Ohlédnutí za reportážemi roku 2009

Manažeři Českých drah si chtěli výrazně polepšit

Snížili si mírně platy, ale měsíčně dostávají na pojištění téměř 100 tisíc korun. Řeč je o manažerech Českých drah. Na plýtvání akciové společnosti vlastněné státem jsme jako první upozornili počátkem prosince.

České dráhy přispívají nemalými sumami na pojištění asi desítce manažerů a jejich blízkých spolupracovníků. Na tuto skutečnost upozornil počátkem listopadu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže anonymně jeden ze zaměstnanců personálního odboru Českých drah. Domníval se, že při uzavírání smluv mohl být porušen zákon o veřejných zakázkách.

Mluvčí antimonopolního úřadu Kristián Chalupa potvrdil, že na úřad tato informace doputovala. "Úřad na ochranu hospodářské soutěže v minulých dnech obdržel anonymní podnět a v současné době se zjišťuje, zda spadá do naší kompetence," řekl mluvčí.

Z informací už zmiňovaného zaměstnance drah vyplývá, že výše příspěvků na pojištění činí měsíčně až 85 tisíc korun na osobu. Navíc má podle téhož zdroje stejný okruh lidí sjednáno ještě rizikové pojištění. Na každého obdarovaného šťastlivce tak měsíčně odteče 13,5 tisíce korun. Podle upozornění, které dorazilo na antimonopolní úřad, jsou pojistky uzavřeny na tři roky. Po naplnění smlouvy mohou šéfové Českých drah s naspořenou částkou volně disponovat.

Poslali jsme proto generálnímu řediteli Českých drah Petru Žaludovi otázku, jestli mu dráhy skutečně platí na pojištění téměř 100 tisíc měsíčně. Na otázky zaslané SMS zprávou Žaluda odpověděl následovně:

"Ano, mám uzavřenu životní pojistku, na kterou mi může zaměstnavatel přispívat. Není to žádná novinka. Řídící orgány společnosti jsou o ní plně informovány. Pokud se jedná o odměňování, rád bych připomněl, že jsem jako jediný ředitel snížil svůj plat i platy celého managementu o 15 procent, zrušil bonusy za rok 2009 a omezil další výhody, například užívání služebních aut."

Protože se Žaluda odmítl vyjádřit k výši proplácené pojistky, zeptali jsme se ho znovu, jestli máme tedy námi zjištěnou výši považovat za potvrzenou. Žaluda však v další SMS zprávě znovu odmítl sumu prozradit. "Je to moje individuální pojistka, k jejím detailům se nebudu vyjadřovat," napsal.

Informace o vysokých pojistkách, za které dráhy zaplatí za dobu jejich platnosti milióny korun, potvrzuje i šéf Svazu Odborářů Služeb a Dopravy Jaromír Dušek, který byl členem dozorčí rady drah do letošního ledna.

"Tyto údaje jsem před řadou měsíců viděl také. V součtu jde téměř o 100 tisíc. Paradoxně je to jakési spoření pro vrcholový management. Navíc se realizuje ve společnosti AXA, ve které v době podpisu smluv stávající generální ředitel zastával významnou funkci. Za prvé je to nepochybný střet zájmů, za druhé je to neskutečná nemravnost," popsal odborář. Jak už Dušek upozornil, Petr Žaluda členství v dozorčí radě pojišťovny AXA ukončil až letos v půlce září.

Dění v Českých drahách se reportéři Českého rozhlasu věnují dlouhodobě. Dráhy jsou státem vlastněná firma, které se pohybuje v červených číslech a leckteré kroky jejího managementu vyvolávají řadu otázek. Letos jsem také upozornili na podivný personální audit, který byl rozdělen do několika zakázek, aby nemuselo být vypsáno výběrové řízení. Společnost BNV consulting přitom získala podobnou zakázku i v pražských dopravních podnicích.

Tímto personálním auditem se zabývala policie a podle našich informací chtěla dokonce stíhat i generálního ředitele Českých drah Petra Žaludu. Vyšetřování však bylo nakonec zastaveno.

V případě benefitů managementu Českých drah se po odvysílání reportáže ministr financí Eduard Janota nechal slyšet, že podobným požitkům státních firem učiní přítrž. Konkrétní návrh by chtěl předložit vládě počátkem února. Ministerstvo financí chce docílit toho, aby o svém odměňování nerozhodovali sami manažeři státních nebo polostátních firem.

Letos jsme rovněž vysílali reportáž o obcházení zákona o veřejných zakázkách například při nákupech ministerstva obrany. V tomto případě už jde o miliardy. Český rozhlas se na státní a polostátní firmy, ve kterých se dějí nestandardní věci, zaměří i příští rok. Nepůjde přitom jen o platy manažerů a jejich benefity.

Zabývali jsme se ovšem i dalšími kauzami. Narazili jsme třeba na případ muže, který byl odsouzen za znásilnění, přičemž jedním z hlavních důkazů byla analýza DNA. Pomiňme, jestli je tento člověk vinný, nebo ne. Požádal o obnovu procesu a chtěl nechat vzorek DNA přezkoumat nezávislým expertem.

Následně bylo zjištěno, že policejní technici odebraný vzorek, který posloužil jako důkaz, už zničili. Odsouzený muž byl tak připraven o právo na spravedlivý proces. Tento a další případy budeme sledovat i v příštím roce.

Sazka je v úzkých a neplatí sportovcům slíbené peníze

Čeští sportovní funkcionáři nesledovali letos jen výsledky svých svěřenců, ale možná ještě bedlivěji i peníze ve svazových pokladnách. Ubylo peněz od státu i od společnosti Sazka. O možných problémech největší loterijní společnosti se splátkami pro sportovní svazy informoval Český rozhlas už v červenci.

Jackpoty rostou, lidé nepřestávají sázet, ale přesto peněz ve sportu ubývá. Sazka si stavbou arény ukrojila trochu velké sousto. Náklady přesáhly osm miliard korun. Například letos činí splátka za arénu více než 600 miliónů korun. A právě tyto peníze dnes sportu chybí.

O2 arena|foto:Marián Vojtek

Problémy se splácením tu jsou však déle, více než dva roky. Generální ředitel Sazky Aleš Hušák je v současné době na dovolené. Radiožurnálu na dotaz odpověděl mailem. "O odvodech na veřejně prospěšné účely rozhodují přímo akcionáři, tedy sportovní a výchovná sdružení. V českém sportu stále chybí přes 700 miliónů korun, o které je připravila v letech 2005 až 2007 novela zákona o DPH. Přitom pravidelně odvádíme víc, než by ze zákona bylo nutné," brání svou společnost první muž Sazky.

Kritici však tvrdí opak. Stát sice daně vybírá, ale v posledních dvou letech je vrací zpátky do sportovního prostředí. Přesto jsou sportovci chudší. "Peníze od Sazky přestaly chodit a obávám se, že to bude dlouhodobý trend," říká šéf veslařů a zároveň první místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.

Proto se už začíná mluvit o vstupu jiného investora do společnosti Sazka. Podle informací Radiožurnálu měly v různých dobách zájem velké ryby českého byznysu - finanční instituce jako PPF, J&T nebo Penta. Všechna jednání však dosud zkrachovala. Sportovní svazy tak nabízí i jiné řešení.

"Klíčovou roli hraje stát. Rozhodně si myslím, že by bylo minimálně korektní, aby nějakým způsobem pomohl odbřemenit splátky za Sazka arénu," říká předseda svazu házené Jaroslav Chvalný.

A Český svaz tělesné výchovy už také začal jednat. Informaci potvrdil Radiožurnálu jeho místopředseda Pavel Kořan: "Jedná se především s magistrátem. Jsou tam určité úvahy, ale zatím jen ve stadiu vyjednávání. Další variantou je pomoc od státu. Tam také existují určité úvahy. Nerad bych předjímal věci, které jsou ve stadiu předjednávání."

Řešení je tedy zatím v nedohlednu. Jedno je však jisté, finanční situace českého sportu je podle svazových bossů kritická a vysočanská aréna se má splácet minimálně do roku 2021.

Podle aktuálních informací dosud Sazka poslala sportovním svazům 175 miliónů korun z plánovaných 420 miliónů. Největší sportovní svazy se dokonce spojily a chtějí jednat s politickými stranami o větší podpoře sportu a vyřešení otázky kolem Sazky.

Český rozhlas ovšem sledoval i odvody ostatních společností hazardního průmyslu, přičemž jsme se zaměřili především na sportovní dotace na veřejně prospěšné účely. Ukázalo se, že mnoho dotací je netransparentních a státní dohled nad nimi úplně nefunguje. Na druhou stranu u některých společností, které dotace obdržely oprávněně, Český rozhlas zjistil propojení s marketingovou činností sázkových kanceláří.

Nový šéf dozoru nad státními loteriemi Karel Koryta přislíbil, že by měl být změněn zákon. V takovém případě by kontroloři mohli dohlížet nejen na sázkové společnosti, ale i na příjemce dotací.

Stát měl vytáhnout soukromou firmu z dluhů

Podpůrný garanční a lesnický fond má pomáhat českým zemědělcům. Je však transparentní? V květnu jsme upozornili na podivný případ - za 300 miliónů korun měl za zvláštních okolností v dluhopisech koupit prostřednictvím garančního fondu stát a zachránit tak ústecký podnik miliardáře Petra Sisáka.

Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF), jehož stoprocentním akcionářem je ministerstvo zemědělství, protečou ročně miliardy korun. Teď by měla část státních peněz - konkrétně 300 miliónů korun - skončit na účtech kolabujícího potravinářsko-drogistického uskupení, které kontroluje kontroverzní podnikatel Petr Sisák. Tomu patří i sousední ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu.

Dobrým známým byznysmena je dnes už bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič. Ten se pro Sisákovu firmu snažil zajistit státní pomoc delší dobu. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který se může pyšnit cenou za nejlepšího šéfa resortu financí z 31 evropských zemí označovaných za rozvíjející se ekonomiky, zmiňovanou transakci považuje za neoprávněnou veřejnou podporu soukromému subjektu:

Logo|foto:Český rozhlas

"Pevně doufám, že to je jenom spekulace, že k ničemu takovému nedojde. Byla by to nemravnost gigantického rozměru. Jednak je PGRLF součástí veřejného rozpočtu, a byla by to proto naprosto neoprávněná veřejná podpora privátnímu subjektu, a zadruhé: všechny podpůrné programy, které jsme nastartovali ještě ve vládě Mirka Topolánka, mají být systémové, tedy pro podporu dostupnou pro všechny, nikoliv pouze pro jednoho na úkor všech ostatních. Je to prostě nemravnost a já s tím zásadním způsobem nesouhlasím."

S Kalouskovým názorem naopak nesouhlasí Petr Gandalovič, pod jehož vedením se garanční fond na operaci připravoval: "Smysl transakce byl, že PGRLF v rámci určité své, řekněme, politiky z části investiční, z části podpůrné, připravuje odkoupení dluhopisového programu společnosti Oleofin. Zaujal jsem k tomu stanovisko, že pokud budeme mít kladný posudek nějakého nezávislého investičního konzultanta a pokud to bude dostatečně zajištěné z hlediska významu firmy pro zpracování řepky - zpracovávají asi dvě třetiny řepky v České republice - tak je potřebné, aby Setuza fungovala."

Pokud státní fond dluhopisy skutečně nakoupí, mělo by se vedení podle Kalouska obávat, aby se za ně podařilo následně získat celou sumu zpátky.

Nový ministr zemědělství Jakub Šebesta slíbil, že celou věc prošetří. Následně dospěl k závěru, že by se jednalo o naprosto nenávratnou investici do společnosti, která má velké problémy. Oleofin například dluží dodavatelům řepky stovky miliónů korun. Je třeba připomenout, že firma je součástí společnosti Setuza Petra Sisáka.

Ten patří mezi nejvýznamnější tuzemské podnikatele. S Petrem Gandalovičem se seznámil v době, kdy Ganadalovič zastával funkci ústeckého primátora. O Sisákových vztazích s čelnými představiteli ODS svědčí i fakt, že Gandalovičův nástupce ve funkci primátora Jan Kubata seděl v několika Sisákových firmách, například právě v Oleofinu.

V době Kubatova působení v této firmě Oleofin žádal o státní peníze. Letos na podzim Ganadalovič s Kubatou ohlásili, že budou usilovat o místo předsedy ODS. Nakonec ani jeden z nich neuspěl.

Reportážní pořad Pod kůži, který jste mohli slyšet každý všední den odpoledne, v současné podobě končí. To však neznamená, že končí reportérský tým. Naopak. Investigativní reportáže bude Radiožurnál vysílat už v Ranním Radiožurnálu a vlastním tématům budeme dávat větší prostor ve zpravodajských i publicistických pořadech po celý den.