O čem a proč rokují v Praze evropští lídři? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu

12 fotografií

„Pražský summit“, jak se rozhodlo české předsednictví pojmenovat historicky první setkání Evropského politického společenství, se konal v Praze 5. října. V pátek na něj naváže neformální summit Evropské unie.

Čtěte také

Evropský summit v Praze: Všichni se shodli, že má smysl pokračovat, říká poradce premiéra

Na setkání s účastí zemí v rámci širokého pojetí Evropy přijeli všichni šéfové vlád evropských zemí, ať už premiéři nebo prezidenti. Pozvánku nedostalo pouze Rusko a Bělorusko, a to kvůli válečné agresi na Ukrajině. Kvůli vnitropolitickým problémům se ze schůzky omluvila dánská premiérka.

Kromě zástupců unijních států dorazili i představitelé šestice zemí západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie, Srbsko), zemí Asociovaného tria (Ukrajina, Gruzie, Moldavsko), Arménie a Ázerbájdžánu, čtyř zemí EFTA (Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko) a také Velké Británie a Turecka.

Ne Unie, ale Evropa

Obavy z toho, že by setkání mohly brát některé ze zemí mimo EU úkorně, se podle Jaroslava Kurfürsta z ministerstva zahraničí podařilo rozptýlit hned v počátku, a to nejen díky opakovaným prohlášením duchovního otce summitu prezidenta Macrona a dalších představitelů.

„Nebyla tam unijní symbolika, unijní lídři neměli privilegované postavení, nemluvilo se o unijních tématech ani do toho nebyly vtahovány unijní prvky jako závěry nebo formální symboly,“ poznamenává náměstek ministra zahraničí pro Evropu.

Tématem pražského summitu byla energetická krize, vysoká inflace či Válka na Ukrajině a evropská bezpečnost|foto:ČTK/Úřad vlády ČR

U jednoho stolu

Ze setkání nevzejde žádná společná deklarace ani prohlášení. Šlo především – řečeno slovy francouzského prezidenta Emnmanuela Macrona, který s ideou Evropského politického společenství přišel – o výraz jednoty evropských zemí, jejich ochoty se spolu bavit a nacházet společnou řeč, i když mezi nimi existují zásadní rozdíly.

Čtěte také

iROZHLAS

Turecko u jednoho stolu s Arménií a Ázerbájdžánem. Na summitu v Praze se setkaly země v konfliktu

Asi nejvýraznějším příkladem je čtvrteční setkání premiéra Arménie a prezidenta Ázerbajdžánu. Oba lídři usedli u jednoho stolu, a to přesto, že obě země spolu vedou dlouhý a často krvavý spor o Náhorní Karabach.

Možnost sejít se a promluvit si na nejvyšší úrovni je pro Arménii a Ázerbajdžán výjimečná událost a v dlouhodobém horizontu může přinést hodně pozitivního. Podobně významné bylo i historicky první osobní setkání arménského premiéra s tureckým prezidentem.

Podle českého premiéra Petra Fialy byl summit klíčový také proto, že přišel v době, kdy bezpečnost a stabilitu celé Evropy ohrožuje ruská invaze na Ukrajinu. O tom, že setkání premiérů a prezidentů bylo úspěšné, svědčí i to, že se shodli na tom, že si jednání ve stejném formátu zopakují. příštími hostitelskými zeměmi mají být Moldavsko, Španělsko a Velká Británie.

Co budou rozebírat lídři zemí EU na navazujícím pátečním setkání? Poslechněte si celé speciální vysílání.