Ozvěny dne 19. prosince 2006

Nový úsek dálnice D11

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Po šestnácti letech se obyvatelé Královéhradeckého a Pardubického kraje dočkali prodloužení dálnice D11 z Poděbrad do Hradce Králové. Otevření nového úseku dálnice umožnili teprve včera pardubičtí hygienici, kteří vydali výjimku na překračování limitu hluku na provizorním sjezdu přes obec Libišany. Kolik úsek stál a kdy ho budou moci využít řidiči, to už je otázka pro redaktorku Jiřinu Mužíkovou.

Jiřina MUŽÍKOVÁ:
Stavba čtyřiceti dvou kilometrů dálnice z Poděbrad do Hradce Králové začala po čtrnáctileté přestávce v lednu 2004 a přišla na patnáct miliard korun. Nový úsek mezi Dobšicemi a Chýští bude pro řidiče otevírán postupně během zítřka, celý by měl být průjezdný vpodvečer. Právě z tohoto úseku musejí silničáři odstranit asi tisíc bezpečnostních panelů a dalšího provizorního značení. Pro kamiony bude dálnice průjezdná jen do sjezdu na šedesátém osmém kilometru u Chýště.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Zprovoznění D11 bude znamenat určitě hodně pro rozvoj regionu, současně ale jeho výstavbu po mnoho let trápí řada problémů. Už se je podařilo všechny odstranit?

Jiřina MUŽÍKOVÁ:
Tak například ani teď dálnice ještě nepovede až do krajského města. Kvůli potížím s výkupy pozemků bude stavba končit šest kilometrů před Hradcem Králové a řidiči z ní budou sjíždět u provizorního sjezdu u Sedlic. Na hlavní silnici číslo jedenáct pak pojedou po okreskách přes Libišany a Plačice. Obavy z nárůstu zejména nákladní dopravy mají i stovky obyvatel samotného Hradce Králové, poukazují na to, že město dodnes nemá žádný obchvat. Bojí se, že je bude trápit ještě větší hluk, prach a vibrace než dosud. Jak říká občanský aktivista a organizátor protestní petice Ivo Brabenec, co nejrychleji by se měla začít stavět silnice R35, která by svedla hlavně nákladní automobily a kamiony z dosahu obytných čtvrtí. "Nejméně šest let ale tento tristní stav bude trvat," dodává Brabenec.

Ivo BRABENEC, občanský aktivista, organizátor protestní petice:
Obec Libišany, ta je dva kilometry od Hradce Králové, ale v Pardubickém kraji. Tam musela být učiněna výjimka, ale jenom pro osobní automobily, kamiony budou sjíždět z dálnice o dvacet kilometrů dřív. V Hradci Králové se ty kamiony opět sjedou. Takže ty lidi, který jsou tady postižení, budou postižení stejně, rozdíl je jenom v tom, že pardubická hygiena tam do těch Libišan ty kamiony nepustila, kdežto ta hradecká hygiena je tady pustí.

Mýtné pro kamiony

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Už za pár dní se začne na českých dálnicích vybírat mýtné, platit ho budou muset všechna vozidla nad dvanáct tun. Jen málo autodopravců se ale zatím zaregistrovalo do systému. Pouhých dvacet tisíc kamionů má potřebnou palubní jednotku, takzvaný premid. Pokud ji 1. ledna mít nebudou, nebudou moci vyjet, nebo zaplatí pokutu až půl milionu korun. Další informace má redaktorka Eva Kézrová.

Eva KÉZROVÁ:
Nejasnosti kolem lednového spuštění mýtného systému vedly dopravce k vyčkávací taktice i proto, že stále nebylo jasné, jestli také české firmy budou muset platit kauci patnácti set padesáti korun za jednotku. Podle Karla Hanzelky z ministerstva dopravy se našel kompromis.

Karel HANZELKA, Ministerstvo dopravy ČR:
Pokud dopravci mohou poskytnout bankovní záruky, netýká se jich tato kauce patnácti set padesáti korun za premid jednotku.

Eva KÉZROVÁ:
Ten, kdo se rozhodne platit mýtné formou faktury, získá jednotku při podpisu smlouvy. Dopravci, kteří zvolí raději formu předplaceného kreditu, si mohou palubní jednotku premid vyzvednout až bezprostředně před vjezdem na dálnici na nejbližším distribučním místě. Karel Feix z provozovatelské firmy Kapsch ujišťuje, že jich je dostatek, přesto by dopravci neměli s pořízením palubní jednotky pro výběr mýtného otálet.

Karel FEIX, firma Kapsch:
Posilujeme dneska i možnosti prodejních míst těchto jednotek tak, abychom maximálně vyšli vstříc všem zájemcům. Ti, kteří ale se zpozdí a z vlastní iniciativy nebudou aktivní v této oblasti, musí počítat s tím, že 1. 1. budou muset třeba někde chvíli čekat nebo budou mít ztíženou situaci.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Podrobné informace najdou dopravci na internetových stránkách www.premid.cz nebo www.myto.cz.

Obnovení procesu s Rostislavem Roztočilem

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Soud se znovu vrátí k případu vraždy, za kterou byl před jedenadvaceti lety v tehdejším Československu odsouzen Rostislav Roztočil. Ten si ale na obnovené soudní řízení počká ve vazbě, rozhodl tak pražský krajský soud. Roztočil na sebe veřejnost upozornil svým útěkem z borské věznice. Odůvodnil ho, jak dodává reportérka Věra Masopustová, nedůvěrou v českou justici a nadějí, že mu k obnovení soudního jednání pomohou německé soudy.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Právě útěk z vězení Roztočilovi na jedné straně pomohl a na straně druhé mu uškodil. Německé soudy ho do Česka vydaly s výhradou, že mu bude umožněn nový soudní proces, to český soud udělal. Zároveň ale poslal Rostislava Roztočila do vazby. Proč, to vysvětlil státní zástupce Tomáš Melec.

Tomáš MELEC, státní zástupce:
Jednak je třeba vycházet z toho, že pan Roztočil je v současné chvíli v pozici obžalovaného, kde je stíhán pro mimořádně závažné trestné jednání. Tady je třeba i upozornit na to, že v době, kdy měla se projednávat obnova řízení v jeho případě, tak utekl z vězení v Plzni.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Usnesení pražského soudu překvapilo Roztočilovu sestru Stanislavu Ruppovou.

Stanislava RUPPOVÁ, sestra Rostislava Roztočila:
Když zruším rozsudek, říkám jsi nevinný, tak proč musí být můj bratr ve vazbě?

Věra MASOPUSTOVÁ:
Ani podle Roztočilovy obhájkyně Boženy Hokeové nebyla vazba nutná.

Božena HOKEOVÁ, obhájkyně Rostislava Roztočila:
On je přesvědčen o své nevinně. Je tady ... dlouhá doba samozřejmě uplynula, velmi dlouhá doba, od toho spáchání, on by určitě nikoho neovlivňoval a jsem přesvědčena, že by skutečně teda se do Čech dostavoval.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Rostislav Roztočil se proti usnesení soudu o vazbě na místě odvolal. Státní zástupce se práva na odvolání vzdal.

Bureš je u Nejvyššího soudu neoprávněně

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Bývalý prezidentský kandidát ČSSD a exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš je u Nejvyššího soudu neoprávněně. Rozhodl o tom Ústavní soud, který zrušil Burešovo přidělení k Nejvyššímu soudu. Z verdiktu vyplývá, že ministerstvo spravedlnosti pochybilo, když nepožádalo o souhlas předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou, ta Burešovo přidělení napadla kompetenční žalobou. Brožová vyhrála už druhý klíčový spor, nedávno jí Ústavní soud dal zapravdu, když zrušil její odvolání z čela Nejvyššího soudu. Případ sleduje reportér Vladan Dokoupil.

Vladan DOKOUPIL:
Ústavní soudce Miroslav Výborný uvedl, že Bureš i po toto verdiktu zůstává soudcem i místopředsedou Nejvyšší soudu, avšak měl by při své další činnosti zohlednit vývoj situace.

Miroslav VÝBORNÝ, soudce Ústavního soudu:
Do budoucna by další rozhodování neprávem přiděleného doktora Bureše k Nejvyššímu soudu zakládalo ústavní deficit.

Vladan DOKOUPIL:
Iva Brožová řekla, čím by se teď mohl Jaroslav Bureš u Nejvyššího soudu zabývat.

Iva BROŽOVÁ, předsedkyně Nejvyššího soudu:
Tak on se může věnovat třeba řešení legislativních návrhů nebo se věnovat i té problematice sjednocování.

Vladan DOKOUPIL:
O dalším osudu Jaroslava Bureše u Nejvyššího soudu budou opět rozhodovat ústavní soudci. Iva Brožová napadla stížností také jeho jmenování místopředsedou. On sám hodnotí význam této funkce takto:

Jaroslav BUREŠ, místopředseda Nejvyššího soudu:
Místopředsedou jsem jmenován, ale nebýt toho jmenování, tak jsem se dnes ocitl v důsledku toho nálezu na ulici, aniž by se mohl důsledkům toho rozhodnutí bránit.

Vladan DOKOUPIL:
Podle ústavního soudce Miroslava Výborného nelze výsledek rozhodování o stížnosti proti jmenování Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu předjímat.

Další listerie v sýru Baladur

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Hygienici dnes objevili další várku sýrů Baladur, ve kterém bylo nepřípustné množství listerií, bakterie způsobující průjmová onemocnění. Hysterie kolem listerie, to je i podtitul dnešního Radiofóra, začíná dvacet minut po osmnácté hodině.

Případ zavražděných prostitutek v Anglii

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Britská policie zatkla dalšího muže v souvislosti s případem pěti zavražděných prostitutek nedaleko Ipswiche v jihovýchodní Anglii. Včera byl zadržen první podezřelý.

Smíření palestinského prezidenta s premiérem

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Smířit palestinského prezidenta Abbáse s premiérem Haníjou chce jordánský král Abdalláh II. Schůzka představitelů vládního hnutí Hamas a prezidentova Fatahu by podle něj mohla zklidnit vyhrocenou situaci na palestinských územích. Obě hnutí sice v neděli uzavřela příměří, ale násilnosti pokračují dál.

Tresty smrti pro zahraniční zdravotníky v Libyi

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
K trestu smrti odsoudil libyjský soud pět bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře, virem HIV měli úmyslně nakazit na čtyři stovky dětí v nemocnici v Benghází. Šlo už o druhý proces, také předloni jim tribunál uložil absolutní trest. Obhájci se i podruhé proti rozsudku odvolají. Případ sleduje redaktor Pavel Novák.

Pavel NOVÁK:
Prokurátor založil obžalobu na přiznání bulharských zdravotních sester k činu, zdravotnice ale tvrdí, že je k doznání ve vězení, kde už jsou osmý rok, násilím donutili. Podle obhajoby zavinily šíření viru HIV v nemocnici hlavně špatné hygienické podmínky, které tam panovaly. Obhájci také předložily soudu vědeckou expertízu dokazující, že se virus v nemocnici přenášel už před rokem 1998, kdy do ní sestry z Bulharska přišly. Na vynesení odsuzujícího verdiktu reagoval bulharský ministr zahraničí Ivailo Kalfin slovy: "Je vidět, že libyjský soud stejně jako v prvním procesu odmítl vzít v úvahu všechny nejčerstvější vědecké informace i naprosto jasné, očividné důkazy o nevině bulharských sester." Bulharská diplomacie a vláda se podle něj budou snažit apelovat na libyjské státní úřady, aby, jak je to v tamním systému možné, zasáhly do soudního řízení a nechaly důkazy provést. Výrok tribunálu kategoricky odsoudil i bulharský parlament, podle jeho předsedy Georgiho Pirinského svědčí délka soudního řízení a přehlížení důkazů expertů o zpolitizování procesu. Vyzval mezinárodní společenství k nátlaku na Libyi, aby vězněné zdravotníky propustila.

Německopolské vztahy

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Krize v polskoněmeckých vztazích se zřejmě dál vyhrocuje. Varšava pokračuje v ostrých reakcích na majetkové žaloby proti Polsku, které podala Společnost pro pruské nároky. Ministryně zahraničí Anna Fotygová dokonce nevyloučila jednání o změně hraniční smlouvy mezi oběma zeměmi z roku 1990. "Berlín na to zatím oficiálně nereagoval," hlásí z německé metropole zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK:
Šéfka polské diplomacie dodala, že pro případnou změnu smlouvy ze 14. listopadu 1990 je zapotřebí souhlasu obou stran. V dokumentu, který potvrdil společnou hranici na Odře a Nise, se Varšava a Berlín také vzdávají jakýchkoli budoucích územních nároků. Německá vláda zatím na překvapivá slova ministryně pro rozhlasovou stanici Trojka nijak nereagovala, němečtí komentátoři ale předpovídají, že to pro německopolské vztahy může znamenat dobu ledovou. V pátek podala soukromá Společnost pro pruské nároky u Evropského soudu pro lidská práva dvaadvacet žalob, v těch se na Polsku domáhá odškodnění za majetek, o který vysídlenci přišli po druhé světové válce. Německo se od soukromých žalob pruských vysídlenců ústy kancléřky Merkelové a předtím i Gerharda Schrödera opakovaně distancovalo, nesouhlasí s nimi dokonce ani předsedkyně Svazu vyhnanců Steinbachová.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Polští novináři nevylučují, že si ministryně Fotygová popletla dva dokumenty a zaměnila hraniční smlouvu s Německem za smlouvu o dobrém sousedství.

Privatizace Unipetrolu

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Prodej Unipetrolu polské PKN Orlen nebyl transparentní, ani pro stát výhodný, jak dosud tvrdili představitelé bývalé vlády Vladimíra Špidly. Dokládají to zápisy odborné poradní komise, kterou tehdejší kabinet právě kvůli privatizaci holdingu ustavil. Kdyby vláda podle poradců nesnížila počet uchazečů, mohla za Unipetrol získat několik miliard korun navíc. Další informace má Pavel Otto.

Pavel OTTO:
Špidla se svými ministry vyřadil ze soutěže navzdory výslovnému doporučení komise tři z celkem šesti zájemců o holding. Hned druhý den poté, co kabinet o zúžení rozhodl, poradci protestovali.

redaktorka /zápis z jednání komise/:
"Byla snížena transparentnost privatizačního procesu, poradci nevěděli o žádných omezeních. Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci."

Pavel OTTO:
To je doslovná citace zápisu z jednání komise. V tenderu nakonec zůstaly britský Shell, maďarský Moll a polský PKN Orlen. Expremiér Špidla říká, co jeho kabinet sledoval.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý předseda vlády /ČSSD/:
Dosáhnout co nejlepší ceny a za druhé dosáhnout situace, kdy pořád budeme mít co nejlepší kontrolu nad dalším vývojem po privatizaci. A protože středoevropské nabídky byly z obou těchto hledisek nejzajímavější, byla dána přednost středoevropskému řešení.

Pavel OTTO:
Mezi vyřazenými se ale vedle Kazachů a Rusů ocitla i slovenská finanční skupina Penta. Kromě stanoviska komise měl kabinet k dispozici ještě zprávy tajných služeb. Pokračuje bývalý člen poslaneckého vyšetřovacího týmu a současný ministr průmyslu Martin Říman.

Martin ŘÍMAN, bývalý člen poslaneckého vyšetřovacího týmu, ministr průmyslu /ODS/:
My jsme ty informace od těch tajných služeb neměli z ústního podání, ale i z písemných materiálů. Jestli z toho lze učinit nějaký závěr, tak ta varování tam byla, ale vůči úplně jiným subjektům než vůči těm, které byly vyřazeny.

Pavel OTTO:
Vláda tedy ignorovala nejen doporučení svých poradců, ale i varování tajných služeb.

Ocenění pro spisovatele Arnošta Lustiga

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Spisovatel Arnošt Lustig dnes převzal cenu za dlouhodobé šíření dobrého jména české kultury. U příležitosti jeho osmdesátých narozenin mu ji předal ministr kultury Martin Štěpánek. A byla u toho i reportérka Radiožurnálu Michaela Vetešková.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Kvůli svému židovskému původu strávil několik měsíců v koncentračních táborech, zážitky z té doby představují základ jeho tvorby. K nejznámějším patří romány Démanty noci, Dita Sachsová, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Arnošt Lustig o ženách říká:

Arnošt LUSTIG, spisovatel:
Nejlíp se mi píše o kráse žen, poněvadž když byste vzala za své, že Bůh to všechno stvořil, tak hodně toho se mu nepovedlo, ale ženská se mu povedla, jo, ženská je skutečně krásná.

Michaela VETEŠKOVÁ:
A kterou ze svých ženských postav má nejraději?

Arnošt LUSTIG, spisovatel:
Všechny jsou mi blízký, protože všechny se pokoušely žít plnej a dobrej život a málokterý se to podařilo, protože tak to na světě chodí.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Po válce vystudoval novinařinu a mimo jiné pracoval v Československém rozhlase. Víc než tři desítky let žije ve Spojených státech, kde přednáší literaturu a film. Cenu s názvem Přátelé českého umění získal z podnětu Společnosti Franze Kafky a České obce spisovatelů.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Spisovatel Arnošt Lustig své kulatiny oslaví ve čtvrtek 21. prosince.