Nouzový stav. Co to je a kdo o něm může rozhodnout?

V Česku začne v pondělí 5. října opět platit nouzový stav, má zabránit šíření epidemie koronaviru. Návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) schválila vláda. Prymula důvody zavedení zvláštního režimu vysvětlil dopoledne ve Sněmovně snahou zbrzdit tempo růstu počtu nemocných. Bez vyhlášení nouzového stavu by podle něj mohl počet pacientů s covidem koncem října ohrozit kapacitu zdravotnických zařízení.

O vyhlášení nouzového stavu na 30 dní může rozhodnout vláda nebo přímo premiér – to v situaci, kdy by hrozilo prodlení. Jeho rozhodnutí pak ale musí vláda potvrdit. 

Současné znění ústavního zákona, kterým se nouzový stav vyhlašuje, platí od roku 2000. Vůbec poprvé ho vláda pro celou republiku vyhlásila na jaře 2020.

Vládou schválený nouzový stav může zrušit Sněmovna, která také rozhoduje o jeho případném prodloužení. To poslanci udělali už dvakrát, a to letos na jaře, kdy nouzový stav pro celé Česko platil od 12. března do 25. května. 

„Nouzovým stavem dává stát najevo, že kdyby měl fungovat v běžném právním režimu, bude to vyvolávat poruchy, protože existuje krizová situace, se kterou běžnými prostředky není s to se popasovat. Větší moc než jindy získává vláda. Současně to znamená, že se otevírá určitý prostor pro omezování základních práv a svobod,“ vysvětluje Jan Kysela, ústavní právník a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nouzovým stavem dává stát najevo, že kdyby měl fungovat v běžném právním režimu, bude to vyvolávat poruchy.
Jan Kysela, právník

Za krádež housek do vězení

V případě vyhlášení se pak vláda musí řídit krizovým zákonem. Na jeho základě může třeba nakupovat bez veřejné zakázky ochranné pomůcky, ale také omezit volný pohyb lidí – s výjimkou například cesty do zaměstnání nebo za rodinou, jako to platilo na jaře. 

Nouzový stav zpřísňuje i postihy za některé trestné činy. Nejznámější případem je krádež housek v Brně, za kterou pachatel stráví rok a půl ve vězení. Jan Kysela říká, že to je to proto, že krizový zákon nepamatuje konkrétně na epidemii.

Čtěte také

„Krizová situace, kterou má na mysli krizový zákon, znamená primárně povodně nebo něco na ten způsob. Ve chvíli, kdy při povodních rabujete, je asi důvodné, že na určité typy trestných činů máte vyšší sazby. Otázka je, když dosadíte jiný typ krizové situace, to znamená epidemii, jestli je adekvátní tyhle trestní sazby používat v případě, kdy někdo ukradne pověstných šest housek.

Volby zřejmě budou

Nouzový stav může teoreticky ovlivnit i termíny voleb, pokud by je situace ztížila nebo znemožnila. Odložit se dají až o šest měsíců, se souhlasem obou komor parlamentu. Podle Kysely je to ale u krajských a senátních voleb tento týden nepravděpodobné. Mimo jiné proto, že vláda už přijala opatření, která umožní volit i lidem v karanténě.

autoři: Adam Bejšovec , als
Spustit audio

Související