Ladislav Goral (18. listopadu 1939 – 27. ledna 2026)
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve věku 86 let zemřel Ladislav Goral, významný romista, sociální pracovník, aktivista, osobnost romské kultury a dlouholetý hlas romské komunity.
Narodil se 18. listopadu 1939 ve vesničce Ihráč na Slovensku. Polovina jeho rodiny se konce druhé světové války nedožila. Rasově motivovanému vraždění neunikla jeho matka, sestra, babička ani strýcové. Tyto tragické zkušenosti hluboce ovlivnily jeho život a staly se základem jeho celoživotního úsilí o uchování paměti, identity a důstojnosti romského národa.
Ve čtrnácti letech odešel ze Slovenska do Prahy, kde zpočátku neznal nikoho. V rozhlasových rozhovorech později vzpomínal, že o Praze slýchal v rozhlase a říkal si: „Praha je ráj.“ Díky vlastní odvaze a podpoře lidí z okolí si postupně našel práci, dokončil vzdělání a vybudoval nový život. Stal se respektovaným odborníkem i výrazným hlasem romské komunity.
Žil na pražském Žižkově. V tehdejším Československu a později v České republice se věnoval pátrání po romských velkorodech a studiu romského jazyka a kultury. V 80. letech pracoval v sociální oblasti a podporoval komunitní projekty. Po roce 1989 dlouhodobě působil jako poradce pro otázky menšin na Úřadu vlády a byl spoluzakladatelem organizace R-Mosty, zaměřené na sociální začleňování a dialog mezi komunitami.
Ladislav Goral byl aktivní také v hudebním a kulturním životě. Byl členem hudebního seskupení Raidž, které vedl Jozef Fečo a moderoval kulturní akce. Dlouhodobě spolupracoval s docentkou a romistkou Milenou Hubschmannovou, především na šíření romského jazyka a posilování vědomí jeho hodnoty, čímž významně přispěl k uchování romské identity a kultury.
Jako herec a odborný poradce se podílel na řadě československých a českých filmů a seriálů, mimo jiné Bony a klid (1987), Causa Králík (1979), Radikální řez (1983), Noc smaragdového měsíce (1984), Nemocný bílý slon (1990), Indián & sestřička (2006) či Dilino a čert (2009).
Ladislav Goral patřil k výrazným osobnostem novodobého romského emancipačního hnutí. Pracoval nejen jako sociální pracovník, mnoho let působil také v Radě vlády pro národnostní menšiny. Jako předseda spolku Rom Praha usiloval o podporu romských komunit a řady kulturních projektů.
Své zkušenosti a znalosti sdílel také v médiích – pravidelně vystupoval v rozhlasovém pořadu O Roma vakeren, kde připomínal historické souvislosti a vyprávěl o klíčových okamžicích svého života. Vzpomínat na něj budeme jako na moudrého, statečného a laskavého člověka, který svůj život zasvětil službě druhým, podpoře romské identity a hledání porozumění mezi lidmi.
Čest jeho památce.
Midel tumenge o Del lokhi phuv
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Operace Viking: Švédy překvapila československá špionážní kalkulačka. Odhalení rezidentury byl obrovský úspěch
-
‚Natočí o tom hollywoodský trhák.‘ Expert o záchraně letce, kterou USA srovnaly se vzkříšením Ježíše
-
Kterým číslům věřit? Průzkumy před volbami v Maďarsku ukazují dva zcela odlišné příběhy
-
Řekli upřímnou soustrast, ale nikdo nevěděl, co dál, říká žačka. Školy by měly pomáhat vyrovnat se se smrtí