Srdeční lidé. Poslechněte si příběhy lidí s Downovým syndromem
„Eliška je důkazem, že to jde.“ Dívka s Downovým syndromem studuje běžnou střední školu s maturitou
16letá Eliška z Českobudějovicka hraje na klavír, působí v divadle a je dobrovolnou hasičkou. Hlavně je ale studentkou střední školy s maturitou, což je v Česku s Downovým syndromem naprosto unikátní. Zvládla jednotné přijímací zkoušky a je v prvním ročníku všeobecného lycea. O životě různě starých lidí s Downovým syndromem je sedmidílný seriál Radiožurnálu Srdeční lidé.
„Učím se denně. Matiku nebo češtinu dělám s babičkou. Cizí jazyky s mamkou, hodně mě baví třeba chemie,“ popisuje 16letá studentka českobudějovického lycea Eliška Ivanová. Drží v ruce pololetní vysvědčení, kde jsou vidět hlavně jedničky a dvojky.
Čtěte také
Jedinou trojku dostala z matematiky. Eliška přibližuje, že ve třídě sedí hned u katedry, naproti paní učitelce. Vedle v lavici nemá spolužačku nebo spolužáka, ale asistentku pedagoga.
Jak je to možné?
„Pomáhá mi se připravit na hodinu. Pomáhá mi také psát a fotit poznámky, abych si je mohla v klidu dopsat doma,“ říká o asistentce studentka Eliška, kterou doplňuje maminka Kateřina Faltová.
„To, že Eli chodí na běžnou střední školu s maturitou, je v Česku unikát. Jak je to možné? Je to souhra různých věcí,“ zmiňuje vrozenou inteligenci i intenzivní práci na rozvoji dítěte v prvních letech života.
„Eliška ušla dlouhou cestu. Od běžné mateřské školy až k úspěšnému složení přijímaček na střední. Je živým důkazem toho, že to jde,“ usmívá se maminka Kateřina a přeje si, aby byla její dcera inspirací pro další znevýhodněné. Jen s Downovým syndromem se v Česku narodí každý týden průměrně jedno novorozeně, ročně jde tedy o zhruba padesátku dětí.
Běžná forma syndromu
Maminka Elišky zdůrazňuje, že má dcera běžnou formu Downova syndromu. „Eliška není žádné geniální dítě s Downovým syndromem. Ani nemá žádnou lehčí formu. Má tu nejběžnější podobu, které se říká prostá trizomie,“ podotýká.
Kateřina Faltová na mobilu ukazuje video, jak s dcerou procvičuje třeba chemii. „Eli, teď budeme odvozovat z chemických vzorců chemické názvy solí,“ demonstruje. Eliška s propiskou v ruce reaguje a postupně zapisuje za vzorce jejich názvy. „Soli vznikají z kyselin. SO4 je síran,“ říká a dál odpovídá třeba na otázku, jaký má síran náboj, ten pak následně násobí.
Velká práce se vyplatila
Eliška Ivanová se na střední školu dostala na základě jednotných přijímacích zkoušek od Cermatu.
DOWNŮV SYNDROM
- Je nejobvyklejší vrozená chromozomální anomálie.
- Způsobuje ho ztrojení (trizomie) 21. chromozomu.
- Světový den DS se symbolicky připomíná 21. března.
- Na každých 800 až 1000 dětí připadá jedno dítě s DS.
- Ročně se v Česku narodí asi 50 dětí s DS, průměrně jedno každý týden.
- V ČR žijí tisícovky různě starých lidí s DS.
Zdroj: Downsyndrom.cz
„S dcerou jsme se začali intenzivně připravovat dva roky před přijímačkami. Náročné to bylo a navíc jsme to dělali s tím, že je pravděpodobnější, že to nevyjde. Ale tahle velká práce vyšla,“ usmívá se maminka Kateřina Faltová.
Bylo podle ní jasné, že dcera bude mít při testech problém s časovým limitem. S Eliškou se proto takticky dohodla, že si během přijímaček vybere úlohy, u kterých si je jistá a vypracuje je jako první. Další, složitější, případně vynechá.
„Ve třídě mám kamarády,“ doplňuje studentka prvního ročníku Eliška. Maminka kýve. Denně ji doprovází před školu a všímá si, jak na ni spolužáci reagují pozitivně. „Ve večerce u školy jsme nedávno kupovaly pití. U pokladny stojí tři vousatí kluci a mávají na nás. Ptám se Eldy, která mi pak vysvětluje, že jsou to přece kluci od ní ze třídy. A to je přesně ono, ona tam patří. Zapadla dobře, děti respektují její specifika a fungují spolu dobře,“ dodává.
Aktivní Eliška
Vedle běžné střední školy chodí Eliška také do Základní umělecké školy, kde hraje na klavír. Cvičí na něj denně. Přes deset let je členkou dobrovolných hasičů SDH Nová Homole. Chodí na tréninky a jezdí i na soustředění. „Mamka mě nenechá se nudit,“ reaguje šestnáctiletá dívka, která si prohlíží sošku zlatého hasiče. Dostala ji za jednu ze sezon, kdy působila jako dobrovolná hasička.
Několik let také hraje v divadelním souboru Extras. Ten tvoří čtyři kamarádky s Downovým syndromem. V aktuální hře má Eliška roli malé holčičky, která pokládá vtipné otázky umělé inteligenci. Tu hraje Eliščina starší herecká kolegyně Anežka.
Co po střední škole?
Elišku z Jihočeského kraje výuka a obecně učení natolik zaujalo, že by chtěla ve školství pracovat. „Ráda bych byla asistentkou pedagoga, protože chci pomáhat dětem, kterým to ve škole nejde,“ usmívá se. „Nemáme potřebu někomu něco dokazovat. Chtěli bychom, aby Eli měla co nejvíc plnohodnotný život. Dobré vzdělání jí k tomu pomůže,“ doplňuje maminka Kateřina Faltová a zmiňuje inspirativní lidi s Downovým syndromem ze zahraničí.
Například Španěl Pablo Pineda se stal přímo učitelem, vysokoškolský titul získal na univerzitě v Málaze. „Můžeme dosáhnout všechno, co jsme si předsevzali,“ řekl ve třídě svým prvním žákům. Absolventa vysoké školy s Downovým syndromem si Pablo zahrál i ve španělském filmu Já, taky.
Za ten získal v roce 2009 i cenu na mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu a stal se tak prvním oceněným hercem s tímto syndromem na světě. Dnes je Pinedovi 51 let.
Sportovci i modelka
Američanka Karen Gaffneyová získala v roce 2013 na univerzitě v Portlandu čestný doktorát. Vyniká ve sportu, jako dálková plavkyně zdolala ve štafetě Lamanšský průliv. Je také prezidentkou vlastní neziskové organizace.
Čtěte také
Mezi lidmi s Downovým syndromem jsou také modelky, mimo jiné Portoričanka Sofía Jirau, která předvedla například kolekci známé značky spodního prádla. V Česku v poslední době zviditelnil téma Downova syndromu film Karavan, kde hraje dospívajícího chlapce s touto genetickou anomálií neherec a sportovec David Vodstrčil.
U příležitosti březnového Světového dne Downova syndromu na Radiožurnálu tento týden přiblížíme život celkem sedmi různě starých inspirativních lidí s Downovým syndromem žijících v Česku. Poslouchejte Ranní radiožurnál denně vždy v 8:50.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
