Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech

10. září 2009
Situace na letišti Vodochody

Boj o letiště Vodochody opět ožívá. Obce na východ od Prahy, které jsou v blízkosti přistávací dráhy, se bouří proti tomu, aby se z malého soukromého letiště stal mezinárodní terminál. Čtrnáct obcí už se sdružilo a podepsalo proti rozšíření letiště petici. Jejich starostové plánují z celé věci udělat i předvolební téma. Právě na jejich popud se mají příští týden sjet do nedalekých Kralup nad Vltavou špičky parlamentních stran k veřejné debatě s občany.

Téměř tři milióny korun už vybraly obce na východ od Prahy na boj proti výstavbě mezinárodního letiště Vodochody. Z vlastních peněz si chtějí zaplatit právníky a reklamní kampaň. Doufají, že by se jim tak mohlo podařit vyhrát boj nad investiční skupinou Penta Investments, která chce svoje soukromé letiště rozšířit. Místní lidé se nehodlají smířit s tím, že by jim nepřetržitě nad hlavami startovala a přistávala letadla. Starostové čtrnácti obcí navíc plánují z celé věci udělat důležité předvolební téma. Už příští týden přijedou do Kralup na veřejnou debatu s občany zástupci parlamentních stran. Jak nové mezinárodní letiště může změnit život okolním obcím?

Je pondělí ráno, osm hodin. Přes Zdiby u Prahy už projíždějí desítky aut a kamionů. Už tak hustá doprava by se v budoucnu mohla ještě zhoršit, pokud by v nedaleké Odolena Vodě vzniklo mezinárodní letiště.

Malé podnikové letiště Aera Vodochody se má do tří let proměnit v mezinárodní terminál. Jeho vlastník privátní firma Penta Investments plánuje, že by na místní ranvej denně přistálo a odstartovalo 141 letadel. Ročně by zde mělo být odbaveno až 3,5 miliónu lidí.

Obce v okolí přistávací dráhy, kde žije zhruba 30 tisíc lidí, však chtějí takovému plánu za každou cenu zabránit. "Chtějí rozšířit letiště a udělat z něj mezinárodní s pravidelnými linkami ve dne v noci, přičemž vesnice jsou k letišti tak blízko jako nikde v republice. Nedalo by se tu vůbec spát a letadla by nám létala sto metrů nad hlavou - to by byla genocida na obyvatelích," říká Libor Holík, starosta Panenských Břežan, které se k petici připojily.

"Pod hlavičkou Kralup je 14 obcí, které za každého obyvatele vložily sto korun na právníky, studie a kampaň, která se připravuje. Konto je založeno pouze na boj proti letišti. Je na něm 2,7 miliónu korun," upřesnil starosta.

V boji proti letišti by podle odborníků mohly obce uspět. Mají možnost bránit se i soudní cestou a podat na vlastníka letiště žaloby pro poškozování zdraví. "Pokud by tam denně přistávaly stovky letadel, tak zvláště hluk představuje významné riziko pro zdraví. Zvyšuje krevní tlak a v důsledku toho i úmrtnost," uvedl odborný konzultant v oblasti ekologických rizik Miroslav Šuta.

Starostům obcí vadí, že jim letiště nic nepřinese, jen zhorší zdraví a životní prostředí místních obyvatel. Myslí si to i Vladimíra Sýkorová, starostka Máslovic, které leží pouhý kilometr od přistávací dráhy. "Byli bychom postiženi hlukem z pozemního rolování letadel při startu a při přistání," vysvětlila.

Letiště by navíc podle obcí přineslo problémy i s dopravou. Už dnes stovky osobních aut a kamionů míří do přilehlých skladů firem a továren. Z nedaleké dálnice D8 by se navíc muselo vybudovat více sjezdů k letišti.

"Studie, kterou máme, říká, že denně přijede na letiště šest a půl tisíce osobních aut, dalších asi 700 autobusů, k tomu nákladní auta. Dnes ráno, když jedete do Prahy, je silnice v některých momentech jedno parkoviště," podotýká starosta Libor Holý.

Podobně mluví i kronikář Máslovic Dalibor Chalupný: "Dálnice už je dnes přetížená, protože u Úžic a Kozomína postavili velké skladové kapacity. Takže tu jezdí kamióny v jednom kuse, jeden za druhým."

Kvůli většímu počtu aut by na tomto úseku dálnice a přilehlých silnicích mohlo přibývat i dopravních nehod a také by se zhoršila kvalita ovzduší, potvrzuje obavy Jaroslav Hořín, poradce ministerstva dopravy v bezpečnosti silničního provozu.

"Může dojít ke zhoršení životního prostředí, co se týká zplodin, následkem vysoké intenzity dopravy. Pokud bude trasa vedena přes obec, dá se předpokládat i ohrožení bezpečnosti silničního provozu," řekl.

Obyvatelé okolních vesnice však mají ve věci letiště jasno. "Vždyť jsme malá republika a celý život stačila Ruzyně. Říkali, že ji budou rozšiřovat, proč ji tedy nerozšíří? Ať udělají jedno velké. Na co budou po republice čtyři malá letiště. Vždyť je to pitomost," netajila se svým názorem jedna z obyvatelek dotčené oblasti.

Letiště by mohlo ohrozit zdraví a bezpečnost

Jestli česko-slovenská investiční skupina Penta Investments chce, aby se jí podařilo soukromé letiště rozšířit na mezinárodní terminál, musí si nechat vypracovat studii vlivu stavby na životní prostředí. Je však pravděpodobné, že k ní budou mít obce, které se nacházejí v blízkosti přistávací dráhy, připomínky. Dokončení stavby, které je naplánováno na rok 2012 by se tak mohlo zřejmě i pozdržet.

Vlastník letiště Vodochody má nyní nelehký úkol. Ministerstvu životního prostředí musí dodat studii vlivu stavby na životní prostředí. V ní by měl například zohlednit hlukové zatížení obcí a navrhnout monitorovací systém hluku v okolí letiště. Firma by se ve studii měla také zabývat tím, jaký dopad bude mít na obce vyšší počet aut, které na mezinárodní letiště budou přes ně projíždět.

"Ministerstvo životního prostředí dokončilo první fázi procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Ta fáze se jmenuje zjišťovací řízení a skončila. Řízení očekávatelně řeklo, že musí být proveden kompletní proces posuzování vlivu na životní prostředí, a stanovilo, na co se má zaměřit, jakou dokumentaci musí investor předložit. Nyní ministerstvo životního prostředí čeká na její předložení. Na to investor nemá žádnou lhůtu. Proces bude pokračovat ve chvíli, kdy ministerstvo dokumentaci obdrží," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar a dodal, že posuzování studie zabere nejméně rok.

"Záleží na tom, kolik se sejde připomínek, jak budou vypadat projednávání, která jsou součástí procesu, ale určitě bych neočekával, že by závěrečné stanovisko mohlo padnout dříve než v posledním kvartálu roku 2010," upřesnil Jakub Kašpar.

Šéf letiště Vodochody Martin Kačur se však nebojí toho, že by se kvůli pracím na studii protáhl plánovaný termín spuštění ostrého provozu. Navíc tvrdí, že firma ve studii zohlední připomínky obcí, které proti výstavbě letiště protestují.

"Diskuse s obcemi o projektu se už posunula do dvou rovin. Jedna je věcná a druhá emocionální. V rámci věcné diskuse jsme se obcím snažili dávat podrobné informace. Udělali jsme pro ně prezentaci, takže nikdo nemůže říct, že se informace dopředu nedávaly. Během veřejného projednávání jsme dostali dost připomínek, které se týkaly hluku, pozemní dopravy, bezpečnosti. Lidé mohou mít opravdu strach a obavy, ale to vše je předmětem dopracování studie EIA," říká šéf letiště Vodochody.

Podle některých odborníků je v zahraničí běžné, že v letecké dopravě existuje konkurence, a tedy že by právě Vodochody mohly konkurovat nedaleké Ruzyni. Zda tomu tak nakonec bude, není zatím jasné. Penta chce na přistávací dráhu nalákat nízkonákladové společnosti, kterým by teoreticky mohla nabídnout nižší ceny.

Doposud letiště slouží výcvikovým letům. Ranvej využívají také privátní tryskáče. Důvod, proč chce Penta rozšiřovat letiště, může být podle starosty Panenských Břežan Libora Holíka i jiný. "Tímto záměrem snad chtějí dokonce udělat konkurenci pro Ruzyni, tím při privatizaci snížit cenu Ruzyně. A když by cena spadla, Ruzyni by koupili laciněji a od tohoto záměru by odstoupili," myslí si starosta Panenských Břežan, které jsou jednou z obcí bojujících proti rozšíření vodochodského letiště. K jeho názoru se zástupci vlastníka i vedení letiště odmítli na mikrofon vyjádřit.

Druhé letiště by mohlo zlevnit letenky

Co může stát za záměrem firmy Penta Investments vybudovat vedle Ruzyně další mezinárodní letiště? A vyplatí se to vůbec?

Ekonomický expert Českého rozhlasu Miroslav Motejlek uvedl, že Praha druhé letiště nepotřebuje, nicméně zákazníci leteckých společností by další letiště mohli uvítat, protože by se to projevilo v letištních poplatcích pro aerolinie a ty by to následně promítly do cen letenek. "Pro obyvatele to bude horší, ale takový je život," doplnil.

Penta Investments má už za sebou několik zajímavých obchodů a jedná se o silnou finanční skupinu. Miroslav Motejlek proto nepochybuje, že by se jí nepodařilo svůj záměr prosadit. "Určitě se Vodochody podaří prosadit, protože získají několik nízkorozpočtových společností. Už teď jsou domluveni s Wizz Airem nebo Easy Jetem. To jsou společnosti, které by měly příští rok dopravit na letiště v Ruzyni okolo dvou miliónů lidí. Uvažuje se, že se objeví noví přepravci, kteří dosud do České republiky nelétají," upřesnil redaktor.

Podobná letiště jsou například v okolí Londýna, třeba Luton. Výhodou vodochodského letiště by přitom podle Miroslava Motejlka bylo, že by bylo blíž k centru metropole než právě londýnská letiště. Velký problém je ovšem s dopravou. "Jediná možnost je přípojka na dálnici, která by stála asi 90 miliónů korun, a na tom se skupina Penta bude muset určitě podílet," doplnil.

Bezpochyby chce Penta na svých záměrech vydělat. Jednou z možností, jak docílit zisku, je podle Miroslava Motejlka donutit Letiště Praha, aby koupilo vodochodské letiště jako své druhé letiště pro nízkonákladové společnosti. Druhou možností je, že se Penta bude snažit stlačit cenu ruzyňského letiště, o jehož privatizaci se uvažuje. "Penta má o letiště ve Vodochodech velký zájem,"dodal.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

Spustit audio
autoři: Vilém Janouš, Ondřej Suchan, Petra Benešová