Odnaučte se říkat Jugoslávie a ajvar, burek i brodet si dejte radši ve vnitrozemí, radí Pavel Maurer
Asi bude ještě dlouho trvat, než se odnaučíme říkat slovo Jugoslávie. Dnes už je všechno jinak a jinak to je i s místními specialitami. Slovinsko není Chorvatsko a to není ani náhodou Srbsko, Bosna, Hercegovina nebo Černá Hora. Jaké tu jsou vlastně rozdíly?
Co můžu poradit českému turistovi, aby ochutnal v zemích bývalé Jugoslávie? Vždyť nás sem přijíždí každoročně na tři čtvrti miliónu a většinou ne poprvé. Češi znají dobře místní poměry i jídlo i to, že ceny jsou mnohdy vyšší než v nedaleké Itálii. Ale kde jsou rozdíly?
Srbská kuchyně je částečně ovlivněna Maďarskem,Tureckem a Bulharskem, mají rádi hodně papriky v nejrůznějších variacích, samozřejmě pečené papriky s fetou, musaku, zelné závitky, Leskovački roštilj - tedy rožněné maso, ajvar a spoustu různých zeleninových omáček a dipů.
Bosna a Hercegovina vyznávají čerstvou zeleninu, rajčata, mangold a raštiku - tedy kapustu nebo chcete-li kél, dnes považovaný za superpotravinu díky svým vysokým nutričním hodnotám.
V celé bývalé Jugoslávii dostanete vynikající čevabčiči. Ovšem místní obyvatelé rozlišují rozdíly podle toho, kde a jak je maso umleté a jak je servírováno i tvarováno. Co se týká druhu masa, čím jste více na jihu, tím více se projevuje muslimský vliv. Žádné vepřové, ale hovězí, telecí, jalovice i kozy a když vám chce hostitel projevit nejvyšší úctu, tak je to každopádně jehněčí na rožni.
Burek je pokrm z listového těsta, může vypadat jako závin nebo piroha plněná masem, sýrem, zelím, cuketou nebo i dýní. Burek je původně asi turecké jídlo, které ovšem ovlivnilo celý Balkán a podle toho, kde jste, tak tam vyznávají jiný burek.
Na severu Dalmácie, která je hlavním turistickým cílem příznivců Jadranu, i ve Slovinsku je v gastronomii dodnes znát, že byly historicky ovlivněny Benátskou říší. Nejvlivnější rodiny, najímaly italské kuchařky, které tu připravovaly noky, různé těstoviny a brudet či brodet - rybí polévku někdy hustou až jako guláš.
Každopádně tu všude voní čerstvé bylinky, tymián, rozmarýn, bazalka, myrta, oregáno, které často najdete i v příkopech a na rumištích a které dávájí pečenému masu a všem pokrmům výrazné aroma a chuť.
Ať už si dáte, chobotnici dušenou pod pekou, pršut - šunku sušenou na větru, paški syr z ostrova Pag, pljeskavicu nebo nějakou čerstvou rybu jen tak se solí a olivovým olejem, buďte opatrní především na plážích. Ve vnitrozemí je kuchyně mnohem propracovanější a spolehlivější v kvalitě. To víte - turistický ruch je, bohužel, metlou dobré gastronomie, a to nejen v bývalé Jugoslávii.
