16. Konec starých časů aneb Šlechta bez titulů
Jak se mladé Československo a jeho demokracie vyrovnaly se staletými šlechtickými privilegii a s velkými pozemkovými držbami v rukou rodové aristokracie? A jak na to sama šlechta reagovala? Prozkoumejte s námi právní, sociální a ideologické souřadnice prvorepublikové pozemkové reformy.
Československá republika hned v prvních měsících své existence speciálním zákonem zrušila šlechtictví i na něj navázaná práva. Prostřednictvím pozemkové reformy poté zahájila ofenzivu proti ohromným pozemkům, jimiž aristokracie disponovala. Tento krok měl podlomit ekonomickou sílu šlechty a zároveň odstartovat proces „zlidovění půdy“.
Čtěte také
Přerozdělení aristokratické půdy do rukou drobných zemědělců, jichž nakonec bylo více než půl milionu, vyrovnalo dosavadní majetkové rozdíly na venkově a zvýšilo tamní životní úroveň. Šlechtě byly za zabrané pozemky vyplaceny finanční náhrady a zaplatit za svůj nový pozemek museli i noví nabyvatelé.
Vedle pozitivních sociálních dopadů na československý venkov měla pozemková reforma také svůj nacionální hrot. Zabírána byla totiž půda zejména německých šlechticů a při přerozdělování byli favorizováni čeští rolníci.
Korupce před očima veřejnosti
Reforma byla svými českými strůjci prezentována jako odčinění následků pobělohorské doby, kdy původně českou půdu získala „cizácká šlechta“. Pozemková reforma byla uskutečňována především politiky z agrární strany. Ti však mnohdy výhodným přerozdělováním větších pozemků (tzv. zbytkových statků) upláceli osoby, jimž byla agrární strana za jisté „protislužby“ zavázána.
De facto se jednalo o korupci před očima celé veřejnosti a za bílého dne. Mnoha šlechtickým rodům se zároveň podařilo díky umným strategiím celkem velké procento svých původních pozemkových majetků uhájit.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Černý, Václav: Pozemková reforma. In: Co daly naše země Evropě a lidstvu. II. část. Obrozený národ a jeho země na fóru evropském a světovém. Evropský literární klub, Praha 1999, s. 472–479.
- Dostál, Vladimír V.: Agrární strana. Její rozmach a zánik. Atlantis, Brno 1998.
- Hazdra, Zdeněk: Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy. NLN, Praha 2015.
- Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918–1938). Díl První. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929). Libri, Praha 2000.
- Peroutka, Ferdinand: Budování státu. Československá politika v letech popřevratových. 2. Část první. Rok 1919. Fr. Borový, Praha 1934.
- Schelle, Karel a kol.: Meziválečné Československo a Evropa. Vliv evropských záležitostí na meziválečné Československo a československých poměrů na Evropu v případových studiích. Key Publishing, Ostrava 2008.
- Šlechta na křižovatce. Lichtenštejnové, Schwarzenbergové a Colloredo-Mannsfeldové v 1. polovině 20. století. Edd. Horčička, Václav – Županič, Jan. Agentura Pankrác, Praha 2017. Studie Jakuba Rákosníka (Vyvlastnění a konfiskace v období první až třetí republiky, s. 45–56), Václava Horčičky (Schwarzenbergové, hlubocko-krumlovská větev, s. 257–295) a Závěr (s. 865–868).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
