Osobnosti a kultura ’68
Věra Čáslavská. Komunisté ji vymazali, pro Japonce byla samuraj
Za nejslavnější ženu roku 1968 byla označená manželka Johna Kenedyho Jacqueline. Ovšem tou druhou rozhodně byla československá gymnastka Věra Čáslavská. Nebyly to ale jen její sportovní výkony, tedy čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile na olympijských hrách v Mexiku, které ohromily svět a díky kterým se stala nejlepší sportovkyní světa přelomového roku. Byl to i její postoj k okupaci Československa, kvůli kterému ji komunisté na dvě desetiletí vymazali z veřejného prostoru.
„Spadla, nespadla, ježíšmarjá, ano, vyhrála, Věra Čáslavská má zlato!“ křičel ve strhujícím přímém přenosu Československého rozhlasu z Mexika komentátor Karel Malina. Stejně jako on sledovala vystoupení československé gymnastky celá republika. Zřejmě ho poslouchal i Alexandr Dubček, protože okamžitě dorazil jeho blahopřejný telegram.
Pak přišlo předávání medailí, společné první místo pro Československo a Sovětský svaz, zní sovětská hymna a Věra Čáslavská klopí svou hlavu v tichém protestu. „Věra Čáslavská znovu sklání hlavu doprava a dolů, to nemůže být náhoda,“ popisoval situaci jeden z amerických sportovních komentátorů a jeho kolegyně dodala. „Pro mě je ta žena hrdinou roku 1968.“
Ve východním bloku tabu
Psal se říjen 1968, v Československu stály okupační tanky a západní reportéři byli jediní, kteří gesto československé gymnastky popisovali. Ve východním bloku to bylo tabu.
„On to byl vlastně souboj Věry Čáslavské a gymnastek Sovětského svazu a celý svět fandil Věře,“ říká sportovní historik František Kolář. Po návratu z Mexika Věra Čáslavská upadla v nemilost, komunisté ji vyhodili ze sportovního svazu a bránili jí v kontaktu se světem.
Mluvila o tom v Českém rozhlase před čtyřmi lety. „Nikoho ke mně nepouštěli, hlídali i moji poštu. Jediný člověk, který to dokázal, byl předseda Mezinárodního olympijského výboru Antonio Samaranch. Toho mocipáni museli pustit.“
Samuraj Čáslavská
Nejlepší světová gymnastka své doby měla mnoho nabídek nejen sportovních, ale třeba i z Holywoodu. Nakonec ji komunisté nechali odjet v roce 1979 do Mexika, kde trénovala dva roky tamní gymnastky.
„Největší sportovní ikonou je ale v Japonsku, kde vyhrála olympiádu v roce 1964,“ říká japanolog Martin Vačkář, který se s Věrou Čáslavskou na sklonku jejího života přátelil. „Japonci její houževnatost považovali za takovou samurajskou vlastnost. Jakmile se po roce 1989 změnil režim, okamžitě přijeli a natočili s ní řadu dokumentů.“
Sportovní kariéru ukončila Věra Čáslavská v 26 letech, svůj postoj k okupaci nikdy nezměnila, a tak se na výsluní mohla vrátit až po sametové revoluci. Sedminásobná olympijská vítězka zemřela 30. srpna 2016.
Související
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
