Sociolog Prokop: Podpora Trumpovy celní politiky je nízká. Může mít problém vyhrát volby demokraticky

První rok Trumpova druhého mandátu v Bílém domě provází tlak na vyšší cla na dovoz zboží. Podle sociologa si jeho hospodářskou politikou velká většina Američanů pohorší. „Někteří ekonomové argumentují, že tarify dorovnávají systém, aby to vybrali od importérů, od lidí, dovozců. Ale nedává to moc smysl, protože na rozdíl od české DPH to vybíráte jenom od dovozců,“ srovnává sociolog Daniel Prokop. V rozhovoru se dotýká také rozpočtového určení daní a výjimky na tiché víno.

Občas v tomto rozhovoru využijeme toho, že Daniel Prokop má díky manželce Američance zájem o to, co se děje v její mateřské zemi a dokáže o tom mluvit se zkušeností experta, třeba na sociální problematiku a vzdělávání. Včera to byl rok od nástupu Donalda Trumpa do druhého volebního období. My jsme tady téměř před rokem rozebírali některé jeho plány, některé jeho sliby. Připomeňme, co tenkrát napsal na své sociální síti: ‚největším vítězem jsou Američané, kteří budou mít nižší daně, vyšší mzdy, bezpečné hranice a silnější a mocnější armádu.‘ Jaká je Amerika dnes?

Já jsem před tím rokem říkal, že se bojím, že tam dojde k rozkladu demokratických institucí, že to bude výrazně tvrdší než první Trumpův termín. Predikoval jsem, že se zničí ochrana spotřebitelů a zastaví se antimonopolní úřady v tom, aby stíhali oligarchy, kteří jsou propojeni s Trumpem: typu Elona Muska, ale i Mety apod.. To se všechno naplnilo. Oligarchové si přízní koupili lepší přístup v antimonopolních problémech, kdy ovládají spoustu trhů a můžou si diktovat ceny.

Jakoby se naplnilo, že to je vláda spíš pro část byznysu, který spolupracuje s administrativou, pro tu oligarchii. Inflace je teď asi na 2,7 % a je obava, že půjde až na 4 % v příštím roce, takže ani reálné příjmy se nemusí vyvíjet tak dobře. Tam tomu nepomohla daňová opatření v kombinaci s tarify: odhaduje se, že poškodí zhruba 80 % Američanů; že pomůžou horním 10 %, ale spodních 80 procent si kombinací daňových změn a tarifů ekonomicky spíše pohorší. Takže ekonomicky to určitě není vláda pro spodních 80 %. Je to vidět v důvěře Donaldu Trumpovi, která je velmi nízká, má podporu kolem 35, 40 procent maximálně, spíše k těm třiceti, a zejména v ekonomice je velmi nízká. Takže si myslím, že bude mít velké problémy vyhrát volby, které jsou v příštím listopadu, pokud proběhnou nějak demokraticky.

Tam já se nejvíc bojím toho, co jsem nečekal: jak extrémně se militarizuje postup proti migrantům v Americe, že tam vznikne v podstatě taková milice, která se v ulicích chová pololegálně. Tzv. ICE, protimigrační úřad, tam porušuje zákony a jsou do něj velmi rychle rekrutováni lidé, kteří jsou velmi radikální. Takže se obávám – není to samozřejmě nevyhnutelné – ale je možné, že tato milice, která dělá velké problémy ve městech jako teď v Minneapolis, může být využita ve volbách na to, aby vyvolala strach a potlačila účast v některých státech, protože tam už bude zhruba 30 tisíc lidí, kteří jsou silnější než všechny lokální policie, armády a podobně.

Čtěte také

Když se podíváme celkově na Spojené státy, tak dá se říct, že akciový trh, HDP a výnosy dluhopisů rostou.

Akciový trh, ten roste skvěle. Samozřejmě, někdo říká, že to je dáno pár společnostmi, jednak v umělé inteligenci, a potom společnostmi jako NVIDIA, a že to může být nějaká bublina. V tom já se nevyznám, jestli to je bublina nebo ne, ale je to tam částí toho trhu.

Dolar a nezaměstnanost klesají, to je také jeden z ukazatelů.

Dolar klesá. Nezaměstnanost také, i když také závisí na tom, kolik vzniká pracovních míst, protože se mění populace.

Cena zlata zase dnes rekordně stoupá, ale to není příběh jen Spojených států. To je číslo, které je globální a evidentně souvisí se situací kolem Grónska. Jaký je vlastně efekt cel, což je celoroční téma vládnutí Donalda Trumpa, na USA? Co jim to přináší?

Přináší to něco do rozpočtu, byť když se kouknete na výběr, samozřejmě je to minoritní oproti tomu, co tvoří další daně a příjmy anebo to, co vyškrtal jeho daňový balíček v dalších oblastech.

Amerika nemá DPH. Amerika má tzv. sales tax, podobu DPH, která zatěžuje v různých státech zboží. Ale ta daň z prodeje tam tvoří i produktů většinou takových 7 až 10 %, někdy i méně. A teď pointou daňového systému je, že když máte relativně vysoké zdanění práce a nízkou tuto daň, tak paradoxně daníte víc doma.

Třeba česká DPH zatěžuje produkty, které jsou vyrobené v Česku i v zahraničí; část DPH jde na úkor výrobce – to znamená, že když máme vysokou DPH, část toho jde na úkor výrobců v zahraničí. Takže pro stát je chytřejší mít vysokou DPH a nižší danění práce, protože práci daníte jenom od Čechů a DPH zčásti vybíráte od importérů, samozřejmě i od českých výrobců. Oni to promítnou do ceny v Česku, ale část toho jde na úkor zisku, pravděpodobně.

A teď Amerika má systém, který sám o sobě v obchodním světě není úplně dobrý, protože ona má nízké tyto daně a vybírá to v jiných daních. A tím i někteří ekonomové argumentují, že tarify dorovnávají tento systém, aby to vybrali od importérů, od těch lidí, dovozců. Ale nedává to moc smysl, protože na rozdíl od české DPH to vybíráte jenom od dovozců, ne od domácích výrobců. A za druhé, tarify v některých oblastech jsou výrazně vyšší než česká DPH.

Čtěte také

Myslím si, že by se Amerika spíš měla zamyslet nad tím, jak jsou udělány jejich daně, jestli nemají prostě mít také větší spotřební daně a menší některé další daně. Samozřejmě mají obrovský deficit, takže by spíš potřebovali posílit příjmy celkově.

Je to takový paradox, že v Americe za všech republikánských prezidentů, kteří slibují snížení deficitu, se v posledních třiceti, čtyřiceti letech vždy za jejich vlády strašně zhoršil. Jediný, kdo byl schopný s deficitem v posledních čtyřiceti letech bojovat, je Bill Clinton. Ten s tím bojoval jednak politikou daní, ale také byl jediný schopný udělat úspory, protože úspory dobře promysleli – což je další velké zklamání v Trumpově administrativě, Muskova iniciativa DOGE, která měla ušetřit spoustu peněz a budou rádi, když její vliv nebude negativní. Spíš se odhaduje, že bude stát peníze, protože trošku ušetřila a zároveň zničila výběr daní v jiné oblasti, takže možná bude její vliv negativní fiskálně.

Je to takové poučení. Abyste něco ušetřil, tak to musíte dělat spíš jako Clinton a rozumět státní správě – ne jako Musk, ušetřit drobné za to, že necháte umírat děti v Africe, protože seberete programy prevence AIDS, a zároveň poškodíte státní správu, takže dokážete hůř vybírat daně.

Jaké dopady může mít tuzemský pozměňovací návrh ke krajskému rozpočtovému určení daní? Poslechněte si pořad Život k nezaplacení.

autoři: Jan Pokorný , jkh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.