O tahanicích kolem eurokomisaře, zadlužování obcí a sjezdu amerických Demokratů

Přehled příspěvků

Barbora Kroužková : Politicky bouřlivý týden přinesl novou českou vládu. Bude mít o jedno křeslo víc, než ta odcházející, většinu míst obsadí sociální demokraté, po třech křeslech budou mít lidovci a unionisté.

Jedním z posledních počinů staré vlády bylo schválení Vladimíra Špidly na post eurokomisaře. Pavel Telička z funkce odchází, nestane se ministrem zahraničí a nepřijal ani žádnou nabídku Stanislava Grosse. Co teď bude dělat? Zeptáme se za chvíli.

Američtí demokraté se v Bostonu rozhodli vyslat Johna Kerryho do listopadových prezidentských voleb. Amerika na tom může být lépe a pomoc je na cestě, opakoval Kerry mnohokrát ve svém klíčovém projevu.

To jsou některé z událostí téměř uplynulého týdne. Podrobně od nich teď víc. Hezký podvečer na vlnách Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu přeje Barbora Kroužková.

S Pavlem Teličkou na téma - Co bude dál?

Barbora Kroužková : Poslední červencový týden byl politicky horký. V pondělí úřadujícího předsedu sociálních demokratů Stanislava Grosse jmenoval prezident republiky premiérem a nejmladší šéf Strakovy akademie v naší historii okamžitě odstartoval maratón koaličních jednání o personálním složení svého týmu. Často se jednalo neoficiálně a dlouho do noci. A debaty špiček sociálních demokratů, lidovců a unionistů sledovala zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

Dana Jaklová : Přesně měsíc po rezignaci premiéra Vladimíra Špidly si 26. července přišel jeho nástupce v Lidovém domě Stanislav Gross na Hrad pro jmenovací dekret. Prezidentu Václavu Klausovi slíbil, že jeho vláda přinese změny, na které veřejnost čeká. Tímto slibem hlava státu vyslala nového českého premiéra do složitých debat v podhradí. Už v pondělí večer se šéfové tří vládních stran sešli v hotelu Paříž. Výsledek? Rozhodujeme o politickém vlivu v kabinetu, dohoda se rýsuje, říkali po schůzce jak Stanislav Gross, tak šéf lidovců Miroslav Kalousek, i předseda unionistů Pavel Němec. V úterý se sešlo vedení lidovců. Kalousek na něm přesvědčil, že by KDU-ČSL měla vyjít vstříc sociálním demokratům a úspěchu koaliční dohody, a proto obětovat resort zahraničí. Vzápětí jsme se dozvěděli proč. Gross totiž chtěl odměnit Pavla Teličku, který svůj post eurokomisaře předá odstupujícímu premiérovi Vladimíru Špidlovi právě vedení naší diplomacie. Lidovce Kalouskovi jeho dobrou vůli odsouhlasí. Ve středu večer se tedy koaliční devítka na ministerstvu dopravy snažila vyřešit, co si lidovci za zahraničí odnesou. Mělo to být ministerstvo průmyslu a obchodu a navíc, spravedlnost. Tím by druhá strana vládní koalice získala k dopravě a životnímu prostředí čtvrtý resort. Ve 3 hodiny ráno ze středy na čtvrtek se ale jednání zaseklo. Předseda KDU-ČSL Kalousek vyšel z ministerstva svého stranického kolegy Šimonovského do chladného rána s ještě chladnější zprávou. Sociální demokraté měli pocit, že bychom získali příliš, žádná varianta nebyla průchodná, proto se vracíme na své. Zahraničí, doprava a životní prostředí a jména Svoboda, Šimonovský, Ambrozek. Jinak ve vládě být nechceme. Je otázkou, jestli se na posílení pozice unionistů dohodl Gross s Němcem ještě ve středu v noci, či až ve čtvrtek před polednem. Jisté je, že ve čtvrtek bylo hotovo. Unionisté dostanou silový resort obrany, spravedlnost a zůstane jim informatika. Zbytek si obsadí Grossova strana. Zatímco Unie svobody-DEU ukrojila z vládního koláče pořádný kus a předseda Němec tedy může být ve straně s preferencemi pod hranicí volitelnosti oslavován, premiér Gross má nesrovnatelně těžší situaci. Zbytkem vládních křesel musí podělit své stranické příznivce i odpůrce.

Barbora Kroužková : A víkend přinesl rozhodnutí Ústředního výkonného výboru sociální demokracie, podpořit vládu, kterou sestavil premiér a úřadující šéf strany Stanislav Gross. Novými sociálně demokratickými ministry mají být Milada Emmerová, jako šéfka zdravotnictví, Jiří Paroubek na postu ministra pro místní rozvoj. Šéf CzechInvestu Martin Jahn má obsadit funkci vicepremiéra pro ekonomiku bez vlastního ministerstva. Vnitro, které dosud řídil úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross, obsadí zřejmě šéf civilní rozvědky František Bublan. Otazník ale stále visí nad ministerstvem zemědělství. S největší pravděpodobností se do křesla znovu usadí Jaroslav Palas, ale premiér Gross se má definitivně vyjádřit do pondělka. Pokud jde o unionisty, ti do vlády posílají Pavla Němce na spravedlnost, Karla Künhla na obranu a Vladimíra Mlynáře nechávají ministrem informatiky. Ve studiu teď vítám Pavla Teličku, dobrý den.

Host (Pavel Telička): Dobrý den přeji.

Barbora Kroužková : Jak se vám daří, jak si užíváte víkend?

Host (Pavel Telička): Tak, celkem si užívám, byli jsme si rodinou teď zacvičit, zaplavat a no, vyšli jsme potom ven a udeřilo parno, takže já si myslím, že celkem jo. Já jsem rád, že jsem zase po nějakém čase s rodinou, i když se zítra už ráno vracím do Bruselu.

Barbora Kroužková : Vy máte celkem dobrou náladu, médiím jste tvrdil, že zahořklý nejste, jistě ale víte, že se mnoho lidí nad tou rošádou rozčiluje, různé mediální ankety dokazují, že lidé by vás v Bruselu chtěli, šanci v referendu byste měl i velkou, kdyby mohli hlasovat o tom, zda byste se měl stát ministrem zahraničí. Když vás potkávají na ulici, poznávají?

Host (Pavel Telička): No, šel jsem právě teď z posilovny z hotelu Mariot a procházel jsem se Příkopama, Václavským náměstím a za tu dobu jsem absolvoval asi takových 7, 8 celkem příjemných rozhovorů s lidmi na ulici.

Barbora Kroužková : Nechystáte tedy politickou kampaň? Co s tou podporou lidí budete dělat?

Host (Pavel Telička): Nevím, ta podpora je určitě příjemná. První, co s ní budu dělat, že se pokusím odvést co nejlepší práci v těch zbývajících 3 měsících toho zkráceného mandátu, no a pak uvidím. Já si myslím, že jak jsem tvrdil od samého počátku, od toho momentu, kdy jsem se dozvěděl, že mandát bude zkrácen, zrušen, že tedy na konci října končím, tak jsem od toho momentu říkal, že budu potřebovat více času, tentokrát na přemýšlení, je to celkem zásadní pro mě zlom a myslím si, že v průběhu září, října se budu rozhodovat a k tomu začátku listopadu bych měl být rozhodnutý. Já si myslím, že několik věcí vylučuji, ale celkem.

Barbora Kroužková : Co vylučujete, řekněte a aspoň naznačte. Doktorem asi nebudete, ale bude to politika nebo soukromý sektor?

Host (Pavel Telička): Doktorem, to bych nikomu nepřál. Já si myslím, že to, co lze vyloučit, je to, co jsem ostatně řekl na návrhy nebo možnosti, který mi předložil pan premiér Gross, to znamená já v nejbližší době vylučuji, že bych šel na nějakou pozici do české exekutivy nebo že bych šel do diplomacie. Nechci předbíhat, ale vidím to jako vysoce nepravděpodobný, takže já si myslím, že ten zbytek připadá v úvahu, ale je to skutečně o důkladném přemýšlení a v prvé řadě, musím mluvit se svými kolegy. Teď jsou částečně na dovolených, někteří z nich jsou na dovolené, takže jak se vrátí, tak budu muset hovořit s nimi, protože pochopitelně, oni opustili různá místa pro to, aby se stali součástí mého týmu a cítím vůči nim určitou zodpovědnost, protože počítali přece jenom s tím delším obdobím. Jakmile toto pořešíme, zjistím možná, kdo se mnou bude chtít spolupracovat dál, ať už to bude kdekoliv, tak pak vážná úvaha, vážné přemýšlení o tom, co budu dělat já. Myslím si, že na to mám čas a hlavně mě čeká ještě tři měsíce velmi zajímavý, ale zároveň neakční práce, protože komise mám na podzim celkem bohatou agendu.

Barbora Kroužková : Vy jste zmínil to důležité, že když jste jel do Bruselu coby eurokomisař, tentokrát, tak jste musel vytvořit tým lidí, na které se musíte spolehnout, to znamená, že někteří opouštěli svá zaměstnání a teď asi budou opouštět i Brusel, to je samozřejmě předčasné hodnotit, řekněte, co vás napadlo v tu chvíli, kdy se třeba spekuluje a stále se mluví o tom, že jste měl jen ten krátký mandát, mandát pro Prodiho komisi a tak dále, byť oficiálně to samozřejmě je jinak. Nicméně, mediální hrátky tyto poslední dny jsou velmi řekněme i veselé, úsměvné, někdy se nezakládají na pravdách.

Host (Pavel Telička): Možná veselé, možná trošku smutné, protože já si myslím, že ten výsledek té situace vnitropolitické prostě akceptuji a nemohu ani jinak.

Barbora Kroužková : Dobře, ale vy jste byl eurokomisař na jak dlouho, co jste dostal od vlády Vladimíra Špidly černé na bílém?

Host (Pavel Telička): Tak usnesení vlády si myslím, že každý si může najít na webové stránce a tam je to jasné, do roku 2009. Já jsem právě chtěl říci, že dobře, pokud nadešla nějaká politická situace, došlo k nějaké dohodě a tak dále, nedá se nic dělat, ale myslím si, že bychom alespoň měli mluvit tak, jak skutečně bylo rozhodnuto.

Barbora Kroužková : To znamená, narážíte na vyjádření Stanislava Grosse v dnešní Mladé frontě Dnes?

Host (Pavel Telička): Já jsem tento rozhovor nečetl, četl jsem třeba rozhovor s panem premiérem Špidlou, ale já si myslím, že to zaznělo několikrát v posledních dnech, že to byl mandát jenom na Prodiho komisi. Já si myslím, že usnesení vlády hovoří jasně a pokud tedy usnesení vlády pojednávalo o něčem jiným, než dejme tomu skutečně bylo někde dohodnuto, pak si myslím, že to nebylo zcela seriózní, ale já věřím, že to seriózní bylo, že to bylo do roku 2009 a prostě došlo ke změně, ale mluvme skutečně v intencích toho, co vláda rozhodla a respektujme rozhodnutí vlády, stejně tak, jako respektujme, že vláda rozhodla tento týden o zkrácení tohoto mandátu.

Barbora Kroužková : Bylo to ale paradoxní, je to ta odcházející vláda, co právě jako jeden ze svých posledních počinů měla to, že změnila to původní rozhodnutí o vás a učinila rozhodnutí, které říká, že do Bruselu jde Vladimír Špidla. Vy jste s ním od té chvíle mluvil nebo kdy jste s ním mluvil naposledy?

Host (Pavel Telička): Já jsem s panem premiérem mluvil naposledy zhruba pár dní nebo týden po jeho rezignaci, když jsem ho navštívil ve Strakově akademii, abych s ním pohovořil prostě o současné situaci, abych s ním hovořil o aktuální agendě v Bruselu, tak, jako jsme dělali pravidelně předtím. A zároveň, abych řekl, že jsem připraven prostě hledat, protože vím jeho, vím o jeho zájmu o evropskou problematiku, že jsem připraven hledat určitou platformu, kde by prostě mohl uplatnit svůj zájem, svůj vjem. Já si myslím, že i své představy na poli evropské agendy.

Barbora Kroužková : Od té doby jste s Vladimírem Špidlou nemluvil, ani jste si nepsali?

Host (Pavel Telička): Ne, ne. Nemluvili jsme spolu a ani jsme si skutečně nepsali.

Barbora Kroužková : No je to zvláštní. On v podstatě je stále váš nadřízený, on vás do Bruselu vyslal, jeho vláda vás zas odvolala.

Host (Pavel Telička): Tak nadřízený můj není, mým nadřízeným je pan předseda Prodi, ale on je premiérem vlády, která mě vyslala...

Barbora Kroužková : Nebo v tomto smyslu, pokud jde o Českou republiku...

Host (Pavel Telička): Ano, pan premiér se zatím neozval, já jsem si dnes v tom rozhovoru s ním v Mladé frontě přečetl, že zamýšlí se mnou zevrubně v nejbližší době hovořit, takže k takovému rozhovoru asi v brzké době dojde, ale je pravda, že on se od té doby se mnou nespojil a já jsem s ním rovněž nehovořil.

Barbora Kroužková : Vy jste říkal, že jedete do Bruselu. To znamená, že zase pak poletíte zpátky? Vy se necestujete v posledních týdnech.

Host (Pavel Telička): Celkem ano, zítra odjíždím, protože ještě celý příští týden mám povinnosti v Bruselu a pak bych si rád týden, deset dní vzal dovolenou a strávil s rodinou a pak kolem 20. bych měl být zpátky v Bruselu a dojet ten mandát do 31. října, protože mám nejenom řadu ještě úkolů, coby člen komise, ale mám i některé ty představy, se kterými jsem dokonce přišel, některé jsem již realizoval, některé bych rád ještě zrealizoval.

Barbora Kroužková : Mluvme obecně. Co eurokomisař potřebuje a já jen, než začnete mluvit, tak zopakuji to takové motivující heslo Vladimíra Špidly, anglicky pasivně do půl roku aktivně. Co eurokomisař potřebuje?

Host (Pavel Telička): Já bych řekl, že ten jazyk není nepodstatný, to bych samozřejmě netvrdil, myslím si, že ta kritéria jsou podstatně širší, jsou celkem známá, já si myslím, že musí mít tento člověk celkem hluboké znalosti o evropské problematice, a to jak v té političtější dimenzi, tak samozřejmě i v té celkem dost technické dimenzi v jednotlivých oblastech, protože aspoň já se tak vnímám primárně, jako člověk, který spolurozhoduje v komisi o celé řadě prostě otázek, o široké škále a samozřejmě ta znalost ty problematiky je výhodou. Stejně tak je užitečná znalost fungování těch institucí, procedur, znalost těch lidí a různých orgánů, subjektů, které rozhodují, znalost těch jednotlivých fází, kde je dobré do nich vstoupit, kde se to dá prostě třeba ještě něco podchytit, zachytit, ovlivnit. Člověk asi určitě by měl mít určitej politický rozhled, měl by být komunikativní, měl by být schopen rozhodovat, nebát se rozhodování, připomeňme zodpovědnost. Měl by vnímat, abych řekl, komisi, jako kolektivní orgán.

Barbora Kroužková : Zvládne tu funkci Vladimír Špidla?

Host (Pavel Telička): Ale já si myslím, že skutečně by z mé strany bylo poněkud zvláštní, kdybych hodnotil premiéra své země, byť odcházejícího a dokonce svého nástupce, takže já si myslím, že pokud se takto rozhodl, tak je sám přesvědčen o tom, že tu funkci zvládne. Já mu přeji, aby to zvládl, já si myslím, že možná v těch posledních dnech se to hodně personifikovalo, to je co nejpodstatnější je, jak ten ne zástupce, řekněme, protože on nezastupuje ten komisař český zájmy primárně, ale ten reprezentant České republiky, protože ten komisař skutečně je tím hlavním reprezentantem v tomto tělese, v tomto orgánu. Jak prostě on uspěje je podstatné, prostě pro Českou republiku, takže z tohoto hlediska já přeji panu Špidlovi, aby prostě v té funkci obstál.

Barbora Kroužková : Vy se s ním určitě budete muset potkat, protože bude muset dojít k té výměně v Bruselu. Jak budete úřad předávat?

Host (Pavel Telička): Tak z toho důvodu ne, ale já si myslím, že tak v zásadě nepůjde o předání úřadu přímo panu Špidlovi, protože nevím, jaké on bude mít portfolio. Samozřejmě, to, co jsem připraven udělat je, přes určité zkušenosti předat třeba materiály na různé kandidáty do kabinetu komisaře, cokoliv, co prostě je užitečného a já věřím, že budeme mít prostor pohovořit i o tom, co se v těch posledních týdnech odehrálo, takže uvidíme a se celkem na takový rozhovor těším.

Barbora Kroužková : Řeknete ještě, co přesně vám nabídl Stanislav Gross? Měl jste jít z postu eurokomisaře, mluvilo se postech slučitelných s různým poradenstvím a podobně. Tyto funkce mají u nás jiné postavení, jsou to jiné pozice, například proti Americe, kde jsou poradce dokonce něco víc, než ministři, ale to je jiný politický systém.

Host (Pavel Telička): Tak, to je pravda, pan premiér Gross třeba v ten moment, kdy se mnou hovořil o těch možnostech a já bych je nerad zde rozkrýval už z toho důvodu, že jsme se dohodli, že skutečně je to na něm aby to komentoval, takže já toto neporuším. Nicméně třeba když hovořil o tom postoji, tak hovořil třeba o Condoleezze Riceové v úřadu prezidenta Bushe, to znamená ...

Barbora Kroužková : Proto to zmiňuji, protože my nejsme Amerika, Condoleezza Riceová je jeden z nejdůležitějších členů kabinetu amerického prezidenta.

Host (Pavel Telička): Samozřejmě, každý premiér má možnost vytvořit úřad vlády podle svých představ. Samozřejmě v rámci toho, co mu umožňuje kompetenční zákon, takže já bych dále nešel, protože nechci skutečně rozkrývat, upřesňovat to, co on měl na mysli, prostě my jsme spolu hovořili, to podstatné bylo, že mě informoval o rozhodnutí, že mě informoval o celé té genezi, že jsme toto takto mohli uzavřít a on skutečně hovořil o některých alternativách pro mě a já jsem mu řekl názor prostě na to. Zároveň jsem mu řekl, že v této konstelaci, v této situaci prostě jaká je a není to z důvodů nějaké uraženosti nebo čehokoliv jiného, já nejsem připraven toto akceptovat, ani žádnou jinou vyšší pozici v české exekutivě, ale dohodli jsme se, budeme spolu komunikovat. Já jsem kdykoliv připraven prostě poradit, pokud budu schopen a podobně, takže já si myslím, že jsme se rozešli se vzájemným porozuměním, ale s tím, že i když nevylučuju v budoucnu návrat do služeb státu, tak v nejbližší době tak nepředpokládám.

Barbora Kroužková : Už se sbíhají nabídky?

Host (Pavel Telička): Tak určitě nechci tady vytvářet dojem, jak jsem zavalen poštou a telefonáty a esemeskami, jak se toho hrne. Řekněme, že přicházejí určité možnosti, je jich zatím několik, uvidíme. Zatím ani se jimi příliš nezabývám, spíš přemýšlím, kterým směrem ty moje kroky půjdou, protože jsem někde na křižovatce a těch cest je několik a chtělo by si vybrat tu správnou cestu.

Barbora Kroužková : Poslední věc, kdy si zase zahrajete ragby?

Host (Pavel Telička): No, musím říct, že jsem, byť jsme o tom měli krátkou diskusi se ženou doma, že jsem v závěru teďko té jarní sezóny neodolal pokušení, protože mě pozval tým starých pánů, jak si říkají ragbisté, mistr Belgie na trénink, takže jsem skutečně si zašel na trénink, bohužel byl to poslední trénink v sezóně, takže v září, asi když ta noha bude držet, tak si s nima pudu zase zahrát a musím říct, že mě to celkem zase chytlo, takže asi v září to zkusím. Doufám, že příště, když se uvidíme, nebudu znovu o berlích.

Barbora Kroužková : Říká Pavel Telička. Já děkuji za návštěvu v Radiožurnálu a mějte se dobře. Na shledanou.

Host (Pavel Telička): Děkuju pěkně za pozvání, taky se mějte hezky. Na shledanou.

Duel

Barbora Kroužková : Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje hospodaření jednotlivých obcí a se získanými informacemi pak přistupuje k rozhodování o tom, komu odpouští a komu ne dluhy a penalizace. Podle jakého klíče se pracuje? Jak ministerstvo vysvětluje svá rozhodnutí a jak se na zadlužování dívají obce? O tom bude Duel Radiožurnálu. Diskutovat budou mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman, dobrý den.

Host (Marek Zeman): Dobrý den.

Barbora Kroužková : A starosta obce Dolní Cerekev na Jihlavsku Zdeněk Jirsa, dobrý den.

Host (Zdeněk Jirsa): Dobrý den.

Barbora Kroužková : Pane starosto, vaše obec se rozčiluje, protože musela zaplatit zhruba 25 tisíc ministerstvu financí za co? Vracíte dotace nebo platíte pokuty?

Host (Zdeněk Jirsa): Ne, ono to je širší rozsah vysvětlování. Je to dotace v rámci programu výstavby nájemních bytů, kdy obec postavila, předala byty, ovšem kapitálové možnosti obce nejsou tak veliké, jak třeba v městských rozpočtech a pokladnách, čili v některých momentech nemůžeme platit částky přípoloží k dotacím v termínech. A to již je přestupek proti rozpočtovým pravidlům a dnes ministerstvo financí prostě tyto věci penalizuje.

Barbora Kroužková : Proč?

Host (Marek Zeman): Tady nejde o pochopení, ale jde o dodržování zákona, takže pokud dojde k pochybení, my musíme postupovat přesně tak, jak nám ukládá zákon.

Barbora Kroužková : Pane starosto, jak se díváte na takový systém?

Host (Zdeněk Jirsa): Není to příliš fixní systém, právě k velikostním kategoriím obcí. My bychom viděli zákon, který by byl zřejmě k tomuhle příznivější a lépe by nahlížel na problematiku, diferencovat rozdíly, velikostní kategorií obcí, protože každé větší sídlo města třetího typu a podobně mají své administrativní aparáty, které jsou schopny dodržovat kdejakou maličkost, ovšem každý si musí uvědomit, že starostové a jejich aparát na malých obcích tyto možnosti prostě postrádá.

Barbora Kroužková : Ministerstvo financí nechystá změny v tomto smyslu, vy nechcete vyslyšet hlasy těch malých obcí?

Host (Marek Zeman): V tuto chvíli se nechystají žádné změny v zákoně, takže my pro některé obce bohužel musíme postupovat tak, jak nám ukládá zákon. Co se týče případných opravných prostředků nebo žádostí i prominutí, tak samozřejmě tam je to posuzováno zcela individuálně a pokud je dotace použita v rozporu s pravidly, tak samozřejmě nepřipouštíme žádnou diskusi.

Barbora Kroužková : I když to jde někdy proti zdravému rozumu, možná ta situace v terénu?

Host (Marek Zeman): Možná z druhé strany se to tak zdá, ale zase my máme jistá pravidla, která musíme dodržovat. Samozřejmě pokud dojde k nějakému formálnímu pochybení, samozřejmě se k tomu bere zřetel a v takovém případě se samozřejmě postupuje podle zdravého rozumu a jsme v tomto případě benevolentní k formálním pochybením, která nemají zásadní význam na to čerpání dotace.

Barbora Kroužková : Pane starosto, máte i vy ten pocit?

Host (Zdeněk Jirsa): Já ten pocit nemám. Já bych chtěl mít pocit třeba bývalého ministra pro místní rozvoj pana Lachnita, který nevýhodně pronajímal ministerské budovy, ztráta činila 150 milionů a on řekl, podepsal jsem to, co mi předložili a hotovo dvacet. Já jsem podepsal taky dotaci, splnil jsem veškeré kategorie, kromě toho, že opravdu obratový kapitál v jednom momentě, kdy jsme měli havárii budovy v obci a nemohli jsme připloužit a dali jsme částku dodavateli až další rok, ještě v průběhu stavby, tak bylo penalizováno. Takže já bych chtěl mít takové úlitby, jako mají ministerští a státní úředníci.

Barbora Kroužková : Jaký konkrétní dopad takový systém má na fungování vaší obce?

Host (Zdeněk Jirsa): Tak samozřejmě 25 tisíc z 13,8 milionů je zásah. Za to se dá na obci, která čítá 1200 hlav, pořídit velice mnoho a my jsme pod tvrdou kontrolou občanů a ne jako magistráty velkých měst.

Barbora Kroužková : Pojďme ještě k jiné věci, protože ministerstvo financí odpouští peníze, stát třeba pomůže zadlužené Rokytnici nad Jizerou, objevily se i takové případy, jako malá obec Bublava na Sokolovsku, které se odpustilo část dluhu i penalizace za aquapark. Jak v těchto případech postupuje ministerstvo financí?

Host (Marek Zeman): Je nutno rozlišit, samozřejmě v průběhu daňového řízení bohužel není možné sdělovat podrobnosti. Ty obce, které projednávala vláda, tak ty projednávala z toho důvodu, že pohledávky, které ty obce měly, byly v portfoliu České konsolidační agentury a byl požadavek ministra financí, aby vláda v rámci transparentního procesu tady tyto případy projednala, ovšem neznamená to, že bylo odpuštěno těm obcím celá částka. Samozřejmě ony mají splátkový kalendář, který musí dodržovat, z toho důvodu také rozprodávají svůj majetek a podobně.

Barbora Kroužková : V některých fázích je to řízení neveřejné, nesmí ministerstvo financí zveřejňovat informace. Myslíte si, že je tady prostor pro korupci?

Host (Zdeněk Jirsa): Tak, je to diskutabilní, můžeme to i takto pojmout. Ovšem myslím si, že je to pouze lobbing, který zřejmě zafungoval. Ale není to férová záležitost ve vztahu k ostatním, který se snaží šetřit. My máme třeba dluh rozpočtový 3 procenta z příjmu ročních, to znamená jsme úplně téměř nezadlužená obec, chováme se dobře a jsme penalizováni.

Barbora Kroužková : Ministerstvo financí reaguje na tu kritiku?

Host (Marek Zeman): Já musím říci, že co se týče kontroly a toho postupu, ten je v podstatě vzestupný, to znamená finanční úřady provádějí kontrolu. Co se týče toho odvolání, tak to je samozřejmě potom v nejvyšší instanci na nás, na ministerstvo financí, kde se posuzuje to, zda byl porušen zákon, či nikoli.

Barbora Kroužková : Jak se vyjádříte k tomu možnému lobbingu nebo podezření z lobbingu nebo dokonce se objevují informace o tom, že existují černé listiny obcí.

Host (Marek Zeman): Tady bych se zcela zásadně ohradil, taky tomu označení nebo pochybovačným nějakým projevům. Já nevím o žádné černé listině. Domnívám se, že naši úředníci pracují a snaží se zohledňovat všechny okolnosti. Nevidím tady tuto kritiku jako opodstatněnou.

Barbora Kroužková : Pane starosto, vy?

Host (Zdeněk Jirsa): Já bych k tomu řekl jednu věc. Splátkový kalendář, kdy se odpustí z 390 milionů Rokytnici 300 milionů na 5 let po pěti milionech a při ještě dalších úrocích, to není koncepce. Ať se na mě nikdo nezlobí, to potom opravdu něco zametáme pod koberec a není to fér vůči nám, těm obcím, který se snaží dluhovou službu mít v pořádku. Když v této fázi má 6 tisíc obcí a měst dluh cca 70 miliard korun, to přece, toto není řešení. A Česká konsolidační agentura? To je vlastně převod, který zaplatí de facto daňoví poplatníci, to jsme všichni my a my potom marně čekáme na finance, na zlepšení ekonomiky nejen našich obcí, ale vlastně v závislosti na státě.

Barbora Kroužková : Prosím?

Host (Marek Zeman): Když jste zmínil to hlídání dluhové služby, to je samozřejmě v pořádku, já musím říci tady k tomu, že co se týče zadluženosti nebo enormní zadluženosti, tak to často nebývá problém menších obcí. Často se to týká větších měst, které potřebují větší objemy na investice. My jsme tady ten monitoring nebo systém monitoringu dluhové služby zavedli především z toho důvodu, že máme zodpovědnost za hlídání veřejných financí a toto je, dá se říct, jedna z mála možností, jak my můžeme kontrolovat hospodaření, protože zasahovat do samosprávy nám ústava neumožňuje, takže alespoň tímto způsobem monitorovat a podávat informaci těm obcím, které mají tu vyšší dluhovou službu o tom, že s tím musí něco dělat a mají s tím něco udělat.

Barbora Kroužková : Pane starosto, váš návrh, jak by to mohlo ministerstvo dělat tak, aby obce byly spokojené?

Host (Zdeněk Jirsa): Jak jsem již naznačil, je to otázka úpravy zákona, je to otázka lepšího výběru daní, protože nebudeme si namlouvat, to je další takový nepříliš komunikovaný a zveřejňovaný problém a potom by určitě ty stavy se zlepšily. Jak naše, tak samozřejmě i ministerstva financí.

Barbora Kroužková : Říká starosta obce Dolní Cerekev na Jihlavsku Zdeněk Jirsa. Díky, na slyšenou.

Host (Zdeněk Jirsa): Na slyšenou.

Barbora Kroužková : A ve studiu byl i mluvčí ministra financí Marek Zeman, i vám díky, na slyšenou.

Host (Marek Zeman): Na slyšenou.

Potvrzení Kerryho na kandidáta do prezidentských voleb

Barbora Kroužková : Američtí demokraté potvrdili vyslání Johna Kerryho do listopadových prezidentských voleb. Jejich setkání v Bostonu sledoval náš severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina.

Miroslav Konvalina : Ještě v sedmdesátých letech se na sjezdech amerických politických stran řešily programy a prosazovali se nejvhodnější kandidáti. Nyní měl 4.300 delegátů jediný úkol, čtyři dny křičet do televizních obrazovek-Chceme Kerryho. Už dávno před sjezdem bylo jasné, že oficiální nominaci získá senátor John Kerry, ale více, než 180 řečníků se hrnulo na pódium, aby o tom americký národ znovu a znovu utvrzovali. 15 tisíc novinářů nemělo vlastně o čem psát, protože všechno bylo známo předem, a tak si alespoň užívali politické show, která je v podání této strany k vidění jen jednou za čtyři roky. Kerry má být silnou, ale civilizovanější alternativou George Bushe. Mužem, který, jak to Američané milují, prošel ohněm bitev, i když vypadá spíše jako naškrobený aristokrat. Téměř každý, jen trochu významnější řečník, měl stejné zadání. Probudit v Američanech touhu po zrození nového hrdiny a Johna Kerryho představit jako veterána z Vietnamu. Nevyhnul se tomu ani bývalý prezident Bill Clinton, který sám ve Vietnamu, stejně jako George Bush, chyběl.

Host (Bill Clinton): V době vietnamské války mohlo mnoho mladých mužů, včetně současného prezidenta, viceprezidenta a mě jít do Vietnamu a neudělali to. John Kerry pochází z privilegovaného prostředí a mohl udělat totéž, ale on řekl, pošlete mě.

Miroslav Konvalina : Demokraté se rozhodli vést pozitivní kampaň, takže nemohli přímo říci, že George Bush lhal o Iráku. Není příliš hlubokomyslný a mnohé jeho postoje, včetně náboženských, jsou jen prázdné pózy. Proto říkali, že jedině John Kerry je tím rozhodným, úctyhodným, odvážným a uvážlivým vůdcem. Mužem, který zemi ochrání lépe, než ten, kdo obývá Bílý dům nyní. Za Kerryho se postavila i senátorka Hillary Clintonová, která by možná sama jednou ráda bojovala o stejné prezidentské křeslo.

Host (Hillary Clintonová): John Kerry je opravdový muž pro opravdovou práci v této vážné době historie našeho státu.

Miroslav Konvalina : Pokud většině delegátů utkvělo v hlavě jediné vystoupení na Konventu demokratů, tak to byl projev ženy, jakoby z jiného světa. Současná manželka Johna Kerryho, Teresa Heinz-Kerryová, se narodila v diktatuře v Africe. Bojovala tam proti rasové segregaci, umí pět jazyků a milovala vždy jen ty správné muže. Kerryho žena nemá politické ambice, ale protože na rozdíl od většiny Američanů umí říkat, co si myslí, řada delegátů by jí brala raději než suchopárného Kerryho.

Host (Tereza Kerryová): John Kerry nám vrátí důvěru v Ameriku. Obnoví naši důvěru v sebe sama a podle mě ve smyslu neomezených možností, které byly vždycky americkým darem světu.

Miroslav Konvalina : John Kerry má podle sjezdového hesla učinit Ameriku silnější doma a respektovanější ve světě. Zatím ho chtějí lidé volit především proto, že nenávidí Georgie Bushe a hledají jakoukoliv náhradu. Kerry má 100 dní na to, dát jim ke změně prezidenta více důvodů a ještě navíc jednoho velmi užitečného pomocníka. Za případného viceprezidenta si vybral mladě vypadajícího, usměvavého Johna Edwardse. Ten ví, že Američané jsou ve světě i doma ve válce. Spojené státy jsou názorově rozdělené tak, jako už dlouho ne a nepřátel jim ve světě spíše přibývá, než ubývá.

Host (John Edwards): Musíme vybudovat jednotnou Ameriku, musíme být jednotní, silní a ve shodě z jednoho velmi důležitého důvodu, protože jsme ve válce.

Miroslav Konvalina : Mnohokrát Johnu Kerrymu a Johnu Edwardsovi zněla Bostonem tento týden skladba Jacka Berryho Go, Johny, go. Uvidíme, kam až to dvojice odvážných senátorů Johnů dotáhne. Z Bostonu od demokratů jasně zaznělo, že horší, než je to teď za republikánů, už to být ani nemůže.

Barbora Kroužková : Tolik náš severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina a já ve vysílání vítám Tomáše Klvaňu, který přednáší na Newyorské univerzitě v Praze. Dobrý den.

Host (Tomáš Klvaňa): Dobrý den.

Barbora Kroužková : Řekněte, proč se vůbec pořádají tak velkolepé sjezdy, když je téměř stoprocentně jasné, koho strana pošle do boje o prezidentské křeslo?

Host (Tomáš Klvaňa): Je to právě proto. Je to samozřejmě pozůstatek minulosti tyto nominační sjezdy. Dříve se na nich skutečně bojovalo o to, kdo tu nominaci získá. Dnes, právě proto, že je všechno rozhodnuto, tak se z nich staly takové monstr akce, které jsou pořádány především proto, aby si jich všimla média, aby je přenášela celé Americe a aby to, co ti kandidáti na nich chtějí říct, bylo slyšet téměř všude.

Barbora Kroužková : Politické strany u nás na různých sjezdech a kongresech řeší budoucnost, program, stanovy. Jak je to v Americe, když sjezdy vypadají tak, jak jsme slyšeli?

Host (Tomáš Klvaňa): Něco takového v Americe bylo možné v minulém století a možná ještě po tom, tedy mám na mysli 19. století a potom ještě v minulém století možná do poloviny, ale potom převládl takový ten způsob organizování se na bázi voleb. Americké politické strany jsou v podstatě jakési volební mašinérie a tyto programové záležitosti a spory, když už se třeba řeší, tak se řeší v zákulisí a ne na takových to fórech. To znamená, dnes je americká politika výrazně odlišná od té evropské a neřku-li o té české.

Barbora Kroužková : Stranické sjezdy nominují nejen kandidáta na prezidenta, ale i člověka, který se má stát viceprezidentem. Jak jeho osobnost může ovlivnit prezidentské volby?

Host (Tomáš Klvaňa): Existuje řada mýtů o tom, jakým způsobem lze nebo nelze ovlivnit ty prezidentské volby z toho viceprezidentského postu nebo z té kandidatury. Viceprezident je v podstatě člověk, který má umožnit zářit v té jedničce na kandidátce, tedy tomu prezidentskému kandidátovi. Jde tedy o jakýsi celkový balík, k jehož podobě ten viceprezident výrazně přispívá, ale ne sám o sobě. To znamená, je téměř nedůležité, jakým způsobem si povede Edwards v tom souboji s Dickem Cheneym, to bude zajímat samozřejmě tu politickou třídu, ale zásadní přínos a v podstatě téměř jediný přínos Johna Edwardse je to, aby umožnil zářit Johnu Kerrymu, aby mu umožnil vylepšit tu reputaci, aby mu umožnil snáze komunikovat.

Barbora Kroužková : Setkají se také ještě republikáni a budou hlavně vychvalovat George Bushe, je to tak?

Host (Tomáš Klvaňa): Samozřejmě, bude to téměř podobné, ale ta témata budou podobná spíše tomu konzervativnímu spektru v Americe, ale v zásadě, kdybyste si třeba vypnula zvuk a dívala na se ten nominatorní sjezd republikánské strany, který proběhne asi tak za měsíc v New Yorku, tak vám to bude připadat velmi podobné.

Barbora Kroužková : Amerika bude volit prezidenta 2. listopadu. Jak bude do té doby probíhat předvolební kampaň?

Host (Tomáš Klvaňa): Téměř s jistotou se dnes dá říci, že to bude volební kampaň podobná té předchozí, akorát ještě vyostřenější, ještě nervóznější, ještě radikálnější, protože Spojené státy jsou dnes rozděleny napůl. Nerozhodnutých voličů je velmi málo. Je jich kolem 8 až 10 procent, a to znamená ta hlavní bitva se bude vést o ty nerozhodnuté voliče, ale také o to, aby všichni ti, kteří dnes deklarují, že budou volit ať republikány nebo demokraty, přišli k volbám.

Barbora Kroužková : A tip na vítěze váš osobní? Ono asi půjde paradoxně o to, jak se budou chovat ve světě teroristé?

Host (Tomáš Klvaňa): Tak jistě, ale i ten případný teroristický útok se dnes nedá odhadnout nebo nedá se odhadnout, jaký bude hrát v politické konstelaci, může pomoci nebo mohl by pomoci, ale mohl by také poškodit prezidenta. To je velice těžké odhadovat. Můj tip je, že vyhraje prezident Bush, protože John Kerry zatím nedokázal, nedokázal využít všech těch problémů, které dnes Bushe jak doma, tak v zahraničí, obklopují. Znamená to, že jeho podpora je zatím relativně vlažná. Již po několik týdnů jsou tito muži v podstatě v jakési statistické remíze a to pokud vydrží až dejme tomu do takové poloviny září, pak nastoupí souboj těch peněz, které budou v podstatě investovány téměř výhradně do té televizní kampaně, budou platit televizní spoty a pokud ten souboj bude nerozhodný až do konce, tak větší šanci má vždycky ten, kdo v tom Bílém domě sedí.

Barbora Kroužková : Říká Tomáš Klvaňa z pražské pobočky Newyorské univerzity. Na slyšenou.

Host (Tomáš Klvaňa): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková : Vláda si snad už brzy půjde do Parlamentu pro důvěru. Pro poslance to znamená neplánované návraty z dovolené. Politika totiž letos v létě nespí a Jan Pokorný se proto v dnešním fejetonu věnuje jednomu zemědělsko politickému přirovnání.

Jan Pokorný : "Politici neustále obohacují veřejný prostor smělými přirovnáními. A to se ani nemusí sestavovat vláda. Ve snaze vysvětlit prostému lidu, proč konají tak, či onak, používají příměry historické, sportovní a taky pohádkové. Tento týden ve čtvrtek v Radiofóru přirovnal sociální demokrat Pavel Dostál význam Unie svobody k myšce z pohádky O veliké řepě. Bez ní, jak známo, by byla řepa v zemi dodnes a příbuzní, doplněni domácím zvířectvem, by pořád táhli a táhli, ale vytáhnout nemohli. Pavel Dostál doslova řekl. Politika je jako tahání řepy. Při tahání řepy tu myšičku potřebujete, bez myšičky byste tu řepu nedokázal vytáhnout. Konec citátu.

Vytrhněme tento řepný příměr z rozhlasové besedy a zamysleme se nad ním. Co má společného řepa obecná - beta vulgaris z čeledi merlíkovitých - s politikou? Máme souvislost vidět například v tom, že řepa je okopanina? Jakou řepu měl vlastně ministr kultury na mysli? Je politika podobná cukrovce nebo řepě krmné? Ta první je tu proto, abychom si mohli sladit, tu druhou potřebujeme hlavně ke krmení hospodářských zvířat.

A jestli je politika jako tahání řepy z té pohádky, kde se stavěli babka za dědka, vnučka za babku, kdo je kdo? Nechtěl snad Pavel Dostál říct, že Stanislav Gross je dědek a Miroslav Kalousek babka? Nebo naopak? Jak by se mohlo zdát při jednáních o vládě? A závěrem k myšičce. Tahle paralela mohla mít klidně i druhý plán, který by odrážel přání mnoha sociálních demokratů, pro něž jsou tři vládní unionistická křesla přílišným luxusem. Ať si na nich tedy sedí, ale tiše. Jako myšky."

Barbora Kroužková : Jan Pokorný z chalupy uzavírá dnešní Týden v tahu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.