„Putin je zlo a Paraple dobro.“ Charitativní maraton Dobrý den Radiožurnálu podpořil také Zdeněk Svěrák

Tomáš Maleček napsal diplomní vysokoškolskou práci o historii Divadla Járy Cimrmana a bylo to tak pěkné, že z toho udělal knihu. Jsou to vlastně dějiny tohoto divadla. On je největší znalec – ví, kdy jsem naposledy hrál třeba Třídní knihu, a řekne mi, že bych si to měl zopáknout, že jsem to dva měsíce nehrál. Kromě toho umí pěkně na klavír, čili já se s jeho klavírním doprovodem pokusím zazpívat dvě písničky, bohužel přímo po Lucii Bílé, což se mi ještě nikdy nestalo. (směje se)

Když jsem ti psal krátkou textovou zprávu, že se tady uvidíme a o čem se budeme bavit, psal jsem, že dnešní výtěžek půjde nadacím, které pomáhají tzv. generaci Z, a ty jsi dnes volal Tomášovi, že nevíš, co to je generace Z. Už jsi prozřel v tomto smyslu?

Byl jsem poučen, že to je digitální generace, a já jich mám doma spoustu…

Digitálních generací?

Těchto dětí. (směje se) Jeden se dokonce narodil přímo v roce 2000, takže to je mileniál.

Rozdíl mezi námi nedigitálními a digitálními by se dal vyjádřit příhodu, která se stala mé ženě. Jednoho dne jí volal vnuk – je právě z generace Z –, že jejich pes Sára rodí. A říkal: „Babi, Sára rodí a už vyšlo sedm štěňat, a ještě jsou tam další.“ A moje žena říká: „No a jak jsou ta štěňata asi velká?“ A on říká: „Asi jako myš.“ A Boženka říká: „Myslíš myš polní, nebo krysu?“ On říká: „Babi, počítačovou myš.“

Tak to je ten rozdíl mezi námi. Oni tráví čas svého života na síti a my jsme pořád v reálu.

Ale nemáme jim to za zlé.

Ne, někdy je potřebujeme k tomu, aby nám něco vygooglili.

Povídáme si tady o tom, že s námi jako s lidstvem to zase není tak špatné, když jsou mezi námi ti, kteří obdarovávají, ti, kteří pomoc potom distribuují, ti, kteří to přijímají. Zdeněk Svěrák má image veskrze dobrem prodchnutého člověka. Co je to dneska dobro?

Dobro je opak zla. To zlo je patrnější, vidím ho na mnoha místech – úplně čiré zlo. Třeba Putin je zlo a třeba Paraple je dobro.

Takto jednoduché to je.