Ohnivá salsa v Malé Havaně nepohasíná

Salsu dělá dobrá hudba a samozřejmě tanec, vysvětluje jednoduše podstatu osobitého latinskoamerickému hudebního směru René Gates. Asi 40letý syn kubánských rodičů se narodil a vyrost už sice v Miami na Floridě, ale srdcem zůstává pořád Kubáncem jako statisíce a milióny dalších emigrantů a jejich dětí ve Spojených státech.

Salsa je pro něj víc než jen zábava. Je to životní filosofie, styl a v jeho případě i povolání. René totiž vlastní a vede v miamské čtvrti Malá Havana taneční školu Salsa Lovers - Milovníci salsy. "Salsa je o partnerství, o spolupráci páru. Tady už nemluvíme jen o nějakém svatebním tanečku," říká René.

Pak vysvětluje, že tímto trochu pohrdlivým termínem označuje všechny klasické společenské tance, jako je valčík nebo polka. "Jde i o to předvést se, ukázat ostatním. Proto se také setkávají taneční týmy fanoušků salsy z celého světa na soutěžích a kongresech," doplnil.

Salsa vykrystalizovala na kubánské a portorikánské hudební scéně v New Yorku ve 40. letech minulého století. Slovy odborníka ji tvoří směs afro-kubánské hudby okořeněná prvky jiných latinsko-amerických stylů. Název salsa se uchytil až v šedesátých letech. Výklady se různí, ale nikdo nezpochybňuje, že to souvisí s jiným významem tohoto slova: omáčka. Není to ale míněno hanlivě. Koneckonců salsa je opravdu výborná ostrá omáčka, která má pro Středoevropana nezapomenutelné aroma exotiky.

Laika vycházejícího ze zcela jiné muzikální tradice na první poslech upoutá, možná i uchvátí nazeměnitelný ohnivý rytmus. Při pohledu na tanečníky je těžké neobdivovat elegantní, jakoby nedbalý ale přitom precizně promyšlený sled kroků a gest. Partneři se od sebe odpoutávají, aby se za několik taktů zase doslova vpletli jeden do druhého. Jindy se odděleně ale zcela synchronizovaně vlní způsobem, který konzervativnímu divákovi může vehnat ruměnec do tváře.

"Salsa je na vzestupu," mávne René rukou nad mou otázkou, jestli salsa už nemá nejlepší za sebou. Populární byla hlavně v 70. a 80. letech minulého století a podle toho, co jsem četl, už mladé lidi neoslovuje.

Připouští ale, že dnes má ve své taneční škola hlavně studenty, kterým je mezi 30 a 40 lety. Rozvedené nebo ještě stále svobodné, kteří berou hodiny salsy jako příležitost k seznámení a společenskému kontaktu. Mladší lidé přicházejí spíš vzácně.

O osud své živnosti ale ani v době ekonomické recese René strach nemá. Každý týden přichází do jeho školy 1200 studentů. Někteří chodí jednou týdně, jiní častěji, i pětkrát. Záleží to na nich samotných, kolik mají peněz a času. V Miami je asi 15 klubů, kde se salsa tančí každý den.

A bývá plno, lidé prostě chtějí tancovat, bez ohledu na to, jak se vede americké ekonomice. Budoucnost salsy, své životní filozofie i živnosti, proto René Gates vidí v těch nejlepších barvách.