Nový myslivecký zákon

Host (Jitka Seitlová): Dobrý den.

Host (Ladislav Skopal): Dobrý den.

Moderátor (Vladimír Kroc): Paní senátorko, vy upozorňujete na to, že v této podobě sobě novela skrývá závažná rizika. Hlavně pro mnoho drobných vlastníků pozemků. Můžete to vysvětlit, v čem ta rizika vidíte?

Host (Jitka Seitlová): Těch rizik je v zákonu několik, ale já se zmíním o tom asi hlavním. Jedná se o to, že zákon, v paragrafu dvacet sedm stanovuje odpovědnost každého člena honebního společenství za hospodaření tohoto honebního společenství. Přitom nedává dostatečné garance, právní garance toho, aby vlastník, člen honebního společenství, mohl ten svůj majetek hlídat, ochraňovat a podle toho svého vnosu do honebního společenství také rozhodovat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Při čemž to mohou být i obce, pokud jsem tomu dobře porozuměl.

Host (Jitka Seitlová): Ano. Novela poslanecká, která byla schválená, stanovuje výjimku právě proto, že obec, na rozdíl od všech jiných závazků, může ručit za, svým majetkem, veškeré hospodářské vztahy a závazky honebního společenství. To je zcela výjimečný jev a víme, že v poslední době je řada případů, které se objevily, právě ve vztahu k hospodaření obcí a závazků. Proto byl v minulém roce přijat návrh, novela zákona o obcích, která zakázala obcím, aby ručily svým majetkem za jakékoliv jiné hospodaření jiných společností. Ale v tomto případě právě poslanecká novela vnáší výjimku právě pro ručení majetkem obce za hospodaření honebního společenství, pokud tam tato obec vstoupí.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane poslanče, co říkáte těmto výhradám paní senátorky?

Host (Ladislav Skopal): Já si myslím, že paní senátorka má svůj názor, ale předkladatelé zcela jasně specifikovali, že v případě, že v honebním společenstvu budou členové si volit své orgány, musí volit zodpovědně, musí si být vědomi toho, že může dojít i k určitým finančním transakcím a v rámci stanov a nebo v rámci svých směrnic a na valné hromadě můžou omezit práva těch, kteří budou rozhodovat. Takže je to jako u akciových společností, je to jako u jiných společností, které prostě nemohou nakládat s majetkem tak, jak tady uváděla paní senátorka, prostě je to záležitost těch lidí, jejich rozhodnutí a na základě toho potom samozřejmě lze disponovat s majetkem společnosti jako takové.

Moderátor (Vladimír Kroc): Sám jste řekl, že honební společenství je de facto něco jako akciová společnost, už jsme mluvili o tom, že má právo brát si zákonem neomezené půjčky a úvěry. Povězte, jak tedy konkrétně je pamatováno na kontrolu hospodaření.

Host (Ladislav Skopal): Samozřejmě, má všechny orgány kontrolní i mechanizmy, jako mají jiné společnosti a na základě toho probíhá i kontrola, takže, pokud bysme řekli, nikdy nebude nikdo nést za nic zodpovědnost, myslím si, za své rozhodnutí, vstupu, tak bysme nemohli nic řešit, že, nemohla by tady vzniknout jakákoliv podnikatelská sféra, jakákoliv společenská sféra a tak dále.

Moderátor (Vladimír Kroc): Paní doktorko, máte pocit, že ty kontrolní mechanizmy jsou dostatečné v tomto případě?

Host (Jitka Seitlová): Právě tady vidím obrovský kámen úrazu. My jsme v Senátu navrhovali, aby honební společenství alespoň principielně přijalo zásady akciových společností, ale pozměňovací návrhy nebyly přijaty, já bych upozornila na několik takových závažných rozdílů, podle mého názoru, nedostatků. Za prvé, první valná hromada, která se koná, rozhoduje o honebním starostovi, který pak má řadu výlučných práv, volí přípravný výbor a schvaluje stanovy. Ale není povinností podle zákona pozvat na tuto první valnou hromadu všechny členy honebního společenství. Nechápu proč pozměňovací návrh, kterým jsme doplnili tuto povinnost, nebyl přijat. Za druhé, pokud tedy taková valná hromada se sejde, po hodině, která proběhne, tak může jednat v jakémkoliv počtu. Rozumíme tomu, ano někdy se stane, že se není schopná valná hromada sejít. Problémem ovšem je, právě oznámení o tom, že se valná hromada koná a jeho doručení všem těm členům a právě novela, která byla teď přijata, velmi povrchně a velmi obecně stanovuje povinnost vyrozumět členy honebního společenství. Nestanovuje, kdy předem, to znamená, termín alespoň patnáct dnů předem, nestanovuje ani způsob, ani formu vyrozumění těchto členů a to já považuju za obrovské riziko. Fakticky se taková valná hromada může scházet, aniž by všichni ostatní členové, kteří se nepodíleli na její organizaci, měli dostatek informací o tom, že se koná. Je zajímavé, že teď v té novele se dokonce vypustila povinnost informovat o tom, že bude projednání přijetí úvěru nebo půjček. honební společenství má právo přijímat jakékoliv úvěry a půjčky.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane inženýre, už jsem říkal, že jste jeden z předkladatelů návrhu novely zákona o myslivosti. To jsem chtěl připomenout, proto se ptám, proč se vám nelíbily připomínky senátorů?

Host (Ladislav Skopal): Já bych trošku nejdřív okomentoval to, co řekla paní senátorka, protože bych chtěl říct, že se mýlí v určitých, určitých věcech. Za prvé, samozřejmě musí být vyrozumění v rámci valné hromady, první valné hromady všichni, protože ta povinnost tam je a potom valná hromada sama si určí, jakým způsobem se bude svolávat. Jestli se bude svolávat písemnou formou nebo jestli to bude tím, že se vyvěsí na úřední desku v obci, že se svolává valná hromada nebo to může být i oznámením v tisku. Ale tam si určí sama samozřejmě valná hromada, jaký ten styl a způsob bude. Do toho mi ji nebudeme zasahovat. Pokud se týče půjček, úvěrů, to je zas rozhodnutí valné hromady. Jakým systémem bude hospodařit a musí dodržovat nařízení, směrnice a zákony a je jasné, že valná hromada je nejvyšší orgán a nemůže nikdo bez jejího vědomí rozhodovat, pokud nepřenese svoji pravomoc na nějaký orgán. Tam ta možnost samozřejmě je.

Moderátor (Vladimír Kroc): Proč tedy byla z konečného znění novely vypuštěna povinnost svolat valnou hromadu alespoň jednou za rok?

Host (Ladislav Skopal): Valná hromada se může skládat třeba z šest set čtyřiceti, pět set, dvě stě lidí a může se rozhodnout, že se sejde každý rok. Je to zas na jejím rozhodnutí a tam není zamezeno nebo zabráněno tomu, aby se scházela každý rok. Dává se jí ale možnost, že se může sejít i jednou za tři roky a je to zas na rozhodnutí valné hromady, jak často se bude scházet. My jsme pouze vypustili, že se musí scházet jednou ročně, ale může se scházet i dvakrát ročně, pokud tak rozhodne.

Moderátor (Vladimír Kroc): Paní senátorko, vy jste napsala, že drobní vlastníci honebních pozemků jsou verbováni, aby podepsali své členství v honebních společenstvích. Už z té formulace lze v podtextu vycítit, že v tom nacházíte něco nekalého.

Host (Jitka Seitlová): Pane redaktore, já bych jenom opravdu se ještě vyjádřila k tomu, co ta diskuse teď se tady odehrává. Prosím, já bych tady postavila názor proti názoru, nezbývá mi, než ho postavit. A nemýlím se v tom, že není povinnost , není povinnost svolat členy honebního společenství na zasedání první valné hromady. Je to stanovené, tato výjimka v paragrafu devatenáct, odstavec sedm, kde se jednoznačně říká, že na svolání valné hromady platí pouze určité ustanovení paragrafu dvacet dva a právě se vypouští ustanovení té povinnosti svolání a oznámení všem členům honebního společenství. My jsme tento pozměňovací návrh, na nápravu těchto vztahů, podávali v Senátu, nebyl přijat. A teď tedy k tomu, o čem hovoříme z hlediska verbování. Já nevím, jestli jsem použila slovo verbování, já myslím, že spíš je to novinářský obrat, ale faktem je, že se na mě obrátila řada vlastníků pozemků z mého volebního obvodu. A zaslali mě materiály, které jim poskytují členové honebního společenstva, přípravný výbor, kde uvádí informace, které nejsou pravdivé, kde to, že členové honebního společenství budou těmi členy, podle jejich tedy vlastního podpisu, uvádějí jako pouhou formalitu, aniž by je informovali o tom, že tímto podpisem na sebe přebírají závazky honebního společenství v plné výši.

Moderátor (Vladimír Kroc): Kde mohou získat tedy ti, kterých se ta záležitost týká, odpovídající informace?

Host (Jitka Seitlová): Ty odpovídající informace mohou fakticky získat pouze u přípravného výboru honebního společenství a opět jsem dostala dopis od jedné vlastnice, která uváděla svůj příběh, kdy oslovila přípravný výbor, kdy několikrát ho vyzvala, aby jí přesně informoval, bohužel se nedočkala žádné odpovědi.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane poslanče?

Host (Ladislav Skopal): No, já těžko můžu reagovat na záležitost nebo jednotlivost, kterou neznám, ale každý občan, vlastník pozemku má právo buď vstoupit nebo nevstoupit do honebního společenstva, protože to není povinnost. Jak provádí přípravný výbor diskusi s těmito členy, to nevím, já se můžu vyjádřit jenom k těm případům, u kterých jsem byl a je to samozřejmě diskuse mezi dvěmi subjekty. Že, jo, subjekt přípravný výbor a vlastník, kde se domlouvají, jak na vstupu, tak samozřejmě i na nájmu za pozemek a na dalších náležitostech dané, dané smlouvy, která je mezi dvěmi subjekty. Pokud s ní nesouhlasím, tak ji nepodepíšu, to je stejně jak u jiných právních , právních vztahů. Je samozřejmé, pokuď vlastník nepodepíše smlouvu, tak potom je přičleněn k, do některé honitby a to provádí v současné době dneska pracovníci na pověřené obci. Takže není to verbování, je to samozřejmě přesvědčování, ale já se buď nechám přesvědčit nebo nenechám přesvědčit, pokud nejsem přesvědčený, nepodepisuji.

Moderátor (Vladimír Kroc): Poslanec ODS Miroslav Kučera prohlásil, že zvítězila zájmová loby myslivců, vlastníci nebudou moci, podle něj, regulovat počet zvěře na svém pozemku.

Host (Ladislav Skopal): Já bych tem chtěl říct, že tady, samozřejmě zas je to názor proti názoru, je vždycky velký spor mezi tím, komu zvěř patří. Jestli vlastníkům pozemků a pak bysme museli určit, kterému a nebo státu. My se kloníme k tomu, že zvěř je vlastně národním bohatstvím a stát samozřejmě reguluje potom stav podle zákona a přes své úředníky stav zvěře. Myslím si, že ten stav není nějak velký a že dochází ke škodám, to je pravda, škodám vlastníků, ale těžko určíme, kde ta zvěř udělala větší škody, kde došlo k horšímu poškození porostů a proto byl navržen ten systém, který v současné době je. Druhý systém proti tomu, který může být, že prostě vlastníci budou rozhodovat. My jsme se přiklonili k tomu, že bude rozhodovat o těchto záležitostech stát, který přenáší samozřejmě své kompetence a určité pravomoci na honební společenstva.

Moderátor (Vladimír Kroc): Máte, paní senátorko, k tomu nějaký komentář?

Host (Jitka Seitlová): Tady je velký problém právě v tom, že všichni vlastníci pozemků se fakticky ze zákona nemohou stát členem honebního společenství, nemají na to právo. Je tu možnost, ale není na to právo. Ve chvíli, kdy vy nejste členem honebního společenství, fakticky ztrácíte jakoukoliv možnost hovořit o tom, a diskutovat o tom a jednat o tom, jak se bude na vašem pozemku myslivecky hospodařit. To si myslím, že je velká slabina tohoto zákona. Domnívám se, že každý vlastník honebního pozemku by měl mít právo být členem takového honebního společenství, ale ani takové právo zákon nedává. Záleží na skupině, která připravuje honitbu, koho osloví, tak aby jí vznikly souvislé pozemky, v rozloze pět set hektarů. Nemusí oslovit následného vlastníka o rozloze třeba sto hektarů. On může požádat o přistoupení do honebního společenství, to je pravda, nicméně, ta jistota tam, zejména pro následné vlastnické vztahy, pro dědictví, není v žádném případě zákonem jednoznačně deklarována. Další problém je ale v tom, že pokud se jednou stanete členem honebního společenství, tak novela poslanecká teď stanovila, že v případě, že nesouhlasíte například s hospodařením a vidíte, že honební společenství se chová a jedná špatně, chcete vystoupit, ale v tom případě přicházíte ze zákona o nárok, o náhradu, kterou mají všichni ostatní vlastníci těchto pozemků. Takže vlastně takový člen honebního společenství, pokud se rozhodne vystoupit, tak je potrestán tím, že už nikdy nedostane náhradu. Honební společenství jako takové, se stanovuje a trvá, zhruba podle nájemní smlouvy, kterou může mít s mysliveckou společností, deset let. Čili v tomto období mohou probíhat všechny tyhle ty, podle mého názoru, velmi nekorektní, vztahy.

Moderátor (Vladimír Kroc): Možná i proto opozice trvá na tom, že zákon je špatný a podle ODS by se měla odvolat Ústavnímu soudu, co si o tom myslíte?

Host (Jitka Seitlová): Já se sama teď zabývám analýzou těchto nedostatků zákona a možností podání ústavní stížnosti k těmto kritickým bodům zákona, o kterých jsme hovořili a nejen k nim.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane poslanče?

Host (Ladislav Skopal): Já si myslím, že zákon má některé chyby, ale v celku je ten zákon dobrý a správný. My jsme větší část i pozměňovacích návrhů v Senátu podpořili. Problém je, že jsme nemohli vyjmout některé , některé ty pasáže a mohli jsme buď přijmout ten zákon v senátní verzi jako celek, anebo poslanecký. A my jsme se přiklonili k poslaneckému hlavně z toho důvodu, že to, co jsme chtěli, tou naší novelou zjednodušit, vznikání honebních společenstvech, snížit ekonomickou náročnost z hlediska finančních toků, tak aby zbytečně nevydávaly peníze tyto společenstva, kde není potřeba a aby administrativně to bylo jednodušší, tam některé věci Senát zhoršil i oproti minulému stavu a proto jsme přistoupili k té poslanecké verzi. Samozřejmě, každý má právo ze Senátu nebo skupina senátorů i poslanců dát ústavní stížnost a já osobně si myslím, že tam není porušena Ústava nebo není porušeno to hlavní vlastnické právo těch vlastníků.

Moderátor (Vladimír Kroc): V Duelu Radiožurnálu o novém zákonu o myslivosti diskutovali senátorka Jitka Seitlová a poslanec Ladislav Skopal. Děkuji, na shledanou.

Host (Ladislav Skopal): Na shledanou.

Host (Jitka Seitlová): Na shledanou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dobrý poslech následujících pořadů Českého rozhlasu jedna, Radiožurnálu, přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.