Oslava vstupu do EU na pražských ostrovech

Host (Marek Hlavica): Dobré odpoledne.

Moderátor (Vladimír Kroc): Marek Hlavica se narodil 4. února 1961 v herecké rodině a v dětství hrál také v několika filmech. Před dvaceti lety vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Psal pro Mladý svět, Reflex, Rop a pop, Literární měsíčník. Spolupracoval s Českým rozhlasem a s Českou televizí. V roce 1990 se ve Spojených státech zúčastnil stáže v časopisu Rolling Stones a programu Magazín byznys a pustil se do sféry publications. Loni už po sedmé uváděl festival Blue and life. Působí ve skupinách Žáha a dříve Tucet. Před pěti lety mu Česká bluesová asociace udělila titul Zpěvák roku.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vladimír v úvodu řekl, že pocházíte z herecké rodiny a v dětství jste si v několika filmech zahrál. Jak to, že nakonec zvítězila ta novinařina?

Host (Marek Hlavica): To byl odstrašující případ všech mých rodičů a dalších příbuzných. Já se přiznám, že když jsem tady vstupoval do budovy, tak jsem musel vyplnit cosi na počítači a hned tam vyskákali všichni mí příbuzní, tatínek, bratr, sestra a tak dále. Já jsem prostě asi řekl, že bych měl dělat něco trochu jiného.

Moderátor (Vladimír Kroc): Teď budeme hodně aktuální. Ve čtvrtek 29. dubna začíná festival United Islands of Prag. Poběží do neděle druhého května. Je to tak, že je to hudební oslava vstupu do Evropské unie?

Host (Marek Hlavica): Je to tak, i když myslím si, že řada posluchačů to vlastně ani nepocítí nebo nemusí se tím nějak významně zabývat. Snad jenom z toho pohledu, že tento festival umožní lidem pochopit, do jakého kulturního kontextu vlastně vstupujeme tímhle tím krokem a s čím tam vstupujeme, protože na jedné straně tam zazní hudba mnoha evropských kapel a souborů a na druhé straně samozřejmě to Gró budou Češi.

Moderátor (Vladimír Kroc): Souvisí nějak načasování festivalu s právě probíhajícím mistrovstvím světa v hokeji a nebo je to tak, že to spíš byla komplikace, že třeba sehnat pro hvězdy, které přijedou, ubytování, byl trošku oříšek.

Host (Marek Hlavica): Je to komplikace i radost, doufáme, protože tak jak jste přesně říkal, ubytování v hotelech je dost problematické, čili někteří vystupující musí bydlet třeba i za Prahou, ale na druhé straně my si od toho slibujeme, že ti, kteří budou žít hokejem, tak nebudou schopni jím žít 24 hodin denně, nehledě na to, že mají různé partnerky, pro něž najednou ten mužský zástupce rodiny bude k nepoužití na nejbližších 14 dní. A právě tito lidé budou hledat alternativu trávení volného času například na ostrovech.

Moderátor (Vladimír Kroc): Mimochodem teď mě napadlo, jestli vy jste už zaznamenal, že mistrovství světa v hokeji začalo, protože vy máte úplně jinou práci teď?

Host (Marek Hlavica): Práci mám jinou, to je fakt, ale já jsem fanoušek. Když budu moct, tak budu sledovat, už jsem leccos viděl.

Moderátor (Naděžda Hávová): Tak můžete třeba hned dneska večer, kdy hraje náš tým. Mimochodem v čí hlavě a kdy se zrodila myšlenka na United Islands of Prag?

Host (Marek Hlavica): Tak tu hlavu nosí na krku muž jménem David Gajdačka, což je majitel agentury Joes Garage, která je jedním ze dvou pořadatelů toho festivalu, druhým je agentura JVJ. A v jeho hlavě se narodil bratru před rokem, slovo dalo slovo a teď se najednou sešlo tolik příznivých okolností najednou, vstup do EU, možnost propojit ostrovy, hezké počasí, doufejme, že ta věc prostě nabyla jasných obrysů a festival se koná.

Moderátor (Vladimír Kroc): Překládáte ten název nebo zůstáváte u United Islands of Prag?

Host (Marek Hlavica): My ho nepřekládáme, ale jiní ho překládají tvrdošíjně Spojené ostrovy. My jsme si řekli, že když vstupujeme do Evropy, tak asi nebudeme schopni pojmenovat ten festival všemi evropskými jazyky a budeme si muset vybrat jenom jeden a ten nejuniverzálnější je pochopitelně angličtina.

Moderátor (Vladimír Kroc): Kolik těch ostrovů, kde se bude hrát, je?

Host (Marek Hlavica): Je jich 10, když to vezmeme po proudu, a od vlastně Vyšehradské skály až dolů do Tróje. Uměl byste je vyjmenovat?

Moderátor (Vladimír Kroc): Já ne. Já bych začal Císařskou loukou, to si pamatuji, to je vlastně první po tom proudu.

Host (Marek Hlavica): Přesně tak a hned za ním je Veslařský ostrov, potom přichází taková ta drúza středních ostrovů, který mají nejblíže ke staré Praze počínaje Žofínem, Dětským ostrovem, dříve Židovský se jmenoval, Střeleckým ostrovem, Kampou, to jsou tyhlety čtyři, pak máme Štvanici, Rohanský ostrov, Libeňský ostrov, Trojský ostrov nebo-li Císařský ostrov.

Moderátor (Vladimír Kroc): Počet účinkujících má dosáhnout bezmála tisícovky. Povězte, jaké jsou ty hlavní hvězdy festivalu?

Host (Marek Hlavica): Tak mezi těmi 130 vystupujícími asi nejvíc září jméno Jepsi Kings, což je kapela, která je u nás poprvé. Už tady bylo několik pokusů uspořádat její koncert, ale teprve teď se to povedlo. A ten bude uzavírat vlastně celou událost.

Moderátor (Naděžda Hávová): A shodou okolností, tuším, že na žádném z ostrovů si ji poslechnout nemůžeme?

Host (Marek Hlavica): Přesně tak. Tím pomyslným ostrovem, jedenáctým, bude T-mobil aréna, kde vystoupí v neděli od sedmi hodin večer a ještě předtím předskočí dvě zajímavé kapely, pražská kapela Bengas je strašlivě populární tady v Praze, je to romská kapela, která má poměrně blízko k tomu, co hrají Jepsi Kings. A pak nový objev, brněnská kapela Guločar, která spojuje funk a romskou hudbu a byla oceněna letos čerstvě Andělem za přínos v etnické hudbě.

Moderátor (Naděžda Hávová): Která kapela z těch hvězd, které sem míří, tedy kromě Jepsi Kings, ještě nebyla, na co se mohou diváci, posluchači těšit?

Host (Marek Hlavica): Ještě tady nebyla například Mercedes Peon, což je španělská galicijská zpěvačka, kterou provázejí vynikající reference koncertní. Je to zpěvačka, která zase kombinuje současnou moderní hudbu s tradičním zpěvem galicijských žen, což je takové velmi zvláštní a energické pištění, ale dohromady s tou modernou to údajně vytváří zvukovou smršť, na kterou se nezapomíná. Opakem k téhle poloze může být další premiant v Praze, a to je zase řecká zpěvačka Christis Tasinopulu, to je taková spíš bych řekl rozjímavá hudba, která zase troška elektroniky, trochu vlivu toho středomoří, ale i Afriky, je to hrozně příjemná muzika.

Moderátor (Vladimír Kroc): Rozumím tomu správně, že bude zastoupena celá pětadvacítka?

Host (Marek Hlavica): Ne, těch zemí je 19 včetně těch přistupujících. Takhle mechanicky jsme to neudělali, ale jsou tady zajímavé kapely například z Malty nebo z Lucemburska nebo se tady objeví řada kapel z pobaltských zemí, Slováci pochopitelně, Maďaři. Asi nebudu jmenovat všech těch 19 zemí, ale ty podstatné tu jsou.

Moderátor (Vladimír Kroc): To, co pro nás a ostatní, by měla být radost, pro vás bude starost a práce. Najdete si přece jenom čas? Jakou kapelu si nenecháte ujít?

Host (Marek Hlavica): No já spíš doufám, že mě pracovní povinnosti zavanou tam, kam bych si přál, tak když tohle náhodou vyjde, tak bych určitě chtěl vidět Leningradské kovboje, kteří budou hrát na Kampě v pátek. Viděl jsem mimo jiné teď jejich nové DVD, naprosto neskutečná smršť rock n rolová, sbory, Afričani, Častušky, všechno, co si dokážete představit, je tam spojeno a to všechno baví 100 tisíc lidí na Helsinském náměstí. Tak tady těch lidí bude asi o něco méně, ale to vystoupení bude neméně energické.

Moderátor (Naděžda Hávová): Mimochodem ještě jsme asi neřekli jednu důležitou věc. Do Prahy míří hvězdy neuvěřitelného světového formátu. Budeme vůbec mít na vstupenky?

Host (Marek Hlavica): Právě že budete a to bych řekl, že je specifikum tohoto festivalu. Vedle toho, že se koná v tak zvláštním prostředí, tak ten festival je prostě přístupný pro každého. Na každý jeden ostrov a nebo potom do některého z klubů, v nichž program navazuje na ostrovní dění, stojí vstupné 33 korun. Děti do deseti let zdarma, vozíčkáři také zdarma.

Moderátor (Naděžda Hávová): Když někdo zaplatí euro, nevadí?

Host (Marek Hlavica): Když někdo zaplatí euro, nevadí, bude o krok napřed. Jenom abych to skutečně vysvětlil tak jak to je. Dejme tomu tříčlenná rodina s kočárkem a s pejskem si bude chtít udělat hezké odpoledne na Císařské louce například, takže zaplatí u vstupu každý 33 korun, dohromady 66 a večer naprosto vyčerpaní vyprocházeni, naposlouchani se vrátí, aniž by zaplatili o korunu víc.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste řekl například na Císařské louce. Mohl jste doplnit například 1. května, protože ten den tam bude hrát vaše kapela. My jsme vás představili už jako zpěváka, k tomu se jistě ještě dostaneme, ale povězme, už tady padla některá jména, názvy kapel, ale kdo ještě z českých interpretů vystoupí?

Host (Marek Hlavica): Z českých interpretů? Tak já začnu na Moravě. Přijedou Buty, které budou hrát také v takový polední čas, říkám taky, proto Žáha bude hrát k obědu. Objeví se tady třeba Radim Hladík s Modrým efektem v tom pamětnickém provedení nebo Jiří Šmitzer, zase úplně z opačného spektra, Jablko, je jich strašně moc.

Moderátor (Naděžda Hávová): Podle jakého klíče jste vybírali kapely?

Host (Marek Hlavica): Tak kapely se vybíraly hlavně podle toho, jestli přinášejí něco ojedinělého, zvláštního pro evropskou hudbu. Samozřejmě jakýkoliv výběr těch zahraničních kapel je průsečíkem možného a chtěného, těch aspektů je mnoho, ale troufám si říct, že možná, že posluchači budou marně hledat ty notoricky známé kapely, které mají naposlouchané z radia, které pak budou hrát tady třeba někdy jindy v brzké době. Na druhé straně by vystoupení těch, kteří tady budou hrát, mělo být vždycky příjemným překvapením, čili nebude to asi o tom, že někdo si vybere tu a tu kapelu a na tu půjde v tolik a tolik hodin někam, ale projde se prostě Prahou a nechá se ovlivnit tím zajímavým, co během té cesty uslyší.

Moderátor (Vladimír Kroc): Když si povídáme o muzice, tak bychom si také měli něco zahrát. Vy jste přinesl dvě cédéčka. Teď je chvíle pro to, abychom si pustili první ukázku. Co jste vybral?

Host (Marek Hlavica): Tak já jsem vybral irskou kapelu. Jmenuje se The Wols a je to kapela, která zdá se má našlápnuto k velmi zajímavé evropské kariéře. Je to zástupce takové té moderní kytarové hudby, hodně příjemná věc a myslím, že se do Radiožurnálu hodí.

Moderátor (Naděžda Hávová): Zatím jsme si povídali hlavně o muzice. Vás ale živí něco jiného. Dalo by se říct, že jste od novinařiny přeběhl na opačnou stranu barikády. Jak byste charakterizoval práci tiskového mluvčího?

Host (Marek Hlavica): Ono se tak jako nabízí z toho termínu, že to je člověk, který nedělá nic jiného, než jenom tlumočí médiím něco, co někdo jiný vymyslí, ale já jsem vlastně tiskového mluvčího dělal společně s celou řadou dalších činností. To znamená, většinou ten člověk má na starosti komunikaci té společnosti a tam třeba patří otázka sponzorů, tam patří filantropické projekty, tam patří vytváření tiskovin, časopisů firemních, komunikace s různými organizacemi nebo i s ministerstvy a tak dále, čili je to jakési tykadélko té společnosti, které se dotýká všech stran, které s tou společností jakožto takovou mají něco společného.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak vám ta zkušenost změnila pohled na žurnalistickou profesi?

Host (Marek Hlavica): To je zajímavá otázka. Já musím být kritický, protože za tu dobu, kdy vlastně novinařinu jako takovou nevykonávám, sleduji jistý pokles profesionální úrovně. Teď myslím v obecném měřítku. Ono to má své logické příčiny, protože do novinařiny vstoupila celá řada mladých lidí a když srovnám jejich průpravu třeba s průpravou novinářskou mojí generace, tak nelze se divit tomu, že prostě tady člověk pociťuje nějaký nedostatek.

Moderátor (Vladimír Kroc): A byl byste konkrétní, v čem vidíte třeba pokles té profesní zdatnosti?

Host (Marek Hlavica): Za prvé mnoho novinářů se neumí nebo snad ani nechce ptát. Typickým příkladem jsou některé tiskové konference, a to třeba i s hvězdami, o nichž jsme se tady bavily, kdy ve chvíli, kdy zazní to klasické: A teď máte možnost se ptát, tak se nikdo neptá. Což je překvapivé, protože člověk, který nezná to prostředí, tak to zná z těch amerických filmů, kde do sebe strkají těmi kamerami a překřikují se, tak takhle u nás tiskové konference věru nevypadají. Ale co je ještě horší, velmi často se setkávám s tím, že novinář přichází už se svojí verzí příběhu, se svoji fabulací, a do ní pak dosazuje to, co v podstatě se mu hodí, čili nemá zájem přijít na kloub věci, ale má zájem podpořit svoji verzi té události, o které referuje. A to si myslím, že je nepřípustné.

Moderátor (Vladimír Kroc): My jsme řekli v úvodu, když jsme vás představovali, že jste donedávna byl mluvčí jednoho bankovního domu. Teď tedy pracujete jako tiskový mluvčí k akci United Islands of Prag. Ta skončí 2. května. Co bude potom? Neuvažujete o tom, že byste se vrátil třeba do médií?

Host (Marek Hlavica): To je velmi lákavá myšlenka. Uvažuji.

Moderátor (Naděžda Hávová): Třeba budete jediný novinář, který se na tiskovkách bude ptát.

Host (Marek Hlavica): Je to možné, ale já si spíš myslím, že pokud skutečně se navrátím do kolébky své profesní, tak se budu snažit působit v managementu mediálním, protože za tu dobu, kdy jsem vlastně v médiích nebyl, tak jsem, doufám, si osvojil nějaké schopnosti v tomto směru a budu je moci uplatnit i z hlediska médií, kde vlastně ta znalost toho prostředí tu je a teď je tady ještě něco navíc.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jste předseda PR klubu. K čemu a komu je takový klub vlastně dobrý?

Host (Marek Hlavica): Ten je dobrý pro nás, pro členy především, protože sdružuje jednotlivce, kteří se zabývají komunikací. My si vyměňujeme zkušenosti, děláme různá setkání, školení, manažerské hry, kde se prostě v tom, co děláme, zdokonalujeme.

Moderátor (Vladimír Kroc): Co to je Zlatý středník?

Host (Marek Hlavica): Zlatý středník je významná událost v oblasti publications, kterou právě organizuje P.R. klub. Je to soutěž mezi firemními publikacemi. Firmy vyrábějí, to si nedokážete představit, strašné množství publikací od výročních zpráv přes časopisy, ať už pro zaměstnance nebo pro zákazníky. Dostáváte nějaké mimochodem?

Moderátor (Vladimír Kroc): No určitě pořád. Ale jestli tomu dobře rozumím, tak vy se snažíte nějak iniciovat nebo motivovat ty firmy k tomu, aby to mělo nějakou zajímavou podobu, invenci a tak dále.

Host (Marek Hlavica): Aby to totiž ti, kterým je to určeno, četli. Protože to ne vždy je splněno. Ono některé ty časopisy vypadaly tak, že bylo tam všechno, co manažeři chtěli, aby tam bylo, ale nedalo se to číst. A my bychom si přáli, aby ty časopisy, když už je dostáváme do těch schránek a dávají nám je všude do rukou, tak aby to nebylo jenom vyhazování peněz a ničení našich lesů, ale abychom si tam mohli něco přečíst.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vzpomeňme ještě na takovou historku, která je staršího data. Před časem jste pro Reflex nachytali na švestkách hudební vydavatele, to ještě vracíme k té vaší žurnalistické dráze. Nazpíval jste part Davida Kolera ve třech nevydaných skladbách Lucie a vydavatelství vás jako začínajícího interpreta odmítla. Změnilo se podle vás od té doby něco?

Host (Marek Hlavica): To je těžká otázka pro mě, protože já nemám úplně aktuální zkušenost s tím, jak ty mladé začínající nadějné a třeba i zajímavé kapely buší na dveře vydavatelství a ti jim říkají to, co tenkrát říkali nám. To znamená, že hudba je plochá, že je potřeba ještě se hodně učit a chybí refrén a tak dále. Je fakt, že od té doby se objevila celá řada pokusů ty mladé kapely nějaké etablovat, ale také mnohé ty pokusy skončily nezdarem a ty kapely zase zapadly, což je, obávám se, dáno velikostí našeho trhu. já jsem měl možnost v době, o které jste se zmiňovali, v tom roce 1990 ve Spojených státech pobývat také chvilku v jednom velkém vydavatelství americkém a tam jsem se ptal, jak jim trvá dlouho, než z toho začínajícího interpreta, kterého najdou na ulici, udělají tu etablovanou kapelu. Oni říkali: No tak čtyři alba to trvá a to páté už je, že se začíná prodávat, to je to dobrý. To v našich podmínkách prostě není možné. Tady hop nebo trop, buď prorazíte prvním a nebo máte smůlu a čtyři alba, to je sen, to je kariéra, dlouholetá kariéra jedné kapely u nás. U nich v té Americe se to tím pátým všechno zaplatí.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ostatně vaše kapela Žáha má teprve první album. Chystáte druhé? Kdo vůbec tu kapelu objevil?

Host (Marek Hlavica): No tak tu kapelu objevil muž, jehož zásluha je výjimečný, a který už bohužel nežije. Byl to jeden zaměstnanec Sony Music Bonton, který se na nás přišel podívat a tak se mu to zalíbilo, že prostě nás prosadil a takhle to vzniklo, bohužel se nedočkal vydání.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já jsem někde četl, že jste soul-funková kapela. Je to odpovídají, výstižné?

Host (Marek Hlavica): No je to výsledkem křečovité snahy někam tu kapelu zařadit. A protože ona je taková multižánrová, řekl bych, tak k těmto kategoriím má asi tak nejblíže, ale já bych spíš se opřel o to slovo soul v tom smyslu, že jde expresivní hudbu, která není svázána nějakými žánrovými pravidly, ale vždycky je tam prostě ta energie, to žhnutí od toho slova Žáha a pak je jedno, jestli tam zazní balada, rok n rol nebo blues.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak my si můžeme jednak prvního května poslechnout Žáhu na Císařské louce a také zítra máte koncert.

Host (Marek Hlavica): Ano, zítra. Pokud bude mít někdo chuť, tak ať se přijde podívat do Švandova divadla, to je moc hezký prostor. My tam hrajeme poprvé, tak jsme zvědaví. Od devíti hodin večer Žáha ve Švandově divadle.

Moderátor (Vladimír Kroc): A Marek Hlavica pod pseudonymem Soul Em, to stále používáte?

Host (Marek Hlavica): Ano, používám, abych odlišil své tiskové mluvčí povinnosti od těch hudebních.

Moderátor (Naděžda Hávová): Děkujeme, ať se daří, ať se koncerty vydaří, ať vám vyjde počasí, snad nebude pršet. Přijde hodně lidí. naším dnešním hostem byl Marek Hlavica, kromě jiného leader kapely Žáha.

Moderátor (Vladimír Kroc): A my si teď pustíme ještě jednu ukázku právě z těch kapel, které přijíždějí. Co to bude?

Host (Marek Hlavica): Bude to belgická kapela Urban Trad.

Moderátor (Vladimír Kroc): Loučí se s vámi také Naděžda Hávová a Vladimír Kroc, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu 1. Na shledanou.

Moderátor (Naděžda Hávová): Na slyšenou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.