Korunovační klenoty mají magickou moc. Respekt k nim musíme předávat další generaci, říká kurátor

Včera se výstava otevřela logicky pro privilegovanou skupinu obyvatel Česka, a to jsou školáci, děti a studenti. Byl jste u toho? Jaké byly reakce?

Čtěte také

iROZHLAS

Sedm klíčníků vyzvedlo korunovační klenoty. Výstava se letos zaměří na Habsburky, potrvá do konce září

Byl jsem u toho. Je to krásný, povznášející pocit, vidíte čisté duše, malé děti, které si samozřejmě samotné výstavy, která doprovází výstavu korunovačních klenotů, moc nevšímají – často to jsou i mateřské školky – ale to, jak se pak srocují kolem vitríny s korunovačními klenoty, dělají si tam třeba třídní fotografie, tak to je dojemné.

Čím si vysvětlit zájem nejmladší generace, že se zastaví a je fascinována tím, co vidí? Vždyť v roce 2026 by se mohli zajímat o něco úplně jiného.

Tak má to jednu rovinu, a tou je krása klenotů, které jsou fascinující, jsou to předměty z ryzího zlata – svatováclavská koruna má monumentální drahokamy. Když jsem viděl korunu zblízka na vlastní oči, tak si člověk uvědomí, jak je to něco mimořádného.

A pak respekt ke klenotům, vztah, který k nim naše společnost má. To je věc, kterou bychom měli učit, zprostředkovávat nové generaci, je to náš úkol. Sama o sobě aura, která kolem nich je, se nevytvoří, to je něco, co si musíme předávat.

Jak se na výstavu dostat? Opět je to volný vstup, to znamená, že součástí je hodinové čekání. Vyplatí se to?

Štěpán Vácha|foto:Vendula Kryštofová, Český rozhlas

Zážitek i na pár desítek vteřin, co můžete korunovační klenoty vidět, určitě stojí zato. Vstup je volný, nejsou žádné časové vstupenky, tak je dobré přijít možná brzo, někdy v dopoledních hodinách.

Kdybych se tam dostal, mám před sebou těch pár desítek sekund, tak kam se mám dívat? Co mám na koruně hledat, abych pochopil, na co se dívám?

Určitě se podívejte na vrchol koruny, tam je zlatý křížek, kterým končí koruna, a do něho je vložen safírový křížek – z drahokamu vyřezaná byzantská práce. A podle nápisu, který na zlatém křížku obklopuje safír, je napsáno, že tam je uložený trn z Kristovy koruny. Pak si všimněte velkých drahokamů, velkého modrého safíru, který je umístěn na čele.

Čtěte také

Klenoty. Osud českých korunovačních klenotů za druhé světové války

Když korunovaný král seděl na trůnu v katedrále, tak zemští stavové přísahali věrnost králi, přestupovali a poklekli před ním a dvěma prsty se dotýkali safíru na koruně, přísahali mu věrnost. Takže magická moc kamenů byla během ceremoniálu využita, tak to je také něco památného. Byl to okamžik, kdy se spojovala politická reprezentace s králem, uzavíral se nějaký vztah, věrnost.

A pak u renesančního jablka jsou polokoule z tepaného zlatého plechu, jsou tam krásné figurální výjevy, na dálku můžete vidět, že to není jenom nějaká hladká plocha, ale mistrovská práce. Je to dílo Hanse Hallera, zlatníka z 30. let 16. století, mimořádná klenotnická záležitost.

Korunovační klenoty nejsou svědky dějin, ale jejich součástí

Proč demokratická republika tak úzkostlivě opatruje korunu krále? To je evropský paradox…

Je to opravdu evropský unikát, když byste se jeli podívat na císařskou korunu Rudolfa II. a ještě na středověkou říšskou korunu do Vídně, tak ty jsou vystaveny v klenotnici, v muzeu, jdete kolem vitríny jako řada turistů. Je to skvělý zážitek zlatnického řemesla. Ale ani Angličané nezažívají takovou posvátnou bázeň.

Líbí se mi, co pan prezident řekl v souvislosti s touto výstavou, že korunovační klenoty nepatří nikomu, patří všem, a že nejsou svědky dějin, ale součástí dějin. Kolem korunovačních klenotů se dělá politika. Nakonec to vidíme i dneska, když byly vystaveny korunovační klenoty, tak byla příležitost, aby se politici setkali. Je to opravdu něco, co nás spojuje, i navzdory politické při, která patří do života.

Co všechno musí splňovat prostor, kde jsou korunovační klenoty uložené? Poslechněte si celý rozhovor.