naplánované práce. Nejvíc ale zřejmě potěšil obyvatelé malé obce Popůvky u Brna.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Jsem ministr, který nedává plané sliby, takže vám nyní neumím vůbec nic slíbit.

Ivan HOLAS:
Komentoval Vít Bárta převzetí petice za protihlukovou stěnu na dálnici D 1 v Popůvkách u Brna. Jaroslav Konečný upřesnil, že místní na ní čekají nejméně 20 let. Když se postavily stěny v okolí a byl dokončen projekt na tu jejich, těsně před cílem přišlo zklamání.

Jaroslav KONEČNÝ:
Padl návrh ministra dopravy, že se financování této protihlukové stěny pozastaví, proto jsme na to ihned reagovali.

Ivan HOLAS:
Sebrali na 600 podpisů a vyrazili do Brna. A zvítězili, i když od ministra Bárty se to dozvěděli teprve asi za hodinu.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Když jsem se podíval do aktuálního seznamu investic, tak jsem mohl konstatovat, že v následujících měsících výstavba protihlukové stěny v Popůvkách bude realizována.

Ivan HOLAS:
Pro Radiožurnál Ivan Holas, Brno.

Průhonický park patří na seznam UNESCO

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Světová organizace na ochranu kulturního a přírodního dědictví rozhodla, že průhonický park patří na seznam UNESCO. Už před 18 lety jej tam nominovalo ministerstvo životního prostředí, ale nebylo úplně jasné, jestli je oficiálně pod ochranou UNESCO. Výbor v Brazílii potvrdil, že na seznamu figuruje. Radiožurnálu to řekl ředitel odboru mezinárodních vztahů ministerstva kultury Zdeněk Novák.

Zdeněk NOVÁK, ředitel odboru mezinárodních vztahů ministerstva kultury:
I když je úředně vnímán výborem pro světové dědictví a centrem světového dědictví jako součást Prahy, z našeho pohledu přirozeně průhonický park neleží v Praze, neleží na území Středočeského kraje. A my pevně věříme, že budou s touhle tou dobrou zprávou umět nakládat tak, aby to bylo ku prospěchu průhonického parku, protože ten je skutečně mimořádně hodnotný.

Do Ústavu pro studium totalitních režimů se vrátili dva lidé spojení s bývalým ředitelem Pavlem Žáčkem

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Do Ústavu pro studium totalitních režimů se tento týden vrátili dva lidé spojení s bývalým ředitelem Pavlem Žáčkem. Jde o ekonomického náměstka René Schreiera a bývalého šéfa kanceláře Patrika Košického. Zpět je přijal nový šéf ústavu Daniel Herman.

Eva RAJLICHOVÁ:
Mezi zaměstnance Ústavu pro studium totalitních režimů se spekuluje i o návratu bývalého ředitele Pavla Žáčka.

Pavel ŽÁČEK, bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jsou věci, které mě samozřejmě zajímá, já na výzkum se rád vrátím. Tam, kde jsem začínal, to jest v té badatelské činnosti a /nesrozumitelné/ výsledků.

Eva RAJLICHOVÁ:
Současný ředitel ústavu Daniel Herman prý žádné velké personální změny neplánuje.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Zatím se jedná o jedinou konkrétní změnu, protože mandát bývalého náměstka ústavu byl vázán na mandát prozatímního ředitele. Žádné jméno v tuto chvíli pro mě není nepřijatelné.

Eva RAJLICHOVÁ:
Přiznal ale, že dává přednost lidem, kteří mají s fungováním instituce zkušenost.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Je třeba se obracet na lidi, kteří mají s touto institucí velké zkušenosti.

Pavel ŽÁČEK, bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Buď bych musel řešit tu podle mého názoru a podle názoru mých právníků protiprávní situaci v právní oblasti žalobou, anebo předpokládám, že bude možná dohoda, že s panem ředitelem, až bude mít čas, prostě sejdeme.

Eva RAJLICHOVÁ:
Dodává Pavel Žáček. Eva Rajlichová, Radiožurnál.

Po více než roce se obnoví mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Po více než roce se obnoví mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci. Zástupce znesvářených stran blízkovýchodního konfliktu pozval do Spojených států prezident Barack Obama. Přímé rozhovory začínají 2. září. Právě dnes to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Vít POHANKA:
"Narazili jsme na potíže v minulosti, narazíme na ně znovu." Prohlásila šéfka americké diplomacie a dala tak najevo, že nečeká lehká jednání. "Obě strany by spolu měly začít jednat bez předběžných podmínek." Dodala Hillary Clintonová, která v posledních dnech telefonicky jednala s mnoha klíčovými osobnostmi v regionu. Do Washingtonu přiletí také jordánský král Abdulláh a egyptský prezident Husní Mubarak. Představitelé zemí, kterých se konflikt v židovském státu přímo dotýká. Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Více se budeme tomuto tématu věnovat v publicistické části Ozvěn dne.

Spojené státy zdvojnásobí počet soukromých ozbrojenců

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Spojené státy zdvojnásobí počet soukromých ozbrojenců, kteří budou pracovat pro americké ministerstvo zahraničí v Iráku. Krok přichází v době, kdy Washington stahuje z Iráku poslední bojové jednotky. Chybějící bojové síly tak má nahradit příliv ozbrojenců ze soukromých firem.

Břetislav TUREČEK:
Jenom pro americké ministerstvo zahraničí jich má působit 7 tisíc. Budou mít k dispozici desítky obrněných vozidel, i třeba 29 vrtulníků a jednotky rychlého nasazení. Oficiálně mají hlavně chránit americké diplomaty a další civilisty. V Iráku už působí desítky tisíc žoldnéřů, kteří pracují pro vlády, pro soukromé firmy nebo pro politiky. V součtu vždy tvořili druhou největší sílu, hned po vládních jednotkách Spojených států. V minulosti se žoldnéři dopustili řady kontroverzí i zločinů na Iráčanech. Případy ale v drtivé většině skončily bez potrestání viníků. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Ve Francii pokračuje odsun Romů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ve Francii pokračuje odsun Romů. Dnes odjely desítky dalších zpět do Rumunska a do konce měsíce by mělo opustit Francii na 850 Romů. Francouzské úřady zdůrazňují, že Romové odjíždějí dobrovolně a po vyplacení finanční náhrady. Právě výše odškodnění vyvolává u mnoha Francouzů negativní reakce.

Jan ŠMÍD:
Francouzská vláda vyplácí Romům ze zrušených tábořišť nejen 300 eur na hlavu, ale zároveň pomáhá těm, kteří v Rumunsku hodlají založit nějakou firmu pomocí ve výši 3500 eur, což Francouzi nesou se značnou nelibostí. Deník Le Monde přinesl navíc informace, podle nichž řada Romů poté, co obdrží tuto finanční pomoc, se stejně do Francie vrací. Ministr vnitra Brice Hortefeux upřesnil, že dosud bylo zlikvidováno 78 nelegálních tábořišť. Za tři měsíce bych jich mělo být na 300. Napětí, které mezi Francií a Rumunskem po silně medializovaném odjezdů Romů panuje, by měla zmírnit návštěva několika rumunských ministrů v Paříži v závěru příštího týdne. Z Francie pro Radiožurnál Jan Šmíd.

Frýdlantsko chce řešit po povodňovou situaci projektem

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Frýdlantsko chce řešit po povodňovou situaci projektem, který slaďuje obnovu oblastí z už dříve plánovanými rozvojovými programy. Takový postup by mohl ušetřit stovky milionů korun.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Když propojíme nutné opravy s už připravenými desítkami regionálních projektů, ušetříme nemalé peníze. Zdůraznil při představování integrovaného programu nazvaného Mosty Frýdlantsko, liberecký hejtman Stanislav Eichler.

Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje /ČSSD/:
My máme dneska v této lokalitě vysoutěžené regionální operační programy na obnovu kanalizace a čističek vod, který je zhruba ve výši 600 milionů korun. K tomu, když přidáme další inženýrské sítě, jako je zničený plynovod, vodovod, navigace, řeky, silnice, tak pokud se nám toto podaří dát dohromady a bude se to dělat v součinnosti jako jeden projekt, tak to v konečné fázi samozřejmě bude daleko levnější, než kdyby se to dělalo postupně podle toho, jak by se sháněly peníze.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Na koordinaci projektu se podílejí kromě starostů, kraje a mikroregionu Frýdlantsko i Lesy České republiky, vodohospodáři, plynaři, silničáři a vodárenské společnosti. Pro Radiožurnál Ivana Bernáthová, Frýdlant.

Poslední čeští vojáci pátého kontingentu se dnes vrátili z afghánského Lógaru

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Poslední čeští vojáci pátého kontingentu se dnes vrátili z afghánského Lógaru. Působili jako provinční rekonstrukční tým v rámci mise ISAF. A jak potvrzují, v oblasti zmítané násilím roste napětí.

Nikola BOJČEV:
Nebezpečí útoku v afghánském Lógaru se zvýšilo hlavně v místech větší aktivity spojenců. Potvrzuje to plukovník Rudolf Honzák. V oblasti teď jsou častější útoky na základny, i nástrahy výbušnin na silnicích, přesto Honzák hodnotí půlroční misi pozitivně.

Rudolf HONZÁK:
Ta situace je tam stále napjatá, právě proto tam jsme, právě proto je tam tolik koaličních vojáků, ale jestli můžu hodnotit uplynulý půlrok, tak si myslím, že české /nesrozumitelné/ tam odvedlo obrovský kus práce a působilo především na místní lidi a na vztahy s místními lidmi a tam si myslím, že pokrok určitě nastal.

Nikola BOJČEV:
Čeští vojáci stavěli v afghánském Lógaru například školy nebo hřiště. Pořádali pro tamní obyvatele speciální kurzy, například kojení či péče o novorozence. Teď jejich úkoly přebírá šestý kontingent. Nikola Bojčev, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Kde přesně budou v příštím roce šetřit jednotliví ministři. A co je možné čekat od obnovení rozhovorů Izraele s Palestinci, ke kterým by mělo brzy dojít.

Rozpočtové škrty

Jan BUMBA, moderátor:
O bezmála 60 miliard korun musí celkem jednotliví ministři zkrátit svoje rozpočty na příští rok. Dnes vypršel termín, do kdy měli jejich správci státní pokladny Miroslavu Kalouskovi předložit svoji představu, kde úspory najdou. Nic jednoduchého. Mohli jsme zaznamenat i v jejich mediálních vystoupeních posledních dnů a týdnů nejhlasitěji se, dá se říci, ozývali zástupci nejmenšího koaličního partnera Věcí veřejných a upozorňovali, že na jejich resorty by mohly úspory dolehnout zvlášť tvrdě. Stranický předseda Radek John vede resort vnitra. Já teď zdravím ministrova poradce Jiřího Reichla. Dobrý večer.

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Dobrý podvečer vám i posluchačům Českého rozhlasu.

Jan BUMBA, moderátor:
Víme, že detaily těch škrtů, které se mají dotknout vašeho úřadu, oznámíte v pondělí, ale přesto, můžete tedy už dnes dát nějaký hrubý nástin, jak se pan ministr vyrovnal s tím, co mu takříkajíc předepsal ministr Kalousek?

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Tak stejně jako všechny ostatní resorty nám nezbývalo nic jiného, než uposlechnout nařízení vlády a připravit tyto škrty, které jsou v celkové výši 8,3 miliardy korun. A je to to rozvrstvení, pokud to budeme brát po procentech, 10 procent vlastně na platy, 10 procent na provozní výdaje a 5 procent na investiční výdaje v roce 2011.

Jan BUMBA, moderátor:
Očekáváte, že ten návrh, který teď tedy předkládáte ministerstvu financí, bude ještě předmětem nějakých složitějších dohadů nebo to je konečný plán?

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Tak my jsme samozřejmě dnes poslali na ministerstvo financí rozpis limitů, což jsou částky pro ty jednotlivé položky v rozpočtu ministerstva vnitra na rok 2011. A ministerstvo financí, pan ministr Kalousek a jeho lidé musí, musí připravit do konce srpna ten zákon o státním rozpočtu. A do konce září by měl doputovat do sněmovny. Takže ještě samozřejmě se bude diskutovat o podrobnostech k tomu, ale ten rámec zůstane stejný.

Jan BUMBA, moderátor:
A konzultoval ministr John ten svůj návrh už nějak předběžně s Miroslavem Kalouskem.

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Tak pan ministr John konzultoval, bojoval za všechny zaměstnance, podařilo se mu vybojovat 2,2 miliardy korun, protože ten původní návrh, kdy by mělo ministerstvo vnitra šetřit, bylo minus 10,5 miliard, nakonec je to tedy minus 8,3. A ty 2,2 miliardy nebo 2 miliardy budou deponovány panem Kalouskem, respektive ministerstvem financí do všeobecné pokladní správy, kde budou určeny prioritně nebo výhradně na provoz datových schránek, protože původně se to mělo platit přímo z rozpočtu ministerstva, ale to pan ministr John s panem Kalouskem dohodli, že bude z té všeobecné pokladní správy a samozřejmě ty konzultace probíhaly, probíhaly konzultace na ekonomické poradě nebo poradě ekonomických ministrů i ve sněmovně a samozřejmě na vládě.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak to má být s těmi platy, rozumíme tomu dobře, že policistům a jiným složkám, které spadají pod vnitro, mají klesnout tarifní platy o 10 procent?

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Tak to se samozřejmě netýká jenom ministerstva vnitra, týká se to také dalších složek, které jsou, které se řídí tímto zákonem, týká se to také celníků a týká se to Vězeňské služby a BIS. To není, není to možné udělat nařízením ministra, vláda bude muset vydat své vládní nařízení, kde stanoví minus 10 procent v tarifním platu všech příslušníků bezpečnostních sborů.

Jan BUMBA, moderátor:
Neočekáváte nějaké střety se zaměstnanci resortu?

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Tak já chápu samozřejmě, že se to zástupcům odborových organizací, které sdružují tyto zaměstnance, nejenom, nejenom příslušníky, ale to se týká samozřejmě i úředníků ministerstva jako státního orgánu, že se to nelíbí, ale řečeno slovy, klasika, můžou s tím nesouhlasit, můžou se nad tím podivovat, ale to je tak všechno, co s tím mohou dělat, protože je to prostě nařízení vlády a stejně jako všechny ostatní resorty i ministerstvo vnitra se jim muselo podřídit.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Jiří Reichl, poradce ministra vnitra Radka Johna. Na shledanou.

Jiří REICHL, poradce ministra vnitra:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Asi největší pozdvižení, zvláště v regionech, vyvolaly ale úsporné plány jeho stranického kolegy ve vládě Víta Bárty, totiž stopka, kterou dal železničním stavbám a některým silničním projektům. To by dokonce mohlo zkomplikovat schvalování rozpočtu ve sněmovně přes pohodlnou většinu, kterou tam vládní koalice má. Petr Gazdík vede poslanecký klub TOP 09 Hnutí starostové. Dobrý večer přeji i vám.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Hezký podvečer vám i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane poslanče, je to tak, je právě tahle věc i z vašeho osobního pohledu nejkontroverznější, co se škrtů na ministerstvech týče?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Určitě ne, já si myslím, že každé škrty jsou nepopulární, ať se to týká sociálních opatření, ať se to týká platů, ať se to týká investičních akcií v jednotlivých regionech, nikoho z nás to netěší, že Česká republika je v takové situaci, v jaké je. A nezbývá nám, než šetřit a musíme se uskromnit všichni. Dovoluji si připomenout, že i poslanci začali sami u sebe.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud jde o resort dopravy, máte nějaký problém s tím, že pan ministr Bárta, pokud my tady víme, nekonzultoval nějak tyto rozpočtové plány, ty škrty, zásah proti dopravním stavbám s koaličními partnery?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
To určitě proti tomu nemáme výhrady. Pan ministr Bárta převzal ministerstvo v takové situaci, v jaké je převzal. To, že se v minulých letech stavělo víc nebo plánovalo víc akcí, než bylo zdrávo a že ty prostředky docházejí, že výběr mýta je menší a prostředky, ať Státního fondu dopravní infrastruktury nebo ministerstva, jsou omezenější, než se předpokládalo, je holý fakt, pan ministr Bárta se pouze snaží s tím vyrovnat, že to není populární a že se to mnoha regionům nelíbí, včetně toho našeho zlínského, mně se také nelíbí, že se omezuje stavba silnic I/49 Zlín Malenovice, nicméně bohužel teď to tak je a my budeme hledat v koalici řešení, aby co nejdříve ty zastavené stavby se mohly začít stavět.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a když je řeč o regionech, tak jednoho z vašich poslanců cituje dnes online deník Aktuálně.cz, řekl: "Nebudeme sedět s rukama v klíně," takže dá se čekat nějaký protest ve sněmovně?

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Určitě ne, tím pan poslanec určitě to, co já říkám, že já také nebudu sedět s rukama v klíně a budu dělat všechno pro to, aby co nejdříve silnice I/49 mohla, se mohla začít stavět, aby se mohlo začít realizovat, protože občané bydlící v její blízkosti trpí neuvěřitelným způsobem. Nicméně je potřeba hledat způsob a ty peníze věříme, že se v nejbližších měsících, nejpozději letech najdou.

Jan BUMBA, moderátor:
Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09. Děkuji i vám za rozhovor. Na shledanou.

Petr GAZDÍK, předseda poslaneckého klubu TOP 09, Hnutí starostové:
Hezký večer. Také děkuji.

Obnovení rozhovorů Izraele s Palestinci

Jan BUMBA, moderátor:
Po dlouhé době by měla být obnovena přímá jednání mezi Izraelem a Palestinci. Zhruba před hodinou to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Zástupce stran blízkovýchodního konfliktu zve prezident Barack Obama a takzvaný kvartet mocností pro Blízký východ na 2. září do Washingtonu. Na telefonu máme zpravodaje ve Spojených státech Víta Pohanku. Dobrý den.

Vít POHANKA:
Hezké odpoledne nebo podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
S čím tedy přesně šéfka americké diplomacie vystoupila?

Vít POHANKA:
Tak ona mluvila mimo jiné o tom, že čeká potíže, stejně jako v minulosti dávala najevo, že ta jednání určitě nebudou lehká. Obě strany by spolu měly podle ní začít jednat bez předběžných podmínek, což je dlouhodobý postoj Washingtonu, do Washingtonu přiletí také jordánský král Abdulláh a egyptský prezident Husní Mubarak, jako představitelé zemí, kterých se konflikt v židovském státu přímo dotýká, bude tady i Tony Blair jako hlavní vyjednavač kvartetu, tedy té skupiny, kterou tvoří Spojené státy, Evropská unie, Rusko a OSN. Palestinci a Izraelci budou mít na dosažení dohody jeden rok, při tom vystoupení byl přítomný také hlavní americký vyjednavač na Blízkém východě George Mitchell, ten mluvil mimo jiné o tom, že pokrokem je už samotná skutečnost, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu a palestinský prezident Mahmúd Abbás vůbec sednou k jednomu stolu, a to bude tedy ve Washingtonu začátkem září.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak důležitý je pokrok v jednáních mezi Palestinci a Izraelci pro Spojené státy, pro americkou vládu, pro prezidenta Obamu?

Vít POHANKA:
Jene, je to nepochybně, nebo nepochybně ten posun mírových jednáních jednou z priorit zahraniční politiky Spojených států, to je stejné jako v posledních letech. Barack Obama se od nástupu do funkce začátkem roku 2009 potýkal s problémy hlavně ve vztahu k Izraeli, především kvůli těm plánům na výstavbu nových židovských osídlení na palestinských územích. Na kolik je nebo možná už spíš v téhle chvíli byl Barack Obama spatřovaný jako někdo, kdo dokáže představit Spojené státy i na Blízkém východě jako zemi, která má nové myšlenky, může přinést nové impulsy, přijít s nějakým novým postupem, tak se mu to zatím v případě palestinskoizraelských jednání nedařilo. Z tohoto pohledu bude určitě pro něj i doma v Americe, nejen pro něj, ale pro celou vládu důležité, že Palestinci a Izraelci vůbec začnou přímo jednat, ale z dlouhodobého pohledu je samozřejmě podstatné, jestli se dokážou nějak dohodnout, a to samozřejmě není jisté, i vzhledem k tomu, jak jsem se zmínil, že Palestinci a Izraelci přistoupili na to, že by tu dohodu, ať už bude vypadat jakkoliv, měly dosáhnout do jednoho roku, takže stručně řečeno, z krátkodobého pohledu je to pro Baracka Obamu, ale také pro ministryně zahraničí Clintonovou velký úspěch, ale jeho životnost a trvání bude záležet na samotném výsledku jednání a ten je opravdu v tuhle chvíli těžké nějak předjímat.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím už jen velmi krátce, Vítku, jak velké šance dávají třeba komentátoři Baracku Obamovi, že by se mu mohlo vést lépe, než jeho předchůdcům.

Vít POHANKA:
Popravdě řečeno ne moc velké, ať už mluvíme o komentátorech v novinách nebo o těch lidech, kteří se zabývají blízkovýchodním konfliktem dlouhodobě profesionálně v těch takzvaných /nesrozumitelné/. Myslím si, že ve Washingtonu nemá nikdo iluze o tom, že by se postoj jak Palestinců, tak Izraelců v poslední době příliš změnil. A i když se je podařilo dotlačit k jednomu stolu, tak ty šance nikdo nevidí jako na nějakou dohodu a konečnou dohodu nikdo nevidí jako příliš, příliš /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Vít Pohanka, zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech. V Jeruzalémě máme Břetislava Turečka. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Izraelský premiér už tedy pozvání uvítal. Palestinci se vyjádřili zatím, pokud víme, řekněme, rezervovaně, je pravděpodobné, že ho přesto přijmou?

Břetislav TUREČEK:
Ano, tak oni přijali, ale je otázka, co přijali, palestinský vyjednávač Saíb Irikát řekl, že vítá stanovisko kvartetu a výslovně se odmítl vyjádřit k pozvání z úst Hillary Clintonové. A to je velmi zajímavá věc, jde totiž o to, že blízkovýchodní kvartet na jaře řekl, že v zásadě, pokud se má jednat, tak by se mělo jednat podle plánu, že budoucí palestinský stát by měl vzniknout zhruba v hranicích z roku 67 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem Palestiny budoucí. Nicméně teď Hillary Clintonová řekla, že se bude jednat bez předběžných podmínek. To znamená, je tady jiný, trošku jiná věc, s jinou věcí přišli Američané, než zatím čekali Palestinci a než jim kvartet, jehož součástí Američané jsou, také slibovali. Palestinské vedení by se mělo jasněji vyjádřit vlastně teprve večer, protože večer bude jednat výkonný výbor organizace pro osvobození Palestiny a ten teprve formálně řekne, co vlastně by tedy mělo přijít, jak se k tomu Palestinci postaví.

Jan BUMBA, moderátor:
Ví se vlastně, jak tato pozvánka, jak se vlastně tato pozvánka k mírovým rozhovorům rodila, vychází čistě od onoho kvartetu mocností, tedy Spojených států, Evropské unie, Ruska a OSN, anebo se už na tom jejich prohlášení třeba nějak v zákulisí podíleli Izraelci a Palestinci.

Břetislav TUREČEK:
Těžko říci. Palestinci třeba říkají, nebo v arabském tisku se objevovalo, to především, že pokud Mahmúd Abbás, palestinský prezident, kývne na jednání, tak za to dostane, anebo že už dostal nějaké tajné záruky ze strany západu, ze strany kvartetu, mluvilo se třeba o tom, že na konci září Izraelci prodlouží zmrazení výstavby židovských osad na okupovaných územích a tak dále, my zatím nevíme, jestli nějaké takové tajné ujednání je, další věc, Izraelci naopak říkali, že žádné předběžné podmínky nepřijmou, tam zase se dá říct, že Hillary Clintonová vyšla vstříc Izraelcům. To znamená, v tuto chvíli my opravdu ještě nevíme, co všechno bude, podle jakých linií se bude jednat, zda vůbec se tedy bude jednat. A těžko se dá tedy teď odhadovat, kdo vlastně převážel, zda izraelský vliv nebo vliv Palestinců.

Jan BUMBA, moderátor:
Čím to tedy, že by měl nastat takový posun, tak doufejme tedy, že to bude nějaký posun, ale když se tak dlouho a bez výsledku vlekly ty nepřímé rozhovory, kde teď dochází k tomu zlomu?

Břetislav TUREČEK:
Já bych si dovolil udělat obrovskou propast významovou mezi tím, že se začne jednat a tím, zda se vůbec může něčeho dosáhnout. Protože i palestinský prezident Mahmúd Abbás má velmi složitou situaci, ve chvíli, kdy učiní jakýkoliv kompromis, ústupek, tak okamžitě ho může se mít opozice, v úplně stejné situaci je izraelský premiér Netanjahu, kterého ohrožuje část jeho vlastní vlády, která odmítá ústupky třeba ve věci Jeruzaléma, strana Šaab, která je v izraelské koalici, odmítá jakékoliv dělení nebo sdílení Jeruzaléma. A hrozila už v minulosti i premiéru Olmertovi, že z vlády odejde. To znamená, na obou stranách mají oba vůdci velmi těžkou pozici, kdyby opravdu chtěli nabídnout druhé straně ten slibovaný kompromis a o ten má jít, ten musí nastat, pokud se opravdu obě strany mají dohodnout a má ta dohoda potom platit.

Jan BUMBA, moderátor:
A prosím také krátce, má Washington třeba nějaké páky, kterými by mohl Izraelce a Palestince dotlačit k nějaké dohodě?

Břetislav TUREČEK:
Nezdá se. Palestinci jsou přesvědčeni, že prostě hlavní páky tady má Izrael, a to i vůči Američanům. Izraelci zase vnímají Baracka Obamu jako člověka, který ustupuje Arabům, velká část veřejnosti si to myslí a ve skutečnosti ale vidíme, že ten konflikt pokračuje už desítky let bez ohledu na to, jak se Amerika snaží.

Jan BUMBA, moderátor:
Z Jeruzaléma blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlas Břetislav Tureček. Děkuji, na shledanou.

Břetislav TUREČEK:
Na slyšenou.

Průhonický park je zapsaný na prestižní seznamu kulturních a přírodních památek UNESCO

Jan BUMBA, moderátor:
Průhonický park je zapsaný na prestižní seznamu kulturních a přírodních památek UNESCO. Výbor světové organizace to potvrdil na svém výročním setkání tento měsíc v Brazílii. Česko na tuto zprávu čekalo 18 let. Park je také od letošního roku národní kulturní památkou. Více už Michaela Vetešková.

Jan KIRSCHNER, ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky:
Samozřejmě jsem v určité euforii, že jsme se dostali do výběrového klubu nejvýznamnějších světových památek, ale z hlediska naší práce to neznamená nějakou radikální změnu.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Zareagoval na naši zprávu o tom, že průhonický park je na seznamu UNESCO, ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky Jan Kirschner. Právě Botanický ústav park vlastní a spravuje.

Jan KIRSCHNER, ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky:
Máme docela velký projekt na úplnou obnovu informačního systému a jaksi zpříjemnění toho vstupu, návštěvníkům připravujeme rozsáhlý projekt na obnovu zeleně, současně jsme částečně zpřístupnili průhonický zámek pro akce, tady je prostor docela velký, aby se ti návštěvníci, jakkoliv se třeba nahrnout ve větších počtech, tady cítili lépe.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Podobu průhonického parku, ve kterém žijí zvířata a rostou vzácné rostliny, mohou ovlivňovat nejenom požadavky památkářů, ale také myslivců a ochránců přírody.

Jan KIRSCHNER, ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky:
Takže tady ten systém je nastavený tak, že když to vezmu od resortu zemědělství, tak my jsme současně honitba, že my vysázíme například vzácné dřeviny, který vytvoří nějakou architektonickou nebo mají vytvořit architektonickou nějakou strukturu a zvěř, kterou nemáme povolenou tady, nějakým způsobem regulovat a redukovat, tak nám ty mladý stromky sežere, tam je ta ochrana poměrně omezená a samozřejmě ta interakce mezi památkáři a ochranáři přírody tady taky probíhá, ale musím říct, že všechny tři resorty jaksi jsou tady zastoupený nebo jednáme s lidmi, kteří mají dobrou vůli, čili na tý úrovni těch konkrétních lidí, s kterými jednáme, se vždycky nějak domluvíme, snad až teda na tu regulaci té zvěře, to bych řekl, že je trošku problém.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Šéf Botanického ústavu Jan Kirschner odhaduje, že zápisem na seznam UNESCO bude jasnější, kterému hledisku dát přednost a v tom je pro něj zápis na seznam UNESCO důležitý.

Jan KIRSCHNER, ředitel Botanického ústavu Akademie věd České republiky:
Ten systém je nastavený divně, protože ty, ty hranice, kdo má teda přednost, jaký zákon má přednost, ta není stanovena, může jí stanovit třeba až soud na základě konkrétní nějaké kauzy. My teda trošku lavírujeme.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Průhonický park najdete jihozápadně od Prahy v údolí potoka Botyče a na jeho celkovou prohlídku budete potřebovat víc než jeden den. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Elektřina z německých větrných elektráren by mohla přetížit české energetické sítě

Štěpánka ČECHOVÁ:
Elektřina z německých větrných elektráren by mohla přetížit české energetické sítě. Problém je v tom, že přes nás protéká elektřina ze severního Německa do Rakouska nebo také do středního Německa. K přetížení už došlo na podzim roku 2008 a 2009. Společnost ČEPS, tedy správce přenosové soustavy, proto připravuje řadu opatření, jak řekl Radiožurnálu člen jejího představenstva Miroslav Vrba.

Miroslav VRBA, člen představenstva společnosti ČEPS:
Zvyšujeme vlastně tu proudovou zatížitelnost vnitřních prvků naší sítě, pak jsou samozřejmě opatření takový obranná, že jo, kdy se vlastně třeba mění rozdělení zatížení, aby zase třeba naše elektrárny zatlačovaly tu elektřinu zpátky do Německa. No, anebo potom jsou už opravdu havarijní opatření, kdy se tedy naplní standardy bezpečnostní a proti tomu teda se samozřejmě bráníme.

Štěpánka ČECHOVÁ:
Náklady na taková opatření bude hradit ČEPS, zastává ale názor, že by je měli platit obchodníci. Řešení společnost vidí v zavedení nového takzvaného jednotného tarifu za přeshraniční přenos.

Kvůli zastaveným dopravním stavbám vzniká v Moravskoslezském kraji další petice

Štěpánka ČECHOVÁ:
Kvůli zastaveným dopravním stavbám vzniká v Moravskoslezském kraji další petice. Po Bohumínu ji organizují v obcích, které usilují o dostavbu komunikace mezi Ostravou a Opavou. Starostové upozorňují na to, že stávající silnice mezi oběma městy je extrémně dopravně zatížená. Předseda Sdružení pro výstavbu silnice I/11 Pavel Mališ připomíná, že ve hře jsou stále i ostřejší formy protestů, než jen petice, například blokády.

Pavel MALIŠ, předseda Sdružení pro výstavbu silnice I/11:
Dohodli jsme se na textu petice, kterou budeme podepisovat v příštích týdnech na trase mezi Ostravou a Bartoltovicema. V té petici jde o to, aby ministr vrátil své rozhodnutí, to je jednoznačné. Představa je, aby se to už ve středu, ve čtvrtek začalo podepisovat. Je docela možné, že dojde i na, bych řekl, razantní věci.

58 z celkem 73 velryb, které uvízly na mělčině u pobřeží Nového Zélandu, zahynulo

Štěpánka ČECHOVÁ:
58 z celkem 73 velryb, které uvízly na mělčině u pobřeží Nového Zélandu, zahynulo. Záchranářům se je kvůli špatnému počasí nepodařilo včas dostat zpět do moře. O život zbylých 15 kytovců záchranáři stále bojují. V záchranných pracích budou pokračovat i během soboty. Informovala o tom agentura AP. K incidentu došlo v noci, a to i přispělo k uhynutí tak velkého počtu. Byly totiž objeveny pozdě. Uvíznutí velryb na pobřeží Nového Zélandu není žádnou výjimkou, jde o poměrně častý jev, především v době, kdy tudy kytovci proplouvají na migračních tazích do vod Antarktidy a zpět.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Šlo by stavět dálnice v Česku levněji, kdyby na nich pracovali vězni. Kolik toho ještě nevíme o obětech invaze do Československa v srpnu 1968. A známý teoretický fyzik Steven Hawking říká, že by lidé měli osidlovat vesmír. Jak vážně máme brát podobné výzvy.

Práce vězňů na stavbách

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr dopravy Vít Bárta chce zlevnit stavby silnic a dálnic. Požaduje například po stavebních firmách slevy a přišel také s nápadem zaměstnávat vězně. Mohli by prý pracovat levněji, než běžní dělníci. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl, že to není špatná myšlenka, zároveň prý ale nebude snadné ji uskutečnit. Pokračuje Ondřej Bouda.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti:
Je to zajímavá myšlenka, ale bude ještě třeba vyřešit celou řadu takříkajíc, takzvaných čertíků, než bude konkrétní projekt hotov.

Ondřej BOUDA:
Jedna z mnoha otázek zní, jakou práci by vězni bez jakékoliv kvalifikace mohli vykonávat. Už třeba na práci s těžkou technikou je potřeba výuční list. Takže připadají v úvahu jen ty nejzákladnější práce s lopatou a další jednoduché manuální úkony. Na druhou stranu má ministr Pospíšil jasno v tom, jakých vězňů by se mohl projekt týkat. Určitě nepůjde o pachatele závažných nebo násilných trestných činů. V úvahu přichází spíše drobní zlodějíčci nebo třeba opilí řidiči.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
My to odhadujeme až na 2000 vězňů, kteří by mohli takto mimo areály věznic pracovat. Také bude důležité se domluvit v případě jejich zaměstnávání při výstavbě silnic, jestli by byli vězni zaměstnanci stavební firmy, která buduje tu silnici, anebo jestli by byli přímo zaměstnanci státu. A předpokládám, že během 14 dnů se potkáme i s panem ministrem Bártou a budeme tedy schopni ten projekt ve velmi krátké době připravit a říci, na kolik je realizovatelný a případně v jakém rozsahu.

Ondřej BOUDA:
Ministři se svým plánem ale určitě narazí u odborářů. Těm se například nelíbí, že vězni mají nárok na minimální mzdu pouze 4500 korun. Navíc za ně zaměstnavatel nemusí platit sociální a zdravotní pojištění. Takže jsou mnohem levnější než normální poctivý zaměstnanec. A podle předsedy odborového svazu Stavba ČR Stanislava Antoniva tak může nasazení vězňů na stavbách v konečném důsledku znamenat větší zátěž pro státní rozpočet.

Stanislav ANTONIV, předseda odborového svazu Stavba ČR:
Naši lidé se propustím, budou brát podpory, dávky. To nevám vůbec ... jako ani ekonomicky to je zoufalost. Já bych uměl pochopit, kdyby byl nedostatek lidí a byli bychom v konjunktuře. A ten nedostatek zaměstnavatelů by nabízeli práci vězňů, místo cizinců nějakých. Pořád věřím, že na tripartitě si to vysvětlíme.

Ondřej BOUDA:
Pro ministerstvo dopravy, které musí šetřit, je ale klíčové, že by se zaměstnáním vězňů snížila cena dálnic. Určitě by také vydělala firma, která vězně zaměstná. Ministr Pospíšil tvrdí, že pro jeho resort to takový finanční význam nemá.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
Je mýtus myslet si, že zaměstnávání vězňů vede k tomu, že by se výrazně snížily náklady na vězeňství, anebo to mělo jiné ekonomické dopady. Tady je to spíše otázka psychologická a výchovná, než ekonomická.

Ondřej BOUDA:
A dodává, že zaměstnávání vězňů je celosvětový trend, který v konečném důsledku vede ke snižování kriminality.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/:
Klíčové u zaměstnávání vězňů není to, kolik vězeň vydělává, ale je to, že vězeň pracuje, získá pracovní nároky a všechny vědecké výzkumy ukazují, že pracující vězeň má mnohem menší tendenci pokračovat v páchání trestné činnosti po propuštění z věznice, než vězeň, který ve věznici se fláká, leží tam, nic nedělá a po propuštění pokračuje v páchání trestné činnosti, protože si není schopen vydělat na živobytí.

Ondřej BOUDA:
Proti tomu nenamítá nic ani Stanislav Antoniv. Poukazuje ale na další evropské státy, kde s krizí bojují nejen pomocí škrtů ale také prorůstových opatření, která z dlouhodobého hlediska přinesou větší užitek.

Stanislav ANTONIV, předseda odborového svazu Stavba ČR:
Veškeré vlády sousedních zemí, včetně Polska, Slovenska dělají opatření v těch protikrizových záležitostech právě přes naše odvětví, že jednou z těch protikrizových opatření je podpora státu v době krize v oblasti dopravní infrastruktury, bytový politiky. A měli jsme všechno úplně obráceně, my jsme byli raritou.

Ondřej BOUDA:
Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
A jednatelé jedné z firem, která má zkušenosti se zaměstnáváním vězňů, Jana Tichého ze společnosti Saar Gummi jsem se zeptal, jaké tyto zkušenosti jsou, v čem je výhodné zaměstnávat vězně.

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Výhoda je v tom, že jsou levní a jsou flexibilní, takže jich máme vždycky tolik, co potřebujeme a dáváme jim samozřejmě velmi jednoduchý práce a máme je, kdy je potřebujeme a v podstatě za minimální mzdu.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik vězňů zaměstnáváte?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Zhruba 50, 60 vězňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jste s tím začali, kdy jste začali zaměstnávat?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Před několika rokama, ale v menším počtu samozřejmě, než dneska.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže máte jen pozitivní zkušenosti.

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Tak samozřejmě všechno je nějaká starost, ale ty pozitivní zkušenosti výrazně převažují.

Jan BUMBA, moderátor:
Mají ti lidé zájem pracovat a je na ně spoleh?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Většinou ano, protože zřejmě za to mají asi nějaké výhody v průběhu toho trestu, který si odpykávají a pokud mám s někým z nich problém, tak ho prostě vyměníme, protože to děláme v podstatě tak, že dopravu a takovýhle starosti nám přejímá externí firma a pokud nejsme s někým spokojeni, tak ho prostě zavetujeme a dostaneme někoho, kdo pracuje lépe.

Jan BUMBA, moderátor:
A ty nové lidi, ty vám nabídne Vězeňská služba, nebo jak probíhá takový nábor zaměstnanců v řadách vězňů?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
My to v podstatě máme přes agenturu Práce, která zajišťuje dopravu, čili to máte třikrát denně tam a zpátky od pondělka do neděle. A potom zajišťuje na vlastní náklady zaučování těchto lidí a řeší právě i případný nějaký přímo s tou Vězeňskou službou nějaký disciplinární věci, anebo případně výměny vězňů, čili ta agentura nám je doveze, ti vězni tady jsou úplně bez hlídání, protože to jsou vězni většinou s nižším trestem a pro nás to je v podstatě, nám poskytuje komplexně službu.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jste mluvil o tom zaučování, tak jak to je s kvalifikací těch vězňů, mohou vykonávat jenom ty, řekněme, nejjednodušší práce?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
My nemáme jistotu, že ten člověk bude pracovat půl roku nebo rok, takže my jim zásadně dáváme pouze jednoduché práce.

Jan BUMBA, moderátor:
A říkal jste, že platíte minimální mzdu?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Tak samozřejmě nevím, kolik z toho ti vězni dostanou a tak dále, ale naše firma platí zhruba minimální mzdu.

Jan BUMBA, moderátor:
Musíte jim platit i sociální a zdravotní pojištění?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
To myslím, čili pokud myslím minimální mzdu, tak tím myslím, že to je 50 korun, ale naše firma platí někde mezi 70 a 80 korunami, protože v tom je sociální a zdravotní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tichý, takže doporučil byste zaměstnávání vězňů třeba i na stavbách silnic a dálnic, jak o tom teď mluvil ministr dopravy?

Jan TICHÝ, společnost Saar Gummi Czech:
Já si myslím, že ministr dopravy je v poměrně složitý situaci a že na druhou stranu na to jde celkem dobře, nekompromisně a je to jeden ze způsobů, jak to zlevnit a podle mého taky jeden ze způsobů, jak zastavit zbytečný tunely peněz ze státního rozpočtu.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Jan Tichý, jednatel firmy Saar Gummi.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy

Jan BUMBA, moderátor:
Na zítřek připadá už 42. výročí okupace, která zasadila fatální ránu takzvanému Pražskému jaru v tehdejším Československu. Co vpád vojsk Varšavské smlouvy pro tuto zemi znamenal a jakou daň zaplatila, je dodnes předmětem vědeckého bádání, dosud není úplně jasné, kolik lidských obětí si intervence vyžádala. Jedním z historiků, kteří se snaží tuto otázku uzavřít, je Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů. Dobrý den.

Milan BÁRTA, Ústav pro studium totalitních režimů:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaká jsou tedy fakta, údaje, s nimiž, chladně řečeno, pracujete, proč stále nevíme přesně, kolik lidí zahynulo v těch prvních dnech, týdnech, měsících okupace?

Milan BÁRTA, Ústav pro studium totalitních režimů:
Tak my jsme v roce 2008 s kolegy sepsali knihu o těch obětech, a tam jsme ty dosavadní údaje upřesnili a navýšili na počet celkově zatím 108 obětí. Nicméně již dnes můžeme zodpovědně prohlásit, že těch obětí bylo více. Nejedná se řádově o desítky, spíše o jednotlivce a je to způsobeno především tím, že v této problematice je velice obtížné dohledávat prameny, dohledávat svědky, dohledávat opravdu seriózní materiály, archivní materiály.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jsme u těch pramenů, vy jste pro dnešní Hospodářské noviny uvedl, že se chystáte důkladně zdokumentovat oběti okupace od samého začátku až do odchodu sovětských vojsk ze země. Kdo se na tom bude podílet a k těm pramenům, z jakých zdrojů budete čerpat?

Milan BÁRTA, Ústav pro studium totalitních režimů:
Tak je to tedy spíše zatím takový plán, který bychom chtěli s kolegy jaksi navázat na ten rok 68, nyní připravujeme knihu o roce 69, o obětech těch srpnových událostí. A poté bychom chtěli tuto řadu souvisle doplnit až do roku 89. Zde jde především potom o fond takzvaného vládního zmocněnce pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, který měl na starosti právě veškeré styky mezi československou a sovětskou stranou, to znamená, právě veškeré stížnosti na trestnou činnost, dopravní nehody, nějaké hospodářské delikty a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, když jste mluvil o tom, že to chcete "dotáhnout do roku 89," tak jaké události, jaké případy je možné zahrnout do té celkové bilance, oběti sovětských okupačních sil?

Milan BÁRTA, Ústav pro studium totalitních režimů:
Tak především v těch prvních srpnových dnech se jedná o oběti střelby, to je z té známé události v Praze na Václavském náměstí, okolo muzea v Liberci a podobně. Později se jedná již především o oběti dopravních nehod, a to jak na sklonku 68, až prakticky do konce roku 89, kdy jsou především již oběti dopravních nehod, těch kriminálních činů, je mezi nimi již nějaké mizivé procento.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete doufat v to, že by vám třeba více než dosud pomohly ruské úřady a archivy?

Milan BÁRTA, Ústav pro studium totalitních režimů:
Tak se obávám, že tato problematika zůstane ještě velice dlouho uzavřená, my jsme jednali prostřednictvím, prostřednictvím našich úřadů, v Sovětském svazu jsme se snažili, nebo v Rusku již, jsme se snažili nějakým způsobem dotáhnout toto do konce. Jsou známé archivní materiály z Polska, z Bulharska, z NDR bývalého, tedy těch států, které se účastnily, nicméně ty ruské prameny zarytě mlčí a oni dodnes vlastně v těch svých pramenech pokládají, pokládají ten vstup vojsk, nikoliv za invazi, ale za mateřskou pomoc, oni pořád nejsou ochotni prostě uznat, že se jednalo o okupační invazi a neustále prohlašují, že se jedná o mateřskou pomoc, kterou oni sami zaplatili velmi oběťmi, takže i kdybychom se nějakým způsobem dobrali k ruským pramenům, bude velice, velice obtížné je nějakým způsobem seriózně zpracovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů. Děkujeme.

Sebeupálení Ryszarda Siwiece

Jan BUMBA, moderátor:
S okupací se v sousedním Polsku nemohl smířit muž jménem Ryszard Siwiec, otec pěti děti, zvolil absolutní protestní gesto, upálil se na stadionu ve Varšavě, kde zrovna 100 tisíc diváků a taky komunistické vedení země slavilo dožínky. Režim tehdy jeho tragickou oběť ututlal, poměry v obou zemích se ovšem změnily a dnes po poledni byl pře budovou Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově odhalen obelisk věnovaný památce Ryszarda Siwiece. Jeho čin připomíná náš varšavský zpravodaj Petr Vavrouška.

Petr VAVROUŠKA:
Toto je velmi emotivní záznam vzkazu, který nahrál Ryszard Siwiec pár dnů před svou dobrovolnou smrtí. Už je to 42 let, co se upálil, ale jeho dcera Elžběta se s rodinnou tragédií stále nevyrovnala.

dcera Elžběta:
Mám pocit, že to nikdo nepochopím. Myslela jsem si, že na prvním místě je pro člověka vždy rodina, proto je pro mě i dnes obtížné porozumět tomu, proč nás tatínek opustil. Už jsem mu ale odpustila. Dnes už jsem dospělá, přemýšlím o věcech jinak, než v mládí. Dnes chápu, že to byla prostě jeho svobodná volba, kterou respektuji, jakkoliv je to pro mě pořád velmi bolestné.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi paní Elžběta, která žije v Přemyšlu na jihovýchodě Polska. Bylo jí 20 let, když si její otec na protest proti okupaci Československa vzal život.

dcera Elžběta:
Nesnášel křivdy, které se dějí jiným, bojoval proti tomu, aby někdo omezoval naši svobodu možnost volby. Komunistický systém nám nutil hodnoty, se kterými otec kategoricky nesouhlasil, a proto se nakonec rozhodl k tak tragické oběti.

Petr VAVROUŠKA:
O sebeupálení Ryszarda Siwiece se v Polsku mlčelo, neobjevila se jediná sebemenší zpráva v novinách. Polákům otevřel oči až na začátku 90. let dokumentarista Maciej Drygas. To on začal dávat dohromady mozaiku Siwiecova příběhu a vznikl tak dokument Uslyšte můj křik.

Maciej DRYGAS, dokumentarista:
Chtěl jsem pochopit, jak se může někdo upálit na stadionu během dožínek před zraky 100 tisíců diváků a nikde o tom není ani zmínka. Nikdo ten příběh nezná, a to byl pro mě impuls k natočení filmu.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi režisér Drygas. V ruce ale neměl jediný archivní dokument.

Maciej DRYGAS, dokumentarista:
Začal jsem hledat v knihovně, chtěl jsem se přečíst noviny z té doby. Nic jsem ale nenašel, pak jsem zašel přímo do redakcí tehdejších deníků, jako byla třeba Tribuna lidu, předstíral jsem, že mě zajímá historie dožínek. Ptal jsem se, jestli nemají v archivu snímku, které se tehdy do novin nedostaly. Lupou jsem si prohlížel staré fotky z varšavského stadionu a hledal jakýkoliv záběr na Siwiece, ale opět nic. Hledal jsem i záběry ve filmovém archivu, poprosil jsem o nepoužité a vystříhané části, ale zase jsem nenašel nic zajímavého. Až najednou paní, která je pro mě hledala, odešla do sklepa, vrátila se s takovým malým smotaným filmem v obálce a říká: "Tady je napsané Záběry na hořícího muže."

Petr VAVROUŠKA:
Vzpomíná na zásadní okamžik režisér Maciej Drygas. Filmový pásek museli experti nejdříve zbavit plísně a teprve po týdnu všichni uviděli to, o čem se v Polsku přes 20 let mlčelo.

Maciej DRYGAS, dokumentarista:
Na tom sedmivteřinovém filmu byl záběr na stadion, dole tančila mládež a uprostřed v davu byl malinký hořící člověk. Teprve tehdy jsem lidem v archivu prozradil, že připravuji film o Ryszardu Siwiecovi.

Petr VAVROUŠKA:
Dodává dokumentarista. Ryszard Siwiec dostal posmrtně od prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V Praze je po něm pojmenovaná ulice a po dnešku na ní přibude ještě obelisk připomínající jeho čin. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.

Vesmír čeká podle amerických vědců chladný zánik

Jan BUMBA, moderátor:
Na to, že se v Radiožurnálu nevěnujeme zdaleka jen přízemním tématům, jsou naši posluchači zvyklí a o tématu, které se nedrží při zemi, bude i následujících pár minut. Vesmír čeká chladný zánik, oznámili američtí vědci v nejnovějším vydání časopisu Science. Došli k závěru, že vesmír se bude zřejmě navždy rozšiřovat, což z něj učiní chladnou pustinu. Naše planeta tu ovšem v té době asi nebude a lidstvo teprve ne, tedy pokud má pravdu světoznámí teoretický fyzik Stephen Hawking, podle něhož může lidstvo v současné podobě přežít tak 100, 200 let. A proto by se lidé měli snažit kolonizovat vesmír. Když s tím před několika dny profesor Hawking vystoupil, ohlasy nebyly zrovna jednoznačné, naším hostem je nyní novinář a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších českých autorů scifi Ondřej Neff. Dobrý den.

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste v článku v Lidovkách označil tu Hawkingovu výzvu ke kolonizaci vesmíru za archaickou, proč zrovna archaickou?

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
No, tak jaksi ona především není nová ani Hawkingova hlediska, protože on s touhle tou myšlenkou přišel už v roce 2006, čili i z jeho jaksi pohledu nebo prostě z pozice Stephena Hawkinga je to takový trošku vystřílený prach. A navíc je to trošku ještě posunuté do jiné roviny, protože on motivuje svoji starost o budoucnost lidstva, ne že ... prostě to /nesrozumitelné/ vesmíru bude donekonečna, nebo prostě navždy, ale tím, že je genech, v lidských genech agresivita natolik pevně zakořeněná, že hrozí nebezpečí, že se lidstvo zahubí samo.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže Hawking vlastně říká, že lidé jsou agresivní zvířata a vyhubí se navzájem.

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
Přesně tak. Že se vyhubí navzájem a že pokud dojde k nějakému jaksi genetickému nebo prostě k poplašnému přetlaku na zeměkouli, takže dojde k takovému pnutí, že jsou války, vyhlazovací války nevyhnutelné. Ale zase ani toto není, není žádná nová myšlenka, čili já mám trochu jako obavu trošku tedy, že tento člověk tedy je tak tragicky postižený, tak z nějakých důvodů, které moc dobře nechápu, se snaží na sebe upoutat pozornost takovými poněkud, dle mého názoru, podivínskými konstrukcemi, které v podstatě nějakou skutečně vážnou kritiku jaksi nemohl ustát.

Jan BUMBA, moderátor:
Skutečně je to tak podivínské téma, průzkum vesmíru v žádném ohledu není motivován nějakou snahou najít pro člověka nový domov?

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
No, tak samozřejmě průzkum vesmíru není nic podivínského, to je seriózní odvětví vědy a techniky a pokračuje, pokračuje s nemalými výsledky, že, prostě bez průzkumu vesmíru a bez své kosmonautiky bychom třeba měli velice kusé, z dnešního pohledu, kusé jaksi pohledy do, do kosmického prostoru a tak dále. Obohacuje to fyziku, obohacuje to spoustu dalších vědních a technických oborů, že, čili tohle bych oddělil od toho, co tady bylo publikováno a co vlastně způsobil Hawking tou svou, tím svým vstupem, který byl zvukový vstup, to ani už nebyl článek, to bylo jenom takové provolání jeho syntetickým hlasem, on není schopen hovořit jako normální člověk, prostě on je natolik postižený, že musí mluvit pomocí syntetizátorů, čili i poslech toho jeho projevu na člověka působí takovým jako podivným dojmem, jako kdyby hovořil nějaký robot nebo nějaký /nesrozumitelné/. A opakuji, tyto myšlenky zdaleka nejsou originální, ty, ty se datují do 19. století, kdy už tehdy lidé uvažovali o tom, že jestli lidé dojdou jednou k nesmrtelnosti, tak jich bude tolik, že si budou vzájemně nějakým způsobem omezovat, až bude nutné je vystěhovat do vesmíru. Takže to je myšlenka velmi stará, nikdy nebyla podložená žádnými jaksi technickými, nedejbože, ekonomickými nějakými fakty, prostě je to čistá fikce, kterou můžeme vzít na vědomí, můžeme se nad tím podivit, ale neměli bychom to brát příliš vážně.

Jan BUMBA, moderátor:
A když jsme u toho pohledu zpět, bylo někdy v historii takové období, že by lidstvo mělo pocit, že už bude brzy bydlet na jiných planetách?

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
To určitě ne, to určitě ne. Faktem je, že, že v těch 60. letech to byla doba takového technooptimismu, kdy se věřilo, že, že měsíc je na dosah ruky, a tam nakonec lidé za cenu obrovského se dostali nebo prostě Američané, pár Američanů, abychom byli přesní, tehdy se věřilo, že ještě ve 20. století dojde k první expedici na Mars, ale pak jaksi zvítězila zejména teda ekonomika a taková ta trapná otázka, co bychom tam na tom Marsu dělali, poněvadž pokud od něho chceme získat nějaké vědomosti, tak to jaksi za cenu daleko menších nákladů a lidského rizika udělají automaty, že, takže ten průzkum těch britských kosmických těles v naší sluneční soustavě samozřejmě pokračuje, ale není to tak, jak se dneska říká, mediálně zajímavé, protože tam vystřelí nějaký, nějaký robotický přístroj, který tam zkoumá nějaké chemické věci a prostě zkoumá ty, zkoumá ty, ty přírodní podmínky tam, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
Není vlastně potřeba ...

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
... není tam ten /nesrozumitelné/, který řekne něco, zabuší se do prsu a řekne je to velký skok pro lidstvo nebo něco takového, co se pak opakuje v učebnicích dějepisu, tak toho svědky nejsme, ale jsme svědky tedy postupného důkladného a efektivního zkoumání vesmíru.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje novinář a spisovatel Ondřej Neff. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Ondřej NEFF, novinář, spisovatel:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 a půl minuty, takové byly Ozvěny dne.