Klenoty. Osud českých korunovačních klenotů za druhé světové války

Již třetí rok po sobě jsou korunovační klenoty vystavené pro veřejnost. Jak je o ně pečováno, aby zůstaly chráněny?

Zatímco v době komunistické totality mohli lidé vidět korunovační klenoty jen výjimečně, po roce 1989 je to přibližně každých pět let. Po nástupu Petra Pavla do úřadu je to ještě častěji – každý rok. Téměř 700 let stará svatováclavská koruna tak musí častěji opouštět příznivé podmínky Korunní komory v katedrále svatého Víta, kde je trvale uložena.

„Můžeme říct, že klenoty jsou dlouhodobým uložením v Korunní komoře na to prostředí už zvyklé,“ říká Petr Chotěbor z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. My teď jsme ve Svatováclavské kapli přímo u dveří Korunní komory.

„Je tam stabilní měření teploty a vlhkosti, takže existuje dokonalý přehled o tom, jak se tam podmínky mění. A když se mění velmi pozvolna, nehrozí nebezpečí,“ ujišťuje. Když se tedy potom korunovační klenoty vystavují, je tedy snaha připravit podmínky co nejpodobnější.

Čtěte také

Z Katedrály sv. Víta jsme vyšli Zlatou bránou. Cesta do Vladislavského sálu činí pár desítek metrů. Pro korunovační klenoty přesun riziko nepředstavuje. „Ta cesta je krátká. Klenoty jsou uzavřené v pouzdrech a v přepravní schránce, která je dostatečně bytelná, aby udržela i to vnitřní prostředí. A navíc je to klimaticky příznivý termín,“ přibližuje Petr Chotěbor.

Ocitáme se ve Vladislavském sále. „Ani větší množství lidí, kteří procházejí, neovlivní nepříznivě vnitřní klima,“ pokračuje Petr Chotěbor.

Přísné prohlídky restaurátorů

Teprve až tady restaurátoři klenoty podrobně prohlížejí – aniž by se jich ovšem dotýkali. Andrej Šumbera mi předloni popisoval, že má na to speciální dalekohled se světlem. „Je to gemologický dalekohled, který umožňuje pozorovat tu věc z 80 centimetrů, ale vidíte to, jako kdybyste to měla pod lupou. Všechno je tady zabezpečené, hlídané, tak je lepší to pozorovat větší dálky,“ popisuje Andrej Šumbera.

Součástí je pak i podrobná fotodokumentace všech korunovačních předmětů. „Dotýkáme se jich prakticky jenom my z odboru památkové péče,“ a to v bílých nebo jelenicových rukavicích, jak upřesňuje dále Andrej Šumbera.

Čtěte také

Nejen historicky nejcennější je svatováclavská koruna, která září do všech stran. Váží přes dva kilogramy, má na sobě devadesát šest drahých kamenů a dvacet perel.

„Zlato a drahé kameny, na tom se prakticky žádné změny projevit nemohou. Nejcitlivější jsou perly, tam by to stáří mohlo působit nějaké nežádoucí změny, ale dosud změny ty restaurátorské prohlídky nezjistily,“ říká Petr Chotěbor.

Nová vitrína

Před osmi lety klenoty dostaly novou vitrínu, protože, jak tehdy vysvětloval vedoucí kulturního odboru Václav Beránek, Gočárova téměř devadesát let stará vitrína už nevyhovovala.

„Nebyla žádná bezpečnostní skla. Později se na to sklo nalepila folie, čímž se samozřejmě snížila průhlednost. A poslední záležitost je, že ta vitrína vůbec není klimatizovatelná, takže byl požadavek na novou vitrínu,“ vysvětluje Václav Beránek.

Čtěte také

Speciální čidla, která na první pohled nejsou vidět, umožňují vytvořit korunovačním klenotům optimální podmínky. A to je každoročně práce pro klimatologa Jana Červenáka.

„Ve vitrínách je trvale sledovaná a řízená relativní vlhkost duchu. Pro každý materiál je ta hodnota jiná – třeba textil je velmi náchylný – a měřicí přístroje potom vysílají všechny hodnoty k nám do počítačů. Můžeme to sledovat jak z kanceláře, tak můžeme přijít sem,“ dodává Jan Červenák.

Pokud budou tato pravidla dodržována, tak ani každoroční vystavování podle odborníků korunovační klenoty neovlivní.

autoři: Eva Kézrová , vma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat