Pavel Kysilka: K měnové odluce došlo ve vleku událostí

8. únor roku 1993 znamenal zásadní změnu v česko-slovenském finančním světě. Od toho dne musela mít každá velká bankovka kolek. Výjimku měly jen ty malé a také nová dvousetkoruna s Janem Ámosem Komenským.

Měnová odluka byla světovou akcí. Kolky se tiskly až v Kolumbii a nové české mince se razily v Německu nebo v Kanadě. Po rozdělení federace zůstala Česku státní tiskárna cenin. Přišlo však o mincovnu v Kremnici, kdysi jedinou v celém státě. A ani pro slovenskou stranu nešlo o nic jednoduchého.

„Slováci se své vlastní měny trochu báli,“ přibližuje atmosféru roku 1993 Pavel Kysilka. „Neměli žádnou infrastrukturu pro řízení vlastní měny. Všechno bylo tenkrát v Praze. Navíc měli velice slabé devizové rezervy, které domácí měnu kryjí.“

Slovenská strana se nakonec ukázala být velmi dobře připravenou. Už v létě 1993 začali Slováci tisknout vlastní bankovky. A jak Pavel Kysilka zdůrazňuje, svou roli na slovenské straně hrálo i nadšení z vlastní měny, která přišla poprvé po dlouhých desetiletích.

Pavel Kysilka, ekonom|foto: Alžběta Švarcová

Jak si dnes Pavel Kysilka vysvětluje hladký průběh odluky české koruny od slovenské? Co všechno v rámci její přípravy muselo být přísně utajeno? A za jakých podmínek bychom se dnes měli vzdát koruny a připojit se k jednotné evropské měně?

Záznam celého rozhovoru s Pavlem Kysilkou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.