Pozor na přihlašovací údaje, varuje Antivirus. Podvodnice obrala oběti o 16 milionů korun

9. únor 2026

Podvodnice z Olomoucka dokázala během roku a půl obrat své oběti o 16 milionů korun. Používala k tomu jejich ukradené přihlašovací údaje z internetu. Jak podvody fungovaly a na co si dát pozor?

Pachatelka si podle všeho nejdřív opatřila balík uniklých přihlašovacích údajů. Ty se někdy dají na internetu levně koupit od jiných kyberzločinců, jindy jsou ke stažení úplně zadarmo.

Čtěte také

„Na jejich šíření se specializuje řada kanálů na Telegramu. V Antiviru jsme se tomuto tématu opakovaně věnovali. Typicky jde o soubor, který obsahuje, přihlašovací jména, hesla, e-maily nebo telefonní čísla,“ připomíná redaktorka Kateřina Gruntová.

Tyto údaje pachatel sesbírá dohromady třeba tak, že napadne špatně zabezpečenou databázi nějakého e-shopu nebo se k jejich sběru používá škodlivý kód, který pachatelé schovávají do pirátských verzí oblíbených programů a her.

„Ve chvíli, kdy si člověk takový kradený program spustí, tak může dojít k odcizení přihlašovacích údajů, které má uložené třeba ve svém internetovém prohlížeči,“ doplňuje redaktor Jan Cibulka.

Čtěte také

 Vydávala se za operátorku

Se znalostí přístupových údajů se pak pachatelka z Olomoucka vloupávala od ledna 2022 do poloviny roku 2023 do internetových bankovnictví svých obětí a odtud převáděla peníze. Někdy si je na jméno obětí dokonce i půjčovala. „Způsobila tak škodu bezmála 16 milionů korun,“ doplňuje redaktorka.

Jméno a heslo k převodu peněz nestačí – obvykle je potřeba takovou transakci potvrdit i na telefonu. Ale i tady pachatelka našla způsob, jak to obejít: „Skrze kradené přihlašovací údaje se dostala i do účtu, který měla její oběť u mobilního operátora. Tady si nechala vystavit elektronickou SIM kartu, tím pádem potom mohla volat z čísla oběti a taky jí chodily ověřovací SMS zprávy. Postupovala tak v několika desítkách případů.“

Když náhodou k převzetí mobilního čísla potřebovala ověřovací kód, tak své oběti zavolala, vydávala se za pracovnici operátora a z oběti kód vylákala.

Čtěte také

„Když už měla telefonní číslo oběti, tak se za ni mohla vydávat, i když volala do callcentra banky. Se znalostí dalších informací, které vyčetla například z e-mailové komunikace své oběti, tak dokázala bankovní pracovníky v některých případech ošálit.“

Jak se bránit?

Může pomoci několik bezpečnostních zásad: „Když máte pravidelně aktualizovaný počítač a nespouštíte na něm pochybně získané programy, je menší šance, že vaše přihlašovací údaje utečou.“

K ověřování se snažte místo SMS kódu používat k tomu určené aplikace: bankovní, od mobilního operátora nebo od sociální sítě. „Nevěřte lidem, kteří vám volají a chtějí od vás slyšet nějaký ověřovací kód, který vám před chvílí přišel. Tohle je taktika, kterou používá velké množství podvodníků. A myslete taky na to, že žádné bezpečnostní opatření není úplně neprůstřelné.“

Čtěte také

Náhlé odpojení

Před několika týdny se na redakci obrátil posluchač, který popisoval, jak si šel na prodejnu operátora vyměnit SIM kartu, a zaměstnanec, který se mu snažil vyjít vstříc a urychlit to, nijak neověřil jeho totožnost a SIM kartu mu vydal. „Že to tak skutečně bylo, jsme ověřili i u mobilního operátora. Šlo o individuální selhání, která se ale dá jen obtížně vyloučit,“ varuje Cibulka.

Proto pokud se váš telefon přestane připojovat k síti, měli byste zbystřit. „Nejdřív si ověřte, že nejde o plošný výpadek a že je v místě signál, následně kontaktujte infolinku svého mobilního operátora. Náhlé odpojení může signalizovat, že někdo přebral vaše telefonní číslo,“ doporučuje Gruntová. 

autoři: Jiří Chum , Kateřina Gruntová , Jan Cibulka , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.