Od středověkých dukátů až po dnešní eura. V kremnické mincovně se už 700 let razí hodnota

V malém slovenském městě se už skoro sedm set let vyrábějí peníze pro Evropu i svět. Od zlatých dukátů přes československé koruny až po dnešní eura. Kremnická mincovna přežila krále, války i režimy. Jak se z hornické osady stala světová značka a co všechno se tu razí dodnes?

V Kremnici zvládají výrobu peněz už od středověku – nejdřív s kladivem, dnes s moderními lisy. Podle průvodkyně Marcely Beňové patří místní mincovna k nejstarším nepřetržitě fungujícím podnikům na světě.

Groše, florény, dukáty

„Kremnická mincovna datuje svůj vznik od 17. listopadu 1328, kdy Karel I. Robert z Anjou udělil městu Kremnici titul Svobodného banského města a rozhodl o založení Kremnické mincovny.“

Skutečným bohatstvím Kremnice bylo zlato

Nejdřív se tu razily hlavně stříbrné groše. Měly sjednotit peníze v tehdejším uherském království, podpořit domácí těžbu stříbra a vytlačit cizí měnu z oběhu. Brzy se ale ukázalo, že skutečným bohatstvím Kremnice je zlato. A tak přišly zlaté florény, častěji známé jako dukáty, inspirované italskou Florencií. Za stovky let jich tu vznikly miliony.

„U nás se razily uherské nebo i kremnické dukáty, které byly známé svou vysokou ryzostí a kvalitou zpracování. Bylo to 23 karátů 9 grénů, nejvyšší kvalita, které se tehdy dalo dosáhnout.“

Díky tomu měly podle Marcely Beňové úspěch v celé Evropě. Kvalitu ale neurčovalo jen zlato. Rozhodující bylo i to, jak se mince vyráběly. Zatímco ve středověku se do kovu tlouklo ručně kladivem, s postupem času se technologie zdokonalovala. Většinu strojů si mohou návštěvníci v Kremnici prohlédnout.

Strojová výroba

„Máme tu tedy redukční stroj, pantograf, nůžky na stříhání materiálu, klikový list, kde se vysekávaly plíšky, váhu, kde se kontrolovala hmotnost, protože se mohly razit jen mince, které měly předepsanou hmotnost.“

Návštěvníci si mohou prohlédnout redukční stroj, pantograf nebo nůžky na stříhání materiálu

Pozornost ale upoutají obrovské kolosy v zadní části výrobní haly. Stroje s masivními koly a klikovými rameny, které připomínají spíš parní lokomotivy než mincovnu. Právě ony daly výrobě úplně jiné tempo.

„Ikonické vulkány, to jsou ražební stroje, které se dnes už úplně standardně nepouští. Při prohlídkách se zasekávaly a bylo trochu problém je udržet v chodu,“ vysvětluje průvodkyně.

Stroje nejsou původní, po rozpadu Rakouska-Uherska je spolu s cenným materiálem získala mincovna v Budapešti. Ta Kremnická proto musela vše nakoupit znovu. Možná trochu symbolicky. Nové vulkány na ražbu mincí nového státu.

„Odtud pocházejí všechny československé koruny, které se v minulosti používaly na trhu. Takže to není jen slovenská historie, je to československá historie.“

Ikonické vulkány připomínají spíše parní stroje

Těžká zkouška pro mincovnu

Jenže klid netrval dlouho. Další těžkou zkoušku pro mincovnu představovala druhá světová válka.

Kremnická mincovna přežila krále, války i režimy

„V roce 1945 obsadila Kremnici německá armáda, což samozřejmě mělo dopad i na mincovnu, kde německé komando výbušninami bohužel ničilo vybavení mincovny, například vyhodili všechna okna.“

Na nohy se ale podnik znovu postavil už v roce 1946. Od té doby se tu vyráběly mince už nepřetržitě. A nejen pro Slovensko, upozorňuje průvodkyně Marcela Beňová.

„Máme tu například mince pro Kongo, Somálsko, Řecko, Ukrajinu, Kypr, Venezuelu, Kolumbii, Tunisko, Náhorní Karabach… pomáhali jsme razit i eura pro Bulharsko.“

Odznaky a pamětní medaile

Mince ale nejsou jedinou věcí, která tady v Kremnici vzniká. Od první světové války se tu vyrábějí odznaky, a dokonce už od 15. století také pamětní medaile. Zajímavá je například stříbrná kolekce věnovaná známým slovenským pohádkám. 

„Je s motivy Dobšinského pohádek, jako je Trojruža, Popolvár, Laktibrada…“ Motivy jsou autorskou prací místních tvůrců. Do jejich podoby většinou nikdo zvenčí nezasahuje. Vedle velké sériové výroby tak v Kremnické mincovně vznikají originální návrhy. „Kolegové mají tyto motivy velmi rádi, protože si s nimi mohou vyhrát,“ uzavírá průvodkyně mincovny Marcela Beňová.

autoři: Bára Vránová , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat