Ozvěny dne 19. 2. 2003

20. únor 2003
Ozvěny dne

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vyšetřování vraždy nigerijského konzula

Policie udělala další krok v kauze mrtvého diplomata na nigerijské ambasádě. Ze včerejší vraždy konzula obvinila dvaasedmdesátiletého muže, který na velvyslanectví střílel. Jak se nám podařilo zjistit, jde o doktora Jiřího P. z Mělníka. Radiožurnálu to potvrdil policejní zdroj. Jak informuje Pavla Kvapilová, tohoto lékaře přitom podle policejní zprávy z října letošního roku vydírala skupina cizinců. On sám teď kvůli tomu dluží lidem ze svého okolí více než jedenáct milionů korun.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Doktor Jiří P. pracoval kdysi jako lékař v zahraničí, v Afghánistánu či Libyi. Jak sám vypověděl dříve policii, v roce 1995 ho kontaktoval zástupce společnosti National Nigeria Petroleum Company a nabídl mu, aby vstoupil do výstavby ropovodu v Nigérii. Mělo jít o vládní kontrakt. Sám do celé věci prý vložil pět set tisíc dolarů, píše se v policejní zprávě, kterou máme k dispozici. Po období nepokojů ho Nigerijci znovu kontaktovali s tím, že bude vyplacen, ale za převody musí platit poplatky. Nešťastnému lékaři peníze brzy došly, a tak si začal půjčovat ve svém okolí.

Projev nejmenovaného obyvatele: Pan doktor si pučil vod mýho dědečka docela velkou částku, bylo to tři sta tisíc, protože pan doktor byl velice vážená osoba u nás ve městě. Dědeček mu věřil, neměl důvod mu nevěřit a teďka vlastně děda je z toho hodně špatnej, protože je to slušnej člověk, právník, v životě nikomu nezůstal nic dlužnej.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Říká vnuk jednoho z těch, kdo doktorovi půjčili. Byl mezi nimi i jeho soused pan Mestenhauser.

Host (pan Mestenhauser): Má dům a z druhý strany má garáž, čili já jsem se s ním vidíval pravidelně, prostě jsme se zdravili a mluvili jsme spolu a tak. Máme jako jezdeckej klub, tak prostě von na mě zamával a povídá, hele poslouchej, já bych ti dal dar na koně, ale potřeboval bych teďka rychle pučit šedesát tisíc, no. Takže mám ňáký aktivity, prostě z kterejch budu mít spousta peněz a nebudu vědět, co s těma penězma dělat. Momentálně jsem zrovna jako ty peníze měl. On říká, do tejdne ti to vrátím, takže jsem mu ty peníze pučil a víc jsem je neviděl, no.

Projev nejmenovaného lékaře: Ty peníze byly, se staly obtížně vymahatelnými a problém uzrál do rozměrů takových, jaký jsme poznali včera.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Dodává jeden z lékařových kolegů. Celkem si takto doktor Jiří P. půjčil podle policie jedenáct milionů šest set jeden tisíc sto třicet šest korun od dvaatřiceti různých lidí.

Projev nejmenovaného lékaře: Počítám, že asi ty peníze zpátky už nedostanu.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Říká opět kolega lékař. Část z těch, kdo peníze půjčili podala na doktora trestní oznámení, to ale policie odložila.

Policejní orgán dospěl k závěru, že doktor J.P. a jeho žena si finanční prostředky půjčovali ve víře, že po jejich zaslání nigerijské straně bude sjednaný podíl vyplacen a že budou moci dostát svým závazkům. Jeho jednání tedy nelze posoudit jako trestný čin podvodu.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Píše se v odůvodnění z jednadvacátého října 2002. Policie tehdy konstatovala, že doktor je obětí podvodu, který na něm a jeho rodině spáchali neznámí pachatelé, cizinci, nejpravděpodobněji Nigerjci, kteří ho vydírají. Tím by se tak potvrdila slova řidiče nigerijské ambasády, který včera po zavraždění konzula naznačoval, že šlo o podobný podvod.

Projev řidiče: Ho podfoukli, ne?

Redaktor (Pavla Kvapilová): Podvody takzvané nigerijské mafie se šíří, řekl dnes Radiožurnálu náš velvyslanec v Nigérii Juraj Chměl. A tak je při jakýchkoli obchodech potřeba být extrémně opatrný.

Host (Juraj Chměl): Ověřit si solidnost nigerijského partnera a například prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky v Nigérii. To je myslím to nejdůležitější. V žádném případě nedoporučujeme zasílat jakékoli platby předem.

Otázka financování školství

Školské odbory hrozí demonstracemi. Rozhodně totiž nesouhlasí s převedením odpovědnosti za financování školství na krajskou samosprávu. Tento návrh ministerstva financí má v pondělí projednat vláda. Podle odborů by tím byl ohrožen mzdový růst i kvalita vzdělání. Podrobnosti od Pavly Dluhošové.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Jde o demontáž vzdělávacího systému. Tvrdí odborový předák Jaroslav Rössler. Vláda podle něj už zcela rezignovala na své programové sliby.

Host (Jaroslav Rössler): Musíme konstatovat, že všechna ta těšínská jablíčka, mezi které patří na prvním místě zavedení šestnácti tarifního systému odměňování pracovníků školství, že už jsme těmi těšínskými jablíčky prostě přesyceni.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič tento postoj nechápe.

Host (Jaroslav Dědič): Učitelé nemusí mít obavy, protože platy jsou určovány jednotnou tarifní politikou vlády a tak tomu bude i nadále.

Redaktor (Pavla Dluhošová): K tomu je ale Jaroslav Ressler velmi skeptický.

Host (Jaroslav Rössler): Chtějí opakovat přesně to, co způsobuje kolaps zdravotnictví. Že vláda bude stanovovat tarify a hejtmani budou křičet, že na to peníze nedostanou.

Redaktor (Pavla Dluhošová): Podle odborů navíc hrozí, že školství bude mít v každém kraji jinou úroveň, protože každý do něj investuje jinou sumu. Stát se tak de facto zbaví své zodpovědnosti za úroveň vzdělání. Předák Rössler se kvůli všem těmto obavám sejde v neděli s premiérem Špidlou. Pokud ho nepřesvědčí a vláda návrh ministerstva financí v pondělí přijme, jsou odbory připraveny k demonstracím a nevylučují ani silnější formy protestu.

US-DEU podporuje Jana Sokola

Unie svobody-DEU se připojila k podpoře ČSSD pro Jana Sokola do třetí prezidentské volby. Také unionisté o tom rozhodli jednomyslně a poté, co Jan Sokol odpověděl na některé jejich otázky. Detaily od našeho parlamentního zpravodaje Víta Dvořáka.

Redaktor (Vít Dvořák): Unionisty zajímaly hlavně názory Jana Sokola na úkoly prezidenta doma, ale i v zahraniční politice. Jednání bylo veřejné. Na rozdíl od včerejší Sokolovy schůzky se sociálními demokraty, kteří si to nepřáli. Konečně se mluvilo o vážných věcech, svěřil se při odchodu Jan Sokol novinářům. Rozdíl mezi včerejškem a dneškem?

Host (Jan Sokol): No značný.

Redaktor (Vít Dvořák): V čem konkrétně?

Host (Jan Sokol): V té věcnosti. V tom, že se jednalo o skutečné problémy této společnosti.

Redaktor (Vít Dvořák): Včera tolik ne?

Host (Jan Sokol): No, nebudu komentovat.

Redaktor (Vít Dvořák): Unionisté věří, že sociální demokraté svůj příslib podpory také naplní a že Jana Sokola budou volit.

Host (Karel Kühnl): Pro nás je to dostatečně věrohodný krok k tomu, aby mohl i z naší strany i pro nás být společným koaličním kandidátem. Tajná volba je tajná volba.

Redaktor (Vít Dvořák): Jan Sokol se dnes také svěřil se svými obavami a to z toho, že na něj někdo vytáhne nějakou špinavost.

Host (Jan Sokol): Ta pomluva může být zcela vymyšlená a vlastně člověk proti ní nemá žádnou obranu.

Redaktor (Vít Dvořák): Podporu Sokolovi předběžně slíbili i lidovci, sejdou se kvůli tomu zítra ráno.

S kandidaturou Jana Sokola do funkce prezidenta zásadně nesouhlasí členové Českého svazu bojovníků za svobodu. Vadí jim hlavně Sokolův smířlivý postoj k sudetoněmecké otázce.

Komunistický agent Minařík znovu obžalován

Nechvalně proslulý komunistický agent Pavel Minařík by měl jít znovu před soud. Novou žalobu na něj dnes dostal Městský soud v Brně. Minařík je podezřelý z přípravy teroristického útoku na rozhlasovou stanici Svobodná Evropa v Mnichově. Za tento čin jej české státní orgány začaly stíhat téměř hned po roce 1989. Uzavření případu je ale stále v nedohlednu. Minařík se před časem přestěhoval do Brna, a proto případ převzala tamní justice. Pokračuje redaktor Ivan Holas.

Redaktor (Ivan Holas): Městská státní zástupkyně Milena Hojovcová studovala spis přesně čtyři týdny.

Host (Milena Hojovcová): Dnešního dne byl odeslán na Městský soud v Brně.

Redaktor (Ivan Holas): Minařík byl už před deseti lety odsouzen v Praze za přípravu výbuchu ke čtyřem letům vězení. Rozsudek ale nenabyl právní moci a případ byl několikrát soudy vrácen. Podle nejnovější žaloby může být za obecné ohrožení ve formě přípravy odsouzen až k osmi letům vězení. Požadavek soudu, aby byla upřesněna možná škoda, kterou výbuch mohl způsobit, se i přes spolupráci s německou stranou splnit nepodařilo.

Host (Milena Hojovcová): Takže to dokazování o trošku pokročilo dopředu , ale o moc odlišné než bylo předtím není. Nicméně já jsem to stejně pro ten trestný čin ve formě přípravy zažalovala a uvidíme, co soud s tím udělá.

Výhled na dostavbu nové hokejové haly se zlepšuje

Pravděpodobnost konání hokejového mistrovství světa v Praze se zvýšila. Společnost Best Sport, která zajišťuje stavby víceúčelové haly Sazka, totiž podepsala s firmou Skanska CZ smlouvu o stavební části díla. Jak nám potvrdil mluvčí společnosti Best Sport Jan Vala, Skanska se v ní zavazuje, že stavbu dokončí v požadovaném termínu, aby bylo možné arénu otevřít před konáním hokejového šampionátu.

Host (Jan Vala): Pro nás samozřejmě stejně jako pro Skansku je to smlouva velmi významná, důležitá, která nám zaručuje, že tento silný partner neselže při tom, co ve smlouvě slíbil, k čemu se zavázal.

Krátké informace

Uzavírání smluv na výstavbu dálnic včetně problémové D sedmačtyřicítky by měla napříště schvalovat Poslanecká sněmovna. Umožnit to má návrh ODS na úpravu zákona o pozemních komunikacích, kterou zákonodárci propustili do druhého čtení.

Bývalý šéf poradců premiéra Miloše Zemana Miroslav Šlouf prohrál soudní spor s týdeníkem Respekt. Šlo o karikaturu vystavenou před rokem a půl na Václavském náměstí.

Přímo před branou jaderné elektrárny Temelín protestovali rakouští odpůrci jaderné energetiky. Dvacet aktivistů tam rozvinulo transparenty s hesly a drželi symbolický půst.

USA připravují novou rezoluci k Iráku

Spojené státy zřejmě příští týden předloží návrh nové rezoluce k Iráku. Agentuře Reuters to řekl představitel z doprovodu amerického prezidenta George Bushe. Prezident prý doufá, že bude mít potřebných devět hlasů v Radě bezpečnosti a že nikdo rezoluci nebude vetovat. Využití práva veta ale už nevyloučilo Rusko a to v případě, že by dokument obsahoval schválení použití síly vůči Bagdádu. Na druhé straně ale ministr zahraničí Igor Ivanov vyzval Irák k maximální spolupráci se zbrojními inspektory. Pokračuje Petr Voldán, Český rozhlas Moskva.

Redaktor (Petr Voldán): I když je zatím o právu veta předčasné mluvit, protože na stole žádný nový návrh rezoluce k Iráku není, tohoto práva se Rusko nezříká. Konstatoval na tiskové konferenci v Moskvě šéf ruské diplomacie. Igor Ivanov tak zopakoval postoj, který prezentoval také v rozhovoru pro italský deník Corriere della sera, kde zdůraznil, že kdyby měla rezoluce sloužit k povolení užití síly proti Iráku, byla by škodlivá. V krajním případě by ji pak Moskva vetovala. Igor Ivanov ale znovu upozornil, že je Bagdád povinen projevit veškerou možnou spolupráci se zbrojními inspektory. Vyzval také Irák k maximální otevřenosti.

Poskytne Turecko území pro případný útok na Irák?

Spojené státy chtějí do osmačtyřiceti hodin vyřešit, zda Turecko poskytne své území pro případný útok na Irák. Připravují se ale i další varianty, které budou dražší, delší a rizikovější. Slovo má severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Turecko tvrdí, že Američanům rozmístění dalších jednotek nepřislíbilo. Souhlasilo pouze s přípravou některých vojenských základen. Spojené státy podle ministra obrany Donalda Rumsfelda mají ve Středozemním moři lodě s vojáky čekajícími na povel k vylodění. Pokud čtyřicetitisícová armáda nedostane zelenou v Turecku, bude převelena k osmdesáti tisícům vojáků na Arabském poloostrově. Turci žádají kompenzace ve výši třiceti miliard dolarů, šest miliard z této částky by tvořily nenávratné granty, zatímco americká konečná nabídka za tureckou vstřícnost je šestadvacet miliard při zachování šestimiliardové hranice grantů. Podle mluvčího Bílého domu Ariho Fleishera bude operace proti Iráku úspěšná i při použití jen jižní fronty z Kuvajtu.

Zpřísnění kontrol cizinců

Policie ode dneška zpřísnila kontroly cizinců na hranicích při vstupu do Česka. Lidé se tak musejí připravit na delší čekací doby na hraničních přechodech. Podle mluvčí cizinecké a pohraniční policie v Plzni Heleny Ferčakové jsou přísnější opatření reakcí na možný válečný konflikt v Iráku, který zřejmě způsobí větší pohyb uprchlíků z krizové oblasti.

Host (Helena Ferčaková): Nepředpokládá se zvýšený počet těchto osob ve střední Evropě. Je ovšem možné, že určitý počet lidí by mohl využít Českou republiku jako tranzitního území do západní Evropy. Z těchto důvodů jsou na hraničních přechodech následující opatření. Bude se provádět zvýšená kontrola osob a dopravních prostředků hlavně na vstupu do České republiky, budou se důkladně prověřovat cizinci v informačních systémech, bude zesílená kontrola na zelené hranici a v blízkosti státní hranice a bude navázána intenzívní součinnost s orgány sousedních států.

Dvě letecká neštěstí

Vyšetřovatelé včerejší letecké katastrofy na jihovýchodě Íránu potvrdili, že při neštěstí přišli o život tři sta dva lidé. Příčinou zřícení letadla byly podle dosavadních informací špatné povětrnostní podmínky. Další informace má blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev.

Redaktor (Jaromír Janev): Letoun havaroval chvíli poté, co začal klesat na přistání ve městě Kermal. Všichni lidé na palubě včetně posádky byli podle íránské tiskové agentury IRNA příslušníky islámských revolučních gard. Statisíce příslušníků gard tvoří vojensky organizovaní dobrovolníci, kteří mají chránit islámské státní zřízení v zemi. Írán má jednu z nejhustších vnitrostátních leteckých sítí na světě, kde používá především starší stroje ruské výroby. Nejčastější příčinou leteckých nehod v Íránu jsou složité povětrnostní podmínky nad hornatými částmi země.

Další vojenský letoun se zřítil v Pákistánu. Při havárii zahynulo všech sedmnáct lidí na palubě včetně velitele pákistánského vojenského letectva, který cestoval na inspekci jedné letecké základny. Kontrolní věž ztratila spojení s letadlem krátce před tím, než mělo přistát. Příčina pádu stroje typu Foker dvacet sedm zatím není známa.

Daniel Landa přeruší koncertní činnost

V pražské T-Mobile aréně se dnes na čas rozloučí se svými fanoušky Daniel Landa. Proběhne tam totiž poslední koncert jeho turné Vltava 2003, kterým se na koncertní pódium vrátil po devíti letech. Jak nám Landa prozradil, bude se teď opět věnovat jiné než koncertní činnosti.

Host (Daniel Landa): Už mě čekají další povinnosti, právě tvůrčí. A zejtra jedu na závody rovnou. Hned vlastně z koncertu odjíždím na závod, takže a už mám, už jsem vlastně hlavou trošičku v těch Blovicích. Tam se jede rallye, tak abych se nepřizabil v sobotu. Takže teď si dám vod toho zase dost dlouhou dobu pokoj. A jestli budou koncerty, tak třeba jenom jeden, nebo dva, pak zase nic prostě. Je fajn komunikovat se svým publikem, to je dobrá zkušenost, ale když je to vzácnost, bude docela dobrá.

autor: Aleš Kouba
Spustit audio