Ozvěny dne 2. 1. 2003

Rozmary počasí na začátku roku

Přelom roku s sebou přinesl velmi rozmarné počasí. Mráz v nížinách opět vystřídalo prudké oteplené a ve vyšších polohách zase lidi trápí přívaly čerstvého sněhu a silný nárazový vítr. Právě kvůli špatným povětrnostním podmínkám vyhlásili na Bruntálsku časně ráno silničáři kalamitní stav. Odpoledne se jim ale situaci podařilo dostat pod kontrolu a úderem patnácté hodiny kalamitu odvolali. Situaci v Moravskoslezském kraji sleduje redaktorka Ivana Šuláková.

Redaktor (Ivana Šuláková): Během dopoledne byla neprůjezdná část horských úseků a teprve odpoledne se podařilo zprovoznit silnici z Třemešné do Liptáně. Ta je sice v kategorii třetí třídy, ale řidiči ji hodně využívají kvůli propojení s tamními turistickými centry. Vlastimil Samson ze Správy silnic Moravskoslezského kraje potvrdil, že největší potíže způsoboval silničářům silný vítr.

Host (Vlastimil Samson): Byla nasazena veškerá technika, která je. Provádíme údržbu jak posypem, tak pluhováním.

Redaktor (Ivana Šuláková): Kalamitní stav odvolali silničáři ve tři hodiny odpoledne. Místy se ale i nadále tvoří sněhové jazyky a v důsledku oteplení a očekávaného deště se může v noci na cestách tvořit ledovka.

S náledím se zase potýkali silničáři v Pardubickém kraji. Nejkritičtější situace dnes byla na silnicích v okolí Žamberku, Jablonného, Králík a Mladkova. V těchto chvílích jsou už ale všechny komunikace mokré a sjízdné. Situaci shrnuje pardubická redaktorka Drahomíra Bačkorová.

Redaktor (Drahomíra Bačkorová): Na území celého Pardubického kraje sice od rána pršelo, ve vyšších polohách ale i déšť působil problémy. Vysvětluje náměstek pardubických silničářů Václav Ouhrabka.

Host (Václav Ouhrabka): Jelikož v těchto polohách byla teplota kolem nuly, nebo i mínus jedna, tak se začal tvořit na vozovkách ledový krunýř, vozovky teda byla pokryty souvislou ledovou vrstvou.

Redaktor (Drahomíra Bačkorová): Silničáři sice prováděli intenzívní posyp, ale..

Host (Václav Ouhrabka): Tím, že do toho dále padaly dešťové srážky, tak ten posyp byl dosti neúčinný.

Redaktor (Drahomíra Bačkorová): Situaci také kolem poledního komplikovaly fronty automobilů. Řidiči totiž nezvládli jízdu na namrzlé vozovce. Hasiči dokonce museli dvě vozidla vytáhnout z příkopu. V tuto chvíli jsou už všechny komunikace sjízdné. Pouze na silnicích třetích tříd ještě místy leží rozbředlá vrstva sněhu.

Kalamita v brněnské hromadné dopravě Jednu z největších kalamit dnes zažila brněnská hromadná doprava. Námraza na trolejovém vedení ochromila tramvajovou a trolejbusovou dopravu, na některých linkách až do odpoledních hodin. Kvůli obavám z dalších možných problémů zůstává Brněnský dopravní podnik na noc v pohotovosti. Českému rozhlasu to potvrdila jeho mluvčí Hana Pohanová.

Host (Hana Pohanová): Jsme v pohotovosti a jsme připraveni udělat vše pro to, aby doprava jezdila tak, jak jezdit má. Nemohu vyloučit, že pokud se ochladí, tak opět nedojde k namrzání trolejí a následným problémům na trolejbusové a tramvajové dopravě. Nicméně naše čety jsou připraveny udělat vše tady pro to, aby se jezdilo.

Hrozí další vzedmutí hladin řek

Kvůli vytrvalému dešti hrozí další vzedmutí hladin řek. Kritická bude situace na jihu a na západě Čech. Třetí povodňový stupeň pravděpodobně překročí Vydra, horní Otava, Radbuza a Střela. Podobné to bude také v některých oblastech v povodí Orlice a Ohře. Na velkou vodu se připravuje Ústí nad Labem. Hladina Labe by totiž podle některých prognóz mohla o víkendu překročit výšku sedmi metrů, což by si vyžádalo řadu dopravních opatření. Už dnes v Ústí platí druhý stupeň povodňové aktivity, tedy pohotovost. Jak doplňuje ústecká redaktorka Ivana Solničková, střekovské zdymadlo v současné době hlásí pět set třicet tři centimetrů.

Redaktor (Ivana Solničková): Podle Tomáše Janíka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem na Kočkově ovlivní výši hladiny několik faktorů.

Host (Tomáš Janík): To závisí samozřejmě hlavně srážkách, které naprší. Přispívá k tomu samozřejmě manipulace na vodních nádržích. S Nechranicema se v současné době manipulovat nedá, takže to, co přitéká z horní Ohře, to vlastně by se do Labe dostalo. Vltavská kaskáda, ta, pokud by odpouštěla nějak výrazně hodně, tak by samozřejmě výrazně se mohlo projevit také na Labi.

Redaktor (Ivana Solničková): Ústecký magistrát zřídil informační telefonní linku. Na jejím čísle čtyři sta sedmdesát pět dvě stě čtyřicet jedna pět set sedmdesát osm budou nepřetržitě k dispozici informace o výšce labské hladiny i o územích, kterým hrozí zatopení.

Záplavy ve východní Anglii, Walesu a Rumunsku

Kritického bodu dnes mají dosáhnout záplavy ve východní Anglii a Walesu. Spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království Milan Kocourek dodává, že velká voda si vyžádala první oběť.

Redaktor (Milan Kocourek): Povodňová pohotovost je v platnosti na více než sto čtyřiceti míst jihovýchodní Anglie a Walesu. V Chinfordu v severním Londýně zahynul osmapadesátiletý Alan Hicks, který pomáhal sousedovi čistit ucpaný odtok vody. Záplavy zkomplikovaly život na silnicích i železnicích v den návratu tisíců Britů do práce po vánočních a novoročních svátcích. Výzkumník záplav na Middlesexké univerzitě Edmond Rouso řekl, že globální oteplování pro Británii znamená vlhčí zimy a vláda bude nyní nucena financovat opatření mnohem lepší ochrany před záplavami.

Záplavy sužují také severovýchod Rumunska. V důsledku tání sněhu se rozvodnily řeky a zaplavily několik vesnic. Nejméně jeden člověk přišel o život a dva se pohřešují.

Krátké informace

Představenstvo nově vzniklé akciové společnosti České dráhy jmenovalo do funkce generálního ředitele dosavadního šéfa drah Dalibora Zeleného. Ten bude zároveň předsedou pětičlenného představenstva. Organizaci Správa železniční dopravní cesty pak povede Jan Komárek, který bude také hostem Radiožurnálu v pořadu Stalo se dnes v jednadvacet hodin.

Silvestrovský oheň v panelovém domě na pražském bohnickém sídlišti mohla údajně způsobit chladnička. Expertíza bude hotova zřejmě hotová do čtrnácti dnů. Požár nepřežila pětasedmdesátiletá žena, devět lidí bylo lehce zraněno. Oheň narušil v postiženém vchodu vodovod, kanalizaci i elektroinstalaci a poškodil většinu z dvaapadesáti bytů.

Rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín zahájili pětidenní protestní hladovku. V příhraničním městečku Freistadt chce osm aktivistů až do Tří králů přijímat pouze tekutiny. Podpoří je dalších pět lidí v Salzburgu a ve Vídni.

Pražští řidiči tramvají plánují stávku

Pražští řidiči tramvají zatím stále plánují na pondělí šestého ledna půldenní výstražnou stávku. Dožadují se toho, aby byla jejich práce placená stejně jako práce řidičů autobusů. Poukazují na to, že tarifní mzda řidiče tramvaje je osmdesát čtyři korun za hodinu, zatímco autobusáci dostávají třiadevadesát korun. Dosavadní vývoj sporu shrnuje zpravodajka Milada Richterová.

Redaktor (Milada Richterová): Podle předsedy Federace řidičů tramvají Antonína Duba chtějí tramvajáci prosadit, aby jim Dopravní podnik hlavního města Prahy především srovnal tarifní mzdu na úroveň jejich kolegů.

Host (Antonín Dub): A poté do budoucnosti v průběhu několika let, aby srovnal tyto mzdy obou těchto trakcí i se strojvedoucíma metra tak, jak je to běžné v zemích Evropské unie, kde se rozdělení těchto profesí vůbec nepoužívá.

Redaktor (Milada Richterová): Pondělní výstražnou stávku řidičů tramvají může podle Duba odvrátit jen výsledek nedělní schůzky zástupců Federace s vedením hlavního města. Účast už přislíbil pražský primátor Pavel Bém. Podle něj je třeba problém řešit, ale ne pod nátlakem.

Host (Pavel Bém): Není možné, aby se z Pražanů staly rukojmí. Je třeba si uvědomit, že Dopravní podnik je obrovský organismus a při nastartování pohybu v tarifních odměnách v jedné skupině zaměstnanců by mohlo naprosto neblaze zapůsobit i v těch ostatních a po povodních jsou finanční zdroje skutečně vyčerpány.

Redaktor (Milada Richterová): Kromě pražského primátora se nedělního jednání s nespokojenými řidiči tramvají zúčastní za stranu Dopravního podniku i generální ředitel Milan Houfek.

Začíná pracovat Nejvyšší správní soud

V Brně začíná pracovat nová ústavní instituce. Prezident Václav Havel dnes totiž jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu se sídlem v Brně dosavadního soudce Vrchního soudu v Praze Josefa Baxu. Soud bude sídlit v provizorních prostorách až do doby, než se uvolní budova zrušeného Okresního úřadu Brno-venkov. Předseda soudu Baxa, který bude řešit volební spory a spory související s politickými stranami však věří, že hlavním cílem Nejvyššího správního soudu bude ochrana občana proti moci úřadů.

Host (Josef Baxa): Je docela velká škála v rozhodování veřejné správy před orgány státní správy, před orgány samosprávy a od daňových řízení, stavebních řízení, zbrojní pasy, prostě cokoliv tam, kde občan neuspěje v tom svém nerovném postavení s úřadem. Kde úřad vlastně je pro něho vrchnost, se bude moci obrátit na soud, zažalovat stát, tedy ten příslušný úřad a tento úřad tam bude v rovném postavení se stejnými právy a povinnostmi jako tento občan.

Místopředsedou Nejvyššího správního soudu jmenoval prezident Havel dosavadního předsedu senátu Vrchního soudu v Praze Michala Mazance. Nový šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa bude také hostem zpravodajského souhrnu Radiožurnálu Stalo se dnes po jednadvacátého hodině.

Vyšší pravomoc městských policistů

Městská policie se chystá už v nejbližších dnech daleko razantněji než dřív zasahovat v ulicích. Daleko větší pravomoce totiž strážníkům dává od Nového roku zpřísněný zákon o obecní policii. Pokračuje Vít Dvořák.

Redaktor (Vít Dvořák): Ať si lidé po novoročních oslavách ještě vydechnou. Od příštího týdne ale třeba odtahování překážejících aut už bez lítosti spustíme. Plánuje ředitel pražské městské policie Vladimír Kotrouš.

Host (Vladimír Kotrouš): Začneme od pondělka příštího týdne, přičemž zhruba od třináctého připravujeme masivní akci, protože od povodní je tam veliká dopravní nekázeň.

Redaktor (Vít Dvořák): Strážníci v Praze budou mít pro začátek pět nových odtahových vozů. Další si zatím chtějí půjčovat. Zasáhnout proti neukázněným řidičům jsou připraveni i jinde. Potvrzuje například ředitel prachatické městské policie Ivo Novotný.

Host (Ivo Novotný): Pokud bude ten případ nutnej, tak se to hold bude řešit operativně přes nějakou odtahovou službu.

Redaktor (Vít Dvořák): Strážníci hlavně ve větších městech také finišují s montáží kamerových systémů. I k pořizování obrazových i zvukových záznamů teď totiž mají oprávnění. Lidé se zatím k větším pravomocem strážníků stavějí dost rozdílně.

Projev občana: Já si myslím, že to bude přínosem.

Projev občana: No já jenom mám strach, aby toho nezneužívali. Někdy mám dojem, že tam nejsou ty praví lidi.

Redaktor (Vít Dvořák): Ředitelé strážníků ale slibují. Za pár měsíců bude lepší chování řidičů, ale i snížení kriminality ve městech určitě znát.

Ropná skvrna z tankeru Prestige na francouzském pobřeží

K francouzským břehům dorazila ropa z potopeného tankeru Prestige. Ministerstvo životního prostředí varovalo před vážnými ekologickými následky. Jak zaznamenal pařížský zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd, ohrožena je i turistická sezóna.

Redaktor (Jan Šmíd): Francie bije na poplach. Moře vyplavilo v departmentu Girone první kusy ztuhlé ropy. Podle některých informací se k pobřeží v blízkosti známého letního střediska Bialit blíží ropná skvrna, kterou navíc ještě žene silný vítr. Právě kvůli němu nemohou na moře vyjet lodě, které jsou schopny bránit dalšímu rozšíření skvrny. Francouzské deníky přinášejí informace o hrozící ekologické katastrofě na prvních stránkách. Experti se shodují v tom, že v důsledku silného větru nelze znečistění pobřeží zabránit. Poslední podobná katastrofa se udála na pobřeží Bretaně před třemi lety. Odstraňování následků škod havárie tankeru Erica stálo tehdy osm set šedesát milionů dolarů.

Kontroly v Iráku také pomocí vrtulníků

Zbrojní inspektoři OSN se chystají kontrolovat irácké území z vrtulníků. Jak z Bagdádu dodává zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev, zároveň s přípravami na letecké inspekce dnes kontroloři navštívili několik dalších lokalit podezřelých z přípravy nebo přechovávání zakázaných zbraní.

Redaktor (Jaromír Janev): Inspektoři OSN provedli kromě jiného inspekci tiskárny cenných papírů, kde se vydávají irácké papírové peníze - dináry. A také stanoviště iráckých raket severně od Bagdádu. Napětí provází přípravy na zahájení leteckých inspekcí z vrtulníků mise Unmovic a Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které mají začít během několika dní. Zvláště poté, co včera při kontrolním přeletu amerických a britských letounů nad iráckým územím, zaměřila tato letadla irácká protivzdušná obrana a letouny provedly na její postavení nálet. Podle iráckých úřadů při něm zahynul jeden civilista.

Užívají američtí letci amfetamin?

Vedení amerického letectva údajně nutí své piloty užívat amfetamin. Tvrdí to právník jednoho z pilotů, kteří loni v Afghánistánu omylem bombardovali stanoviště kanadských vojáků a čtyři z nich připravili o život. Naše spolupracovnice, zpravodajka Slovenského rozhlasu Olga Baková, doplňuje, že léky obsahující amfetamin mohou snižovat rozhodovací schopnosti, a proto se nedoporučují lidem pracujícím s těžkou technikou.

Redaktor (Olga Baková): Major Harry Smith a William Umbach v dubnu minulého roku omylem odpálili laserem naváděnou střelu na stanoviště kanadských vojáků. Armádní vyšetřovatelé dospěli k závěru, že za neštěstí jsou zodpovědní tito dva piloti, kteří zanedbali standardní postupy. O tom, zda budou postaveni před vojenský soud, se rozhodne třináctého ledna. Právník pilota Umbacha však míní argumentovat tím, že vojenské letectvo běžně dělá na piloty nátlak, aby před bojovými lety brali amfetamin. Nadřízení dokonce zakazují pilotům létat, když tyto léky odmítnou brát. Mluvčí vojenského letectva připustila, že lék se používá jako prostředek na překonávání únavy. Zdůraznila ale, že piloti ho berou dobrovolně.

Deset let od rozdělení Československa

Ani deset let po rozdělení Československa nemají Češi na tento krok jednoznačný názor. Vyplývá to z prosincového bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi. Podle poloviny dotázaných bylo rozdělení státu špatným rozhodnutím. Podle reportérky Viktorie Rešové si ale obnovení Československa už většina lidí nepřeje.

Redaktor (Viktorie Rešová): Za chybu považují rozdělení Československa většinou starší lidé. Ke Slovákům měli totiž řadu let velmi blízko. Konstatuje socioložka STEMu Věra Haberlová.

Host (Věra Haberlová): Podstatný je právě ta ztráta těch každodenních kontaktů vytvořenejch buď pracovně, nebo přátelsky, anebo i v ňákých příbuzenských vztazích.

Redaktor (Viktorie Rešová): Ještě před rokem 1993 byly proti rozdělení státu podle tohoto průzkumu asi dvě třetiny lidí. Řada z nich se s tím už ale smířila.

Host (Věra Haberlová): Je to smíření s tím. A možná i konstatování, že to takhle jde a že přece jenom nějakým způsobem ty dva státy jsou schopny spolu spolupracovat. Úžeji než třeba s jinými státy.

Redaktor (Viktorie Rešová): Podle Haberlové se v dohledné době názor mezi veřejností na rozdělení republiky nevyjasní. Lidí, kteří si pamatují život ve společném státu je totiž stále dost. Teprve mladší generace začne považovat rozpad země za správný. Přispět by k tomu měl také vstup Česka do Evropské unie.

Evropanem roku je poprvé Čech

Evropanem roku je poprvé Čech. Ocenění se dostává Šimonu Pánkovi za práci v humanitární organizaci Člověk v tísni, kterou pomohl založit a která dosud rozdala potřebným v pětadvaceti zemích světa materiální pomoc v hodnotě jedné miliardy korun. Šimona Pánka zvolili šéfredaktoři z devatenácti evropských edicí časopisu Readerďs Diggest. Oceněn je vždy člověk, který nejlépe ztělesňuje tradice a hodnoty, které Evropa vyznává. Pánek chce deset tisíc eur, které jsou součástí ceny, použít na zřízení fondu pro vdovy a sirotky po Nepálcích zavražděných maoistickými bojůvkami.