Onemocnění ptačí chřipkou

Kynčl: K pandemii vždy došlo změnou vlastností genetické struktury chřipkového viru a jsou dvě možnosti šíření - smísením genetického materiálu přes prase, nebo přímo nákazou z vodních ptáků.

Jak nebezpečná je ptačí chřipka, zatím byl prokázán pouze přenos z ptáků na ptáky a z ptáků na člověka?

Kynčl: Nový pandemický virus je vždycky výrazně závažnější, než každoroční chřipka. Je to dáno tím, že virus, který se nově objeví má nové vlastnosti a populace na něj není připravená, nemá proti němu žádné protilátky a na pandemii dochází k vyššímu počtu jak onemocnění, tak i těžším průběhům a úmrtím.

K nákaze člověka došlo kontaktem s ptáky, ne po jejich požití. Tepelná úprava jejich masa virus zabíjí?

Kynčl: Pokud je drůbeží maso důkladně provařeno, tak riziko nákazy není možné. Onemocněli byla vždy z bezprostředního a obvykle přímého a dlouhodobého kontaktu s nakaženou drůbeží.

Stačí tedy, když v jihovýchodní Asii vybíjejí kuřata, slepice a další ptáky?

Kynčl: To je nejdůležitější, co se v danou chvíli dá dělat. Je nutné zlikvidovat ohnisko drůbežího onemocnění. První případy byly už v roce 1997 a pokud by se nelikvidovaly miliony kuřat, tak je možné, že by se pandemie už vyskytla.

Jestliže by došlo k mutaci, přenosu ptačí chřipky z nakaženého člověka na druhého, to už by byl asi velký problém pro lidstvo?

Kynčl: Tam je pandemický potenciál dalšího šíření a riziko by bylo o stupeň vyšší a výrazně závažnější. Vybíjení kuřat je nejviditelnější prevencí, ale vedle toho pracují týmy vědců na přípravě pandemické vakcíny, aby byla dříve připravena než eventuální výskyt pandemického onemocnění ptačí chřipkou.