Jde o zastrašování. Okamurův návrh by znamenal kolaps médií veřejné služby, shodují se generální ředitelé televize a rozhlasu

Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher během úterka upřesnil, že zmiňovaný návrh zákona ještě není hotový a poslanci teď vyčíslují jeho dopady na rozpočet jak České televize, tak Českého rozhlasu. Mělo by jít o první fázi změn financování veřejnoprávních médií. Od příštího roku má koalice v úmyslu systém financování ČT a ČRo změnit úplně a poplatky zrušit.

Čtěte také

iROZHLAS

Návrh změn televizních a rozhlasových poplatků teď koalice nepředloží, není hotový, oznámil Nacher

Obhájci chystaných změn tvrdí, že úpravy navrhované už od letošního července by rozpočet Česká televize a Českého rozhlasu měly jen vrátit do stavu před rokem 2025, kdy minulý kabinet Petra Fialy prosadil rozsáhlou novelu financování veřejnoprávních médií.

Překotné, nesystémové

„Představa pana Okamury, že bychom odpustili poplatky seniorům nad 75 let a zrušili právnické osoby, je pro nás výrazně hlubším zásahem. Pro ČT to představuje zhruba 30 procent příjmů a vyčísleně je to 2,1 miliardy korun,“ odmítá tuto argumentaci Hynek Chudárek.

„Poplatkovou novelou jsme získali zhruba 900 milionů až 1 miliardu. Ale musíme zvažovat, že 25 % veškerého obchodního sdělení dáváme do fondu kultury, což je 150 milionů. Takže čistý příjem poplatkové novely je 850 milionů korun. Naproti tomu jde propad 2,1 miliardy.“

Čtěte také

Zrušení poplatků povede k destrukci médií veřejné služby, říká Baxa. Musí vyjít s tím, co mají, oponuje Vondráček

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral upozorňuje na překotnost a nesystémovost avizovaných změn, která podle něj ukazuje na to, že vládnoucí koalice nemá navrhované změny uvnitř dostatečně prodiskutované.

„Vnímám to do jisté míry už trochu jako zastrašování médií veřejné služby. Každou chvíli jsme přes média informování o nějakých krocích, aniž by s námi, s vedením ČT nebo rozhlasu, kdokoli cokoli konzultoval, bavil se, diskutoval,“ kritizuje.

„Máme smlouvy do roku 2031“

Česká televize by podle vyjádření svého ředitele v případě, že by návrh vešel v platnost, čelila hrozbě kolapsu.

„ČT má uzavřeny dlouhodobé smlouvy především na sportovní práva, která máme koupená až do roku 2031. A tato všechna práva na velké sportovní akce včetně olympiád a mistrovství světa máme pod smlouvami, které sahají až k zahraničním držitelům práv. Vůbec si nedovedu představit, jak bychom je vypovídali, dokonce bych tam cítili nějakou arbitráž nebo podobné věci,“ naznačuje Hynek Chudárek.

Čtěte také

Sloučení s televizí by zničilo rozhlas jako takový. Ty úvahy považuji za mírně barbarské, říká Zavoral

Podobné je to i v oblasti dramatické tvorby, kde má už ČT naplánované investice a uzavřené smlouvy do roku 2030. „Museli bychom rušit kanály, propouštět lidi, ale hlavně bychom nemohli naplňovat veřejnou službu. Takže za mě je to naprosto nesystémově a špatně,“ shrnuje generální ředitel.

Argument, že by Česká televize měla umět šetřit na provozu, Chudárek zásadně odmítá jako nerelevantní. „To je takové klišé, že ČT posílá někam sedm lidí, zatímco komerční televize dva. To už dávno neplatí. Je to v podstatě zastrašování a nesmysl.“

Také pro rozhlas by navrhované škrty znamenaly nutnost omezit zpravodajství, dramatickou výrobu nebo podporu kulturních projektů.

„Určitě by to ohrozilo i naši připravenost třeba vysílat v krizových a mimořádných situacích. Čili všechno to, co dělá médium veřejné služby. A v tomto duchu to i já považuji, pokud by k tomu došlo, za krok zcela likvidační vůči médiím veřejné služby,“ souhlasí René Zavoral.

Hrozilo by i rušení některých stanic? A co se stane, pokud Česká televize a Český rozhlas nebudou schopní kvůli nedostatku peněz dostát závazkům z memoranda o naplňování veřejné služby, které je součástí mediálního zákona? Poslechněte si celý rozhovor.