Ozvěny dne 18. 12. 2001

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Rozhodla o tom, že stát bude hospodařit se schodkem přes 46 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 690 miliard a 400 milionů korun a s výdaji 736 miliard 600 milionů korun. Z parlamentu se hlásí zpravodajky Milada Richterová a Jitka Hanžlová.

Rozpočet podpořili poslanci sociální demokracie a ODS. V závěrečném hlasování bylo pro 133 ze 193 přítomných poslanců. Proti hlasovali zákonodárci KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody. Vláda je s verdiktem sněmovny spokojena. Ministr financí Jiří Rusnok se nejvíce bál toho, že projde příliš mnoho výdajů na konkrétní projekty a bude ohrožena vládní rozpočtová rezerva. Nakonec to dopadlo dobře.

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: V zásadě jsem velice rád, že to tak dopadlo. Rozpočtová rezerva v tuto chvíli je ve výši, kterou navrhovala vláda, dokonce snad o 130 milionů vyšší.

Podle předsedy rozpočtového výboru a šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého je schválená verze rozpočtu rozhodně lepší než původní návrh, i když není ideální.

Vlastimil Tlustý, předseda poslaneckého klubu ODS: Označil bych ho za rozpočet mezi, jakýsi zlomový rozpočet od těch vysoce deficitních vlády sociální demokracie k rozpočtům, ke kterým se bude muset vydat nová vláda, neboť je zřejmé, že nová vláda bude mít před sebou zásadní úkol, a to je zastavit růst státního dluhu.

Z růstu státního dluhu má do budoucna obavy i místopředseda Unie svobody Ivan Pilip. Ten označil schválený státní rozpočet za špatný krok do nového roku. Rozpočet proto čtyřkoaliční poslanci nepodpořili. Proti vládnímu návrhu hlasovali i komunisté. Podle předsedy klubu KSČM Vojtěcha Filipa jim vadí, že se při hledání finančních zdrojů v jednotlivých kapitolách sáhlo na sociální oblast.

Vojtěch Filip, předseda poslaneckého klubu KSČM: Zejména na důchodový systém, je tedy ohrožena výplata důchodů v roce 2002 a za takových okolností klub KSČM nemohl státní rozpočet podpořit.

Několik příkladů změn, které poslanci prosadili: 300 milionů korun dostane romská komunita na projekt Soužití v Zastávce u Brna. 150 milionů korun půjde na výstavbu pražského metra. Naopak poslanci neschválili 300 milionů korun pro motolskou nemocnici na rekonstrukci dětské části. Neprošla ani miliarda a půl na zvýšení platů zaměstnanců ve státní sféře. To se nelíbí Miroslavu Kalouskovi z KDU-ČSL.

Miroslav Kalousek, poslanec za KSČM: Není to jenom hození přes palubu desetitisíců zaměstnanců, ale je to především nesplnění slibu, to je velmi špatné. Když se něco slíbí, má se to také splnit. My jsme to řešení nabídli.

Státní rozpočet musí ještě podepsat prezident Václav Havel.

Vláda a ČNB vytáhly do boje proti příliš prudkému posilování koruny

Vláda a Česká národní banka vytáhly do boje proti příliš prudkému posilování koruny. Naše měna dnes ráno opět dosáhla na další historický rekord, když se ráno dostala na hladinu 31 korun 33 haléřů za euro. Ve stejné době, kdy se koruna pohybovala na těchto maximech, se v Kramářově vile radil premiér Miloš Zeman a ostatní členové předsednictva vlády s guvernérem centrální banky Zdeňkem Tůmou. Detaily jejich dohody zná Pavla Kvapilová.

Koruna vylétla prudce nahoru, protože hráči na trhu kalkulovali s tím, že přijdou obrovské sumy za prodej ČEZ a Transgasu a tyto částky v eurech pak bude potřeba měnit na koruny. Právě toto očekávání vzalo ale dnes za své. Dohoda totiž předpokládá, že ten obnos v eurech, který bude vláda chtít přeměnit na koruny, smění přímo s centrální bankou.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Jsme připraveni to odkoupit do devizových rezerv, připadá nám to lepší, než abychom to potom odkupovali z trhu, pokud by kurs se pohyboval už úplně v úrovních, které jsou naprosto nerealistické pro tuto ekonomiku.

Peníze, které obchodníci čekali, tak zřejmě vůbec přes trh nepůjdou. Navíc vláda slibuje, že se zamyslí na tím, jaké závazky může uhradit přímo v cizí měně, a pokusí se také zařídit, aby část platby za Transgas a ČEZ proběhla rovnou v korunách. Ministři se ale ještě musí poradit a všechno se pak znovu zreviduje na další schůzce s Fondem národního majetku a Českou konsolidační agenturou 8. ledna. Podle dealera ČSOB Jana Boháče už dnes výstup z ranní schůzky zabral.

Jan Boháč: Je pravda, že to jednání mezi guvernérem panem Tůmou a panem premiérem Zemanem bylo úspěšné a oslabilo korunu až na závěrečných 31,900 k euru.

Vstřícnost vlády k dohodě ale původně premiér Zeman podmiňoval tím, že centrální banka musí snížit znovu úrokové sazby. Zlevněním peněz by totiž pomohla ekonomice, nad kterou visí hrozba recese v západní Evropě. Po schůzce ale nechtěl premiér Zeman říct, jestli se na něčem podobném obě strany dohodly.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Debata byla velmi přátelská, ke snídani jsme měli taliány.

Neuveden: !!NEROZUMÍM!! ještě k věci, ...

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: A vy si myslíte, že taliány nejsou k věci?

Ekonomové mají za to, že prostor ke snížení sazeb tu je, nejlépe už ve čtvrtek. Guvernér Tůma ale jednoznačně říká: "Na pokyn vlády nic takového udělat nemůžeme. Takový obchod nepřipadá v úvahu." Premiér Zeman tak paradoxně sám případný pokles sazeb zkomplikoval.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: Může být pro nás potom obtížnější vysvětlit, kdybychom se například rozhodli snížit, že to nesouvisí s touto transakcí a jediné, co na to můžu říct, že veřejnost !!NEROZUMÍM!! to musí věřit.

Prezident Václav Havel je hospitalizován v ÚVN v Praze - Střešovicích

Prezident Václav Havel je hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici v Praze - Střešovicích. Léčí se zde ze zánětu plic a dalších zdravotních problémů. Podrobnosti od Evy Hůlkové.

Prezidenta trápí nevzdušnost pravého plicního pole. Jeho ošetřující lékař Ilja Kotík konstatoval, že rozsah této nevzdušnosti je tentokrát větší než obvykle.

MUDr. Ilja Kotík: Potvrzujeme ještě přítomnost taky samozřejmě zápalu plic provázeného výpotkem v pohrudniční dutině.

Časová prognóza prezidentovy léčby je zatím nejasná. Primář Kotík řekl, že záleží na tom, jak prezidentův organismus zareaguje na antibiotika. Léčebnou taktiku stanoví mikrobiolog na základě kultivačních výsledků, které se neustále doplňují.

MUDr. Ilja Kotík: Máme i rezervy některé, ano, máme možnost, máme i kontakty se zahraničím, kdyby bylo potřeba, samozřejmě, že je využijeme.

Zda dosud zvolená léčba je účinná, se ukáže podle Kotíka nejdříve do 24 hodin.

MUDr. Ilja Kotík: Pan prezident prodělal v minulosti jednak řadu infektů, takže ty mikroby si získávají odolnost proti těm antibiotikům, protože to je opakovaný zánět, mnoho let se opakující, a navíc pan prezident prodělal v minulosti závažnou reakci imunitní, prostě, takže nemůže dostávat všechna antibiotika.

Další informaci o prezidentově zdravotním stavu poskytnou lékaři zítra v poledne.

Rádio Svobodná Evropa se zřejmě přestěhuje z centra Prahy

Rádio Svobodná Evropa se zřejmě přestěhuje z centra Prahy. Bezpečnostní rada státu dnes kabinetu doporučila, aby na toto téma zahájil jednání s americkou stranou. Podle nejvyššího bezpečnostního orgánu země by měla Svobodná Evropa vysílat z méně rizikového místa. Pokračuje František Lutonský.

Svobodná Evropa vysílá z centra Prahy od 4. června 1995. Nebezpečí případného teroristického útoku na budovu vysílačky se teď podle Bezpečnostní rady zřejmě zvýší. Naši vojáci se totiž chystají zapojit do operací na území Afghánistánu. Tím dostávají teroristé mnohem jasnější signál, že Česká republika stojí proti nim.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Samy důvody pohodlí nejsou dostatečným argumentem pro bezpečnostní riziko, které by v případě teroristického útoku hrozilo především pražským občanům.

Odůvodňuje záměr vlády premiér Miloš Zeman. S tím souhlasí šéf sněmovny Václav Klaus ...

Václav Klaus, předseda PSP ČR, předseda ODS: Je potřeba věci popostrčit kupředu.

... i předseda Senátu Petr Pithart.

Petr Pithart, předseda Senátu PČR: Přijímáme podstatně větší rizika a je přiměřené hledat tomu adekvátní zajištění bezpečnosti.

V nejbližších dnech proto česká diplomacie zahájí jednání s americkou stranou o přestěhování Svobodné Evropy na bezpečnější místo.

Jan Kavan, ministr zahraničí ČR: Ta jednání budou probíhat v návaznosti na dnešní prohlášení, které není kvalitativně odlišné, jenom přesnější a razantnější, než co jsme řekli v minulosti.

Předpokládá šéf naší diplomacie Jan Kavan. V současné době je ve hře o přestěhování Svobodné Evropy pět objektů na okraji Prahy. Vytipovalo je ministerstvo obrany s ohledem na bezpečnost a obranu před případným útokem. Rádio by ale svou adresu nejraději neměnilo. Vláda prý zatím vedení stanice o přestěhování oficiálně nepožádala. V případě, že se tak stane, měl by prý tento objekt splňovat všechny technické i prostorové požadavky.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu je velmi špatná

Nastupující premiér afghánské vlády Hamid Karzaj vyjádřil naději, že přechod politické moci do rukou nového kabinetu proběhne hladce. Zároveň ale varoval jednotlivé ozbrojené skupiny v Afghánistánu, že budou muset přistoupit na jednotné velení v rámci společné armády. Americké letouny znovu bombardovaly úkryty ozbrojenců z Al-Kajdy v horách na východě země. Zřejmě už tento týden do Afghánistánu dorazí první vojáci mezinárodních mírových sil. Jak z Afghánistánu hlásí spolupracovnice Radiožurnálu z agentury Epicentrum Petra Procházková, bezpečnostní situace v zemi je velmi špatná.

Za poslední týden bylo na silnici do Dželálábádu přepadeno více než deset aut. Všechna byla napadena ve stejné oblasti, kde před několika týdny neznámí muži zastřelili čtyři zahraniční novináře. Když jsme tímto místem projížděli my, nestál zde jediný vládní voják, široko daleko nebylo žádné kontrolní stanoviště. Vedení Severní aliance nám pak vysvětlilo, že dokud nezahájí činnost nová prozatímní vláda a dokud se nebudou všichni místní vůdci podřizovat centrální moci v Kábulu, není nikdo schopen zajistit bezpečnost na afghánských cestách. To však může trvat ne měsíce, ale roky.

Vojáci v Jemenu bombardují vesnici, kde se údajně skrývají extrémisté

Vojáci v Jemenu bombardují v provincii Maríb vesnici, kde se údajně skrývají extrémisté napojení na organizaci Al-Kajdá. Zatím zemřelo dvanáct lidí. Jemenská armáda nasadila do bojů s muži ozbrojenými puškami tanky a vrtulníky. Podle BBC tento vývoj naznačuje, že válka s mezinárodním terorismem nastupuje do další fáze.

Ministři obrany NATO se dohodli na zefektivnění mírových misí na Balkáně

Ministři obrany Severoatlantické aliance se dohodli na zefektivnění mírových misí na Balkáně. Aliance soudí, že počet vojáků působících v mezinárodních silách v Bosně, Kosovu a Makedonii se dá snížit téměř o jednu třetinu. To by znamenalo odchod přibližně 23 000 vojáků z území bývalé Jugoslávie. Slovo má bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Šéf NATO Robertson prohlásil, že aliance má možnost propojit velitelské systémy a zásobování tak, že může stáhnout několik tisíc vojáků z mírových misí, aniž se naruší jejich schopnost udržovat na Balkáně pořádek. Robertson popřel, že by aliance chtěla Balkán vojensky vyklidit.

George Robertson: Neexistuje žádná dlouhodobá strategie pro odchod z Balkánu, je nutné tam upevnit demokracii.

Řekl Robertson. Stejný názor tlumočil Českému rozhlasu také ministr obrany Tvrdík.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: Ta situace zatím zdaleka není stabilizována do té míry, že už by šlo uvažovat o stažení vojáků. Na jednu stranu je tam prvek výrazné ekonomické nejistoty, na stranu druhou stále se tam vyskytuje určitá korupce, určité prvky organizovaného zločinu.

Tvrdík dodal, že Česko na jedné straně sice stáhlo své vojáky z Bosny, ale posílí o dva vrtulníky misi KFOR v Kosovu.

V největším americkém kostele vypukl požár

Požár vypukl v největším americkém kostele, Katedrále svatého Jana v New Yorku. Rozsah škod zatím není úplně jasný, ale podle policie se zřejmě zhroutila část střechy katedrály. Nad budovou je teď desetimetrový oblak černého kouře. Podle svědků začalo hořet v obchodě s dárkovými předměty v zadní části episkopálního kostela, který je v severozápadní části Manhattanu.

Případ Lubomíra Štrougala odročil soud na 21. ledna

Soud odročil na 21. ledna případ komunistického ministra vnitra Lubomíra Štrougala. V březnu 1965 měl nařídit, aby pracovníci jeho inspekce dále nešetřili kauzu tří vražd, které v roce 1948 spáchali příslušníci StB. Líčení u Obvodního soudu pro Prahu 7 dnes pokračovalo čtením historických dokumentů. Předvolaní svědkové se zatím nedostavili. Případ shrnuje Helena Šulcová.

Lubomír Štrougal stále jakoukoliv vinu popírá.

Lubomír Štrougal: To je nesmysl.

Příslušníci StB v roce 1948 brutálně vyslýchali trojici mužů, které zatkli pro podezření ze špionáže pro Spojené státy. Potom je zabili, aby se veřejnost o násilných výsleších nic nedozvěděla. Vyšetření případu měl zabránit právě Štrougal. Obžaloba vychází ze zápisu ministerstva vnitra z roku 1965, ve kterém se píše, že z pokynu ministra vnitra se má případ nechat v klidu a nepředávat generální prokuratuře.

Lubomír Štrougal: Z těch materiálů vidíte, že prokuratura o všech podrobnostech těhletěch záležitostí věděla od roku 1953, a já byl ministr vnitra od roku 1961.

Dagmar Keršová: Prosím vás, soudruh Štrougal se cítí nevinen, nechal to vyšetřovat, nic se nevyšetřilo, no, prostě tohleto jsou komunistické výmluvy.

Tvrdí tehdejší studentka Dagmar Keršová, která se přijela na soudní líčení podívat z Německa, kde nyní žije. Kauzou Lubomíra Štrougala se bude soud znovu zabývat koncem ledna. Zatím není jasné, kdy by mohl padnout rozsudek. Štrougalovi hrozí až deset let vězení.

Reklama stále častěji proniká do základních a mateřských škol

Reklama stále častěji proniká i do základních a mateřských škol. Zaznamenali jsme dokonce i případ, kdy se děti místo vyučování fotily pro prezentaci stavební spořitelny. Jak zjistila Lenka Šumová, nátlak prodejců nejrůznějšího zboží a služeb na žáky a učitele sílí.

Na reklamní předměty, coby učební pomůcky, si řada z nás už zvykla. Přesmíru tolerance ale občas přestřelí agenti s finančními službami zabezpečujícími rodinu.

Neuveden: Paní učitelka mi nejprve vyhrožovala, že mi dá poznámku, nakonec to však neudělala.

Tvrdí jeden z žáků, který se odmítal zapojit. Školy nejsou ale komerční zóna, a tak mnohým rodičům už také dochází trpělivost.

Neuveden: Protože se jedná o soukromou firmu a ta si má své aktivity vyvíjet někde jinde, jenom ne ve škole.

"Ministerstvo školství má v případě takovýchto zásahů do vyučování ale omezenou pravomoc," říká mluvčí Vladimíra Al-Malikiová.

Vladimíra Al-Malikiová, mluvčí ministerstva školství: Rozhodně to je plně v kompetenci ředitele školy.

Nespokojení rodiče proto najdou zastání pouze u zřizovatelů škol a těmi jsou místní samosprávy. Také samotné reklamní agentury se snaží působení svých agentů řídit.

Jiří Mikeš: Já vždy naše členy varuji, že je to velice problematická záležitost dělat marketing ve školách.

Říká ředitel Asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš a dodává, že školáci a vlastně všechny děti jsou ale přesto častým terčem reklamy.

Jiří Mikeš: Protože jsou to čistí spotřebitelé a čím dříve jsou nějak ovlivňováni, tím pevněji potom mohou vyznávat určitou značku, určitý výrobek.

Je tedy především na rodičích, jestli si všímají, s čím chodí domů jejich děti a jestli si je někdo neplete s reklamním panelem.

Otrokovice musí státu splatit půjčku na rekonstrukce domů po povodních

Více než půl milionu korun vymáhá otrokovická radnice na občanech, kteří si po povodních půjčili peníze na rekonstrukce domů. Celková částka, kterou město obdrželo od státu, je splacena přibližně z poloviny. Více informací má zlínský redaktor Českého rozhlasu Roman Verner.

Otrokovice musí státu vrátit ještě 40 milionů a 700 tisíc korun. O něco menší díl povodňové půjčky už městu občané splatili. Starosta Stanislav Myšák věří, že i ty nejméně dobytné peníze se podaří včas získat a státu vrátit.

Stanislav Myšák, starosta Otrokovic: Vzhledem k tomu, že u žádné té pohledávky není stejný ručitel, tak to vidíme jako pohledávku vymahatelnou.

Po tragickém létu roku 1997 požádalo zdejší radnici o pomoc téměř 550 rodin.

Stanislav Myšák, starosta Otrokovic: My jsme ty peníze půjčovali lidem s důvěrou, že až my je budeme muset vrátit státu, tak ty peníze budeme mít zpátky. Myslím si, že jsme hlavně udělali dobře, že jsme podmiňovali každou tu další půjčku dokladem o tom, že již na té obnově bylo provedeno a že ty peníze byly skutečně vynaloženy.

Proto zřejmě v Otrokovicích nehrozí, že lidé o střechu nad hlavou přijdou, jak se možná stane v Troubkách.

Neznámá žena připravila 73letou důchodkyni o 40 000 korun

Ani atmosféra blížících se Vánoc neodradí pachatele od toho, aby od starých lidí vylákali velké finanční částky. Přes mnohokrát opakovaná varování policie se přitom stále najde dost důvěřivců, kteří často naprosto nepravděpodobným smyšlenkám uvěří. Poslední známý případ se odehrál v Brně. Zatím neznámá žena si tam políčila na 73letou důchodkyni. Podrobnosti řekla Ivanu Holasovi Jana Kozárová z brněnského policejního ředitelství.

Jana Kozárová: Sdělila, že vyhrála na důchodovém zabezpečení 400 000 korun, vyplacení této částky podmínila tím, že jí nejdříve musí ta žena zaplatit v hotovosti částku 40 000 korun.

Důchodkyně se bez dlouhého uvažování vydala s podvodnicí do banky, kde vybrala požadovaných 40 000 a předala ženě. Ta pochopitelně vzápětí i s penězi zmizela. Legenda o výhře ve slosování důchodového zabezpečení je poměrně nová, v Brně se ale objevila už minulý týden, kdy 79letý muž přišel dokonce o 80 000. Původně ovšem podvodnice hovořila také o výhře 400 000 korun a rovněž požadovala vyplatit 40 000.

Jana Kozárová: Tady v tom případě je možné předpokládat, že by se mohlo jednat i o stejnou osobu, samozřejmě od poškozených máme popis.

Ve věku 74 let zemřel známý francouzský šansoniér Gilbert Bécaud

Ve věku 74 let zemřel známý francouzský šansoniér Gilbert Bécaud. Jeho osobnost nám přiblížil Jan Šmíd.

Bécaud, vlastním jménem Francois Gilbert Silli byl jednou z nejznámějších postav francouzského šansonu druhé poloviny dvacátého století. Pro jeho nezdolnou energii a temperament i jevištní vystupování se mu přezdívalo "mesieur 100 000 voltů". Z pařížských nočních klubů se dostal až na pódium pařížské Olympie, kde začal vystupovat na popud Edith Piaf. "Opustil nás přítel, opustil nás velký zpěvák, opustil nás velký skladatel," řekl další slavný francouzský šansoniér Charles Aznavour. K jeho nejznámějším skladbám patří nezapomenutelná píseň LďImportant cďest la rose, kterou u nás zpívala Helena Vondráčková pod názvem Růže kvetou dál, i další slavná skladba Nathalie.

Ozvěny z burzy

Také dnes hýbaly pražskou burzou včerejší výsledky privatizace. Klesala cena akcií Unipetrolu, protože obchodníci vnímají negativně vstup Agrofertu do této petrochemické firmy. Podle analytika společnosti Patria Finance Bohumila Pavlici byl dalším propadajícím se titulem ČEZ, a to kvůli nejistotě z oddálené privatizace.

Bohumil Pavlica: Dnešní vývoj na pražské burze byl zcela odlišný od vývoje posledních dnů, obchodování začalo ihned při zahájení !!NEROZUMÍM!! fáze a zájem investorů se dopoledne soustředil především na akcie Unipetrolu, který byl dnes velmi !!NEROZUMÍM!!. Investoři prodej Unipetrolu do rukou společnosti Agrofert vnímají negativně a pokračují ve výprodejích. Po ranním výrazném oslabení o 18 % částečně zkorigoval svou ztrátu a zavíral níže o 7,5 % a zavíral na ceně 43 korun. Dalším titulem, který dnes pokračoval v poklesu, byl ČEZ. Investoři negativně vnímají nejistotu ohledně dokončení privatizace této společnosti a titul dnes oslabil o 4,7 % na závěrečnou cenu 70,80 korun.

K věci

Jak už jste slyšeli ve zprávách, vláda se dohodla s centrální bankou na tom, jak naloží s penězi z privatizace plynárenství a elektroenergetiky. Toto ujednání by mělo zabrzdit příliš prudké posilování koruny. Pavla Kvapilová o tom teď bude mluvit s Milenou Gojsovou z týdeníku Ekonom.

Dobrý podvečer.

Milena Gojsová: Dobrý podvečer.

Už jsme viděli, že ta dohoda mezi centrální bankou a vládou oslabila korunu určitým způsobem, myslíte si, že to bude tedy opatření, které bude mít takový efekt, jak centrální banka chce?

Milena Gojsová: Ona je to taková dobrá představa, jak velkou roli hraje ve všem očekávání. Vezměte si, že se vlastně ještě nic neuskutečnilo z toho, co se vláda dohodla, ony ty peníze tady nejsou, samozřejmě, takže dá se říci, že jenom to, že se banka dohodla s vládou, už stačilo pro to, aby kurs poklesl, ale ne o moc, a musím říct, že se ani neočekává, že by ta koruna oslabila až zase k nějakým hodnotám, na které jsme byli zvyklí, za úspěch se bude spíš pokládat, když trochu oslabí a nebude dále posilovat, nebo ne aspoň příliš rychle a příliš silně.

U nás se tady docela s oblibou mluví o jakémsi sporu mezi centrální bankou a vládou, sám premiér Miloš Zeman řekl, že to už je vlastně dávno pasé. Při té dnešní dohodě, dá se to brát tak, že právě vláda a centrální banka budou skutečně postupovat v součinnosti?

Milena Gojsová: Ono to není poprvé, kdy se již na něčem dohodli, i když tato záležitost je tak hodně markantní, ale také to úplně neznamená, že by tam nebyly žádné třecí plochy. Povšimněte si jenom toho, že například analytici uvažují o tom, jestli se sazby úrokové budou snižovat už teď ve čtvrtek na zasedání bankovní rady, a soudí se, že to prostě bankovní rada neudělá už proto, že by to vypadalo, že poslouchá vládu a že není samostatná. !!NEROZUMÍM!! to přece tak, že vlastně toto není úplně normální, i když já nevím, možná by mně někdo ze světa řekl, že u nich to funguje nemlich stejně. Já vám řeknu takhle, až bude úplně standardní to, že banka bude s vládou se dohadovat na věcech, nebude to ostře sledované médii, tak pak to bude teprve všechno v pořádku.

Premiér Miloš Zeman chce, aby se sazby snížily z toho důvodu, že je tady ta hrozba recese v západní Evropě a my jsme na západní Evropě samozřejmě závislí, nicméně nezkomplikoval to trochu právě tím, že asi banka to nebude tak chtít udělat, to snížení sazeb, právě proto, aby to nevypadalo, že poslouchá vládu?

Milena Gojsová: Česká národní banka to stejně, dá se říci, že se to čekalo, analytici se shodli na tom, že by to mělo být do konce prvního čtvrtletí. Ono je možné, že to za těchto okolností, aby byl vydán určitý signál, bude dřív, ale upřímně řečeno, to nezávisí jenom na těch privatizačních penězích. Těch faktorů je víc a ukáže se, jak bude vypadat celorok a jak hlavně ty trendy té inflace a právě té případné hrozící recese budou vypadat. Já myslím, že to dneska by bylo trošku věštění, může to být ve čtvrtek, může to být po Novém roce a může to být i později.

Milena Gojsová, Ekonom, pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Milena Gojsová: Na slyšenou.