Nová vládní koncepce rodinné politiky, ptačí chřipka straší Evropu, češi ve fotbalové baráži s Norskem

15. říjen 2005
Týden v tahu

České ženy podle zprávy OSN o stavu populace rodí málo dětí. Změnit by to měla vládní koncepce rodinné politiky, kterou si schválila vláda. Kritici ji ovšem označili za příliš socialistickou a málo konkrétní. Mají tedy politici opravdu konkrétní plán? V Duelu týdne o tom diskutovali jedna z autorek vládního materiálu Michaela Marxová z ministerstva práce a sociálních věcí a stínová ministryně ODS, poslankyně Alena Páralová.

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: V Česku se stále rodí velice málo dětí. Změnit by to měla vládní koncepce rodinné politiky. Mají ale politici opravdu konkrétní plán? V Duelu týdne uslyšíte odpověď jedné z autorek vládního materiálu Michaely Marxové z ministerstva práce a sociálních věcí a stínové ministryně za ODS, poslankyně Aleny Páralové.

Nebezpečný vir ptačí chřipky straší už i Evropu. Možné následky plošného útoku nemoci z ekonomického pohledu rozebere analytik Jaromír Beránek a stala se i námětek fejetonu Jana Pokorného.

V baráži o mistrovství světa se naši fotbalisté utkají s Norskem. Na šance týmu i návrat Pavla Nedvěda se budu ptát bývalého reprezentanta Radka Druláka.

To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: Velice neradostně dopadla Česká republika ve zprávě OSN o stavu populace. České ženy podle ní přivádějí na svět míň dětí než jinde ve světě a většina má jen jedno dítě. Hůř už je na tom jen Hongkong, kde porodnost reguluje stát a Ukrajina. Ve středu večer si vláda schválila národní koncepci rodinné politiky, která by měla vést k nápravě tohoto doslova životně důležitého problému. Její kritici z řad KDU-ČSL a ODS ji ovšem ihned označili za příliš socialistickou a málo konkrétní. Pozvání do studia přijaly autorka koncepce a ředitelka odboru rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí Magistra Michala Marxová, dobrý den.

Host (Michala Marxová): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS, poslankyně Alena Páralová, dobrý den.

Host (Alena Páralová): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Paní ředitelko, jak jste slyšela, už teď je vaši koncepci vytýkáno, že je málo konkrétní, příliš socialistická. Jak konkrétně tedy chce vaše koncepce pomoci, protože když mluvím s mladými ženami, které byť jsou i třeba ochotny riskovat svou kariéru kvůli zoufalému postavení na trhu práce, tak se především bojí, že rodina bude živořit, že prostě budou mít málo peněz na to, aby manžel uživil rodinu. Jak konkrétně chcete pomoci?

Host (Michala Marxová): Tak, určitě záměrem ministerstva práce a sociálních věcí by bylo rodinám pomoci co nejvíce finančně, ať už zvýšením třeba rodičovského příspěvku, anebo nějakým lepším systémem prostřednictvím daní. Ovšem v současné době samozřejmě toto přání naráží jaksi na možnosti státního rozpočtu a v této koncepci, která je vlastně takovou první verzí a počítá se s tím, že se bude každý rok aktualizovat, jsou zatím návrhy jenom v takovém duchu, že je třeba vlastně promyslet a propočítat, jak by jednotlivá ta opatření, ať už ta daňová nebo třeba to zvýšení rodičovského příspěvku, jaký by to mělo dopad na státní rozpočet, je-li to reálné nebo ne.

Štěpánka Čechová: Paní ředitelko, ale na počtu rodících se dětí závisí, zda bude mít časem vůbec kdo roztáčet kola sociálního systému a živit stárnoucí populaci. Proč tedy není možné sáhnout k radikálnějšímu opatření a postavit výchovu dítěte na roveň práci, to znamená přiznat ženám nebo i mužům na mateřské dovolené alespoň prvních 6 měsíců plný plat, kterého dosahovali v zaměstnání a následující 3 roky alespoň částku minimální mzdy v tomto státě?

Host (Michala Marxová): Jak jsem už řekla, tohle to, co jste vy řekla, to je záměrem ministerstva práce a sociálních věcí, ale tento záměr asi narazí zase na ministerstvo financí a vlastně je na té nejvyšší politické reprezentaci, aby se dohodla, čemu dá přednost. Já se domnívám, že podpora rodiny by měla mít přednost úplně přede vším, ale vzhledem bohužel k té situaci, že máme vlastně konec volebního období, se vlastně reálně my nemůže teď zavázat k tomu, že se ta dramatická zvýšení teď hned stanou.

Štěpánka Čechová: A je tedy v té koncepci něco konkrétního? Je tam nějaký hmatatelný krok?

Host (Michala Marxová): Co se týče jedné oblasti, tak ta se týká třeba finanční podpory rodiny a bydlení. Ta koncepce uje zejména taková opatření, která jako analyzovat a zjistit dopady, třeba zvýšení rodičovského příspěvku nebo porodného na státní rozpočet a jaksi zjistit ty možnosti toho, kdy by to šlo. To stejné se týče daňového zvýhodnění rodin s dětmi. V těch dalších oblastech, kterých je celá řada, tam jedna z takových, které možná nevypadají na první pohled úplně konkrétně, ale já se domnívám, že je velice důležitá, je vůbec taková osvěta působení na veřejnost třeba prostřednictvích nějakých kampaní, které by za a- podpořily vůbec to, že rodina je nesmírně důležitá, za b- podpořily by slaďování rodinného a profesního života, což také uje větší zapojení otců do péče o velmi malé děti. My chceme ukázat, že vlastně to, že když se otec zapojí do péče už o velmi malé dítě, že to není nic, co by snižovalo jeho mužství, dá se tak říci. Další kapitoly se tady zabývají třeba rozvojem služeb pro rodiny. Ty v současné době určitě také nejsou dostatečné, ale zde leží veliká role na těch krajských a místních úřadech. Ministerstvo může jaksi řadu směrů naznačit a doporučit, ale nemůžeme jim nic přikázat.

Štěpánka Čechová: Paní poslankyně, skutečně konkrétní čísla nezazněla, ale zazněly určité plány, jak vy se díváte na tyto plány ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo vlády?

Host (Alena Páralová): Tak, já musím konstatovat, že vládní návrh, národní koncepce rodinné politiky je značně formální, proklamativní a nekonkrétní a bohužel nevybočuje z řady těch všech národních akčních plánů a koncepcí a vládních programových dokumentů, například národní plán zaměstnanosti máme a přitom nezaměstnanost stále stoupá, jsou to všechno proklamativní dokumenty, které v podstatě zatím nemají valné účinnosti.

Štěpánka Čechová: Zeptám se i vás, myslíte si, že by bylo možné prosadit skutečně účinný nějaký radikální krok tak, aby, jak jsem říkala, byla vůbec výchova dítěte postavena na roveň práce alespoň prvních 6 měsíců, to znamená plný plat a potom další alespoň tři roky péče o dítě na úrovni minimální mzdy, protože to, co tíží nejvíce mladé rodiny, jsou opět opakuji, peníze?

Host (Alena Páralová): Nemyslím si, že porodnost stoupne na základě ekonomických nějakých podnětů zvenčí, ale samozřejmě, že bychom souhlasili s tím, aby mateřská dovolená byla placená více, pokud to finanční situace umožní. Ovšem, bohužel, politika vlády je taková, že se neustále zvyšuje nezaměstnanost, že se zvyšuje zadlužení země a díky tomu je ten prostor pro zvyšování podpory rodin čím dál menší.

Štěpánka Čechová: A od čeho je tedy podle vás potřeba začít, aby ten prostor pro to zlepšení už konečně nastal, protože pokud nenastane, tak nás v budoucnu nebude mít kdo živit? Děti prostě budou přicházet na svět stále méně a méně.

Host (Alena Páralová): Ano, je potřeba nastartovat ekonomický růst, odstranit zákazy, příkazy, sankce, podpořit podnikání, aby se zvýšil počet zaměstnaných lidí, kteří vydělávají a kteří jsou schopni pomoci státu pomáhat hradit sociální dávky.

Štěpánka Čechová: Paní ředitelko, obě jste tady říkaly, že je potřeba s tím něco dělat, obě se shodujete v tom, že pokud to umožní ekonomická situace, ale je na tomto státu, aby to umožnila ekonomická situace. Rodiny to za vás neudělají.

Host (Michala Marxová): Já když poslouchám paní poslankyni, tak jsem docela ráda, že vidím, že vlastně ODS má úplně stejný názor v tomto směru, jako ČSSD, takže doufám, že při projednávání státního rozpočtu rukou společnou a nerozdílnou ODS asi podpoří ten vládní návrh a podpoří navrhovaná eventuální větší finanční opatření pro rodiny, protože se domnívám, že bez toho to nejde. Jinak bych ještě chtěla říct, že ta nejnižší míra plodnosti v naší zemi byla právě jako reakce na politiku první poloviny devadesátých let, kdy vlastně právě vláda ODS razila to hesla, že mít nebo nemít děti je zcela individuální záležitostí každého člověka a že stát do toho nemá nijak zasahovat a že jakákoli takzvaně propopulační opatření jsou socialistický vynález a my se dodnes potýkáme s důsledky této filosofie.

Host (Alena Páralová): Já bych ráda opravila. Nejnižší porodnost byla v roce 1999, kdy už ODS u vlády nebyla.

Štěpánka Čechová: Víte, ty politické tahanice ale rodinám opravdu nepomohou.

Host (Alena Páralová): Já vím, já jenom uvádím na pravou míru to, že paní ředitelka řekla, že byla nejnižší porodnost za našich vlád.

Štěpánka Čechová: Pojďme se přestat bavit virtuálně a bavme se o jednotlivých bodech. Plošné přídavky na děti. Paní ředitelko, uvažujete o nich, o jejich zavedení? Proč a kolik by to konkrétně zlepšilo finanční situaci rodin?

Host (Michala Marxová): Tato záležitost v koncepci není nijak konkrétně uvedena, nicméně se jedná o poměrně starou myšlenku, která byla v programech ČSSD a podstata toho je, že v současné době má nárok na tento příspěvek vlastně okolo 75 procent dětí a ještě celá řada, to nepočítáme ty děti, které jsou na samé hranici toho, kdyby na to nárok měly, takže se domníváme, že by bylo mnohem jednodušší a v celkovém nákladu i levnější dát to dětem všem.

Štěpánka Čechová: Nebo-li v koncepci je počítáno s možností zavedení plošných příspěvků na děti?

Host (Michala Marxová): Je to tam formulováno tak, že je třeba to opět zvážit, protože on už tady ten návrh existoval, ale pak ho vláda vlastně nějak v poslední chvíli zamítla.

Štěpánka Čechová: Co by říkala paní poslankyně ODS na plošné přídavky?

Host (Alena Páralová): My od začátku nesouhlasíme s plošnými přídavky na děti a myslím si, že to není těch 75 procent, je to téměř 90 procent dětí, které pobírají dětské přídavky. My si myslíme, že za lepší finanční podporu rodin s dětmi než přímé poskytování sociálních dávek lze považovat spíše snižování daní na základě odpočitatelné položky na každé dítě. Konkrétně my navrhujeme odpočitatelnou položku 2 tisíce korun na každé dítě a 6 tisíc korun na maminku v domácnosti a samozřejmě také na tatínka, který pracuje, takže rodina třeba s dvěma dětmi by v případě, že by měla 17 tisíc, neplatila žádné daně.

Štěpánka Čechová: Paní ředitelko, teď konečně zazněla konkrétní čísla, slyšeli byste na takový návrh ODS?

Host (Michala Marxová): Víte, naše koncepce uje právě tady na to takové opatření, které zní analyzovat formy daňového zvýhodňování rodin s dětmi a na základě výsledků navrhnout způsoby efektivní daňové podpory. Já musím říct, že by to chtělo vidět přesnou tabulku, co to znamená, pro které druhy rodin, s jakými příjmy a vlastně jaký je tedy celkový dopad na státní rozpočet, protože možná bychom se dobrali toho, že daňové zvýhodnění v konečném dopadu je třeba stejné, ne-li ještě větší, než kdyby se třeba zavedly plošné přídavky na děti.

Štěpánka Čechová: Další veliká otázka je, jak řešit postoj zaměstnavatelů a postavení ženy na trhu práce. Vy tam máte takové plány, jako regulace otevírací doby školek, zapojení otce dětí více do péče, co konkrétně by mělo nastat podle toho vašeho plánu?

Host (Michala Marxová): My se domníváme, že by zaměstnavatelé mohli být nějakým způsobem zvýhodňováni, když třeba zorganizují možnosti hlídání přímo ve své firmě, pokud je to možné nebo třeba nějak podpoří rodiče malých dětí, ať už to je matka či otec, aby pracovali na částečný úvazek. Co se týče třeba těch otevíracích hodin mateřských školek, tam bychom podporovali to, aby to skutečně bylo přizpůsobeno vlastně pracovní době těch rodičů, ale opět toto spadá do té kategorie, kdy si to vlastně musí zejména uvědomit zřizovatelé, to znamená jednotlivé obce.

Štěpánka Čechová: A jak k tomu chce donutit jak zaměstnavatele, aby spolupracovali, tak i ty školky?

Host (Michala Marxová): Tak, já se domnívám, že zde je jedna taková oblast, ta je taky tady v koncepci, to je vyhlášení takové soutěže třeba o právě firmu, která je nejvíce přátelská rodinám, že jedna vlastně ta oblast je takový nátlak jakoby veřejného mínění, jaksi rozšíření nějaké podpory tohoto chování ve společnosti, to je taková věc, která se může zdát na první pohled poměrně vábní, nicméně já se domnívám, že potom svůj dopad také má. Co se týče těch nějakých konkrétních v uvozovkách donucovacích prostředků, tak zase my vlastně máme rok na to, aby se navrhly nějaké eventuální konkrétní možnosti podpory, jak skutečně takové zaměstnavatele nějakým způsobem zvýhodnit. A co se týče těch mateřských školek, tak opět tady ministerstvo může jenom nějakým způsobem doporučit a jaksi působit osvětově a působit na veřejnost v tomto směru tak, aby ta veřejnost na těch příslušných obcích si to vlastně sama jaksi vyprosila.

Štěpánka Čechová: Paní poslankyně, konkrétně ohledně školek, ohledně motivace zaměstnavatelů, bude to fungovat podle vás?

Host (Alena Páralová): No tak mě přímo vyděsila ta formulace dětské koutky na pracovišti, protože to je takový nesmysl, že je nezřizovali ani komunisté v padesátých letech. Ty zřizovali ale rudé koutky. Pracoviště nejsou jen prosklené kanceláře, ale i těžké provozy a výrobní haly a motivovat zaměstnavatele ke zřizování mateřských školek, jak? Že jim budeme připlácet, že je budeme daňově zvýhodňovat? Ale to je zvyšování státní administrativy, zvyšování byrokracie, nepřevádějme na zaměstnavatele další povinnosti, které jim nepřísluší, které nejsou jejich, domnívám se, že zřizovateli mateřských školek jsou obce, myslím, že je to tak správné a se záměrem zasahovat do kompetencí samosprávy a diktovat obcím, které jsou zřizovateli mateřských škol, jaký režim mateřské školy mají mít, s tím zásadně nesouhlasím.

Štěpánka Čechová: A jak vy byste to tedy řešili tak, aby se situace rodin skutečně zlepšila, alespoň co se týče toho, že jim školka nechá otevřeno tak dlouho, dokud se matka nebo otec nevrátí z práce, anebo aby zaměstnavatelé byli ochotni vycházet matkách s dětmi vstříc?

Host (Alena Páralová): Já myslím, že stačí umožnit liberalizaci, to znamená umožnit školkám neomezenou pracovní dobu a oni se sami přizpůsobí, obce si to zařídí tak, aby to občanům vyhovovalo.

Štěpánka Čechová: No a co ta motivace pracovišť a zaměstnavatelů jako takových?

Host (Alena Páralová): No nejprve je potřeba zvýšit počet pracovních míst, každý rok pracovních míst o 30 tisíc klesá, takže maminky nemají práci, takže v podstatě nemá cenu ani zřizovat mateřské školky.

Štěpánka Čechová: No, moment, tahle ta logika se mi trošičku vytrácí. Maminky nemají práci, takže nemá cenu zřizovat mateřské školy prostě proto, že budou doma na podpoře?

Host (Alena Páralová): V okamžiku, kdy bude hlad po pracovní síle, kdy skutečně budou místa, kdy maminky budou mít možnost zaměstnání sehnat, tak samozřejmě vznikne i tlak na další místa v mateřských školkách.

Štěpánka Čechová: Komentujte paní ředitelko, ano?

Host (Michala Marxová): Tak on ten tlak na místa v mateřských školkách v některých regionech je už docela velký, protože některé maminky nemohou sehnat místo pro své dítě, dokud ony samy nebudou mít v ruce pracovní smlouvu a je to samozřejmě začarovaný kruh, protože řada z těch maminek nejdříve musí mít možnost to dítě někam někomu svěřit a pak teprv samozřejmě si může najít práci, takže ten tlak zde určitě je a to, co jste říkala o těch, o tlaku na otvírací doby těch mateřských školek, tak vlastně nám se to opatření objevilo v koncepci právě na základě konkrétních, řady konkrétních stížností, kde v konkrétních obcích prostě ty otvírací hodiny těch mateřských školek té pracovní době přizpůsobeny prostě nejsou. Já si myslím, že takto bychom se tady mohly hádat donekonečna a já bych opravdu byla pro to, aby i ODS kromě té jedné konkrétní věci těch odpočitatelných položek navrhla tedy další věci, které rodinám pomohou, když se vám nelíbí ta vládní koncepce, tak mě by zajímalo vlastně také, co se vám líbí.

Štěpánka Čechová: Tak teď máte příležitost to říci, paní poslankyně.

Host (Alena Páralová): Tak, my souhlasíme v každém případě s tím záměrem vytvořit příznivější společenské klima i podmínky pro rodinu, souhlasíme s vytvořením podmínek pro větší zapojení otců v rodině například tím, aby se mohli rodiče během každé nemoci dítěte vystřídat tak, aby oba měli nárok na pobírání příspěvku při ošetřování člena rodiny, protože tento krok skutečně odstraní znevýhodnění žen s malými dětmi na trhu práce. Souhlasíme také se záměrem umožnit rodičům rozdělit rodičovskou dovolenou a čerpat ji po částech až do 8 let věku dítěte, rodiče tak budou mít možnost čerpat rodičovskou dovolenou třeba při nástupu dítěte do první třídy základní školy, může to být výhodné i pro rodiny s více dětmi a podobně.

Štěpánka Čechová: To, o čem jste hovořila, to jsou návrhy, které už teď probíhají ve vládě, to znamená, že to jsou věci, které budou mít vaši podporu jako opozice?

Host (Alena Páralová): Ano, samozřejmě.

Štěpánka Čechová: Paní ředitelko?

Host (Michala Marxová): Já jsem velice ráda, protože vlastně ta záležitost, aby se rodiče mohli vystřídat při ošetřování nemocného dítěte a oba tak měli nárok na ten příspěvek, tak to uje návrh, vládní návrh zákona o nemocenském pojištění a co se týče toho návrhu na rozdělení rodičovské dovolené až do 8 let věku dítěte, tak to je jeden z návrhů, který uje naše koncepce.

Štěpánka Čechová: Teď je tady důležitá otázka dokdy, dokdy se dočkají konečně ženy, mladé rodiny, lidé, kteří o založení rodiny teprve uvažují, nějakého zlepšení, aby je to přesvědčilo, že tu rodinu opravdu založit mohou a beze strachu.

Host (Michala Marxová): Já se domnívám, že by se mohli dočkat snad s novou vládou, protože nevím, co je ještě teď v silách té stávající udělat do konce volebního období.

Štěpánka Čechová: Paní poslankyně, vy jako zástupkyně opozice, dokdy podle vás skutečně mladí lidé ucítí nějaké pozitivní změny?

Host (Alena Páralová): Tak, rozhodně takové to změny působí dlouhodobě, takže není možné slíbit, že dojde ke zlepšení z měsíce na měsíc, ale já věřím, že až Občanská demokratická strana výrazně zvítězí ve volbách, tak že se prostředí pro rodiny výrazně zlepší.

Host (Michala Marxová): No, z pohledu mě osobně, já se domnívám, že rodinám bude lépe, když zůstane, když příští volby vyhraje ČSSD, ale co se týče rodin obecně, tak doufám, že ty na tom budou lépe, ať už bude u moci kdokoli.

Štěpánka Čechová: Nebylo by už načase, a teď to je otázka pro vás obě, spojit síly, i když je to před volbami jistě náročný požadavek na politiky a přestat pracovat pro politiku té konkrétní strany tak, aby se profilovala i na této rodinné problematice a prostě začít pracovat pro rodiny? Paní poslankyně, začněte.

Host (Alena Páralová): My pracujeme pro rodiny a pro občany pořád, politika je o tom, že pracujeme pro občany, přeci.

Štěpánka Čechová: No někdy to před volbami, alespoň z mého pohledu tak nevypadá. Paní ředitelko?

Host (Michala Marxová): Já bych měla jeden takový recept, který bych řekla, že se osvědčil v některých vyspělých západních zemích, a to tam, kde se podařilo dostat do Parlamentů po volbách výrazně velké množství žen, 30 procent a více. Tak tam se velice často podařilo, že se spojily právě ty poslankyně z různých stran a společnými silami, přes to politické spektrum, vlastně prosazovaly řadu opatření, které pomáhaly například rodinám a dětem a já se domnívám, že v naší zemi by tohle to také pomohlo, ale zatím to bohužel zůstává nesplněným snem.

Štěpánka Čechová: Bohužel nic konkrétního jsme našim rodinám v této diskusi nenabídly, nicméně v Duelu týdne jste slyšeli názory autorky koncepce a ředitelky odboru rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí Michaly Marxové, díky, na slyšenou.

Host (Michala Marxová): Na slyšenou.

Štěpánka Čechová: A stínové ministryně práce a sociálních věcí za ODS, poslankyně Aleny Páralové. I vám děkuji, na slyšenou.

Host (Alena Páralová): Na shledanou.

Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Dalšími tématy rozhovorů v druhé polovině pořadu budou ptačí chřipka a také fotbal, ve kterém náš tým čeká baráž s Norskem. Teď už jsou ale na řadě zprávy a s nimi Jana Lejpová.

Ptačí chřipka

Štěpánka Čechová: Smrtelně nebezpečný virus ptačí chřipky se dostal do Evropy. Laboratorní testy, jak už jste slyšeli ve zprávách, potvrdily, že drůbež v Turecku i v Rumunsku je nakažená virem H5 N1, tedy stejným, který v Asii zabil za poslední roky na 60 lidí. Evropská komise bije na poplach. Odborníci varují, že pokud virus zmutuje, začne se nekontrolovatelně šířit a může zabít miliony lidí. Čína dnes přišla s prohlášením, že vyvinula novou a lepší vakcínu pro ptáky, účinnou právě proti nebezpečnému kmeni. Mezitím se ptačí chřipka objevila i v západní Kolumbii. Podrobnosti o této nemoci a jejím šíření připravil spolupracovník Radiožurnálu ve východní Asii, reportér TV Prima Radim Vaculovič.

Radim Vaculovič: H5 N1 laicky ptačí chřipka děsí v posledních hodinách a dnech celý západní svět. Nemoc, která se před pár lety po dlouhé přestávce objevila v Hongkongu se stále rozrůstá a postupuje směrem k Evropě. Vědci tvrdí, že je jen otázkou času, kdy se dostane až k nám. Ptačí chřipka není naší medicíně nijak neznámá. Poprvé se objevila před 100 lety v Itálii. Tehdy šlo ale o virové onemocnění, které se šířilo pouze mezi zvířaty. Nový druh ptačí chřipky, který napadá i člověka, se objevil až v roce 97 v Hongkongu. Tam celkem onemocnělo 18 lidí, 6 z nich z toho zemřelo. O 6 let později virus zaznamenali vědci v Jižní Koreji. Od té doby se nemoc rozšiřuje z jednoho státu na druhý a zatím se jí nepodařilo účinně zastavit. Jen v Asii potvrdilo výskyt ptačí chřipky dosud 14 zemí, od těch nejchudších, jako je Kambodža či Kazachstán až po ty nejbohatší, jako je Japonsko a Jižní Korea. Nejvíce úmrtí na tuto nemoc zatím hlásí Vietnam a Thajsko. Strach mají ale i lidé v dalších asijských zemích. To potvrzuje i následující anketa, natočená dnes dopoledne v jihokorejském Soulu.

Projevy účastníků: Ptačí chřipku tady sice nemáme, podle mě se sem ale dříve či později dostane. Bojím se toho, co se pak stane.

Strach z této nemoci samozřejmě mám, často chodím do restaurace na pivo a kuřecí maso, asi toho budu muset nechat.

Vít, že ptačí chřipka je nebezpečná, ale v tenhle okamžik se necítím přímo ohrožený.

Radim Vaculovič: Ptačí chřipka je virové onemocnění, které se přenáší vzduchem, krmivem, ale i vodou, či oblečením. Nejrychleji se rozšiřuje u divokých kachen a kuřat. Vědci ale zaznamenali i případy, kdy virus zabil prasata. Velká nebezpečnost tohoto onemocnění spočívá v tom, že ho přenáší tažní ptáci. Ti se mohou virem nakazit na jedné farmě a bez problémů ho přenést na několik dalších míst vzdálených stovky kilometrů od původního místa výskytu viru. Asijské státy si v posledních měsících velmi jasně uvědomily, jaké riziko pro ně tato nemoc skýtá. Jediný dosud známý způsob, jak šíření viru zabránit, je vybít všechna potenciálně nakažená zvířata. Kvůli ptačí chřipce muselo být utraceno jen za poslední dva roky na 125 milionů kusů drůbeže, a to se H5 N 1 zatím nijak výrazně nerozšířil.

Štěpánka Čechová: Příští týden se v Lucemburku sejdou ministři zahraničních zemí pětadvacítky Evropské unie, aby se zabývali preventivními opatřeními proti případné epidemii. Chřipka ale může kromě zdraví lidí pěkně zamíchat i s ekonomikami postižených zemí. Jak? O tom už více s analytikem společnosti MagConsulting Jaromírem Beránkem, vítejte ve studiu.

Host (Jaromír Beránek): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Tak epidemie jako taková, ať už jde o chřipku či jinou nákazu, musí být docela drahá, především pro tu postiženou zemi. Znamená výdaje za hospitalizace, karantény, převozy nemocných, náklady pojišťoven, dá se odhadnout taková průměrně vyskytující se epidemie na kolik tak přijde ten postižený stát?

Host (Jaromír Beránek): Ten odhad je pochopitelně velmi těžký, záleží, jak hluboká by epidemie byla, ale můžeme říci, že takové průměrné epidemie, které se objevují, by třeba Českou republiku mohly se pohybovat náklady na jejich likvidaci a odstranění někde v miliardách, možná až desítkách miliard korun.

Štěpánka Čechová: Takže to je pro ekonomiku zřejmě rána, která musí být nějak zacelena z rezerv státního rozpočtu v případě takovém?

Host (Jaromír Beránek): Určitě, v žádném případě to nelze financovat jenom z ministerstva zdravotnictví a jednotlivých pojišťoven.

Štěpánka Čechová: Lidem v členských zemích Evropská komise doporučila opatrnost při výběru jídla na cestách do Rumunska a Turecka a bedlivě sleduje také Bulharsko, které leží mezi oběma těmi ohnisky nákazy, to už by tedy mohlo znamenat také problémy v cestovním ruchu a potravinářství ohledně drůbežího masa, je to tak?

Host (Jaromír Beránek): Určitě je tomu tak, i u nás už pociťujeme určitě už sníženou poptávku po drůbežím mase a některé západoevropské skupiny cestovního ruchu již drůbeží maso u nás zhruba dva týdny odmítají.

Štěpánka Čechová: Znamená to, že třeba jako u nás bylo období BSE, kdy lidé nechtěli jíst hovězí maso, tak teď něco podobného čeká maso drůbeží?

Host (Jaromír Beránek): Pokud by se dále ptačí chřipka prohlubovala, tak určitě tomu tak bude a naopak zase bude stoupat obliba po hovězím mase a po vepřovém mase, což se může projevit na našich kapsách.

Štěpánka Čechová: A co v České republice, jak dalece jsme závislí na dovozech dalších komodit a produktů ohledně drůbeže?

Host (Jaromír Beránek): Česká republika drůbeží maso dováží, ale musíme si uvědomit, že drůbeží maso se nám vyskytuje v mnoha uzeninách a dneska si naši občané budou dávat pozor na to, které uzeniny ují drůbeží složky a drůbeží svalovinu. Lze říci, že může v některých segmentech klesat poptávka i po uzeninách, ale pouze po těch, kde je drůbeží svalovina. Naopak, lidé se stále více a více budou zabývat tím, z čeho se jednotlivé salámy a uzeniny skládají.

Štěpánka Čechová: A co cestovní ruch, ohledně zájezdů do těch postižených oblastí. Budou muset jít třeba cestovní kanceláře s cenami dolů, bude klesat zájem lidí o cestování třeba do Turecka?

Host (Jaromír Beránek): Já se domnívám, že v současné době ptačí chřipka v rámci Evropy neznamená žádné velké nebezpečí pro cestovní ruch. Cestovní ruch, hlavně jeho letní sezona v podstatě v těchto dnech končí s výjimkou Egypta a třeba Tuniska, v Turecku můžeme říci, že v těchto dnech se vrací poslední naše zájezdy, tudíž nemůžeme hovořit o poklesu, ale pokud by dále docházelo k určitému prohlubování, tak se to může cestovního ruchu dotknout i v rámci Evropy. Ale naopak je nutné připomenout, že třeba ptačí chřipka když se objevila v Thajsku v roce 2003 a naopak tam došlo k nárůstu poptávky ze strany turistů z celého světa.

Štěpánka Čechová: Kdyby došlo na epidemii, pojďme zkusit porovnat, jaký dopad by měla třeba v souvislosti s takovými ranami, jako je terorismus, jako byla nemoc SARS, jako jsou zemětřesení, dá se vůbec srovnávat vliv epidemie a takových dopadů?

Host (Jaromír Beránek): Srovnání je velmi těžké, ale určitou analýzu můžeme provést. Zemětřesení se týká určité lokality nebo vlny tsunami a zpravidla dochází k obnovení cestovního ruchu po třech až po šesti měsících v návaznosti na velikost škody. SARS přinesl v podstatě po dlouhé době, po 20 letech velmi výrazný pokles cestovního ruchu, tudíž byl lokalizován, byl pod kontrolou, ale byl velmi nebezpečný. Pokud by došlo k rozpoutání a přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka a zasáhlo by to naprostou část zeměkoule, naprostou část destinací cestovního ruchu, potom by se to stalo nekontrolovatelnou záležitostí a došlo by k velmi výraznému poklesu cestovního ruchu.

Štěpánka Čechová: To už ale takzvaně malujeme čerta na zeď, to je to, před čím varuje Evropská komise, to znamená předčasným vyvoláváním paniky, nicméně zůstaňme nohama na zemi, teď si asi ruce mnou především farmaceutické firmy, dodavatelé léků a vakcín, je to tak?

Host (Jaromír Beránek): Ano, určitě tomu tak je. Naprostá většina států Evropské unie, ale i mimo státy Evropské unie připravují určité zásoby a v podstatě vyvolávají zájem u strany výrobců léčiv.

Štěpánka Čechová: Odpovídal analytik společnosti MagConsulting Jaromír Beránek. Díky za návštěvu ve studiu, na slyšenou.

Host (Jaromír Beránek): Na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: A trochu odlehčený pohled na následky případné paniky kolem ptačí chřipky, ohledně našich jídelníčků teď nabízí fejeton Jana Pokorného.

Jan Pokorný: "Kdo si přečetl v pátek hlavní deníky, musel začít lehce pokašlávat, posmrkávat a měřit si teplotu. Tak sugestivní byly palcové titulky na prvních stránkách novin Cituji: Poplach kvůli chřipce, Ptačí chřipka je už za dveřmi, Ptačí chřipka se blíží k nám, Ptačí chřipka potvrzena, Evropa chystá obranu. Konec citátů. I když odborníci jsou v obavách z pandemie cudnější, základní sémě nedůvěry a obav je zaseto. A nedivme se.

Když se chtějí ministři zahraničí Evropské unie mimořádně scházet, nedá se říct, že ptačí chřipka je úplná ptákovina. A našinci to stačí, ten je podezíravý. My jsme například chystávali k nedělnímu obědu kuřecí řízky. Jistě, zdá se, že brod je daleko a kalhoty stahovat netřeba, ale stejně to vypadá tentokrát spíš na škubánky. Je fakt, že u nás doma jsme té drůbeži a ptactvu moc nedali, ale kde si pravidelně pochutnávali na křepelkách, holoubátkách, perličkách, huse a kachně, asi mají dilema. Dá se těmhle ptákům věřit?

V úplných koncích budou ti, kdož milovali kuře a la bažant, to je vlastně pták na druhou. Nemluvě o tom, že slabší povahy asi odmítnou i španělský ptáček, a to z několika důvodů. Jednak je to ptáček a navíc španělská chřipka kdysi nadělala pěknou paseku. A ten, kdo ví, že španělský ptáček se dělá z hovězího, nebude o moc klidnější, i když na nemoc šílených krav jsme si už většinou zvykli.

Dá se čekat, že to bude docela maso, pokud se člověk zrovna nechce stát vegetariánem nemá moc na výběr. Ryby nejí každý, o ptácích a hovězím už byla řeč, telecí je drahé a po vepřu, knedlu, zelu se tloustne. Nejlepší tedy bude ládovat se salámem. Stejně nikdo neví, co v něm je. 15 deka Gothaje a je po ptákách."

Kvalifikace na mistrovství ve fotbale a naši fotbalisti

Štěpánka Čechová: Hodně bylo v tomto týdnu slyšet o fotbale, hrály se totiž poslední zápasy kvalifikace o postup na Mistrovství světa 2006 a ve hře byla i česká fotbalová reprezentace. Dopadlo to pro ni naštěstí dobře, události připomíná reportér Miroslav Bureš.

Miroslav Bureš: Když Brücknerovo mužstvo prohrálo minulou sobotu v Praze s Nizozemskem a Rumunsko dokázalo vyhrát ve Finsku, bylo jasné, že jedině vítězství v posledním zápase mu zajistí aspoň účast v baráži, tedy ještě jednu šanci dostat se na turnaj, na kterém po rozdělení Československa samostatná Česká republika ještě nikdy nehrála. Na první místo a ani na přímý postup z druhého místa už český celek předposledním utkáním první kvalifikační skupiny dosáhnout nemohl.

Host (Vladimír Šmicer): Je vidět, že už nemáme sebevědomí, že to utkání zvládnem, ale musíme to dokázat na tom hřišti, ale když takhle jsem mezi klukama na tréninku, v první řadě si nikdo nepřipouští to, že bychom mohli vypadnout.

Miroslav Bureš: To říká před odletem do Finska Vladimír Šmicer. Svěřenci trenéra Karla Brücknera si věřili a zápas v Helsinkách zvládli opravdu suverénně. Zaváhali jen v úvodu utkání, kdy je při první šanci domácích podržel brankář Čech, pak už zápas zcela režírovali a dovedli ho do vítězného konce s výsledkem tři nula.

Host (Karel Brückner): Hodnotím zápas jako výkon našeho mužstva koncentrovaný, kvalitní, disciplinovaný. Dobrá práce, já říkám shrnutě.

Miroslav Bureš: Tak hodnotil poslední kvalifikační bitvu trenér Karel Brückner, nechtěl se ale už moc pouštět do hodnocení celé kvalifikace, kterou jeho celek zachraňoval nečekaně až v posledním zápase. Dlouho to totiž vypadalo, že na turnaj se dostane přímo buď jako vítěz skupiny nebo z druhého místa. Tři porážky v nejtěžších zápasech, dvě s Nizozemskem a v Rumunsku však plány českého mužstva změnily, a tak byli nakonec všichni rádi, že to vyšlo aspoň do baráže. Tam na Česko čeká těžký soupeř, Norsko. I s ním si bude chtít poradit sotva kompletní výběr. Kvůli zranění chybělo a pořád ještě chybí Brücknerovi skoro polovina základní sestavy, která táhla reprezentaci prakticky po celou dobu, co ji Brückner trénuje. Hrát nemohou Volf, Jankulowski, Koller, Lokvenc a další, pořádně ani Baroš, v průběhu chyběli i Rosický s Galáskem a Šmicer. A Nedvěd. Bývalý kapitán neustále koketuje s návratem do týmu. Před důležitými zápasy vystoupil hodně nešťastně v České televizi s tím, že se do týmu nevrátí, ale včera zase z Turína vzkázal, že je připraven v baráži pomoci. Na hřišti by byl určitě posilou, ale ať s Nedvědem nebo bez něj, Česko má na to, aby se po dlouhých 16 letech konečně dostalo na mistrovství světa.

Štěpánka Čechová: V baráži nás tedy čeká Norsko. S tím hrálo Česko naposledy 6. září 1995 v Praze a vyhrálo dva nula. Bylo to v kvalifikaci o Evropský šampionát 96 v Anglii a poslední gól dal tehdy Norům Radek Drulák. Bývalého kanonýra, dnes hráčského agenta Radka Druláka teď máme na telefonu, dobré odpoledne.

Host (Radek Drulák): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Norsko, jaký je to soupeř pro české národní mužstvo, co můžeme čekat?

Host (Radek Drulák): Tak samozřejmě bude to soupeř určitě velice nepříjemný. Hrají systémem vlastně na 5 záložníků, jediný útočníka to je těžký systém defenzivní, který se musí překonat něčím překvapivým a jejich tvrdost je známá, takže určitě to budou dva vyrovnaný duely.

Štěpánka Čechová: Jak hodnotíte současnou sílu českého týmu, i přes to zvládnuté utkání v Helsinkách nevypadá tak suverénní jako dřív a asi ani nemůže vypadat při zranění tolika opor?

Host (Radek Drulák): Určitě to tak je, protože hodně nás oslabili zranění. Dvě útočný tykadla, ti vysocí kluci Kollet, Lokvenc, jsou zranění, možná Lokvenc bude k dispozici, už trénuje podle posledních zpráv. V obraně se nám to taky tam trošku rozsypalo, ale já věřím furt v to, že Brückner je takový stratég, že on dokáže vždycky něčím překvapit a myslím si, že dokáže překvapit i teďka i na ty dva zápasy, ale bude to hodně těžký. Samozřejmě bude se počítat každý gól, který střelíme nebo který dostaneme a bude o momentálním štěstí a nějaké té sportovní kvalitě.

Štěpánka Čechová: V baráži proti Norsku půjde o všechno, vedení reprezentačního celku dnes vzkázalo, že manažer týmu Vlastimil Košťál i trenér Brückner vítají návrat Pavla Nedvěda a že jeho příchod mužstvu pomůže ve splnění cíle, kterým je ten postup na mistrovství světa. Jak vy se díváte na celé jednání Pavla Nedvěda?

Host (Radek Drulák): Já si myslím, že už je to trošku obehraná písnička, samozřejmě člověk to slyší jenom zprostředkovaně pomocí tisku, televize, samozřejmě nejvíc o tom budou vědět tady ti dva, to znamená trenér Brückner a Pavel Nedvěd a já si myslím, že tady to prohlášení z obou dvou stran před Holandskem bylo dost nešťastný a vůbec se nemělo udát, mělo to být postavený si myslím na bázi chceš, nechceš, jestliže chceš, pojď, jestliže nechceš, sbohem a nemělo se to dál nějakým způsobem pitvat a rozšiřovat, bylo to dost nešťastný, myslím si, že nikomu to nepomohlo. Z druhé strany Pavel je taková osobnost, takovej hráč, kterej určitě pomůže tomu kolektivu herně, psychicky, všechno, říkám, ale je to věc tady těch dvou lidí.

Štěpánka Čechová: A myslíte si, že opravdu psychicky pomůže celému kolektivu, jak se na jeho návrat mohou dívat ti mladší hráči, třeba Tomáš Rosický, který si vybudoval teď postavu vlastně nebo pozici vůdčí osobnosti národního mužstva?

Host (Radek Drulák): Pozor, to jsou dva odlišní hráči. Pavel Nedvěd sám přiznává, co do fotbalových kvalit jako je režisér nemá na Rosického, jo, Pavel je dříč, Pavel si musel všechno ve fotbale vydřít, vybojovat a on na tom hřišti je pravým dříčem, který dokáže strhnout ostatní, kdežto Rosický je typ od Pána Boha fotbalisty a on to umí, on to má vrozený a je typem dirigenta, jo? Pavel je dříč, jo kdežto Rosa je dirigent.

Štěpánka Čechová: Čili máte pocit, že ani po psychické stránce si konkurovat nebudou, nebudou si na obtíž?

Host (Radek Drulák): V žádným případě, v žádným případě. Oba dva to jsou inteligentní kluci, Pavel má poslední šanci se dostat na velkej turnaj, kdežto Rosa to má všechno před sebou, ale říkám oba dva jsou inteligentní, dokážou si vyhovět a tam si myslím, že oni si určitě v jedenáctce vadit nebudou.

Štěpánka Čechová: Máte osobní tip, jak by mohl dopadnout zápas s Norskem?

Host (Radek Drulák): Osobní tip, já na ty tipy v poslední době nemám moc štěstí, ale pevně věřím v to, že postoupíme, ať je to třeba v prodloužení na penalty, mě je to šuma fuk, já bych si strašně přál vidět naše mužstvo na mistrovství světa. Už kvůli sobě, kvůli divákům, protože máme to tady, když to přeženu za kopcem a ta podpora těch kluků v Německu byla obrovská od našich fanoušků a myslím si, že si to přeje každej fotbalovej fanda u nás.

Štěpánka Čechová: Rozhodně budeme držet palce. Mluvili jsme s Radkem Drulákem, díky, na slyšenou.

Host (Radek Drulák): Na shledanou.

Štěpánka Čechová: Sportem scénář tohoto Týdne v tahu končí. Nad událostmi následujících sedmi dnů se s hosty Radiožurnálu zamyslíme opět příští sobotu po 17 hodině. Příjemný večer vám přeje Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: bum , šče , Radim Vaculovič
Spustit audio