Omezení na internetu dětem vysvětlete. Jinak se naučí obcházet zákazy, doporučuje psycholožka

Pokud chceme kontrolovat děti, co dělají na internetu, záleží na jejich věku – u malých má smysl omezit stránky, které mohou navštěvovat, nastavit časovač, že se například po půlhodině stránka aplikace hra vypne.

Čtěte také

Pozor na fotky dětí na internetu. Focení ve škole mohou rodiče odmítnout, říkají odborníci

„U větších dětí to smysl nemá, protože to umí velmi dobře obejít. A rodičům zůstává jediná možnost – komunikovat s nimi,“ doporučuje redaktorka Jana Magdoňová, podle které jsou děti vynalézavé a mohou zámek obejít.

Bezpečí na mobilu

Ve chvíli, kdy rodiče pořizují dítěti první zařízení, typicky telefon, mohou se zaměřit na to, jaké rodičovské funkce obsahuje. „Například iPhone umí vyhledávat a varovat, pokud dítěti přijde nahá fotografie, nebo odesílá fotografii, která se jako nahá tváří,“ přibližuje redaktor Jan Cibulka.

Ale důvěra je vložená především v dítě – dostane varování, fotografie se rozmaže a dítě se může, ale také nemusí, obrátit na dospělého. „Na Androidu jsou zase k dispozici restriktivnější nástroje, jako sledování času na zařízení, co dítě otevírá, rodiče mají trošku větší přehled.“

Existují také různé verze sociálních sítí pro děti, například YouTube má dětskou verzi, ale velké technologické korporace v tomto případě ne všechna pravidla dodržují. „Rodič by to neměl svěřit sociální síti nebo aplikaci, ale sám to kontrolovat,“ dodává Cibulka.

Vzájemná komunikace

Čtěte také

Učme děti digitálnímu detoxu. Kdo je závislý na mobilu, nezíská z něj pravdivé informace, říká filozof

Podle psycholožky Anny Frombergerové je dětem potřeba vysvětlit, proč je omezujeme – ve chvíli, kdy nerozumí tomu, proč tam omezení je, tak se nejenom naučí ho obcházet, ale také se naučí systematicky obcházet zákazy.

A co dělat, když dítě dětské zámky obejde? „To se děje kolem osmého a desátého roku, pak nastává náročnější varianta, a to je komunikace s rodičem,“ doporučuje Magdoňová, podle které se rodič nemá ptát jenom na to, jak bylo ve škole, ale třeba i na to, co dělalo na internetu a s kým si psalo.

Bezpečnostní expert Martin Kožíšek pak doporučuje, aby rodič dělal hloupého a zeptal se, co to hraje za hru nebo zda nepomůže něco nainstalovat. Kateřina Lišková z Linky bezpečí zase mluví o dětech, kterým je 14 až 17 let, kdy děti naopak internet potřebují. „Například když řeší svojí sexuální orientaci, potřebují se pohybovat v nějaké své komunitě.“

Kde získat informace?  

Čtěte také

Bezpečnost dětí na internetu? Počet trestných činů se zdvojnásobil, upozorňují odborníci. Pomoci může osvěta v podobě kyberpohádek

Odborníci se nicméně shodují, že častěji je větší problém rodič nežli dítě, spíše ten totiž potřebuje věci ujasnit a zvládnout emoce. Bezpečnostní expert CESNETu Jan Kalouch například upozorňuje, že děti mají přednášky na školách a v rizicích a problémech se orientují. „Ale těžké je na podobnou přednášku dostat rodiče,“ říká Cibulka.

A kde mají rodiče možnost získat další informace? Kateřina Lišková z Linky bezpečí doporučuje jejich druhu linku – rodičovskou linku. Martin Kožíšek z CZ.NIC doporučuje seriály, filmy nebo divadelní hry, kdy nad tím stráví čas rodič i dítě společně.

„Své programy o kybernetické bezpečnosti pro děti má i ČT:D, jako je Wifina, Datová lhota. A Rádio Junior spolupracovalo s českým kyberúřadem na pořadu Vanda a Eda v on-line světě,“ uzavírá Magdoňová.