Novinář Kytka: Hlavním úkolem Karla III. bude dokázat Britům, že monarchie má pořád ještě smysl

9. květen 2023

V sobotu proběhla v Londýně dlouho očekávaná korunovace britského krále Karla III. a jeho choti Camilly. Jaké podpoře veřejnosti se těší královská rodina? Umí se monarchie přizpůsobit nové době? Jaká je její role? O své dojmy z korunovace se podělí novinář žijící ve Spojeném království Ivan Kytka. V audiozáznamu ještě prozradí, jak se v Británii slaví Den vítězství, i to, jaký vztah mají Britové k válečným veteránům.

„Korunovaci jsem bedlivě sledoval a nemohl jsem se ubránit určitému dojmu soucitu s králem Karlem III., který se dostal na trůn ve svých 74 letech,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... novinář Ivan Kytka. „Měl jsem pocit, že i když byl obklopen mnoha dvořany a svými nejbližšími, cítil se jako introvert v pozornosti všech světových médií jaksi obnažen.“

Mezi řádky

Díky kamerám, které sledovaly nejrůznější detaily, se ale dalo podle Kytky vyčíst i mnohé další. Dojemným momentem byla například gratulace staršího syna Karla III. „Když princ William blahopřál svému otci, nesměle ho políbil na tvář a řekl, že jsou na něj všichni pyšní. Můžeme to číst jako vzkaz, že nová generace královské rodiny se nestydí za své city, že je ochotná je dávat veřejně najevo, čímž se monarchie jaksi posouvá do 21. století.“

Čtěte také

Zajímavý je ale podle novináře i mladší syn Harry, který návštěvou Londýna strávil pouhých 36 hodin. Po korunovaci spěchal zpět do Kalifornie za svojí rodinou, aby stihl oslavit čtvrté narozeniny svého syna Archieho. Možná tím chtěl říci svému otci a celé rodině, že vlastně to, co jemu jako synovi chybělo, tedy blízký vztah k otci nebo otcovská láska a rodinné zázemí, se teď on snaží dát svým vlastním dětem.“

Obřad byl po 70 letech zajímavý ale nejenom pro historiky a stoupence královské rodiny. Podle Kytky mohl nabídnout zamyšlení nad tradicemi a národní historií každému. „Byť nejsem zaníceným příznivcem královské rodiny a monarchie jako takové, vyvolal ve mně obřad jistou pokoru. My si totiž v 21. století někdy myslíme, že díky internetu a sociálním sítím víme všechno. Korunovace ale ve mně vyvolala pokorný pocit, že jsme jen pokračovatelé tradic a toho, co už bylo dávno vymyšleno před námi. A že bychom někdy měli být vůči své vlastní historii, rodinné nebo národní, mnohem pokornější.“

Odpor k monarchii sílí

Přestože ceremonie mohla vzbuzovat dojem jednoty, podpora královské rodiny a monarchie dnes činí pouhých 58 %. Odpůrci považují monarchii za nedemokratickou, netransparentní instituci a akce, jako byla korunovace Karla III., za plýtvání veřejnými prostředky.

Čtěte také

„Přestože byly vynaloženy velké finance, šlo v porovnání s korunovací v roce 1953 o mnohem levnější akci. Hostů byla čtvrtina, korunovační trasa byla kratší a byla tam řada dalších úsporných opatření, která odpovídala tomu, co Karel III. naznačoval, když se ujímal funkce, tedy že chce monarchii zeštíhlit a pro Brity zlevnit.“

Přesvědčit 42 % Britů o smyslu monarchie ale bude pro Karla III. jistě těžké. „Jedním z jeho hlavních úkolů bude dokázat Britům, že královská rodina je pro veřejný a politický život důležitá a že stojí zato ji financovat. Bude muset bojovat o důvěru veřejnosti a dokazovat, že monarchie je to nejsprávnější a nejvýhodnější ústavní uspořádání.

Nahrávat do karet mu bude podle Kytky to, že je nejenom šarmantním komunikátorem, ale také zkušeným diplomatem, politikem a státníkem. Na druhé straně Británie už není tak konzervativní, jako bývala v minulém století, a tlak na to, aby monarchie permanentně zdůvodňovala svoji existenci, určitě bude růst,“ uzavírá Ivan Kytka.

autoři: Zita Senková , Ivan Kytka , opa
Spustit audio

Související