Ozvěny dne 17. června 2010

Přehled zpráv

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Česko souhlasí s tím, aby Unie posoudila náš státní rozpočet, potvrdil to premiér Fischer.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
To rozhodně neznamená, že o deficitu či podobě českého rozpočtu bude rozhodovat někdo jiný, než české autority.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Strany koalice vyzvaly Fischerův kabinet, aby přestala s tendry a personálními změnami. Výzva se týká i státního rozpočtu.

Petr NEČAS, lídr strany ODS:
Aby zavázala 10 miliard korun ve výdajích státního rozpočtu a neumožnila utrácení těchto finančních prostředků vzhledem k vývoji schodku veřejných financí v letošním roce.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Izrael ustupuje mezinárodnímu tlaku, částečně uvolňuje blokádu Gazy.

redaktor:
Nově by se do Gazy mělo dostat nejen více pomoci, ale třeba také věci, které se dosud dovážet nesměly.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zítra čekejte oblačno, místy přeháňky i bouřky a teploty do 22 stupňů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Štěpánka Čechová.

Summit Evropské unie v Bruselu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jak předejít další hospodářské a finanční krizi. To bylo hlavní téma dnešního summitu Evropské unie v Bruselu. Sedmadvacítka chce stanovit přísnější pravidla pro fungování svého hospodářství a také vytvořit systém pro zvládání případných potíží finančních ústavů. Do Bruselu teď zdravím našeho zpravodaje Pavla Nováka. Dobrý podvečer, Pavle. V čem panuje mezi členy Unie shoda?

Pavel NOVÁK:
Evropská sedmadvacítka se dnes na summitu v Bruselu dohodla na zpřísnění pravidel fungování hospodářství, má to vést k udržitelnosti ekonomiky. Unie tedy chce zavést přísnější sankce za porušování rozpočtové disciplíny pro ty země, které se budou příliš zadlužovat, zatím ale nejsou dohodnuté konkrétní formy těch sankcí, ale je vůle přitvrdit ta pravidla. Celá sedmadvacítka se také shodla na předběžné posuzování rysů národních rozpočtů celou Unií před jejich přijímáním v národních státech a prioritou podle Unie je také mít silný a zdravý bankovní sektor. Unie chce podle předsedy Evropské rady nejpozději v druhé polovině července proto zveřejnit výsledky zátěžových testů evropských bank, tedy jak by obstáli v případě, že se další stát dostane do dluhové krize jako Řecko. To má rozptýlit obavy finančních trhů ze špatného stavu evropských bank. Tolik pro tuto chvíli z Bruselu Pavel Novák, Český rozhlas.

Schůzka lídrů K9

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Proti kontrole návrhu národních rozpočtů v Bruselu je ale ODS. Na schůzce lídrů K9 to řekl místopředseda strany Petr Nečas. A zatímco TOP 09 by podle svého předsedy Karla Schwarzenberga připustila na evropské úrovni o rozpočtech diskusi, ale je proti nařizování. ODS nepřipouští ani to.

Petr NEČAS, lídr strany ODS:
Pro občanské demokraty je jakákoliv forma schvalování, ať již ex ante nebo ex post rozpočtu, což je bytostně politický dokument a bytostně národní pravomoc ze strany jakýchkoliv orgánů Evropské unie za neakceptovatelný krok.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Sociální demokraté naopak s kontrolou národních rozpočtů Evropskou unií souhlasí. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že takové opatření suverenitu jednotlivých členských států neohrozí.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Myslím si naopak, že podobné konzultace ještě ve fázi přípravy jednotlivých národních rozpočtů a státních rozpočtů jsou užitečné a mohou být pro jednotlivé členské země užitečné. A my také jako sociální demokraté chápeme, proč Evropská komise přišla tedy s tímto návrhem, je nutno si uvědomit, že to byla reakce na opakované falšování údajů, které poskytovalo Řecko v těch minulých letech.

Česko se spolu s Itálií postavilo proti zavedení nové bankovní daně

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Česko se spolu s Itálií postavilo proti zavedení nové bankovní daně. Další státy si nicméně přejí v přípravách na zavedení daně pokračovat. Návrh Evropské komise, která o uvedení daně uvažuje, má podle premiéra Jana Fischera řadu nejasných míst. Banky by měly odvádět daň do speciálních národních fondů, ty mají fungovat jako pojistka pro případ, že se finanční ústavy dostanou do potíží. Evropská sedmadvacítka chce přijít na schůzku skupiny zemí G20 v Torontu na konci června se společným stanoviskem.

Strany koalice vyzvaly Fischerův kabinet, aby přestala s tendry

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vláda Jana Fischera by měla přestat s personálními změnami a zadáváním tendrů a také s obsazováním velvyslaneckých postů pár týdnů před ukončením svého mandátu. Vyzvali ji k tomu lídři případné vládní trojkoalice. Ti také po vládě chtějí, aby se zavázala udržet 10 miliard korun ve výdajích státního rozpočtu a znemožnila jejich utracení.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Vláda Jana Fischera dostala od lídrů případné trojkoalice doslova políček. To, jak vidí její poslední aktivity, shrnul šéf Věcí veřejných Radek John.

Radek JOHN, předseda strany Věcí veřejných:
Vyhlašování veřejných zakázek, výprodej této země, rozdělování křesel kamarádčíkům, kteří neuspěli v nejrůznějších věcech na nejrůznějších místech.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Lídr ODS Petr Nečas jako příklad chyb úřednické vlády uvedl odvolání představenstva ČD Cargo valnou hromadou Českých drah.

Petr NEČAS, lídr strany ODS:
Je pro nás nepřijatelné, aby probíhaly tak významné změny u tak významné pozice, mimochodem bez toho, aby se o tom vůbec dozvěděl ministr dopravy.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Cíl výzvy lídrů případné trojkoalice shrnul předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Karel SCHWARZENBERG, předseda strany TOP 09:
Doufám, že všechny tlaky na tu vládu teď přestanou.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Věra Masopustová, Radiožurnál.

Protikorupční opatření budou mít podle Transparency International minimální přínos

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Protikorupční opatření, která připravuje vznikající vládní koalice, budou mít podle Transparency International minimální přínos. Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se už dříve shodli na zřízení protikorupčních státních zastupitelstev a také na zřízení zvláštních soudů, anebo soudních senátů, které by úplatkářství trestali. Jak řekl Radiožurnálu předseda správní rady české pobočky nevládní organizace Transparency International Václav Láska, efektivnější by bylo přijmout účinnou a ucelenou protikorupční strategii vlády.

Václav LÁSKA, předseda správní rady české pobočky nevládní organizace Transparency International:
Mě strašně mrzí, že údajná protikorupční strategie se smrkla na dvě, tři represivní opatření jako agent provokatér. Je to prostě diskuse nad něčím, co ať projde nebo neprojde, bude mít relativně velmi malý vliv na boj s korupcí. Pokud chceme udělat nějaké opatření související s agentem, tak udělejme to, co my máme žádáme už přes 2 roky, a to je, že tak, jak je policejní agent dneska definován v trestním řádu při zachování pravidel, které tam jsou, udělejme jinou věc, rozšiřme tu možnost, aby tím agentem mohl být i civilista.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Boji s korupcí by se měl podle Transparency International věnovat místopředseda nebo přímo předseda vlády, vzniknout by zároveň měla rada vlády pro protikorupční politiku.

Jihomoravský kraj přestane od 1. července proplácet zdravotnické regulační poplatky

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jihomoravský kraj přestane od 1. července proplácet zdravotnické regulační poplatky. Připojí se tak k šesti krajům, které tento systém už opustily. Radní tak reagují na doporučení Evropské komise. Ta systém považuje za diskriminační. Nahrazení poplatků navíc už nemá hejtmanství ani peníze, jak říká radní Oldřich Ryšavý, kraj na proplácení vydal přibližně 100 milionů korun.

Oldřich RYŠAVÝ, radní Jihomoravského kraje:
Nemyslím si, že to bylo zbytečné, občané sami tím, že čerpali, usoudili, že je to věc dobrá, ale ukázalo se nyní, že prostě plošně to je nad rámec možností Jihomoravského kraje. Do 30. 6. ten systém dobíhá, zhruba do srpna budeme ještě zpětně schvalovat vyúčtování této záležitosti, předpokládám, že ta konečná suma se přiblíží cirka 100 milionů korun.

Václav Klaus se nezúčastní víkendového kongresu ODS

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Prezident a zakladatel ODS Václav Klaus se nezúčastní víkendového kongresu ODS. Serveru Parlamentní listy to sdělil prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Prezident nicméně pošle na kongres svůj dopis. Oslovit účastníky kongresu pouze dopisem se chystá i Mirek Topolánek.

Zákon o zdravotnické záchranné službě

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vzdělávaní mladých lékařů, změn lékové politiky a zákon o zdravotnické záchranné službě, to jsou tři věci, na kterých se dnes shodli zdravotničtí vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Lenka JANSOVÁ:
Lepší přípravu na atestaci a možná i víc peněz, to slibují mladým lékařům zdravotničtí vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Další změny čekají mediky, říká europoslanec Milan Cabrnoch z ODS.

Milan CABRNOCH, poslanec Evropského parlamentu /ODS/:
Pregraduální, tedy lékařské fakulty a další obdobné školy, vzdělávání nemůže být financováno z veřejného, zdravotního pojištění, ale musí přejít pod resort školství.

Lenka JANSOVÁ:
Lékaři by také měli v budoucnu psát pacientů na recept jenom účinnou látku, konkrétní medikament si nemocný vybere podle ceny a do třetice se experti shodli na zákoně o zdravotnické záchranné službě. Spory trvají o počet pojišťoven. Věci veřejné chtějí pořád jednu jedinou, s tím nesouhlasí ODS ani TOP 09. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Po dvou dnech náročných jednání schválila izraelská vláda uvolnění blokády pásma Gazy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Po dvou dnech náročných jednání schválila izraelská vláda uvolnění blokády pásma Gazy. Částečně tak ustoupila tlakům mezinárodního společenství, které se dožadovalo úplného zrušení blokády a to po útoku na námořní konvoj s humanitární pomocí. Do Gazy se tak nově budou moci dovážet například hračky, marmeláda nebo kečup. Izrael i nadále ale chce veškeré zboží kontrolovat.

Ondřej BOUDA:
Cílem blokády uvalené v roce 2007 je dosáhnout propuštění zajatého vojáka Gilada Šalita a také ztížit Hamasu přístup k materiálům vhodným na výrobu zbraní a zabránit organizování útoků na Izrael. V tom ale blokáda moc úspěšná nebyla. Útoky pokračují dál a Šalita Hamas chce propustit jen výměnou za dvě stě z nějakých jedenácti tisíc Palestinců zadržovaných v Izraeli. OSN se nelíbí, že za skutky Hamasu musí pykat všech jeden a půl milionu obyvatel Gazy. Dožaduje se proto úplného zrušení blokády. To ale Izrael zatím odmítá a na seznamu zakázaných věcí i nadále zůstává přes 120 položek, například cement a ocel na stavbu budov budou v pásmu k dispozici jen pro projekty OSN. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Týden po vypuknutí etnických nepokojů čelí Kyrgyzstán humanitární krizi

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Týden po vypuknutí etnických nepokojů čelí Kyrgyzstán humanitární krizi. Podle OSN opustilo své domovy přes 400 tisíc lidí. Mnozí z nich podle Mezinárodního výboru Černého kříže nemají přístup k základním potravinám, k lékům, ani vodě. Při nepokojích ve městě Oš a Džalalabád zahynulo 191 lidí. Úřady ale připouštějí, že počet obětí může být mnohem vyšší.

Lenka KABRHELOVÁ:
Přestože do jižních regionů Kyrgyzstánu už humanitární pomoc začala proudit, mnozí běženci zůstávají napospas osudu v katastrofálních podmínkách. Uzbečtí uprchlíci z improvizovaného tábora v jedné z vesnic nedaleko uzbecké hranice ležící zhruba 15 kilometrů od města Džalalabád, Českému rozhlasu potvrdili, že nemají potraviny, dostatek vody, chybí i lékařská pomoc pro zraněné a přístřeší. Na jednom místě se tísní tisíce lidí, drtivou většinu běženců tvoří ženy s malými dětmi, všichni se obracejí na mezinárodní společenství s prosbou o pomoc. Humanitární organizace varují, že pokud nepřijde okamžitě, situace může přerůst v zásadní krizi, které bude jenom obtížné čelit. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Džalalabád, Kyrgyzstán.

Požár skládky starých pneumatik v Tušimicích

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Už více než 6 hodin hoří v Tušimicích na Chomutovsku skládka starých pneumatik. Počet hasičských jednotek, které oheň likvidují, se zdvojnásobil, situaci přímo na místě sleduje reportér David Hertl. Dobrý podvečer.

David HERTL:
Dobrý podvečer. Ten počet hasičských sborů se zvýšil na 23 a požár pneumatik určených k recyklaci likvidují vodními proudy a postupným zavážením zeminou. Ani tak se zatím nepodařilo požár lokalizovat a hasiči budou na místě zcela určitě ještě několik hodin. Mohutný sloup kouře podle posledních rozborů hygieniků neobsahuje látky, které by ohrozily zdraví obyvatel nedaleké Kadaně a městská policie tak odvolala doporučení, aby lidé nevětrali. Příčina požáru zatím není známa, jisté je, že nikdo nebyl zraněn. Pro Radiožurnál David Hertl, Tušimice.

Společnost Incheba se dohodla s městem na nových smluvních podmínkách

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Společnost Incheba, která má v pronájmu pražské Výstaviště, se dohodla s městem na nových smluvních podmínkách. Incheba přistoupila na podmínky magistrátu, které mají být pro město výhodnější, než dřív. Přesné aspekty dohody upřesňuje radní Milan Richter.

Milan RICHTER, radní:
Vrátíme se před povodně, to znamená, že bude zkrácena ta šedesátiletá nájemní smlouva na patnáct let, dojde k navýšení nájmu a zároveň Incheba nám vyplatí zpětně nájemné, které nám je dlužná a zároveň nám samozřejmě dá pojistné plnění.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od částky za nájemné, které má Praha získat zpět, se ale odečtou náklady, které Incheba do areálu Výstaviště už investovala. Za minulé roky tak město dostane zhruba 62 milionů. Podepsanou dohodu ještě v úterý projedná rada města.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co uslyšíte? Evropská unie hledá cestu, jak uklidnit finanční trhy a posílit euro. Ve hře je i nová bankovní daň, proti které protestují Češi. O škodovky je stále větší zájem, na odbyt jdou například v Číně a všímá si toho i komentátor Ivan Hoffman.

Evropská unie hledá cestu, jak uklidnit finanční trhy a posílit euro

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak co nejdůsledněji ochránit evropskou ekonomiku, finance a jednotnou měnu před otřesy, jakým je vystavila dluhová krize Řecka. Radili se o tom unijní státníci na dnešním bruselském summitu a kromě větší kontroly rozpočtu jednotlivých zemí probírali i návrh na zavedení nové daně z bankovních operací. Vkládala by se do zvláštních národních fondů a mohla by fungovat jako záchranná síť pro banky, které by se dostaly do vážných potíží. Jenže Česko se na dnešní schůzce sedmadvacítky postavilo proti. Podle premiéra Jana Fischera má podmět Evropské komise příliš mnoho nejasných míst. V Bruselu je náš zvláštní zpravodaj Ondřej Houska. Dobrý večer.

Ondřej HOUSKA:
Hezký den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ondřeji, jak to je tedy s tou myšlenkou, kterou prosazují hlavně Německo a Francie, jak to dopadlo?

Ondřej HOUSKA:
Evropská unie se dohodla na tom, že její členské státy by měly zavést, zavedou daň pro banky s výjimkou Česka a Itálie, tyhle ty dvě země s touhle myšlenkou nesouhlasily a vymínily si tedy, že ony tuto daň, zvláštní daň na banky zavést nemusí. Proti původním předpokladům nebo možná proti některým očekáváním Evropská unie tuhle daň zavede bez ohledu na to, kromě tedy Čechů a Italů, bez ohledu na to, jestli se podaří tuto myšlenku prosadit na globálním fóru, tedy jestli jí, tuto daň zavedou i další velké světové ekonomické celky, není ale vůbec jasné, v jaké výši by ta daň měla být, z čeho by se měla platit, nebo kdyby se měla začít platit. Proč Česko a Itálie tuhle daň nechtějí zavést, protože nebo především proto, že jejich bankovní sektor během poslední finanční krize zůstal zdravý, ani Česko ani Itálie nemusely vynakládat desítky miliard eur jako některé jiné země na ozdravení svých bank, a proto podle těchto dvou zemí je další zátěž pro banky zbytečná. Mohli by jí zaplatit běžní spotřebitelé, běžní střadatelé.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím tomu dobře, že tento návrh prostě platit bude, i bez ohledu na české a italské ne?

Ondřej HOUSKA:
Tento návrh bude platit, ale jen pro pětadvacet zemí Unie, nikoliv v Česku a v Itálii ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy s výjimkou těchto dvou zemí, které jsem citovala.

Ondřej HOUSKA:
Tyto dvě země se můžou svobodně rozhodnout, zda tuto daň zavedou nebo ne a obě deklarovali, že jí nechtějí zavést, čili Česko jí nezavede.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím. Došel summit k jiným zásadním rozhodnutím, pokud jde o ochranu eura a unijní ekonomiky jako takové?

Ondřej HOUSKA:
Summit se dohodl na tom, o čem se mluví v posledních dnech, to znamená, že by členské země předkládaly obecné rámce svých rozpočtů, to znamená, plán příjmů a výdajů do Bruselu k diskusi komisi a svým evropským partnerům, ale jestli je to nějaký zásadní krok pro větší konzistenci v rámci eurozóny, o tom řada ekonomů pochybuje, když to velmi zjednoduším, tak řekl bych, převládá názor, že společná měna může nadále fungovat jedině tehdy, když se velmi, velmi posílí koordinace hospodářské politiky v rámci Unie a eurozóna se bude vyvíjet směrem k něčemu, čemu se říká společná hospodářská vláda, to znamená, hospodářská politika bude výrazně koordinovaná, ovšem k něčemu takovému nepochybně v Evropské unii a v eurozóně teď není politická vůle.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje zvláštní zpravodaj na unijním summitu Ondřej Houska. Děkuji za aktuální informace. Na shledanou.

Ondřej HOUSKA:
Na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Po telefonu zdravím finančního experta ODS Michala Doktora, dobrý večer.

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Petra Zahradníka, konzultanta Evropské kanceláře České spořitelny, dobrý večer i vám.

Petr ZAHRADNÍK, konzultant Evropské kanceláře České spořitelny:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doktore, sdílíte rezervovanost české reprezentace na summitu vůči tomu plánu zvláštní bankovní daně, slyšeli jsme, že díky tomu, že česká reprezentace je proti, nebude u nás možná zavedena tato daň.

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
Já vůči tomuto návrhu další speciální bankovní daně nejsem rezervovaný. Já jí zcela odmítám, křičím a protestuji velmi nahlas, to je naprostý nesmysl, který zaplatí daňoví poplatníci, zdůrazňuji, za většinu selhání bankovního sektoru v minulosti mohou politici těch samých vlád, které dnes nařizují mimořádnou a novou bankovní daň.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vám vadí nejvíc co konkrétně, říkáte, zaplatí to daňoví poplatníci, myslíte si, že by mohli zaplatit tedy jaksi v dražších službách bank tuto daň.

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
No, samozřejmě, ta banka, ve smyslu vedení a rozhodování svých akcionářů bude chtít být stále tak výnosná, stále tak dobrou investicí pro své, pro své majitele jako doposud, a pokud Evropská komise v prostředí evropské jednotné evropské měny nařídí nějakou takovouto daň, nikoliv formální, ale skutečnou daň, způsobí těm bankám více náklad. A banky to budou chtít někde dohnat. A samozřejmě, že to zaplatí klient.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Zahradníku, ani podle vás ten úmysl jistit bankovní sektor zavedením nové daně není nejšťastnější, protože ho tak jako tak stejně zaplatí daňoví poplatníci?

Petr ZAHRADNÍK, konzultant Evropské kanceláře České spořitelny:
Ano, v tomto zcela souzním s tím, co bylo řečeno, zejména odmítám to, aby se jednalo o plošný nástroj, protože podívámeli se na mapu Evropské unie, tak se ta krize finančních systémů určitě dotkla Británie, určitě Irska, Belgie, Německa, možná Rakouska, ale řekněme, že většiny států Evropské unie se toto vůbec nedotklo. A nechápu, proč by v těchto podmínkách nebo za těchto okolností měly tyto státy uvalovat tuto dodatečnou daňovou zátěž. Na druhou stranu si myslím, že rácio této debaty spočívá v tom, že by měly být výrazným způsobem posilněny preventivní systémy, které by do budoucna v této situaci zabránily, ale plošná bankovní daň tímto preventivním systémem určitě není.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co by to mohlo být, ta účinná prevence?

Petr ZAHRADNÍK, konzultant Evropské kanceláře České spořitelny:
Já si myslím, že to je za prvé zdravý lidský rozum a za druhé, daleko účinnější, řekněme, fungování bankovních dozorů, o čemž se mluví v současné době také, řekněme, schopnost predikovat to, co se může stát a možná i jisté omezení nenasytnosti, které jak banky, tak jejich klienty v poslední době vykazovaly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doktore, stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka naopak prohlásil, že by mohlo být to opatření, o kterém mluvíme, ta bankovní daň vítanou pojistkou pro státní rozpočet, pokud by nějaký bankovní ústav krachoval, kdyby se ten systém podařilo důkladně propracovat, vy nevěříte, že ta idea stojí alespoň za delší úvahy.

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
Ne, ta idea nestojí za žádnou delší úvahu, je to prostě holý nesmysl. Nikomu neprospěje. Já bych daleko více očekával od politiků, že řeknou, že se přestanou plést do oblasti zdravého rozumu, do oblasti rácia a rozhodování o tom, co je a není správná investice. Kdyby politici v evropském, ale i třeba ekonomickém prostoru Spojených států se nepletly do deformací trhu s byty, s nemovitostmi, nezpůsobovaly by reálné ekonomice takové nárazy, které dnes chce někde odstraňovat tím, že zavede speciální daň.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak si vysvětlujete, že 25 států ze 27 na tuto daň přistoupilo?

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
Je to velmi špatné rozhodnutí. Oslavuji a jsem velmi rád, že nejsme součástí jednotné evropské měny Evropské unie v tomto ohledu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Zahradníku, čím si to vysvětlujete vy, že Česko je v tomto názoru osamoceno pouze s výjimkou Itálie?

Petr ZAHRADNÍK, konzultant Evropské kanceláře České spořitelny:
Přiznám se, že je to pro mě docela překvapení, protože i řada jiných zemí, sousedi na Slovensku a jiné země, zejména ve střední a východní Evropě, které si svoje bankovní krize prožily již před 10, 12 lety a jejich bankovní systémy se nyní chovaly velmi obezřetně a v podstatě racionálně, potom podpořily, přiznám se, že když jsem viděl minulý týden, jakým způsobem je koncept této bankovní daně například implementován nebo navrhován v Maďarsku, kde by to znamenalo zhruba pětinásobnou daňovou zátěž pro bankovní subjekty, tak si říkám, zaplaťpánbůh, ale přiznám se, že zaplaťpánbůh, že jsme se tohoto neúčastnili, ale přiznám se, že racionální vysvětlení pro to, proč tento, tento návrh dostal, takovouto podporu nemám, jedině si to vysvětluji tím, že existuje možná nějaká jiná účelová aliance, kde ti, kteří podpořili tento návrh, to dostanou v případě jiného hlasování zpět, jiné vysvětlení mě v současné době nenapadá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doktore, je tady ještě jeden záměr, který ale naopak česká reprezentace přijala, a to je ten, že by se rozpočty ještě před tím, než budou schvalovány v národních parlamentech, měly posílat do Bruselu, co si o tom myslíte, mohla by to být ta pojistka proti takové dluhové pasti, do které se dostalo Řecko právě i vinou třeba falšování údajů.

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
Tak Řecko se do své situace dostalo z poněkud jiných důvodů, než které uvádíte, ale odpovím přímo, tak jsem rád, že je to pouze v úrovni odesílání nějakých dokladů, všimněte si, jak rychle zapomněli bruselští úředníci a lídři tohoto, tohoto strašného nápadu na slovíčko kontrolovat, kontrolovat a zasahovat a prověřovat a doporučovat opatření. Z toho opravdu už není nic jiného, než formální koncept nějaké diplomatické vyměňování si pozic, které ve skutečnosti k lepšímu hospodaření nepovede. Ty země musí zlepšit své hospodaření samy kvůli sobě, kvůli svému zdraví, kvůli kondici svých ekonomik, ne kvůli tomu, že se to líbí nebo nelíbí někomu v Bruselu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Zahradníku, prosím, už jen krátce. Myslíte si, že je to skutečně jen formální gesto, to, k čemu se dnes odhodlal summit a co podpořil i premiér Fischer?

Petr ZAHRADNÍK, konzultant Evropské kanceláře České spořitelny:
Tak přiznám se, že pro toto rozhodnutí mám daleko větší míru trpělivosti a tolerance, já si myslím, že země, souhlasím s panem poslancem Doktorem, že by to mělo být především v jejich vlastním zájmu, nicméně v uplynulých možná 20 letech ukázali, že to pro ně příliš velká priorita není očistit své veřejné finance. Já si myslím, že jakýsi nezávazný korektiv, jakým způsobem členské země Evropské unie k tomuto donutit není úplně, úplně od věci, ale souhlasím s tím, že to nesmí být direkce, že to nesmí být kontrola, že to nesmí být předpis pro to, jak mají jednotlivé národní autority postupovat, ale to, aby jedna země věděla, kudy se její veřejné finance ubírají, včetně střednědobého výhledu, na tom nic škodlivého neshledávám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Domnívá se Petr Zahradník z Evropské kanceláře České spořitelny. A děkuji taky poslanci a finančnímu odborníkovi za ODS Michalu Doktorovi. Díky, pánové, na shledanou.

Michal DOKTOR, finanční expert ODS:
Na shledanou.

Petr ZAHRADNÍK, konzultant Evropské kanceláře České spořitelny:
Na shledanou.

Dlouhodobý útlum na automobilovém trhu čím dál zřetelněji odeznívá

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dlouhodobý útlum na automobilovém trhu čím dál zřetelněji odeznívá. Potvrzují i dnešní údaje Škody Auto o květnovém odbytu jejich vozů. Prodalo se jich přes 65 tisíc, což je pro tento měsíc historický rekord. A ve srovnání s loňským květnem desetiprocentní nárůst. Podílel se na tom tuzemský prodej, zatímco u sousedů v Německu výrazně poklesl a naopak ke květnové bilanci přispěl podstatně i zájem zákazníků na východních trzích od Ruska přes Indii po Čínu. Krátce před vysíláním jsem se zeptala Martina Jahna, generálního ředitele Volkswagen Group v Moskvě, jak se do květnové bilance promítl prodej škodovek na ruském trhu?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Promítlo se určitě dobře, květen byl na ruském trhu poměrně silný měsíc, Škodovce se také dařilo, kumulativně prodala od ledna do května patnáct tisíc vozů a v tom květnu to bylo výrazně přes čtyři tisíce. A byl to pro Škodovku velmi úspěšný měsíc.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Čím si to vysvětlujete?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Určitě se na tom podílela i šrotovací prémie, které funguje od března v Rusku, v rámci této prémie jsou úspěšné zejména vozy Fabie. A co se týče pořadí výrobců podle počtu vozů prodaných v rámci této prémie, tak tam výrazně vede Lada, která má asi 80 procent veškerých těchto prodejů, ale Škodovka je na čtvrtém místě a vede si poměrně dobře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud jde o Octavie, jak jsou na tom v Rusku?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Octavie jsou na tom v Rusku velmi dobře, Octavie je v Rusku poměrně drahé auto, musíme si uvědomit, že na ruském trhu dominují vozy, které se pohybují někde okolo hranice pěti tisíc euro za vůz a Octavie je výrazně dražší, nicméně ve své třídě je velmi úspěšná a oblíbená.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se říct, že je to typické auto pro ruskou střední třídu?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Dá se říct, že to je auto pro úspěšnou střední třídu, protože, jak už říkám, v té cenové hladině se pohybuje Octavia z výše, nicméně je to auto, které je oceňováno pro svoji, za prvé, výdrž, ale i velký prostor a dobré motorické vlastnosti, takže je to auto oblíbené a není to auto pro každého. Jak už jsem říkal, díky své ceně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Liší se odbyt nějak viditelně po regionech, třeba jestli je o škodovky větší zájem, spíš v západní evropské části Ruska s tím, že jiné oblasti víc ovládají třeba asijské automobilky?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Tak asijské automobilky ovládají zejména Dálný východ, ale tam ty objemy nejsou tak velké, jinak pro Rusko platí, že pořád je Moskva a Petrohrad o skoro poloviny prodeje celého Ruska u některých značek ještě výše. Škodovka se poměrně dobře prodává i v regionech, protože má širokou prodejní síť, takže tne prodej mezi Moskvu a Petrohrad a zbytek Ruska je rozdělen přibližně půl na půl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jakou konkurenci pro škodovky představují na ruském trhu jiné vozy skupiny Volkswagen, dá se to říct?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Já myslím, že v Rusku si Škodovka s Volkswagenem příliš nekonkuruje, protože mají zcela oddělené prodejní sítě a také ty prodeje Volkswagenu se odehrávaly více na úrovni třeba vozů SUV, jako je /nesrozumitelné/, kde je Volkswagen velmi silný, takže tam ta přímá konkurence není tak silná, jako je tomu například v Německu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na čínském trhu taky zaujala Škodovka v květnu, sice nespadá tato oblast do vaší působnosti, ale čím byste vysvětlil tamější slušný úspěch těchto vozů?

Martin JAHN, generální ředitel Volkswagen Group v Moskvě:
Čínský trh dnes roste nejdynamičtěji na světě. Škodovka investovala ve správný čas do výroby v Číně. Škodovka má pro Čínu, řekl bych, dobré modely, dobré vozy, které se čínským zákazníkům líbí, dynamicky rozvíjí svojí prodejní síť. Takže je to jako i v jiných zemích o dobrém produktu, který Škodovka má, ale také o rozvíjející se prodejní síti a dobrých cenách.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Martin Jahn, generální ředitel Volkswagen Group pro Rusko.

Škodovky v Číně jdou na odbyt

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A nová čísla z Mladé Boleslavi zaujala taky autora poznámky večerních Ozvěn Ivana Hoffmana z listu Deník.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
Škodovka má rekord. Květnový prodej vozů je nejvyšší v její historii. Automobilce se daří i přesto, že dvěma třetinám firem u nás kvůli krizi klesly zisky i tržby. Jak tomu rozumět? Jestliže obecně platí francouzské rčení za vším hledej ženu, na ekonomiku se dá spolehlivě uplatnit parafráze za vším hledej Čínu. Z květnového rekordu 65349 aut se 14162 škodovek prodalo v Číně. Vzhledem k plagiátorské pověsti bychom spíše čekali, že si Číňané škodovku koupí jenom jednu od každého modelu a pak zaplaví Evropu padělky. Pokud se tak nestalo, vyvolává to podezření, zda se Mladá Boleslav nestává evropskou Čínou. Škodovky jsou, zdá se, v Číně vzhledem ke své kvalitě takhle ne, či nemá smysl je kopírovat. Levnější je koupit si originál. S informací, které přicházejí z Číny, je zřejmé, že se tato země mění. Z jedné strany se dozvídáme o ekonomické expanzi do oslabeného Řecka, kde Číňané cítí velké investiční možnosti a příští zisk. Z druhé strany čteme, že čínští dělníci začínají stávkovat a co je ještě zajímavější, úspěšné stávky za vyšší mzdy inspirují zaměstnance dalších továren. Než nás pracovití a skromní Číňané hospodářsky převálcují, možná je stihneme infikovat svou západní poživačností, pohodlností a pohodářstvím. Proč by měli Číňané věčně jezdit na kolech, proč si neříct o vyšší mzdu, aby mohli jezdit do práce ve slušivé Fabii či spolehlivé Octavii. Aniž bychom tomu věnovali náležitou pozornost, jsme online účastníky historického dramatu. Zatím se bohužel zdá, že než se Čína stane dekadentním degenerovaným západem, stane se nejprve západ kořistí barbarů, tedy Číňanů. Ale může nás těšit, že to bude jenom o chlup.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje Ivan Hoffman, komentátor listu Deník.

Česko se na summitu v Bruselu postavilo proti zavedení nové bankovní daně

Štěpánka ČECHOVÁ:
Česko se dnes na summitu v Bruselu spolu s Itálií postavilo proti zavedení nové bankovní daně. Další státy si ale přejí v přípravách na zavedení této daně pokračovat. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů. Nesouhlas české a italské vlády ovšem neznamená, že návrh je na úrovni celé Unie zablokován, zatím se totiž nejednalo o právně závazný text. Proti původnímu návrhu je nicméně zřejmé, že Česko si bude moci samo rozhodnout, zda daň zavede.

Počty výborů a podvýborů ve sněmovně by se měly razantně snížit

Štěpánka ČECHOVÁ:
Počty výborů a podvýborů ve sněmovně by se měly razantně snížit. Ze současných 91 orgánů by jejich počet měl klesnout na 66. Po společném jednání to řekli zástupci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Sloučit by se například měl výbor pro obranu s bezpečnostním a výbor kontrolní s petičním. Některé podvýbory a komise by úplně zanikly. Jak ale upřesnil předseda Věcí veřejných Radek John, agendu, kterou měli na starosti, by převzal některý jiný orgán sněmovny.

Radek JOHN, předseda strany Věcí veřejných:
Není to žádný signál, že něčemu se nebude Poslanecká sněmovna věnovat, například když rušíme komisi pro otázky ústavy, neznamená to, že stále nehledáme nějakou shodu na změnách ústavy k lepšímu, ale máme ústavně právní výbor. Čili rušíme prostě ty nadbytečné funkce, nikoli ty funkcionality. My jsme nejvíc rádi za spojení bezpečnostního výboru a výboru pro obranu.

ČD Cargo by mohla ztratit licenci

Štěpánka ČECHOVÁ:
Dceřiná společnost Českých drah pro nákladní dopravu ČD Cargo by mohla ztratit licenci. Noví členové představenstva totiž nemají odbornou způsobilost, která je podmínkou pro provozování drážní dopravy. Radiožurnálu to potvrdil ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym. Podle něj musí ČD Cargo co nejdříve ohlásit změny v představenstvu, jinak může o licenci přijít.

Pavel KODYM, ředitel Drážního úřadu:
Podle zákona o drahách má ČD Cargo povinnost nahlásit do 30 dnů jakékoliv změny v představenstvu a na základě toho, jak nám ohlásí změny, tak buď změníme licenci, nebo zahájíme řízení ve věci jejího odebrání.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vás dnes ještě čeká? Václav Klaus na kongres ODS nakonec nepřijede. Mediální informace o tom, že se hlava státu mezi občanské demokraty chystá, dementoval prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Izrael mírní blokádu Gazy. Do oblasti ji umožní dopravit víc zboží, než dosud, s výjimkou materiálů, které můžou sloužit k výrobě zbraní. A mluvit budeme o tom, jak se mají změnit nádražní restaurace.

Václav Klaus na kongres ODS nakonec nepřijede

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Občanské demokraty čeká důležitý víkend. Změní během něj velmi pravděpodobně a zásadně svoje vedení. Předpokládá se, že do čela usedne volební lídr Petr Nečas. Boj se ale pravděpodobně svede o posty místopředsedů a je otázkou, jestli i tuhle bitvu Nečas vyhraje. Dnes jednají regionální směny, které vyšlou svoje delegáty na víkendový kongres. Jisté už je, že se na něj nakonec nevypraví zakladatel ODS a prezident Václav Klaus. Informace z médií o tom, že se mezi občanské demokraty chystá, dnes vyvrátil prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Já vítám ve studii Silvii Lauder z časopisu Respekt. Dobrý den.

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Pěkné odpoledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na kolik významné by podle vás bylo pro občanské demokraty, kdyby se tam nakonec prezident Václav Klaus vypravil?

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Já myslím, že poměrně zásadní, záleží na tom samozřejmě, s kým byste mluvila v té straně. Určitě takovéto jádro, které volá po tom mýtickém návratu k modrým kořenům a kterým se, řekněme, říká "klausovci", tak ti by z toho určitě měli velkou radost, ale já bych řekla, že by z toho měli velkou radost i lidi, kteří úplně nepatří k tomu jádru, protože v posledních týdnech, hlavně po těch volbách, se mluvilo o jakémsi návratu Václava Klause ke straně, kterou založil, on tak jako kdyby naznačoval, že Petr Nečas se mu líbí víc v čele té strany, než Mirek Topolánek, což bylo zjevné, protože s Mirkem Topolánkem měli tedy dlouho trvající dlouholeté spory. A jako, jak číst, že jo, asi ta otázka teď je, jak číst to, že se na ten kongres nakonec nevydá, popravdě řečeno, já si právě myslím, že ten, že ten jeho návrat k ODS a to usmíření s novou ODS, řekněme, "novou", že to byl trošku takový mýtus, že nic takového se neděje. A pokud skutečně se podíváme na kandidáty do čela a ty, kteří tam nakonec jako kdyby skončí v tom čele ODS, tak to jsou všechno lidi, kteří stáli po boku Mirka Topolánka, kteří prostě reprezentují to, co se panu prezidentovi na té nové ODS prostě nelíbí, takovéto rozkročení do středu, odklonění od těch mýtických, znova říkám, modrých kořenů a podobně, takže ten jeho návrat k ODS, prosím, se neděje, a to, že na ten kongres nepojede, tak si myslím, že je toho jenom důkazem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Věříte vysvětlení Ladislava Jakla, který říká, že je to kvůli tomu, že prezident nechce v době trojkoaličních jednání o možné budoucí vládě navštěvovat jednoho z budoucích partnerů, možných budoucích partnerů ve vládě?

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Moc tomu nevěřím, protože když si vzpomeneme na rok 2006, kdy ODS nebyla v úplně totožné situaci, protože tehdy na podzim už sestavila tu menšinovou jednobarevnou vládu, se kterou se tak nějak potácela bez důvěry. Nicméně ty rozhovory s menšími koaličními partnery, i tedy se sociálními demokraty, také probíhali o sestavení vlády s důvěrou, a to znamená, že ta strana byla v úplně té samé situaci, v jaké je teď nebo ve velmi podobné situaci, v jaké je teď a přesto pan prezident ten kongres na podzim v roce 2006 navštívil. To znamená, že buď se teda nějak zásadně změnila ta situace, anebo to není to pravé vysvětlení. A já bych se tedy přikláněla, že to skutečně není to, ten skutečný důvod, proč se pan prezident na ten kongres nevydá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste naznačila, že ve vedení ODS vedle Petra Nečase na těch místopředsednických židlích možná skončí lidé, kteří jsou blízcí bývalému předsedovi Mirku Topolánkovi, předpokládáte, že Petr Nečas svůj boj o lidi ve vedení nevyhraje?

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Já si právě myslím. že vyhraje, ono se to ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ono se to může krýt ...

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Ono se to může krýt, třeba v případě senátora Vondry to můžou být ti samí lidé, protože jak známo, tak po té výměně spousta velmi blízkých spojenců Mirka Topolánka se připojila na stranu Petra Nečase čistě z těch důvodů, že prostě už jaksi došli k závěru, že Mirek Topolánek ODS jednoduše neprospívá. Takže ono se to prostě může krýt a když se potom podíváme na ty další kandidáty, tak to jsou lidé, kteří, ale záměrně říkám, samozřejmě Sašu Vondru, protože ten reprezentuje a ten je takovým symbolem prostě lidí, kteří byli blízký Mirku Topolánkovi a teď jsou významnými spojenci Petra Nečase.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na kolik rozhodující jsou dnešní regionální sněmy a jejich jednání pro to, co se bude odehrávat o víkendu.

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Ony se odehrávají dokonce ještě zítra, což si myslím, že je taková zajímavost vlastně toho ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V předvečer ...

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Přesně tak. Protože ty kongresy obvykle bývají připravovány dlouhé měsíce a ta zákulisní jednání se vedou dlouhé týdny, dlouhé měsíce, tentokrát na to měli občanští demokraté tři týdny, což je skutečně blesková rychlost a jenom pro ilustraci, kupříkladu regionální sněm Ústeckého kraje, který je tady velmi ostře sledovaný ze známých důvodů, z kmotrovských podezření a podobně, tak ten se odehrává až zítra odpoledne. Dokonce opravdu těsně před tím kongresem. Takže to je určitě zajímavé, nicméně zajímavější podle mého názoru jsou ty oblastní sněmy, teď možná je to trošku únavná technologie moci uvnitř té strany, ale vlastně ty delegáti, kteří potom rozhodují na kongresu, tak jsou voleni na těch oblastních sněmech, což jsou takové jako kdyby okresní organizace. A ty také probíhají tedy paralelně a tam bude zajímavé, koho si ty oblasti zvolí. A jestli tam uvidíme ty samé tváře, které jsme tam viděli právě loni, které tak daly symbol, ty symbolické tváře tomu kmotrovství Patrik Oulický, kupující si na baru hotelu Clarion s tím ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pět tisícovek ...

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
... ten se prostě stal symbolem toho kmotrovství a teď se hlavně čeká na to, jestli se tam tito lidé ukáží znova, a to se právě rozhoduje na těch, na těch oblastních sněmech.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jednu věc. Já vím, že to asi nejde krátce, ale prosím pokusme se o to, čekáte nějakou výraznější změnu v linii ODS ve směřování této strany po víkendu?

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Ani moc ne, kromě té personální výměny, která samozřejmě jistě symbolicky nějak něco nového přinese, tak občanští demokraté se rozhodli, že nebudou měnit stanovy na tom kongresu, to znamená, že oni nemohou změnit jakési, jakési fungování, základní fungování té strany. A ani jako kdyby velkou programovou debatu já neočekávám, protože oni asi budou velmi řešit a velmi analyzovat výsledky těch voleb a proč se dostali tam, kam se dostali, ale nečekala bych příliš, že načrtnou tu budoucnost svoji, takže kromě té personální výměny, která určitě nějakou změnu přinese, tak úplně tu hlubší změnu si myslím, že ten kongres prostě nepřinese.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje Silvie Lauder z časopisu Respekt. Díky, že jste přišla do studia, na shledanou.

Silvie LAUDER, časopis Respekt:
Díky za pozvání.

Situace v Gaze

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Blokády Gazy bude mírnější, odhlasoval to dnes izraelský bezpečnostní kabinet. Uvolnění následuje po kritice, kterou sklidil židovský stát po zásahu proti lodní flotile mířící právě do zmíněného pásma. Blokáda má oslabit radikální hnutí Hamas, které je na seznamu teroristických organizací Evropské unie a Spojených států a které v Gaze vládne. A taky mu zabránit, aby si opatřilo zbraně. Ve vysílání vítám spolupracovnici Českého rozhlasu v Jeruzalémě Natašu Dudínskou. Dobrý den.

Nataša DUDÍNSKÁ, spolupracovnice Českého rozhlasu v Jeruzalémě:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Dudínská, do jaké míry tedy bude blokády Gazy uvolněná?

Nataša DUDÍNSKÁ, spolupracovnice Českého rozhlasu v Jeruzalémě:
Tak bude uvolněná především pozemní blokáda, kde bude možné dopravit do Gazy víc potravin, a to především teda asi všechny druhy potravin, protože donedávna, až vlastně dnes, byla většina druhů potravin zakázána a dovážely se do Gazy jenom základní potraviny a též by měly být dovolené další potřebné, další potřebné potraviny. A též důležitým rozhodnutím je i to, že Izrael zřejmě dovolí konečně teda dovoz stavebního materiálu do Gazy, který je velmi potřebný, avšak jenom pod mezinárodním dohledem. A právě tento zdravotní materiál Izrael zakázal dovážet do Gazy, protože se obával, že ho Hamas používá na vojenské účely, avšak kromě pozemní blokády, která bude uvolněná, námořní blokáda by měla nadále trvat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Bylo to podle vás pro bezpečnostní kabinet Izrael složité rozhodování o uvolnění pásma Gazy?

Nataša DUDÍNSKÁ, spolupracovnice Českého rozhlasu v Jeruzalémě:
Tak určitě se o tom už mluvilo dva týdny, teda od toho velmi kritizovaného incidentu, co se týkal humanitárního konvoje do Gazy. Avšak samotná diskuse přeběhla v bezpečnostním kabinetu dva dny a mnozí ministři byli z počátku proti uvolnění blokády. Zatím však vláda ještě se úplně nerozhodla a teprve ne na opatřeních, už /nesrozumitelné/, aby k tomuto uvolnění skutečně došlo, takže zdá se, že debata o konkrétních opatřeních bude ještě složitější, než debata o tom, jestli se vůbec uvolní blokáda.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pro Hamas je to stále málo, ocenili ale krok Izraele jiné palestinské skupiny?

Nataša DUDÍNSKÁ, spolupracovnice Českého rozhlasu v Jeruzalémě:
Tak ani ne, protože i druhé největší palestinské hnutí Fatah, které vládne na západním břehu, toto uvolnění kritizovalo, například jeden představitel Fatahu /nesrozumitelné/ označil plánované uvolnění blokády za nedostatečné, protože Fatah očekával od Izraele, že úplně zruší blokádu. Avšak neoficiálně se hnutí Fatah dosti obává zrušení blokády, protože se obává, že bude zrušena blokáda na Gazu, tak se upevní pozice Hamasu v Gaze, což samozřejmě Fatah nechce uvítat, protože by byl radši, kdyby se konečně s Hamasem dohodli na tom, kdo vlastně vládne Palestincům. Další velká otázka je též, jak bude postupovat Egypt, či jestli teda Egypt úplně zruší blokádu, kterou zatím částečně zrušil, avšak není jasné, jestli otevřený hraničí přechod v Rafahu zůstane otevřený, anebo jestli ho zase uzavře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je tu jasná souvislost s tlakem, pod kterým je Izrael po incidentu s humanitárním konvojem ve Středozemním moři podle vás.

Nataša DUDÍNSKÁ, spolupracovnice Českého rozhlasu v Jeruzalémě:
Tak souvislost je dost jasná, ale není to tak velmi jednoduché, co se přesně udělalo v Izraeli, protože na jedné straně tato intenzivní mezinárodní kritika a /nesrozumitelné/ humanitární flotilou vyvolalo sice veřejnou debatu o tom, jestli je blokáda Gazy pozitivní pro Izrael, anebo jestli vlastně Izrael teda způsobuje větší škody. Avšak na druhé straně tato mezinárodní blokáda zároveň způsobila i to, že Izraelci se /nesrozumitelné/, že vlastně celý svět je proti nám a tento pocit vlastně vytváří dvě takové různé reakce. Na jedné straně část Izraelců, a teda dost velká, mám pocit, že teda, kdyby šli proti nám, tak se musíme bránit sami a tím pádem blokády Gazy je opodstatněná, protože nikdo nám tak nepomůže v obraně Izraele. A na druhé straně to však vyvolalo reakci u druhé části izraelské společnosti, také, že se Izraelci neobávají mezinárodní izolace a právě tlačili na vládu, aby teda konečně uvolnila tuto blokádu. No, a izraelské vedení právě odráží tyto dvě izraelské společnosti na jedné straně část ministrů je za to, aby blokáda pokračovala. A část ministrů si myslí, že nastal čas, aby blokáda byla aspoň částečně uvolněná, protože jinak Izrael skutečně bude úplně mezinárodně izolovaný.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje jeruzalémská spolupracovnice Českého rozhlasu Nataša Dudínská. Děkuji za informace. Na shledanou.

Nataša DUDÍNSKÁ, spolupracovnice Českého rozhlasu v Jeruzalémě:
Na shledanou.

ČD chtějí zkvalitnit nádražní restaurace

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nezřídka špinavý svéráz nádražních restaurací už velmi pravděpodobně vezme brzy za své. České dráhy pracují na zlepšení jejich úrovně. Představám o moderní gastronomii totiž podle provedených auditů nevyhovuje 70 z víc než 200 provozoven. Ještě letos by se proto měly sjednotit smlouvy pro všechny nájemce a stanovit jasná pravidla pro fungování nádražních restaurací. Máte s nimi i vy své zkušenosti nebo se chcete na něco zeptat. Můžete, buď mailem na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání přijali ředitel společnosti ČD Restaurant, která kvalitu zařízení kontroluje, Marek Štangl. Dobrý den.

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A taky Martin Hájek ze Sdružení železničních zákazníků. Dobrý den.

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Také přeju dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jak by se tedy měly nádražní restaurace změnit?

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Já bych to řekl velmi jednoduše, nádražní restaurace by se měly změnit tak, aby vyhovovaly představám zejména cestujících a zákazníků Českých drah, to znamená, dá se říct, že veřejné mínění o nádražních restauracích není úplně pozitivní a řekněme, že synonymum hrůzy, když to trošku přeženu, tak je nádražní restaurace a nádražní toaleta. A naše činnost ve spolupráci s Českými drahami je směřována k tomu, aby všechny nádražní restaurace, kterých je více než 200, tak v horizontu 3 let dostaly výraznou modernizační kůru a byli vyměněni nájemci, zvýšily se investice do stavebního technického stavu, zlepšilo se vybavení restaurací a bohužel řada provozovatelů restauračních zařízení bude muset skončit a dojde, řekněme, zjednodušeně řečeno, k vyčištění sítě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hájku, bylo tady řečeno, že možná "synonymem hrůzy" by mohly být některé ty restaurace, anebo třeba WC na těch nádražích, vy zastupujete zákazníky, vnímáte to taky tak?

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Já to zas až tak doslova nevnímán, určitě jsou restaurace, který jsou synonymem hrůzy, ale jelikož mám zcestovalou celou síť českých železnic, tak musím říct, že je i spousta dobrých restaurací, kde se dá najíst za dobré ceny i v příjemném prostředí. A taky bychom si přáli, aby takových restaurací bylo stále víc a těch, které jsou synonymem té hrůzy, aby ubývalo, takže tady tu iniciativu určitě vítáme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vám nejvíce vadí konkrétně, vy cestujete vlakem, říkal jste mi, skoro denně, tak co nejvíc považujete za problém?

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Prakticky denně. Tak problematický jsou určitě restaurace, který jsou neudržovaný, do kterých člověk vleze, je tam zakouřeno, v podstatě třeba slouží pouze jako nálevny alkoholu, tak to určitě cestující nenaláká. Pokud bych měl zase vypíchnout nějaký ty kvalitnější restaurace, můžu třeba z poslední doby, navštívil jsem nově otevřenou restauraci v Plzni, která určitě je symbolem toho, jak bych si představoval dobrou nádražní restauraci, to znamená, velký výběr jídel za dobré ceny, určitě bych tam uvítal, když tam bude nabídka třeba nějakého místního piva, něco takového určitě bylo dobře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Štangle, my jsme slyšeli několik výtek na adresu restaurací, které jsou na nádražích, vy jste prováděli audity, shoduje se to, shodují se ty problémy s tím, na co jste přišli vy?

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
V rámci naší činnosti, která v posledních, řekněme, 12, 18 měsících zahrnovala několik problémů, identifikovali jsme, velmi detailně analýzu nájemních smluv jednotlivých provozovatelů a řešili jsme zároveň jejich provozní standardy a i výši nájemného, kterou jsou historicky ochotni a zvyklí, zvyklí platit. Problém nádražních restaurací je určitě hygiena, neodpovídající standardy v rámci hygienického gastronomického vybavení těch restaurací, výrazně neřešena problematika výherních automatů, to znamená, že řada "restauratérů" vyřeší problém nefunkční restaurace tím, že tam umístí výherní automaty a to, že drtivá většina restaurací nějak neřeší oddělenou kuřáckou nekuřáckou část, tak to je evergreen, který je, který je skoro všude, a souhlasím naprosto s kolegou, s tím, že neexistovaly do dnešních dní žádná pravidla pro nalévání a nenalévání alkoholu, nebo nějaký definice hodin, kdy by se alkohol mohl nebo nemohla nalévat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč je problém podle vás právě s provozovateli nádražních restaurací?

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Je to, problematika nádražních restaurací je trošku specifická a teď to neomlouvá ČD Restaurant nebo České dráhy, ale je to trošku specifické v tom, že restaurace byly postavené v 19. století a stavebně technický stav se dlouhodobě žádným způsobem neřešil, to znamená, že do loňského roku, kdy management Českých drah si ujasnil, že chce věnovat zvýšenou pozornost a nastavit prioritu problému nádražních restaurací, neexistovalo jakékoliv koncepční řešení. V minulém roce byla přijata představenstvem Českých drah koncepce rozvoje nádražních restaurací od roku 209 do roku 2012 a tam jsou přesně definovány body, které bychom měli společným úsilím vyřešit, aby se pověst restaurací změnila.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hájku, myslíte si, že by bylo dobré, kdyby se do jisté míry restaurace unifikovaly, kdyby si byly podobné nebo by podle vás jako zákazníka bylo lepší, aby si každá uchovala svůj vlastní ráz podle toho, jaká jsou ta nádraží?

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Já si myslím, že každá určitě může mít svůj ráz, jednak tím, že každá se nachází v jiném místě, v jiné budově, takže rozhodně nejde unifikovat ty restaurace, protože každá může mít třeba jinou výměru, jiný ... nějaký jiný zázemí a osobně raději uvítám, když tam bude něco třeba místního, co třeba ochutnám, než když to bude něco, co bude prostě standardně úplně všude stejnýho, takže aspoň za mě bych byl radši, kdyby to bylo přizpůsobený místním podmínkám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Štangle, bude to tak nebo v tom sjednocování nájemních smluv je něco i o tom, jak by měly restaurace vypadat, co by měly nabízet za sortiment?

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Sjednocování sítě je možné v tuto chvíli pouze v rámci nastavení standardů pro každého provozovatele a pro každého restauratéra, to znamená, našim společným úkolem je v rámci letošního roku zavést pro každou restauraci standardní nájemní smlouvu, jejíž součástí bude i provozní řád, který právě bude řešit tyto problematické oblasti, které, které tady byly uvedeny, to znamená, podávání alkoholu, umístění, ideálně neumístění žádných výherních automatů, povolení, zákaz kouření a podobné citlivé oblasti. Takže představa o sjednocení interiéru, jak už zaznělo, zaznělo od kolegy, je nebo interiéru a provozu díky různorodosti sítě, která má skutečně přes 200 jednotek, a jednotky jsou od miniaturní restaurace v Tišnové, která má 46 metrů čtverečních po obrovskou restauraci v Chebu nebo v Brně, která má 1500 metrů čtverečních, tak vymyslet jednotný koncept je nemožné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hájku, měla by být ta kritéria přece jen, i když odhlédneme od toho, jak by měly restaurace vypadat, přísná, myslíte si, nebo že by mohla být benevolentnější než v jiných restauracích s ohledem na to, o jaké jde místo?

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Přísná z hlediska třeba podávání alkoholu ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba.

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Určitě bych výrazně omezil to kouření, i když to zatím zákon nezakazuje, tak určitě tohle, nalévání alkoholu je možný taky, třeba od určité hodiny omezit, aby se tam ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ty největší problémy, se kterými se setkáváte, že lidé se chodí "napít" do těch nádražních restaurací?

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Je to tak často, nebo i, jak byly zmíněny ty výherní automaty, to je to samé, to prostě vztahuje problémové lidi, kteří tam pak rozhodně nepůsobí tak, aby tam mohli jít normální cestující.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, slyšeli jsme, že by to měly být poměrně velké investice, zřejmě do těch restaurací, jak chcete motivovat provozovatele, aby tyto peníze našli a dali do těchto provozoven?

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Tak investice budou rozděleny do samotného vybavení restaurací, to znamená, nábytek, kuchyně, vzduchotechniky a zázemí, provozní zázemí jednotlivých restaurací, a to bude v gesci nájemců a provozovatelů. Za to jim České dráhy jsou schopny a ochotny nabídnout nájemní smlouvy na dobu určitou, to znamená, budou mít jistotu nájemci, že pokud investují do těch prostorů a pokud budou dělat svůj byznys dobře a podle pravidel, která České dráhy jim zadají, tak mohou 5, 10 let provozovat úspěšně svoji restauraci. A druhá část finančních prostředků by měla jít z rozpočtu Českých drah do právě těch větších stavebních investic v případě, že restaurace má rozbitá okna, zatéká tam střechou, nedostatečnou kapacitu kanalizace, čehokoliv, co provozovatel není schopen zaplatit a zainvestovat, tak by mělo dojít k napárování, kdy České dráhy řeknou ano, to je kvalitní nájemce, ten si zaslouží tu investici, a ten provozovatel vloží vlastní finanční prostředky a mohou společně úspěšně fungovat řadu let.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hájku, máte tu zkušenost, že by do nádražních restaurací lidé chodili třeba nejen jako cestující, že nejen v době, kdy si koupí lístek do vlaku, se posadí a koupí si limonádu nebo třeba pivo.

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Tak určitě ty restaurace, třeba který se nacházejí ve velkých městech a když /nesrozumitelné/ vzdálenosti nádraží je nějaký zaměstnavatel, tak určitě můžou sloužit i pro stravování ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A slouží k tomu, máte tu zkušenost?

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Určitě, v některých městech, určitě jo, i třeba v těch Pardubicích, odkud pocházím, tak tam je vlastně moderní restaurace, kam chodí nejen určitě cestující.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, máte tu ambici, že by se z nádražních restaurací staly třeba konkurenti podniků ve městech?

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Já si myslím, že řada posluchačů se nad tím pousměje, ale měl by to být náš společný cíl, aby skutečně nádražní restaurace nebyla místem, kam se jde z nouze kvůli tomu, že není kam jinam jít a cestujete někam vlakem, ale aby to bylo místo, například zmíněná Plzeň nebo Pardubice, kam se stáhnou i obyvatelé, kteří bydlí okolo nádraží a bude to, doufejme, vyhlášená restaurace, kam se bude chodit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká ředitel firmy ČD Restaurant Marek Štangl. A loučím se i s Marinem Hájkem ze Sdružení železničních zákazníků. Pánové, díky, že jste přišli do studia, na shledanou.

Marek ŠTANGL, ředitel společnosti ČD Restaurant:
Děkujeme za pozvání.

Martin HÁJEK, Sdružení železničních zákazníků:
Taky děkuji, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je 18 hodin 58 minut, Ozvěny dne končí.