Miss Garrigue spoluutvářela prezidentův pohled na svět. „Toužila celý život po přesném poznání, ale tím v ní netrpěl cit,“ vzpomínal Masaryk

„Pojďte se mnou, obejdeme knihovnu a prohlédneme si obrázkovou výzdobu prezidentovy pracovny.“

Čtěte také

Dřímající Čapek nebo prezident v plavkách. Co dalšího skrývají fotoalba v depozitářích Národního archivu?

V březnu 1935 se reportér Československého rozhlasu vypravil na Pražský hrad, aby posluchačům podrobně popsal, jak vypadají prezidentovy kanceláře.

„Hned za prvním oknem jsou podobizny lidí panu prezidentovi nejbližších. Toto je krásná hlava se soustředěným výrazem, obraz paní Masarykové z doby jejího mládí.“

Masaryk se se Charlottou poprvé setkal v Lipsku v roce 1877 a byl jí na první pohled okouzlený.

„Protože přicházela ze světa, o kterém nevěděl nic. A její celkový vzhled, taková ta důstojnost a klid, všechno, co z ní vyzařovalo, tak ho velmi uchvátilo na první pohled,“ popisuje historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd.

„Když tam po letech projíždí a ukazuje to své dceři Alici, říká: 'Vidíš, tady jsem mámu viděl poprvé z okna.' To je pro něj úplně existenciální zážitek.“

„Charlotta utvářela nejen jeho vztah třeba k Americe, ale i k náboženství, k ženám, ke kultuře,“ dodává historička.

Netrpěl v ní cit

„Zevnějškem byla krásná, měla výbornou hlavu, lepší než já. Charakteristické je, že milovala matematiku. Toužila celý život po přesném poznání, ale tím v ní netrpěl cit.“

Čtěte také

Kufr s koženými řemeny, třemi zámky a iniciálami TGM. Masarykovy archiválie se dochovaly také proto, že byly za komunismu nepřístupné

Tak mluvil o Charlottě sám Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho vzpomínky zaznamenal spisovatel Karel Čapek v knize Hovory s TGM.

„Byla nekompromisní a nikdy nelhala. Její pravdivost a nekompromisnost měly velký výchovný vliv na mne.“

Charlotta ale nebyla jediná, kdo Masaryka formoval. Druhou zásadní ženou v prezidentově životě byla jeho matka, která pracovala jako panská kuchařka, upozorňuje historička Dagmar Hájková.

„Masaryk byl první dítě, které přežilo, a to už jí bylo 36 let. Všude se píše, že ten vztah byl skutečně výjimečný a že matku měl neuvěřitelně rád,“ popisuje.

Věřila v génia národa

Masaryk a Charlotta se vzali v roce 1878.

„Všichni měli velmi rádi paní Masarykovou a pokládali ji za opravdovou dámu,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa Hana Pardubová. Její tety ještě před první světovou válkou sloužily u Masaryků a Charlottu si oblíbili.

Čtěte také

Nesmlouvavě kritický byl Masaryk i v osobních dopisech. Jeho systém poznámek připomínal holubník

„Každému přála jenom všecko dobré. Snažila se každému pomoct a vyhovět,“ shrnuje pamětnice.

„Američanka se stala Češkou mravně i politicky. Věřila v génia našeho národa, pomáhala mně v mých bojích politických a v celé mé politické činnosti,“ vyprávěl Masaryk v knize Hovory s TGM v kapitole Miss Garrigue.

Čtyřleté odloučení během první světové války bylo pro oba náročné. „Bývaly vůbec chvíle, kdy jsem od ní vzdálen souběžnost našich myšlenek na dálku přímo cítil. Nemyslím, že je to telepatie, ale paralelní myšlení a cítění lidí, kteří se ve všem shodují a stejně se dívají na svět.“

Na znamení úcty ke své ženě přijal Masaryk Charlottino příjmení Garrigue. Jejich láskyplné manželství trvalo 45 let. Charlotta zemřela na zámku v Lánech v květnu 1923.

V zítřejším dílu seriálu uslyšíte o vztahu Tomáše Garrigue Masaryka k jeho dětem a vnoučatům.