Odnaučte se říkat Jugoslávie a ajvar, burek i brodet si dejte radši ve vnitrozemí, radí Pavel Maurer

7. srpen 2017
Glosa Pavla Maurera

Asi bude ještě dlouho trvat, než se odnaučíme říkat slovo Jugoslávie. Dnes už je všechno jinak a jinak to je i s místními specialitami. Slovinsko není Chorvatsko a to není ani náhodou Srbsko, Bosna, Hercegovina nebo Černá Hora. Jaké tu jsou vlastně rozdíly?

Co můžu poradit českému turistovi, aby ochutnal v zemích bývalé Jugoslávie? Vždyť nás sem přijíždí každoročně na tři čtvrti miliónu a většinou ne poprvé. Češi znají dobře místní poměry i jídlo i to, že ceny jsou mnohdy vyšší než v nedaleké Itálii. Ale kde jsou rozdíly?

Srbská kuchyně je částečně ovlivněna Maďarskem,Tureckem a Bulharskem, mají rádi hodně papriky v nejrůznějších variacích, samozřejmě pečené papriky s fetou, musaku, zelné závitky, Leskovački roštilj - tedy rožněné maso, ajvar a spoustu různých zeleninových omáček a dipů.

Bosna a Hercegovina vyznávají čerstvou zeleninu, rajčata, mangold a raštiku - tedy kapustu nebo chcete-li kél, dnes považovaný za superpotravinu díky svým vysokým nutričním hodnotám.

V celé bývalé Jugoslávii dostanete vynikající čevabčiči. Ovšem místní obyvatelé rozlišují rozdíly podle toho, kde a jak je maso umleté a jak je servírováno i tvarováno. Co se týká druhu masa, čím jste více na jihu, tím více se projevuje muslimský vliv. Žádné vepřové, ale hovězí, telecí, jalovice i kozy a když vám chce hostitel projevit nejvyšší úctu, tak je to každopádně jehněčí na rožni.

Burek je pokrm z listového těsta, může vypadat jako závin nebo piroha plněná masem, sýrem, zelím, cuketou nebo i dýní. Burek je původně asi turecké jídlo, které ovšem ovlivnilo celý Balkán a podle toho, kde jste, tak tam vyznávají jiný burek.

Na severu Dalmácie, která je hlavním turistickým cílem příznivců Jadranu, i ve Slovinsku je v gastronomii dodnes znát, že byly historicky ovlivněny Benátskou říší. Nejvlivnější rodiny, najímaly italské kuchařky, které tu připravovaly noky, různé těstoviny a brudet či brodet - rybí polévku někdy hustou až jako guláš.

Každopádně tu všude voní čerstvé bylinky, tymián, rozmarýn, bazalka, myrta, oregáno, které často najdete i v příkopech a na rumištích a které dávájí pečenému masu a všem pokrmům výrazné aroma a chuť.

Ať už si dáte, chobotnici dušenou pod pekou, pršut - šunku sušenou na větru, paški syr z ostrova Pag, pljeskavicu nebo nějakou čerstvou rybu jen tak se solí a olivovým olejem, buďte opatrní především na plážích. Ve vnitrozemí je kuchyně mnohem propracovanější a spolehlivější v kvalitě. To víte - turistický ruch je, bohužel, metlou dobré gastronomie, a to nejen v bývalé Jugoslávii.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio