Ozvěny dne 2. 10. 2001

Tony Blair velmi ostře vyzval Taliban k vydání teroristy bin Ládina

"Čas k jednání vypršel, udeříme!" Vzkázal Talibanu britský premiér Tony Blair. Afghánský režim podle něj promarnil šanci vydat teroristu bin Ládina a nyní ponese důsledky. Telefonuje spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království Milan Kocourek.

Premiér hned v úvodu na adresu Američanů a událostí 11. září řekl: "Byli jsme s vámi na začátku a budeme s vámi až do konce." Tony Blair konstatoval, že afghánský režim dostal šanci vydat bin Ládina, ale odmítl to učinit. Nyní musí nést následky. Doslova řekl: "Ať podnikneme cokoliv, nebezpečí vyplývající z nečinnosti by bylo mnohem větší." Premiér zároveň zdůraznil, že vojenské akce koalice budou přiměřené a spolehlivě cílené tak, aby se při nich předešlo ztrátám na životech civilistů, a humanitární pomoc pro celou oblast musí být stejně důkladně naplánována jako vojenské akce. Poněkud překvapující však byla premiérova výzva na adresu Talibanu: "Vydejte bin Ládina nebo se vzdejte moci." Jako by afghánskému režimu nabízel ještě jednu šanci. Pozorovatelé nicméně považují tento projev za nejlepší, který Tony Blair v úřadu premiéra pronesl.

NATO poprvé v historii uplatní článek 5 Washingtonské smlouvy

Teroristický útok proti Spojeným státům byl veden ze zahraničí. Lze ho tedy považovat za čin, na který se vztahuje článek 5 Washingtonské smlouvy. Uvedl to generální tajemník NATO George Robertson s tím, že podle článku 5 je ozbrojený útok na jednoho spojence považován za útok proti všem.

Robertson současně oznámil, že Washington předložil členským zemím NATO důkazy o tom, že za atentáty stojí saúdský milionář Usáma bin Ládin. U telefonu v Bruselu je stálý zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Důkazy o vině Usámy bin Ládina předložil na zasedání Rady NATO americký ambasador Frank Taylor, který má poskytovat spojencům informace o vyšetřování atentátů z 11. září. Generální tajemník NATO Robertson po jednání rady oznámil, že všechny nitky vedou k teroristické organizaci Al-Kajdá a jejímu vůdci Usámu bin Ládinovi. Robertson dodal, že devatenáct spojenců proto došlo k závěru, že útok na Spojené státy přišel ze zahraničí a je tak útokem na všechny členy aliance. NATO dnes poprvé ve své 52leté historii uplatní článek 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně, která říká, že napadení jedné země je úderem proti všem. Zatím ale není jasné, jak se devatenáct spojenců zapojí do odvetné vojenské akce. Stále platí rozhodnutí, že vojenská pomoc Spojeným státům bude záležet na konkrétních požadavcích americké vlády.

Jan Kavan aktivaci článku 5 Severoatlantické dohody očekával

Český ministr zahraničí Jan Kavan aktivaci článku 5 Severoatlantické dohody očekával. Řekl to před svým odletem z Washingtonu. Více už naše stálá severoamerická zpravodajka Olga Krupauerová.

Jana Kavana informovali o blížící se aktivaci článku 5 americký ministr zahraničí Colin Powell a poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezza Riceová. Na stanovisku České republiky se podle šéfa české diplomacie nic nemění. "Nabídka pomoci Spojeným státům a Severoatlantické alianci trvá," řekl dnes Českému rozhlasu ministr zahraničí. Jan Kavan jednal o případné české pomoci Spojeným státům během své oficiální návštěvy Washingtonu, kterou dnes ukončil. Ministr Colin Powell a poradkyně Riceová podle Kavana uvedli, že Amerika bude českou pomoc potřebovat. Nespecifikovali ale zatím její formu. Spojené státy ocenily rychlou reakci české vlády krátce po teroristických úderech z 11. září a sdílení informací zpravodajských služeb.

K přípravě zásahu spojenců proti terorismu vystoupí mimořádně po devatenácté hodině a patnácté minutě v Českém rozhlase 1 - Radiožurnálu a v hlavní zpravodajské relaci České televize předseda vlády České republiky Miloš Zeman.

U pákistánsko-afghánské hranice se shromažďují tisíce prchajících Afghánců

Zatímco Američané stupňují přípravy pro odvetné útoky proti Afghánistánu, v Pákistánu je zatím klid. Pouze vojenské stíhací letouny monitorují situaci u pákistánsko-afghánské hranice. Z místa se hlásí zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Petr Vavrouška.

Podle posledních zpráv se u pákistánsko-afghánské hranice shromažďují další tisíce Afghánců prchajících ze země kvůli obavám z možného odvetného útoku Spojených států. Ale pouze ti "bohatší", v uvozovkách, uprchlíci se do Pákistánu dostanou a to díky úplatku pohraniční policii. Pákistánský prezident, generál Parvíz Mušaraf doufá, že útok Američanů na Afghánistán, respektive boj proti teroristům uvnitř země, bude krátký a nebude trvat měsíce nebo roky. Mušaraf také požaduje, aby se po případné odvetě západní svět postaral o zlepšení životních podmínek v Afghánistánu. Pákistán totiž nemůže donekonečna přijímat další tisíce uprchlíků. I když Spojené státy obviňují z útoku na New York a Washington teroristu Usámu bin Ládina, Pákistán zatím takové důkazy v ruce nemá a nezískal je ani dnes po jednání americké velvyslankyně s prezidentem Mušarafem. Pákistánská vláda ale i nadále slibuje zpravodajskou a logistickou pomoc Američanům. Podle některých analytiků mohou být ale informace pákistánských zpravodajských služeb nevěrohodné už proto, že jejich agenti po léta podporovali Taliban.

USA proti Talibanu zakročí, až to uznají za vhodné

Spojené státy proti Talibanu zakročí, až to uznají za vhodné. Uvedl to americký prezident George Bush s tím, že jeho země nemá v úmyslu dávat časový limit afghánskému hnutí pro vydání Usámy bin Ládina ani pro zahájení případné odvetné vojenské akce. Taliban musí vydat teroristickou síť Al-Kajdá a zničit teroristické tábory, jinak bude čelit následkům.

Rusko a další země SNS jsou proti účasti na akcích Američanů v Afghánistánu

Rusko a další země Společenství nezávislých států jsou proti účasti na akcích Američanů v Afghánistánu. Další podrobnosti k pozici Moskvy a jejích spojenců má v tádžickém Dušanbe zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Podle prohlášení šéfa ruských tajných služeb Nikolaje Patruševa by se země Společenství nezávislých států neměly účastnit vojenské operace Američanů v Afghánistánu. Patrušev toto doporučení vyslovil v hlavním městě Tádžikistánu po skončení porady šéfů tajných služeb postsovětských republik. Podle šéfa ruské bezpečnostní služby je sice boj s mezinárodním terorismem společnou věcí světového společenství, ale nemělo by při něm trpět civilní obyvatelstvo. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace mezitím oznámilo, že se při severní afghánské hranici shromáždilo už na 120 000 uprchlíků, kteří se mohou snažit přejít hranice Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Nejvyšší místa Tádžikistánu včetně prezidenta Rachmonova ale už dala najevo, že otevřít hranice běžencům z Afghánistánu nemíní.

ČR prosadila lepší podmínky pro pohyb svých občanů na území EU

Česká republika prosadila lepší podmínky pro pohyb svých občanů na území Evropské unie než jiné kandidátské státy. Vyplývá to z návrhu přepracované společné pozice Evropské unie ke kapitole volný pohyb osob. Jednat by se o ní mělo na konci října během vstupních rozhovorů. Z Bruselu se znovu hlásí zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Evropská unie nakonec přijala návrhy, které mají zlepšit ochranu českého pracovního trhu. Tři měsíce vyjednával náměstek ministra zahraničí Pavel Telička režim, který by dovolil zavést ochranu českého pracovního trhu vůči dosavadním i novým členským zemím Evropské unie. Telička se také snažil přesvědčit co nejvíce zemí patnáctky, aby nijak nebránily českým občanům v získávání práce na Západě. Příslib o uvolnění bariér pro české občany získal v Nizozemí, Švédsku, Dánsku a Irsku. Naopak Německo a Rakousko trvají na dvouletém omezení pohybu pracovních sil a někteří tamní politici chtějí dokonce využít celé sedmileté období, které mají na základě rozhodnutí EU k dispozici. Česká diplomacie se ale jak v Bruselu, tak v Berlíně a Vídni snaží, aby přechodné období na volný pohyb pracovníků bylo co nejkratší.

Nebezpečný potravinářský výrobek zjistila na tuzemském trhu ČZPI

Nebezpečný potravinářský výrobek s extrémně vysokým obsahem olova zjistila na tuzemském trhu Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Produkt s názvem Astrum ma madhulen deklaruje výrobce jako vysoce čistý bylinný koncentrát s výrazně regeneračními a stimulačními účinky na slinivku břišní. Laboratoř zjistila obsah olova přes 41 000 miligramů na kilogram, zatímco přípustné množství je pouze 8 miligramů. Zemědělská a potravinářská inspekce i ministerstvo zdravotnictví v žádném případě nedoporučují tento preparát konzumovat.

Dva bývalé manažery Vítkovických staveb poslal soud do vězení

Dva bývalé manažery Vítkovických staveb soud poslal za tunelování této společnosti na 8,5 roku a 7 let do vězení. Bývalý předseda dozorčí rady Zbyněk Přikryl a někdejší generální ředitel Ladislav Hvižďa měli kdysi významnou firmu připravit o desítky milionů korun a přivést společnost ke krachu. Soudní jednání sledovala Andrea Čánová, Český rozhlas Ostrava.

Bývalý předseda dozorčí rady Zbyněk Přikryl byl odsouzen za zneužívání informací v obchodním styku a někdejší generální ředitel Ladislav Hvižďa za pomáhání k tomuto deliktu. Obžalovaní měli uzavírat pro Vítkovické stavby nevýhodné smlouvy. Z transakcí pak měly mít podle rozsudku prospěch firmy, kde figuroval Zbyněk Přikryl. Ten odešel od soudu s 8,5letým trestem. Hvižďu pak soud poslal do vězení na 7 let. Ladislav Hvižďa vinu popírá a s takto vysokými tresty nesouhlasí.

Ladislav Hvižďa: Srovnejte si, jaké tresty se dávají na některé kauzy, které jsou myslím vysoce společensky nebezpečné, a srovnejte naše tresty, jo, kdy se tam nějakým způsobem prokazovaly nějaké dvě, tři smlouvy.

Zbyněk Přikryl po rozsudku uvedl, že se cítí nevinen a že někdo hledá obětního beránka.

Zbyněk Přikryl: Já to vidím jako, nerad to používám, ale v podstatě jako politickou objednávku, aby se prostě dala veřejnosti tato kauza firmy, která byla dlouhodobě v úpadku, celý ten průběh je pro mě, upřímně řečeno, zklamáním.

Soud také bývalým šéfům Vítkovických staveb nařídil, ať jako náhradu škody zaplatí této firmě 22 milionů korun. O tyto peníze se ale musí Vítkovické stavby soudit v občansko-právním řízení.

Harvardský průmyslový holding odkupuje akcie, podle KCP je to neplatná transakce

Harvardský průmyslový holding odkupuje akcie. To je však podle Komise pro cenné papíry neplatná transakce. Současný zákaz převodu akcií holdingu to totiž neumožňuje. Podrobnosti má Bohumír Mazáč.

Vedení Harvardského průmyslového holdingu nabídlo akcionářům odkup maximálně dvaceti akcií v ceně 600 korun za jednu. Akcionáři ale nyní dostanou nejvýše 11 400 korun. Zbytek jim bude podle člena představenstva holdingu Michala Pacovského doplacen po odečtení manipulačního poplatku po obnovení obchodování. Likvidátor holdingu Zdeněk Častorál ale tvrdí, že jde o podvod. Na účet holdingu totiž nepřišly žádné finanční prostředky.

Zdeněk Častorál: Nevylučuji ovšem, že pro kampaň mohou být použity nelegální prostředky nebo prostředky fyzických osob nebo prostředky spojené nějakým způsobem s panem Koženým, panem Vostrým nebo členy představenstva.

Smlouvy, které uzavírá představenstvo holdingu s akcionáři, jsou ale neplatné. Porušují podle mluvčí Komise pro cenné papíry Radky Procházkové zákaz převodu akcií.

Radka Procházková, mluvčí KCP: Stále platí zákaz převodu akcií Harvardského průmyslového holdingu, to znamená Harvardský průmyslový holding nesmí tyto akcie odkupovat a nesmí na ně uzavírat ani smlouvy. To znamená, pokud holding začal v těchto dnech tyto smlouvy uzavírat, ať se jedná o smlouvu jakoukoliv, jsou od počátku neplatné. Chtěli bychom na to všechny akcionáře upozornit.

Podle Procházkové není vyloučeno, že akcionáři budou muset peníze za prodej akcií vrátit.

ČNB schválila prodej Komerční banky francouzské Société Générale

Česká národní banka schválila prodej Komerční banky francouzské Société Générale. Podle mluvčí centrální banky Alice Frišoufové získává Société Générale přes 50 % akcií Komerční banky.

Alice Frišoufová: Rozhodnutí České národní banky nabylo právní moci. Z pohledu regulátora, to znamená České národní banky, tak byl učiněn další krok, který je potřebný k vypořádání transakčních záležitostí.

Pražští studenti protestovali proti návrhu zavést školné na vysokých školách

Pražští studenti dnes protestovali proti návrhu zavést školné na vysokých školách. Na Václavském náměstí postavili takzvanou berlínskou zeď a vyvěsili na ni bankovky s hodnotou 14 000 korun. Na místě byl reportér Marek Janáč.

14 000 korun je průměrná výše školného, které navrhuje zavést poslanec Petr Matějů. Studenti jeho portrét vytiskli na čtrnáctitisícové bankovky své berlínské zdi, která podle mluvčího pořádajícího sdružení SOS student Zdeňka Štefka rozděluje symbolicky studenty na chudé a bohaté.

Zdeněk Štefek: Já si troufám říci jenom z toho prostředí, kde jsem, tak, že samozřejmě těch chudých je víc.

Na protestní akci přišel i navrhovatel zavedení školného, poslanec Petr Matějů. Ten označil budování symbolické berlínské zdi za nešťastný symbol, protože ta kdysi oddělovala vyspělý svět od světa nevyspělého.

Petr Matějů, poslanec: Když neumožníme co největšímu počtu lidí mladých studovat, tak se spíš vrátíme do toho nevyspělého světa, protože dneska už naše konkurenceschopnost opět klesá. A je to evidentně způsobeno tím, že neinvestujeme do vědy, do vzdělání a do těchto typicky rozvojových sfér.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze dnes navázaly na včerejší vzestup, když si polepšily všechny české bluechips. Celkový objem cenných papírů se zvýšil na 13,1 miliardy korun. Další podrobnosti dodává Dana Bébrová ze společnosti Patria Finance.

Dana Bébrová: České akcie dnes opět překonaly evropské burzy a druhý den za sebou posílily. Index PX 50 přidal 1,7 %. Největší nárůst zaznamenaly akcie Unipetrolu, které minulý týden byly pod silným prodejním tlakem. Jejich akcie dnes zaznamenaly více jak 7,5procentní nárůst. Také telekomunikační akcie zůstávají v oblibě investorů, a tak akcie Českých radiokomunikací vzrostly o 5 % a akcie Českého Telecomu o 4 %. Objemy obchodů dnes dosáhly průměrných 350 milionů korun, když všichni vyčkávají na dnešní rozhodnutí americké centrální banky o změně úrokových sazeb. Očekává se půlprocentní snížení.

Koruna posílila na historicky nejsilnější úroveň proti euru. Podle Jana Boháče z dealingu Československé obchodní banky ukončila česká měna obchodování při kursu 33 koruny 61 haléřů za euro.

Jan Boháč: Koruna během dne posilovala až na úroveň 33,540, což je vůbec nejsilnější koruna vůči euru za celou dobu existence měnového páru euro - koruna. Ty příčiny posílení jsou zejména spekulace o možné konverzi platby za Komerční banku na devizovém trhu a tyto spekulace tlačí na zpevňování koruny.

K věci

Britský ministerský předseda Tony Blair dnes vyslovil zatím neostřejší varování teroristům Usámy bin Ládina a afghánskému vládnímu hnutí Taliban. Zdůraznil, že čas k jednání vypršel, ultimáta uběhla, proto by podle něj měl Taliban buď okamžitě vydat teroristy, anebo se vzdát moci. O tom, co slova Tonyho Blaira znamenají vzhledem k připravované vojenské akci proti teroristům, teď s naším britským spolupracovníkem Milanem Kocourkem bude mluvit Aleš Heřmánek.

Pane Kocourku, dobrý večer.

Milan Kocourek: Dobrý večer.

Americký prezident Bush prohlásil, že Spojené státy udeří na teroristy, až to uznají za vhodné. Premiér Blair vynechal ten podmiňovací způsob a řekl, že čas k jednání vypršel. Dají se tedy jeho slova považovat už za vyhlášení války teroristům?

Milan Kocourek: Premiér se vyjádřil tvrdě a vyhlášení války teroristům to bylo, zvláště vezmeme-li v úvahu i slova prezidenta Bushe, který o válce proti teroristům hovoří prakticky od samého začátku, od 11. září. Válka teroristům je vyhlašována často a dnes moderátor v televizi BBC před premiérovým projevem dokonce nadhodil možnost rizika, že pro samé řeči o válce na žádnou akci nedojde. Slovo válka se v kontextu plánovaných akcí proti bin Ládinovým a jiným teroristům používá v různých významech. Premiér sám v proslovu dnešním používal, jak má ve zvyku, slovo fight - boj a řekl, že výsledek tohoto boje musí být vítězství naše, nikoli vítězství teroristů. Obvinil afghánský režim, že bin Ládina skrýval už před 11. zářím a skrývá ho doposud, za což ho povolal k zodpovědnosti.

Dá se tedy nějak alespoň odhadnout, jak bude daleko od těchto slov k činům, to znamená, ke skutečnému vojenskému úderu?

Milan Kocourek: Tak, doba se těžko odhaduje. Po premiérově proslovu mám pocit, že úder nepřijde hned, zvláště, když se vezme v úvahu jeho výzva v proslovu na adresu Talibanu: "Vydejte teroristy nebo se vzdejte moci." To lze chápat i tak, že jakoby premiér nabízel Talibanu ještě jednu šanci, což poněkud udivilo i amerického dopisovatele listu Washington Post v rozhovoru s televizí BBC hned po Blairově proslovu. Takže v nejbližších dnech spíš ne.

Takže dnes, zítra, pozítří, nejde to odhadnout.

Milan Kocourek: Těžko říci. Ministr obrany Jef Hun v televizním rozhovoru těsně před premiérovým vystoupením odpovídal na otázku moderátora, zda britský příspěvek do vojenské akce bude podstatný, řekl, že hlavní příspěvek přinesou Američané, ale nebyl ochoten říci, kdy.

NATO už prohlásilo, že vlastně je aktivován článek 5 o vzájemné pomoci při napadení jednoho členského státu. Můžete říci, jak by měla Británie pomoci Spojeným státům? Zatím se mluví spíše o politické podpoře členských států, můžete říct tedy, jestli Británie pomůže i vojensky?

Milan Kocourek: Tak to, že pomůže vojensky, to potvrdil i ministr obrany Jef Hun a to bylo dnes v rozhovoru pro televizi, nicméně nebyl například ochoten uvést podrobnosti o velikosti příspěvku speciálních útvarů SAS, to jsou ty Special Air Forces. Řekl nicméně, že mezi těmi, kdo už slíbili vojenskou pomoc v pozdějších fázích vojenské akce v Afghánistánu, jsou také Francouzi a Italové. Británie hodně zdůrazňuje také humanitární pomoc Afghánistánu ve formě potravin, stanů, šatstva a podobně. Premiér se o tom také zmínil ve svém proslovu několikrát. Řekl, že v Afghánistánu bylo 4,5 milionu domácích vnitrostátních uprchlíků ještě před 11. zářím, a tito lidé budou dostávat nejen potraviny, ale i další pomoc, jako stany, šatstvo, jinak by nepřežili nadcházející zimu. Dnes mělo odletět z hrabství Kent letadlo britské humanitární pomoci do Afghánistánu poté, co ministryně pro zámořský rozvoj Šoltová oznámila, že uvolnila dalších 25 milionů liber humanitární pomoci uprchlíkům v Afghánistánu.

Vraťme se ještě velmi krátce, stručně na závěr našeho rozhovoru k té vojenské pomoci. Máte informace o tom, že by se nějaké britské vojenské jednotky přibližovaly k Afghánistánu?

Milan Kocourek: O tom nemám zprávy. Dnes bylo hlášeno odplutí čtyř amerických lodí z Japonska, pravděpodobně do oblasti Perského zálivu, valná část britského námořnictva už je v pohotovosti na námořním cvičení kolem Ománu, dnes nebylo hlášeno nic v médiích, že by se na tom cokoli změnilo, toto cvičení bylo plánováno už několik let, má probíhat celý říjen za účasti 20 000 příslušníků britského vojenského personálu ze všech tří složek branných sil, a ti jsou samozřejmě kdykoli k dispozici na akci v Afghánistánu, ovšem zatím nikdo neříká v jakém počtu a přesně kdy.

Pane Kocourku, díky za rozhovor, na slyšenou.

Milan Kocourek: Na slyšenou.