Bříza: Írán ukázal, že taktické vítězství nemusí být strategická výhra. Evropa si musí vybrat stranu

Americký prezident Donald Trump v prvních dnech po útoku na Irán na začátku března prohlásil, že vojenská akce bude trvat 4 týdny. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že v této lhůtě konflikt neskončí. „Nebylo dosaženo základních cílů, které si USA a Izrael na začátku vytyčily. Ukazuje se, že taktické vítězství, které bezesporu denně vidíme, nemusí znamenat strategickou výhru,“ komentuje Vlastislav Bříza.

Čtěte také

Tureček: Nezdá se mi, že by íránský lid byl osvobozen. Žantovský: Poválečný chaos může prospět odpůrcům režimu

„Íránský režim přišel de facto letectvo, o drtivou většinu protivzdušné obrany, přišel o tu otevřenou složku válečného námořnictva, hladinových lodí, velkých plavidel. Čili z tohoto úhlu pohledu utrpěl rozhodnou vojenskou prohru,“ vypočítává íránské válečné ztráty.

Strategický trumf

„Nicméně co se týče strategického vítězství, tak to rozhodně docíleno nebylo. Protože Írán přišel s něčím, s čím spojenci, nebo minimálně Spojené státy, nepočítali – začal aplikovat taktiku ekonomického šoku. To znamená, že za cenu velice nízkou, ochromil export komodit z oblasti – je to nejen ropa a zemní plyn, ale i síra, ze které se dělají dusíkatá hnojiva, nebo helia, které slouží na výrobu čipů,“ upozorňuje.

Důsledky této strategie se tedy podle Vlastislava Břízy dříve či později nutně musí dotknout nejen peněženek lidí, kteří používají osobní vozy, ale taky všech, kdo kupují potraviny a další zboží.

Čtěte také

iROZHLAS

Spojené státy zvažují, že na Blízký východ vyšlou 10 tisíc vojáků. Mají rozšířit možnosti Trumpa

Připouští však také, že navzdory tomuto úspěchu situace uvnitř Íránu není jednoduchá. „V tomto týdnu začaly íránské revoluční gardy nabírat i dvanáctileté děti proto, aby stály na kontrolních stanovištích a předcházely jakékoliv formě odporu proti režimu,“ popisuje bezpečnostní expert.

Další vojáci na cestě

Americké ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že zvažuje vyslání až 10 tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu.

„Je to nátlakový prostředek, ale ta síla není jenom demonstrativní, ona opravdu je úderná a je schopna plnit celou škálu úkolů – obsadit ostrov Chark nebo získat oněch 408 kilogramů íránského obohaceného jaderného materiálu. Případně by to mohlo být i dočasné obsazení pobřeží kolem Hormuzského průlivu tak, aby byl zabezpečen průjezd lodí. To by byla nicméně nesmírně složitá operace,“ dodává Vlastislav Bříza.

Evropa na rozcestí

Evropa stojí v tomto konfliktu stále stranou. Podle Břízy by navzdory tomu, že ji americko-izraelský útok zaskočil, měla pracovat na tom, aby bylo její spojenectví s USA funkční. Americký jaderný deštník totiž stále potřebuje.

Čtěte také

iROZHLAS

Další dopad války v Íránu? Bez helia se medicína těžko obejde, ohrožená je magnetická rezonance

„Jsme v situaci, kdy se něco přihodilo, a my si musíme vybrat stranu – jestli chceme podporovat íránský teokratický režim, diktaturu, která by v případě, kdyby jí to bylo umožněno, nic se nekonalo, s velkou pravděpodobností do výzbroje zařadila jaderné zbraně, kterými by vydírala nejenom Izrael, ale i celý svět. Nedělejme si iluze, my nejsme přítelem Íránu,“ shrnuje.

Co se dá vyčíst ze včera vydané výroční zprávy NATO a jakou pozornost si zaslouží operace ukrajinských tajných služeb, při kterých ruští vojáci měli dostávat vložky do bot s výbušnými zařízeními? Poslechněte si celý rozhovor.