Danit práci víc než spotřebu nižší střední třídě nepomáhá, říká Prokop. Jak Česko vstřebalo inflaci?

A zbývají nám tři třídy mezi tím, když to tak řeknu: Tradiční pracující třída, Třída místních vazeb a Ohrožená třída. Jak vypadají dopady tam? A jsou mezi těmi zbývajícími třemi třídami zásadní rozdíly?

Čtěte také

iROZHLAS

Unikátní výzkum: česká společnost se nedělí na dva tábory, ale do šesti tříd. Zjistěte, do které patříte vy

Ty tři třídy jsou nižší střední třídy. Něco jim vždy chybí, abychom je mohli nazývat střední třídou. Jedna má třeba příjmy, ale nemá moderní kompetence a sociální kontakty, druhá je na tom naopak. Takže jsou to takové nižší střední třídy.

Z hlediska inflace jsou na tom relativně podobně v tom, že je zasáhla inflace, protože pořád dávají dost za běžné věci jako potraviny, bydlení apod. Je zajímavé, že jim tolik nepomohl sociální systém, protože u nich velmi málo vzrostlo čerpání sociálních dávek.

Je to tím, že na ně nedosáhnou, když to tak řeknu, anebo tím, že by je měli dostávat, ale zkrátka o ně nepožádají?

Spíš to druhé. Je tam nejmenší tzv. uptake, to znamená, kolik z lidí, kteří na ni mají nárok, sociální podporu čerpá. Jde o všechny důvody, které jsme zmiňovali v posledních dvou letech: administrativní složitost, která se trošku zlepšila, ale dlouhou dobu to blokovala. Stigmatizace, pro koho sociální podpora je, na koho je zaměřená. Nemají tolik času – matka samoživitelka s dětmi má omezený čas, který tím může trávit. Neznalost, možná nechuť v některých případech o to žádat v kombinaci s tím, že je to složité.

Čtěte také

Sloučení dávek má díry. Vnitřní parametry říkají, že od 15 tisíc příjmu je člověk bohatý, poukazuje Prokop

Takže tam je malé čerpání sociální podpory. Teď by se to podle mě mohlo zlepšit s revizí dávek, kde se dávky spojí do jedné a můžete online zažádat, když na ni máte nárok.

Je to důsledek jednoho problému. Nastala reakce skrze valorizaci důchodů a rozšíření dávkového systému, ale ze strany vlády skoro nepřišla reakce v oblasti daní. Nižším středním třídám by pomohlo, kdyby se zvýšila sleva na poplatníka, zvýšila sleva na první dítě – to jsou věci, které nemusíte čerpat. A česká reakce byla hodně v důchodech, trochu v dávkách, ale málo v daňovém mixu na to, abychom trošku pomohli chudším pracujícím.

Z toho všeho, jak jste přepočítali výsledky na těchto šest tříd, plyne z toho nějaké doporučení pro politiky, jak by měli zareagovat, třeba i v souvislosti s tím, o čem jste se teď zmínil – s tou chystanou reformou sociálních dávek, s tzv. superdávkou?

Myslím, že je důležité zlepšit zacílení, spojit dávky a ulehčit čerpání, což se bude dít. Na druhou stranu, ta dávka má pořád hodně problémů, které část těchto nízkopříjmových pracujících vyřazuje: třeba tolik nefunguje pracovní bonus nebo to nefunguje tolik pro menší domácnosti, např. samoživitelky. Jsou tam ještě pozměňovací návrhy, které v tomto smyslu můžou dávku výrazně zlepšit.

Čtěte také

Snižme daně nízkým příjmům. Vytáhneme 30 tisíc lidí z chudoby a ušetříme na dávkách, navrhuje Prokop

Potom je podle mě velkou inspirací, jak se nad tím zamýšlet v daních. Ve srovnání s podobnými zeměmi, jako je Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko, Česká republika vybírá mnohem víc daní na aktivitě, to znamená práce a zisky firem.

Zhruba o 150 miliard víc vybíráme na aktivitách a naopak vybíráme zhruba o 300 miliard méně než podobné země ve spotřebě majetku a dalších daních. A to, jak daníte, má velké dopady, protože když daníte hodně práci, i tu nízkopříjmovou práci, tak jdete proti těmto nižším pracujícím třídám.

Takže je to na zamyšlení se nad daňovým mixem, jak pomáhá nižší střední třídě, chudším regionům a jak ovlivňuje růst. Protože když daníte takto masivně aktivitu a nedaníte tolik spotřebu a majetek, tak je to nejvíc protirůstový daňový mix, který můžete udělat.