Prezident Pavel: Sport spojuje. Přál bych si, abychom vlastenectví cítili nejenom při olympijských hrách

Prezident Petr Pavel v pátečním rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že v Prezident Petr Pavel přijel do Milána u přílěžitosti zahájení olympijských her. Rozhovor s Českém olympijském domě s nám vedl Martin Balucha. prezident mluvil o zahraniční politice na sportovních akcích, o zákazu pro ruské a běloruské sportovce, i o SMS od Petra Macinky, kterou považuje za vydírání. Poslechněte si celý rozhovor!

O vás, pane prezidente, je známo, že rád sportujete, rád běháte, jezdíte na motorkách, ale jak to máte se zimními sporty?

Ze zimních sportů mám asi nejradši hokej a lyžování. K těm dalším jsem se dostal možná jako dítě, ale řekl bych, že sáňky tehdy a sáňky na olympiádě jsou úplně odlišné disciplíny.

Takže boby ne?

Boby, saně ani skeleton určitě ne.

Petr Pavel v Českém domě v Miláně

Váš program je nabitý. Půjdete na utkání českých hokejistek se Švýcarskem. Ostatně na tom hokejovém utkání českých hokejistek včera s Američankami byl i americký viceprezident J. D. Vance. Je pro vás olympiáda důležitá i v tomto smyslu? Politické setkávání, zahraniční politika, setkáte se třeba i právě s J. D. Vancem?

S J. D. Vancem se pravděpodobně nesetkám, není to v plánu, ale možná, že se někde potkáme. Ale bezpochyby každá takováto událost je příležitostí i pro politiky, aby se setkávali. Atmosféra sportovního klání tak trochu odblokovává problémy a tření, takže mnohdy při těchto událostech se dá domluvit lépe než při jednání, které je čistě politické.

J. D. Vance tedy ne, ale další státníci ano. Schůzky s nimi budete mít. Není tajemstvím, že český premiér Andrej Babiš z ANO se v posledních hodinách tady v Itálii setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Takže bude další setkání přímo v dějišti olympiády se zahraničními státníky, zahraničními politiky?

Bude určitě minimálně s italským prezidentem Sergiem Mattarellou, který v krátké době navštíví Českou republiku, s norským královským párem, kdy já ke konci roku navštívím se ženou na oficiální návštěvě Norsko. Určitě se potkáme i s prezidentem Německa, se kterým se potkáme nejenom na frankfurtském knižním veletrhu, ale pravděpodobně potom i na návštěvě v České republice. A určitě bude příležitost se potkat i s dalšími. Jak jsem řekl, každá takováto příležitost je dobrým prostředím, kde se minimálně můžeme v některých názorech utvrdit nebo se domluvit na dalším postupu a na dalších jednáních.

Spojovat, ne rozdělovat

Ostatně v Českém domě jste spoluotevíral Český olympijský dům se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Lze to vnímat tak, že vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem se teď zlepšují, protože premiér Andrej Babiš byl nedávno na návštěvě Slovenské republiky, chystají se vládní konzultace. Lze to vnímat tak, že rozpory třeba kvůli Ukrajině, které byly, tak už nejsou tak markantní, nejsou tak důležité, lze je teď přejít snadněji?

Víte, já si nemyslím, že dochází k nějakému markantnímu zlomu. Při všech jednáních V4, ale i při bilaterálních jednáních jsem zdůrazňoval, že vztahy mezi zeměmi nejsou tvořeny pouze vztahem mezi jednotlivými ministry, případně premiéry, ale že mají mnoho vrstev.

Čtěte také

A těch vrstev vztahů mezi zeměmi V4, a tedy především mezi Českou republikou a Slovenskem, je tolik. Když se podíváme na vztahy mezi jednotlivými lidmi, sporty, kultura, vzdělávání, věda, výzkum, byznys. Máme mnohem víc věcí společných než těch, které nás rozdělují.

A já vždycky říkám: to, co nás rozděluje, by nemělo vést k tomu, že se rozkmotříme a nebudeme spolu mluvit, ale měli bychom se vždycky dívat spíš na to, kde se shodneme a kde máme společnou řeč.

Zrovna sport je oblastí, která spojuje všechny národy, nejenom ten český a slovenský. Myslím si, že i ta atmosféra tady v Českém domě, a předpokládám, že i zítra v tom slovenském, dá jasně najevo, že máme radost ze vzájemných setkání, máme radost z úspěchů toho druhého a určitě si to nebudeme kazit tím, že se v některých názorech v zahraniční nebo bezpečnostní politice rozcházíme.

Petr Pavel v Českém domě v Miláně

Zákaz pro ruské sportovce

Předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru Kirsty Coventryová v posledních dnech říkala, že sport je neutrální a že by bylo možné, že na dalších letních olympijských hrách v americkém Los Angeles v roce 2028 by se už eventuálně mohli objevit i Rusové. Jaký je pro vás tohle signál?

Sport je i o symbolice a především státy, jako byl Sovětský svaz, dnes Rusko, Bělorusko, sport využívají k propagandě. A já jsem toho názoru, že dokud Rusko s podporou některých dalších států vede agresivní válku proti Ukrajině, tak ten zákaz účasti sportovců pod ruskou a běloruskou vlajkou je správný.

Pokud dojde k mírové dohodě a Rusko projeví vůli vrátit se ke standardnímu módu, to znamená k módu jednání, kompromisů, pak určitě bude namístě, abychom se bavili i o účasti jejich sportovců pod národními vlajkami. Ale ještě tam nejsme.

Myslím, že bychom teď neměli to pravidlo měnit, protože agresivní válka stále trvá. Rusko zatím nevykazuje velkou snahu se domluvit. A dokud tomu tak nebude, tak musíme považovat Rusko za agresora, a neměli bychom mu umožnit, aby na velkých kláních, jako je olympiáda, dělal prostřednictvím svých sportovců propagandu.

Petr Pavel v Českém domě v Miláně

Věříte, že dokáže olympiáda zase znovu spojit český národ, české obyvatele? Protože třeba během ledních olympijských turnajů se stává, že všude jsou velkoplošné obrazovky a lidé jdou na náměstí a dívají se. Věříte, že olympiáda může být takovou kapitolou?

Věřit je možná silný výraz, já bych použil spíš výraz doufám. Protože pravdou je, že úspěch v Naganu národ mimořádně sjednotil, byť to byl jenom na krátkou dobu. Zároveň byla taková obrovská vlna českého vlastenectví.

Byl bych moc rád, abychom to české vlastenectví cítili nejenom při olympijských hrách a úspěchu našich sportovců, ale abychom byli na naši zemi hrdí i z mnoha jiných důvodů, protože ty důvody reálně existují. Jestli se podaří alespoň nakrátko otupit ostří některých rozporů v průběhu zimních olympijských her, tak za to budu jenom rád.

Macinkovo ‚politické vydírání‘

Desítky tisíc lidí vám minulý víkend vyjádřily na náměstích, hlavně v Praze na Staroměstském a Václavském náměstí podporu po sporu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou z Motoristů. Je to pro vás dostatečná podpora na to, abyste zvažoval kandidaturu v dalších prezidentských volbách? Protože jste mluvil o tom, že je pro vás důležitá podpora a zdravotní stav jak váš, tak i vaší rodiny.

Čtěte také

Já si té podpory samozřejmě vážím, ale hlavně si cením toho, že lidé se nebáli říct svůj názor, protože o tom silná občanská společnost je, že když se jí něco nezdá, cítí, že by politická reprezentace měla znát názor občanů, tak ho prostě jdou vyjádřit.

Budu moc rád, když taková podpora vydrží, a samozřejmě, kdyby měla za dva roky být situace jako dnes, to znamená, že nebude žádný silný kandidát, který by mohl hovořit jazykem a argumenty lidí, kteří se shromáždili nejenom v Praze, ale i v mnoha jiných městech při těch posledních demonstracích, pak samozřejmě to bude velice silný argument k úvaze o pokračování.

Když se vrátím k tomu meritu věci, spor s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, už je pro vás u konce?

Nikdy jsem to nebral jako spor s Petrem Macinkou. Bral jsem to a dosud beru jako věc principu. Principu, že by člověk, který by měl být ministrem a tedy reprezentantem naší země a našich občanů, neměl mít takový profil, jako měl kandidát navržený Motoristy. Já jsem jim říkal, že to není vůbec o nedostatku respektu k výsledku voleb ani k názoru Sněmovny, že to je pouze o kvalitách kandidáta. Pokud předloží jiného kandidáta, tak nemám sebemenší problém ho jmenovat, pokud nebude vykazovat stejné rysy jako Filip Turek.

Vy jste po tom, co jste vystoupil na té krátké tříminutové, tuším, tiskové konferenci, řekl, že zadáváte právní analýzy, jestli skutečně šlo, nebo nešlo o vydírání. V jakém stavu jsou nyní tyto právní analýzy? Stále běží nebo už je nějaký výsledek?
Výsledek ještě nemám. Předpokládám, teď bych měl někdy v příštím týdnu, jestli se nepletu, jít podat vysvětlení na Policii České republiky, která to také prošetřuje. Takže uvidíme, jaký ten výsledek bude.

Čtěte také

Avizoval jsem to s tím, že to považuji za vydírání. Samozřejmě někdo může říct, že s vydíráním se vždy pojí nějaká hrozba fyzického násilí, ale přestože zákon nerozděluje vydírání a politické vydírání, tak já jsem v tom znaky politického vydírání viděl.

Začátkem týdne jste na Pražském hradě přijal premiéra Andreje Babiše. Shodli jste se na tom, že pokud jde o zahraniční politiku, tak už se budete stýkat bilaterálně. Neohrozí to společné vystupování nejvyšších ústavních činitelů? Jde mi o to, jestli česká zahraniční politika navenek neutrpí navenek tím, že se nebude koordinovat v nějakém širším celku, ale skutečně prezident – premiér a ten to pak bude řešit s vládní koalicí.

Jistě bylo lepší, kdyby se nám podařilo koordinovat zahraniční politiku mezi čtyřmi nejvyššími ústavní činiteli a ministrem zahraničí. Ale pokud to z různých důvodů možné není a taková jednání by přinášela více kontroverzí než shody, pak bude lepší se koordinovat na úrovni bilaterální. Uvítal jsem, že premiér s tímto formátem souhlasí, a já samozřejmě budu dál pokračovat v individuálních schůzkách s nejvyššími ústavními činiteli. Předpokládám, že předmětem těchto schůzek bude i koordinace zahraniční politiky. Takže možná to bude trochu komplikovanější, ale určitě to nebude konec koordinace zahraniční politiky.

Ještě finální otázka, boty na běhání jste si vzal?
Boty na běhání jsem si tentokrát nevzal, protože asi nebude ani kde, ani kdy, protože čas na to není.

Přepis celého rozhovoru najdete na zpravodajském webu iRozhas.cz.

autoři: Martin Balucha , ako