Přebytky obcí a krajů jsou největší v Evropě, upozorňuje Daniel Prokop na systémový problém. Jak přeskládat rozpočtové určení daní?

V pondělí se sešli hejtmani a hejtmanky s premiérem a dalšími členy vlády. Klíčovým bodem jednání byly peníze. Kraje chtějí od státu peníze na opravy silnic, které do loňska dostávaly. Řešily se náklady na nepedagogické pracovníky ve školách, což je výdaj, který přešel na kraje, města a obce. A tématem jednání bylo také nastavení rozpočtového určení daní, tedy toho, jak velkou část vybraných daní dostanou kraje a jak se ty peníze rozdělí mezi jednotlivými kraji. Při těch stávajících příjmech je fungování krajů k nezaplacení, když budu parafrázovat název našeho pořadu?

Myslím, že je spíš k zaplacení, protože kraje mají úspory zhruba 100 miliard korun, a to se tam nepočítá Praha, která má asi 185 miliard. Dohromady jsou tam úspory relativně velké. Problém je, jak je to rozpočtové určení nastavené. Dává totiž krajům fixní procento z peněz, které se rozdělují.

Čtěte také

Asistence pokrývá jen sedminu péče, zbytek padá na rodinu. „Na služby by měl existovat nárok,“ myslí si Prokop

To znamená, třeba Vysočina má asi 7,5 procenta a podobně. To je nastaveno asi 20 let zpátky. Tohle financování ale nezohledňuje například změnu populace krajů. Takže máte třeba Středočeský kraj, kam přišlo hodně lidí, a to financování nezohledňuje, že se tam rozšiřuje populace. Na druhé straně máte Moravskoslezský kraj, který se potřebuje rozvíjet a má hodně znevýhodnění a podobně, a financování nezohledňuje míru znevýhodnění.

Na druhé straně ale nezohledňuje také to, že statisíce obyvatel odešly v uplynulých 20 letech.

Tam se to možná vyrovnává. Ale obecně má ve financování možná někdo málo, protože je špatně nastaveno. Ale celkově ty peníze nejsou malé.

Tím se dostáváme k tomu, na co si dlouhodobě některé kraje stěžují, především Středočeský a Jihomoravský kraj. Jde o to, že od roku 2000 se koeficienty nezměnily. Z toho, co říkáte, chápu správně, že by bylo podle vás na místě je nějak změnit?

Když nyní změníme procenta, tak to bude za 10 let zase špatně. To rozpočtové určení pracuje tak, že se vezmou daně, které vybere stát, a z toho se vyčlení nějaká část, která se dá krajům. Nyní se rozděluje podle koeficientů mezi jednotlivé kraje. Normální nastavení by ale fungovalo tak, že je nějaký výpočet, který zahrnuje počet obyvatel, rozlohu a některé další věci, a podle toho se to rozdělí.

Daniel Prokop|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Když se nějaký kraj rozšíří, tak aby dostal víc peněz, protože potřebuje financování středních škol a podobně. Měla by tam být formule, která to rozděluje, a ne určené procento, protože to zastarává. A teďka je samozřejmě otázka, jak tu formuli udělat.

Nějaká formule byla už připravená v minulém volebním období, to se na tom dohodlo 11 ze 14 krajů. Vypadalo to, že by to mohlo projít, dostalo se to do Sněmovny, ale nakonec se proti postavil hlavně Moravskoslezský kraj. Projednat se to nestihlo, tím pádem volbami to spadlo pod stůl. Jestli si dobře vybavuji, tak tam těch kritérií bylo několik, byl tam počet obyvatel, byla tam třeba délka silnic, o které se ten kraj stará, bylo tam školství. Tohle jsou dostatečná kritéria? Která všechna kritéria byste do toho zahrnul?

Je třeba o tom přemýšlet. Jsou objektivní kritéria, která by měla tvořit většinu takové rovnice, to je počet obyvatel a rozloha kraje. Z rozlohy samozřejmě vyplývá počet silnic a do jisté míry i další věci, o které se musíte starat. Tyto dva ukazatele by měly tvořit většinu a na tom se shodují experti napříč scénou.

A je otázka, jaké další věci tam mají být. Podle mě je o tom dobré přemýšlet tak, že kraje mají významnou roli ve státě, který od nich něco chce. Jsou to věci, které jsou často klíčové pro růst ekonomiky nebo plnění národních strategií. A ty by měl stát financovat. Podle mě třeba dává smysl, aby tam byl počet míst na středních školách, možná i na všeobecných gymnáziích, a aby to mělo větší váhu. Klidně třeba 15 nebo 20 procent.

Čtěte také

Kudy vedou cesty ze střední školy na vysokou? Lepší šance má gymnazista, bariéra je v bydlení, říká Prokop

Když kraj nezřídí gymnázia a střední školy a ty musí jít na soukromá gymnázia nebo do jiného kraje, tak to nepocítí v rozpočtovém určení. Kdyby byly peníze navázány na počet studentů nebo absolventů středních škol, tak by to financovalo službu, kterou chceme od krajů. Takže tohle dává smysl.

Některé silnice, zejména ty vyšší třídy, nejsou jenom otázka kraje, ale ovlivňuje to průjezdnost celou republikou. Tak má smysl, aby tam byly. Byl také návrh, aby se zohlednily výkony hromadné dopravy, protože to je také klíčová role kraje. Já bych do rovnice dával věci, které jsou klíčové pro národní strategii na úroveň kraje.

Protože to, co ovlivňuje jenom život v kraji, má být do jisté míry předmětem místních voleb. Ale věci, které ovlivní celou Českou republiku, by stát měl podporovat a trochu vynucovat financováním. Naopak v návrhu, který jste zmiňoval, byly věci, které by tam určitě neměly být. Třeba tam byl bonifikován počet výjezdových míst záchranné služby.

V té formuli by neměly být ty věci, které můžete takzvaně hackovat, třeba že uděláte víc výjezdových míst a tím máte víc peněz. Neměly by tam být věci, které můžete využít a ovlivnit je pro zvýšení financování. Dál by se neměl zohledňovat třeba počet obcí v kraji, aby dostal víc peněž kraj, který má víc obcí. To naopak motivuje k tomu, aby se neřešila obrovská roztříštěnost obcí.