Nové odrůdy mohou zachránit české vinařství. Má to však velké ale: Nevíme, jaké klimatické změny přijdou

Vína se u nás každý rok urodí méně. „Jsme o jednu tunu na hektar v nižším výnosu než před deseti lety,“ upozorňuje vinař. „Musíme se snažit a doufat, že počasí bude vlídnější, zkoušet nové, rezistentnější odrůdy.“

Z odrůd se dnes v Česku nejvíc pěstuje Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a Ryzlink. „Všude ve světě se snaží pěstovat nové odrůdy – odolné hnilobě, mrazu, vyšší intenzitě slunečního svitu… Vyšlechtit novou odrůdu ale trvá dvacet let. Je to obrovská, velmi záslužná práce. U nás je bohužel málo podporovaná,“ shrnuje Tibor Nyitray.

Víc tepla, méně vláhy

Jak dodává, právě v nově šlechtěných odrůdách spočívá budoucnost celého vinařství. To české se tak velmi brzy může ocitnout ve slepé uličce: buď přestane spoléhat na dovoz nových odrůd ze zahraničí, nebo se bude potýkat s opravdu velkými problémy.

„Snažíme se přitlačit ministerstvo zemědělství a vládu k tomu, aby vznikl šlechtitelský ústav. Efekt nebude zítra, ale za x let. Proto se do toho nikdo nehrne, musí to být dotované,“ upozorňuje šéf českých vinařů.

Právě na nových odrůdách přitom může záviset budoucnost českého vinařství. „Nevíme, jaké klimatické změny přijdou. Naše vinařství je založené na odrůdách z dob, kdy jsme se nacházeli na severní hranici. Dnes už se vína dělají i v Polsku. Tepla a slunečního svitu je dnes víc, naopak je mnohem méně vláhy,“ říká.