Ozvěny dne 2. 9. 2001

Vytrvalé deště zvýšily hladiny řek na Českolipsku

Vytrvalé deště minulých dnů zvýšily hladiny řek a říček na Českolipsku. Záplavová vlna tam dnes zasáhla asi patnáct usedlostí v Brništi a Velkém Grunově. Dalších deset domů bylo zatopeno v Mimoni. Na postižených místech zasahovaly jak profesionální, tak dobrovolné hasičské sbory. Podrobnosti připojuje Zdenka Schovánková z liberecké redakce Českého rozhlasu.

Situace vrcholila v dopoledních hodinách v Brništi a v Mimoni. Tam se záplavová vlna soustředila zejména u rodinných domků v blízkosti písečného mostu.

Neuveden: Naposledy velká voda tady byla před dvaceti lety. To tady bylo všechno zaplavené. No, takhle větší voda, no, když trochu déle prší, tak to stoupne, ten Panenský potok, ne sice tak jako dnes.

Město Mimoň nabídlo okamžitou pomoc.

Neuveden: Pokud bude nezbytné, tak povoláme hasiče, jsou připraveny možnosti ubytování v domově důchodců pro obyvatele, kteří by museli být evakuováni, zejména teda starší obyvatele.

Škody likvidovaly profesionální i dobrovolné sbory z Jablonného v Podještědí, České Lípy, Mimoně i Nového Boru.

Neuveden: Čerpáme stále vodu v obci Markvartice, tam zasahuje jednotka dobrovolných hasičů, profesionálové, ti zasahují na olejové havárii na Panenském potoku, tam v podstatě došlo v obci Markvartice vlivem zatopení motoru nějakého vraku k úniku toho oleje, to znamená, byly postaveny tři norné stěny.

Profesionální ani dobrovolné hasičské sbory nepotvrdily informaci o tom, že by se na tak rozsáhlých škodách mohlo podílet i neavizované vypouštění rybníků. Podle slov mimoňského starosty Pavla Ráčka se situace začíná zklidňovat a hladina řeky se opět vrací do svého koryta.

Židovská obec v Ostravě se obává sílících projevů pravicového extremismu

Židovská obec v Ostravě se obává sílících projevů pravicového extremismu. Vyplynulo to z dnešního setkání u příležitosti Mezinárodního dne židovské kultury. Severomoravská policie nyní eviduje v kraji na 1 200 extrémistů. Pokračuje Andrea Čánová, Český rozhlas Ostrava.

Předsedkyně Židovské náboženské obce v Ostravě Helena Jingerová uvedla, že zatím nezaznamenali ani jeden fyzický útok ze strany pravicových extrémistů.

Helena Jingerová: Uráží mě jejich fašistické symboly, protože si myslím, že tito mladí lidé v podstatě válku neprožili, neprožili ani to, že by některý z jejich příbuzných se nevrátil, a to si myslím, že nad tím by se měli zamyslet a že by měli navštívit asi koncentrační tábor v Osvětimi, kde by viděli, co všechno fašisté s lidmi dělali.

Zástupce severomoravského policejního ředitele Jiří Pščolka se domnívá, že počet pravicových extrémistů se bude stále zvyšovat.

Jiří Pščolka: Útoky proti židovské náboženské obci nebyly zaznamenány ve fyzické podobě, existují ale ve verbální podobě. Co považujeme za obzvlášť nebezpečné, je vydávání tiskovin různých pravicovými seskupeními, kde jsou zcela evidentní antisemitské projevy a návrat tedy vlastně k fašismu, podpora fašismu, neofašismu.

Zatím posledním případem rasistického projevu vůči Židům je incident, kde pravicoví extrémisté na pomník obětem druhé světové války namalovali hákové kříže.

V jihoafrickém Durbanu pokračuje konference OSN o rasismu

Jaké jsou příčiny zrodu rasismu, jak se projevuje, kdo jsou jeho oběti. Tak na tato témata dnes v jihoafrickém Durbanu, místa konání konference OSN o rasismu, vystoupila řada světových osobností. Mezi nimi byl i šéf české diplomacie Jan Kavan. Z Jižní Afriky se hlásí zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu Pavla Jazairiová.

"Vláda České republiky je připravena se vší důsledností chránit společnost před šířením rasismu a xenofobie," řekl Jan Kavan. "Součástí naší strategie je nový přístup k statutu početné romské menšiny a pomoc k jejímu plnému zapojení do společnosti. Hlavní důraz klademe na vzdělání, na práci médií a odstranění ekonomických a sociálních nerovností," řekl ministr Kavan a zdůraznil, že je třeba řešit historické křivdy, ale tak, abychom zajistili jejich nápravu, nikoliv, aby minulost zastínila budoucnost. Pokračuje debata, která se týká paměti. Afričané žádají odškodnění za utrpení, které jejich kontinentu přineslo otroctví. Dál se diskutuje o otázkách diskriminace a rasismu na Blízkém východě.

Izrael zvažuje stažení své delegace z konference o rasismu

Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres obvinil globální fórum nevládních organizací v Durbanu z podporování nenávisti a antisemitismu. Asi 3 300 nevládních organizací obvinilo dnes v závěrečné deklaraci židovský stát ze systematického páchání rasistických zločinů včetně válečných zločinů, genocidy a etnických čistek. Podle Perese jde o výbuch nenávisti, antisemitismu a antisionismu bez jakéhokoli uvážení. Deklarace šokovala židovské skupiny a okamžitě ji odmítla izraelská vládní delegace. Další reakce připojuje náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

V této souvislosti Izrael stále zvažuje stažení své delegace z konference o projevech rasismu v jihoafrickém Durbanu, pokud ze závěrečného prohlášení nebudou odstraněny protiizraelské a antisemitské klauzule.

Uprchlíky z norské lodi Tampa dočasně přijme Papua - Nová Guinea

Uprchlíky z norské nákladní lodi Tampa dočasně přijme Papua - Nová Guinea. Informoval o tom dnes mluvčí australského premiéra Johna Howarda s tím, že běžence do Papui přepraví loď australského námořnictva. Detaily má spolupracovnice Radiožurnálu v Austrálii Ivona Nouzová.

Podle takzvaného "pacifického řešení" se uprchlíci nebudou muset, ba ani moci dotknout australské půdy. Při velmi náročné operaci totiž k Tampě připluje válečný křižník Manora a pomocí speciální rampy převezme uprchlíky na svou palubu. Ty pak dopraví na Papuu - Novou Guineu do přístavu Port Morty a odtud by se asi 150 z nich mělo letecky vydat do novozélandského Oaklandu a zbytek na malý západotichomořský, nepříliš pohostinný ostrov Nauru. Celá finančně i organizačně velmi náročná operace si vyžádá nejméně týden. Problémy by mohly nastat už hned při přemisťování uprchlíků z jedné lodi na druhou, protože ti považují evakuaci, zejména na nehostinný ostrov Nauru, za ostudné řešení. Austrálie však veškerou kritiku odmítá s tím, že jedná podle australských zákonů, a z celé situace viní naopak Indonésii, přesněji její pašeráky.

Český ministr zahraničí Jan Kavan vítá vyřešení situace s afghánskými uprchlíky, kteří jsou už několik dnů na norské lodi Tampa. Šéf české diplomacie, který se účastní konference OSN o rasismu a xenofobii v jihoafrickém Durbanu, zároveň Českému rozhlasu řekl, že je nutné řešit azylové zákony jednotlivých zemí.

Jan Kavan, ministr zahraničí ČR: Na problému těch afghánských uprchlíků lze ilustrovat problém migrace azylových zákonů většiny zemí, kdy na jedné straně představitelé států vyjadřují pochopení pro občany, kteří utíkají před perzekucí, nejenom tedy před chudobou, na druhé straně, protože si uvědomují, že to často stojí velké peníze starat se o ty uprchlíky, doufají, že si najdou jiné útočiště, jinou zemi než jejich vlastní, čili v tomto smyslu závěr tady tohoto incidentu podtrhuje nutnost sladit azylové politiky a vyřešit otázku migrace jako takové.

NATO zveřejnila první oficiální výsledky odzbrojování albánských rebelů v Makedonii

Severoatlantická aliance zveřejnila první oficiální výsledky odzbrojování albánských rebelů v Makedonii. Oznámila, že vybrala od povstalců 1 200 kusů zbraní. Informuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Aliance původně ve čtvrtek oznámila, že vybrala od albánských extrémistů 1 400 kusů zbraní. Tento údaj teď opravila na 1 200, ale současně tvrdí, že první etapa odzbrojování albánských rebelů skončila úspěšně. Zvláštní vojenská mise NATO má do 26. září odzbrojit albánské extrémisty, kteří od počátku roku narušují mír v Makedonii. Rebelové mají celkově odevzdat 3 300 kusů zbraní a rozpustit své vojenské oddíly, které okupují severozápad země kolem města Tetovo. Jelikož boje mezi povstalci a řádnou makedonskou armádou málem několikrát přerostly v občanskou válku v této zemi, Evropská unie a NATO se rozhodly k diplomatické a vojenské pomoci. Složité jednání nakonec skončilo dohodou, že albánští extrémisté složí zbraně výměnou za posílení politických práv albánské menšiny v Makedonii.

Makedonský parlament zítra obnoví diskusi o mírovém plánu. Oznámila to dnes tisková služba parlamentu. Albánští povstalci pohrozili, že zastaví dobrovolné odevzdávání zbraní vojákům NATO poté, co předseda parlamentu kvůli zastrašování makedonského obyvatelstva přerušil v pátek diskusi o ústavních reformách, které mají zajistit albánské menšině širší práva.

Průkopník transplantací srdce Christian Barnard zemřel dnes ve věku 78 let

Zemřel průkopník transplantací srdce Christian Barnard. Skonal dnes ráno ve věku 78 let na srdeční infarkt. Jihoafrický kardiochirurg provedl první úspěšnou transplantaci srdce 3. prosince 1967 v Kapském Městě. Ačkoli jeho pacient zemřel už 18 dnů po transplantaci na zápal plic, byl to impuls pro následující lavinu těchto náročných operací.

V Hradci Králové skončil osmý ročník mezinárodní letecké přehlídky

V Hradci Králové skončil osmý ročník mezinárodní letecké přehlídky. Během víkendu se na ploše tamního vojenského letiště představilo přes sto letounů z osmnácti zemí světa. Armáda ale královéhradecké letiště už dříve opustila. Otazníky proto visí nad dalším osudem tohoto armádního leteckého dne. Pokračuje Jaroslav Zvára.

Lahůdkou letošní přehlídky byla především ukázka dvou strategických bombardérů B1-B Lancer letectva Spojených států amerických. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zároveň slavnostně oznámil jmenování nového velitele vzdušných sil generála Františka Padělka.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: CIAF bude, o tom jsem já vnitřně přesvědčen, a je jenom otázka, jestli bude zde v Hradci Králové, jestli se nám podaří organizačně zabezpečit všechny věci s ohledem především na bezpečnost.

Také primátor města Oldřich Vlasák předpokládá, že letecká přehlídka z Hradce Králové nezmizí.

Oldřich Vlasák, starosta města Hradec Králové: Po předběžných jednáních jak s letectvem, tak s organizátory leteckého dne se domnívám, že bude, a teďka záleží na tom, kdo to první jako oficiálně zveřejní.

Rozhodnuto je zatím jen o tom, že z letiště odešla stálá posádka. Jaký bude další statut tohoto zařízení, neví ani jeden z organizátorů CIAF Jaroslav Suk.

Jaroslav Suk: Jsme dohodnuti se vzdušnými silami na tom, že CIAF bude 30. 8. a 1. 9. 2002, předběžně je Hradec Králové.

Odstupující velitel vzdušných sil Ladislav Klíma zatím nechtěl uvést, jaká budoucnost ho čeká.

Ladislav Klíma: Zatím nejsem rozhodnut a nemám žádné uzavřené kontrakty, nebo jednání zatím jsem neměl čas vést s nikým, takže uvidíme, snad se mi podaří sehnat nějakou práci, kde bych uplatnil svoje schopnosti a svoje zkušenosti.

Je si prý však jist, že od 1. 12. mít práci bude.

Do lavic zítra znovu usednou žáci základních, speciálních a středních škol

Do školních lavic zítra znovu usednou žáci základních, speciálních a středních škol. Více než 200 000 učitelů bude mít po prázdninách na starosti přes 1 660 000 dětí. O podrobnosti k novému školnímu roku se zajímala Pavla Dluhoschová.

Nízké platy učitelů, v řadě míst nedostatek kvalifikovaných pedagogů a jinde zase málo dětí, to jsou chronické problémy, před kterými stojí školy na prahu nového roku. Podle Jaroslavy Delišové z ministerstva školství chybí na základních školách přes tři tisíce aprobovaných učitelů angličtiny a přibližně stejný počet němčinářů. Tento stav nepříznivě ovlivňuje i kvalitu výuky.

Jaroslava Delišová: Samozřejmě, že ta kvalita výuky záleží na učiteli konkrétním, a jestliže převládá počet neaprobovaných, což je přes 70 %, tak ta kvalita výuky nemůže být taková, jakou bychom si představovali.

Učitelské povolání stále netáhne muže a mladé absolventy pedagogických fakult. Na některých místech republiky budou školám i letos vypomáhat učitelé v důchodu. Na Liberecku je už teď v důchodovém věku každý šestý učitel a 80 penzistů tamní školy přijmou. Pedagogická veřejnost se ale letos zřejmě dočká nového školského zákona. Původní návrh této klíčové normy vrátila sněmovna vládě na jaře. Podle ministrova náměstka Jaroslava Milnera ministerstvo v nové verzi akceptovalo připomínky opozičních poslanců. Například upustilo od záměru rušit víceletá gymnázia.

Jaroslav Milner, náměstek ministra školství: Tak, my předpokládáme, nebo je víceméně jasné, že nebude razantně řešena otázka víceletých gymnázií, jak bylo v původním textu, zabýváme se i školskou právnickou osobou, to znamená tím, jestli má být povinná pro všechny subjekty, ale jsou to pracovní jednání, ta věc ještě není uzavřena.

Rozdílné názory zatím přetrvávají zejména v otázce financování škol. Otazníky visí také nad zaváděním počítačů a Internetu do škol. Meziresortní komise dosud nevybrala generálního dodavatele a projekt nabírá zpoždění. Mnohé školy nespoléhají na stát a shánějí sponzory, kteří by jim pomohli počítačové vybavení financovat.

Do prvních tříd letos nastoupí asi 100 000 dětí

Do prvních tříd letos nastoupí asi 100 000 dětí, to je kvůli klesající porodnosti opět méně než v předchozích letech. Jak dětem tento životní krok co nejvíce usnadnit, na to jsme se zeptali učitelky prvního stupně základní školy z Prahy 9 Radmily Dvořákové.

Radmila Dvořáková: To víte, jít do školy poprvé, pro takového šestiletého človíčka to je takový veliký krok do života, je to veliká pro něj změna. Rozhodně rodiče by neměli nikdy dítě nějak strašit školou ani učitelem zkrátka, to je velice důležité, a říct mu takové ty pozitivní věci, že tam budou děti, že se tam budou učit, že se něco dozvědí navíc, a tak dále.